Dvojnásobný držitel Magnesie Litery za nejlepší prózu (2003 a 2014) a nositel Ceny Josefa Škvoreckého (2010) přichází s novou knihou. Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas. První se odehrává v roce 1986 na bizarní cestě Bulharskem, poslední v současné pražské čajovně. Povídky jsou řazeny chronologicky, jde tedy o jakýsi nepravý časosběr, poněvadž jinak jde o texty zbrusu nové.
Tématem sbírky je, co se za těch bezmála třicet let změnilo – kolem vypravěče i v něm. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého Hakla s bohatým vypravěčským rejstříkem obohaceným svěžím střídáním vypravěčských osob. Střídmé návaly excentrické melancholie a šelesty citových šrámů se střídají s rytmickou úsečností a skalpelovou přesností okamžiků.

Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit
unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která
rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé
vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí
na pivo, pochutnává si na instantních nudlích,
a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se
sbližuje s místními a promění život leckoho
z nich. Autor svůj román nestaví na překotném
a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění,
humoru a dovedném a účastném portrétování
svých postav. Protože toto je kniha o lásce.

Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná
žena, která se jako příslušnice pražské německé
menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných
představitelů a zároveň se jako novinářka
a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se
zajímavými osobnostmi českého prostředí.
Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve
Vídni, na českých scénách i v německy mluvených
divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná
povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila
svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla.

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí
zmapovat základní kontury vývoje
evropské historiografi e soudobých dějin.
Historiografi e soudobých dějin přestala
být pro badatele i pro čtenářské uživatele
brzy po konci studené války přehledná.
V rámci své analýzy hledají odpovědi na
několik otázek: Došlo po konci studené
války k výrazným posunům tematických
a geografi ckých těžišť zájmu historiků
soudobých dějin? Vytváří se v moderním,
propojeném světě neustále vzývajícím
globalizaci nějaký společný diskurs
soudobých dějin, nebo přežívají disparátní
nacionální narativy, jejichž diskursní
roviny mezi sebou velmi málo komunikují?
Devět kapitol knihy sleduje tato témata
rámcově od západu k východu. Číst ji
přitom můžeme jako okna, jež autoři
postupně otvírají při pohledu na celistvou
krajinu evropského dějepisectví soudobých
dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny,
nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru
a horizontu. A jak se ukazuje, je to
mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok
co rok podléhá velkým, předem netušeným
změnám.

Anglický spisovatel Peter Mayle, jemuž se Provence stala druhým domovem, pro své věrné i nové čtenáře formou slovníku v heslech uspořádal svůj pohled na tento svérázný, levandulí provoněný kraj. Výběr hesel je ovšem velice osobní – čtenáři se tedy setkají s pestrou směsicí témat, jež autorovi přišla nejpřitažlivější, nejbizarnější, nejzábavnější, nejtypičtější: most v Avignonu a osel, česnek a kruhový objezd, levandule a Pařížané, větry a muzeum vývrtky, zahrady a pastis… Koláž dojmů a zkušeností, kterou Peter Mayle předkládá svým typickým humorným stylem, s nadhledem a zároveň velkou náklonností, propojuje všudypřítomné a pro Francii neodmyslitelné téma: jídlo a pití.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy
žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů,
uprostřed temných, špinavých londýnských ulic.
Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční
bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za
porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením
tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum,
které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře
dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura,
umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo
jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze
účelového spojenectví se postupně vyvine svým
způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou
outsiderů.

Bodyguardka Hilja Ilveskerová se svému
řemeslu naučila v New Yorku a pracuje pro
finskou podnikatelku, která podniká v ruských
realitách. Ženy se ale těžko snášejí, Hilja
po jedné hádce odmítne pro podnikatelku
dál pracovat. Poté ji někdo omámí drogami,
a když se Hilja probudí, zjistí, že její bývalá
klientka je po smrti. Vina padá na její hlavu
a jí nezbývá, než dokázat svou nevinu. A tak
pátrá po vrahovi na vlastní pěst, zatímco ji
pronásleduje policie a evidentně i někdo,
kdo od policie není. Thriller finské autorky
se dočkal mezinárodního úspěchu a má dvě
pokračování.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Kdo má v zahradě za domem zakopanou mrtvolu, klidu si příliš neužije, těmito slovy se otevírá hororový příběh osamělého Američana Jasona Gettyho, kterému dělá společnost jen toto děsivé tajemství. Ovšem vždy může být hůř – hlavní hrdina zatím netuší, jak hrůzný nález vyjde na světlo jen pár kroků od jeho domu…
Pozoruhodná prvotina americké autorky Jamie Masonové určená milovníkům thrillerů a černého humoru.

Seznamte se s Jackem Skelingtonem, pánem Halloweenska! Po více než dvaceti letech od prvního vydání vychází také u nás legendární Můra noční, předvánoční kultovního režiséra Tima Burtona. Bizarní královstvíčko, kterému Jack vládne, se každoročně stará o „hladký“ chod Halloweenu. Ale co dělat, když jedinečný večer skončí? Když Jack objeví Vánoční město, dostane fantastický nápad, jak zahnat nudu: letos ušetří Santovi práci. Ale může vzejít něco dobrého z toho, když si slavný červený oblek natáhne kostlivý hubeňour? To se dočtete v Můře noční, předvánoční.

Filmu Tima Burtona, který český divák zná (většinou) jako Ukradené Vánoce, předcházela tato báseň, již autor sepsal v šerém dávnověku, kdy ještě otročil jako animátor u Disneyho, někdy kolem roku 1982. Je jiná než film, který zachoval hlavní postavy, přidal fůru dalších a rozvinul zápletku, aby bylo o čem 76 minut animovat. Ze samotného textu v něm ale nezbylo skoro nic, texty filmových písniček se psaly znovu a o něčem jiném, takže původní Burtonova báseň vám přináší spoustu nových, avšak neméně makabrózních a strašidelných písmenek, která z filmu neznáte. A sám autor jako bonus k vlastním původním ilustracím s dvacetiletým odstupem připojil pár dalších, stejně pěkných. Výsledkem je knížka hravá i dravá a sršivá i děsivá…
prostě burtonovská. Spousta hrobečků, příšer a něžných citů.

Burtonův text, který se dnes dostává českému čtenáři do rukou, vznikl před dvaceti lety. V té době měl v českých zemích stále ještě monopol na rozdávání vánočních dárků zcela jednoznačně Ježíšek a o dušičkách se prostě jen chodilo oprášit hroby zesnulým, zapálit svíčičky a případně se pomodlit. Halloween a legrace s ním spojené byly věcí známou jen hrstce zasvěcených. Kdyby překlad, který držíte v ruce, byl pořízen tehdy, málokdo by u nás vůbec pochopil, oč běží a co že je tak zábavného na tom, že jakési halloweenské strašidlo pojalo nápad vyměnit si roli se Santou.
Jak ten čas letí… Uplyne dvacet let a české děti ve školách koncem října pod vedením svých učitelek pilně vydlabávají dýně, převlékají se do strašidelných hábitů a halloweensky se baví a o vánocích jsou zas obchody plné zavalitého vousáče v červeném odění a legrační čapkou – jinými slovy, bezmála každé malé dítě už dnes u nás velmi dobře tuší, oč tu se Santou a Halloweenem běží.
Co se nepodařilo komunistům s jejich z východu importovaným Dědou Mrázem, se zkrátka bez problémů podařilo… komu vlastně? Neviditelné ruce trhu? Každopádně díky tomuto posunu ve vnímání Vánoc a Dušiček, je u nás dnes půda připravena pro tuto navýsost zábavnou knihu, navíc navýsost zábavně přeloženou.

Historická detektivka s prvky špionáže a konspiračního thrilleru, ale i hororu, mysteriózního či dobrodružného románu od hvězdy české a slovenské fantasy. Napínavý děj se odehrává v Horních Uhrách v době tureckých nájezdů. Svéráznými hrdiny jsou ostřílený kapitán Joachim Stein – drsný, přímočarý a prostořeký válečný veterán a notář Matěj Barbarič – vzdělanec, diplomat a cestovatel se slabostí pro ženy a víno. Ti musí vyřešit případ vraždy šlechtice i pokus o velezradu.