V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.

Útlá novela Vlad vyšla těsně před autorovou smrtí (2012) a dá se považovat za jakousi bilanci na konci života. Fuentes je v duchu mexických tradic smrtí nadmíru zaujat – smrt se objevuje nejenom v názvu jeho nejslavnějšího díla, ale prostupuje veškerou jeho tvorbu, v níž přízraky minulosti splývají s děsy současnosti, takže někdy jen stěží rozpoznáme, co se odehrává ve vlastním příběhu a co jsou jen sny a představy postav. Ve Vladovi, Fuentesově moderní variaci na upírský mýtus, přesazený z rumunských Karpat do lidnatého hlavního města Mexika, je právě tak jako vlastní děj novely důležitá otázka jak nezemřít – a jakou cenu lze zaplatit za nesmrtelnost.

Magda Jogheeová (Šimíčková) se narodila 13. října 1953 v Uherském Hradišti.
Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze.
Žila poněkud nomádským způsobem života. Bydlela na jižní Moravě, v Ostravě, v Praze, na ostrově Mauricius a od roku 1989 bydlí na Českolipsku. Tak dlouho na jednom místě nikdy nepobyla… možná 1je čas na změnu. Líbilo by se jí Bali, Martinik i Mongolsko.
Má tři dcery.
Pracovala jako redaktorka v Mladém světě, Mladé frontě, Lidových novinách a SD – sobotní příloze regionálních novin.
Byla u zrodu občanského sdružení Pasant a dvanáct let pracovala s drogově závislými lidmi a bezdomovci. Vlastně nikdy neskončila, protože se dodnes potkávají v ulicích České Lípy.
Fejetony vycházely v letech 1979– 983 v Mladém světě, 1992–1993 v Českolipských novinách, 1994–1996 v Magazínu Lidových novin, 1994–1998 v Nedělních Lidových novinách a Víkendu Mladé fronty, od roku 2007 spolupracuje s ONA Dnes.
Fejetony S kabelkou kolem světa a kompostu jsou z let 2011–2013. Třetina z nich vyšla v ONA Dnes.

„Fejetony jsou moje láska stejně jako psi, kočky, jeřábi, havrani a jiní ptáci a vůbec všechna zvířata včetně myší a potkanů, slunce, stromů a hvězd na nebi… Občas bývá obohacující také setkání s lidmi. Když vás zrovna neválcují nákupním vozíkem, nevybržďují, nenabízejí výhodný telefonní tarif či pánev se zázračným povrchem. Ale hezky si s vámi povídají u stolečku s kávou, bez věčného zvedání mobilu s neomezeným voláním a bez toho, že šíleně spěchají. Nebo jdou s vámi třeba na procházku…“

Martin Nodl je nejen respektovaný český historik, ale také otec dvou dcer – a právě z poetických příběhů, které svým dcerám vypráví, vychází jeho první dětská knížka. Sestává z osmnácti „legend, bajek a podpohádek“, jež ohledávají skrytá zákoutí dětské duše. V magických a poetických obrazech v nich autor vypráví příběhy, ve kterýh dobro a zlo vedou zápas, v němž nakonec vítězí lidská odvaha a pevná mysl, překonávající všechny nesnáze a strachy. Číst jednotlivé bajky je možné dětskýma i dospělýma očima zároveň. Nikdy v nich není nikdo sám. Pomoc je vždy nablízku. Přítomnost se v bajkách proplétá s minulostí, staré v příběhy a legendy tu ožívají v postavách, které – jako oslík ve vánoční bajce – kdysi stály na okraji dění. Ilustrace Alexandry Švolíkové jednotlivým vyprávěním dodávají jedinečnou atmosféru, v níž se texty mění v obrazy a naopak.

Jeremy Clarkson jako novinář začínal v místním listu Rotherham Advertiser a později psal pro Lincolnshire Life nebo Sun a Sunday Times. Dnes je autorem a spolu s Jamesem Mayem a Richardem Hammondem moderátorem televizního pořadu BBC Top Gear, jehož nová a nová pokračování pravidelně sledují miliony lidí po celém světě. O Clarksonovi se říká, že je nějvětší osobností britské televize. Měří 196 cm.

V knize Léta s Top Gear se nám dostává potěšení číst špičkovou novinařinu a osobité názory na nejrůznější automobily a automobilový průmysl, ale nejen to; také se nám tu otevírá „svět podle Clarksona“, ostrov vtipu, ironie a střízlivého občanského myšlení, stavícího do nelichotivého světla svět evropských zákazů a příkazů, všeobecného opatrnictví a politické korektnosti. Kniha obsahuje výbor autorových sloupků, vycházejícíh mezi lety 1993 a 2011 v prestižním automobilovém časopise Top Gear.

Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života.
Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu). a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.

Třetí várka „příšerných příběhů“ pro mladé čtenáře se tentokrát veze po kolejích, v kupé strašidelného vlaku. Robert Harper cestuje z otcovského domu do internátní školy. Poprvé jede sám vlakem; kupé, do kterého se posadil, se postupně zcela zaplní. Vlak náhle zastaví, právě před tunelem, a Robert nedokáže zjistit, proč nejedou dál. Všichni v kupé usnuli, až na krásnou a trochu podivnou dámu, která sedí naproti Robertovi. Dají se do řeči; dáma pak chlapci začne vyprávět děsivé příběhy, při kterých stydne krev v žilách. Roberta během vyprávění kdoví proč přemáhá spánek. Dokáže se mu ubránit? A dojede do cílové stanice?

Nejnovější kniha kosmologa, částicového fyzika a známého popularizátora vědy Seana Carrolla se věnuje nejdůležitějšímu objevu v oboru subjaderné fyziky za posledních 30 let, za který Peter Higgs a François Englert v roce 2013 obdrželi Nobelovu cenu. Jde o objev takzvané Higgsovy částice, významné ingredience standardního modelu elementárních částic a jejich interakcí. Autor poutavě líčí technické zázemí objevu učiněného v roce 2012 pomocí gigantického urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN i velký teoretický význam Higgsova bosonu v mikrosvětě. Tato částice totiž hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem, kvantem elektromagnetického působení, a velmi těžkými bosony W a Z zodpovědnými za slabou interakci. Podle Carrolla tento významný objev předznamenává novou fascinující éru fyziky 21. století.

Kolem matematiky se točí celý moderní svět, je však mezi námi mnoho lidí, kterým se jejich první setkání s ní nevyvedlo a kteří mají místo potěšení a užitku z matematiky spíše strach. Zejména jim je určena kniha profesora aplikované matematiky Stevena Strogatze. V jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost. Nejde mu však o to, aby se čtenář naučil s matematikou pracovat – jeho hlavním cílem je, aby z toho měl radost, aby mu zprostředkoval estetický požitek z matematického myšlení, z nalézání souvislostí mezi nejrůznějšími strukturami našeho světa. Zkrátka však nepřijde ani čtenář, který o matematice ví své: i profesionální matematici si často nejsou vědomi souvislostí, které považují za dané a dále o nich neuvažují. I jim má co poskytnout výklad, který sice začíná na úplném začátku, ale neklade si žádnou horní mez. Doslova totiž platí, že nás Radost z x provede světem myšlení od jedné až do nekonečna.

O autorovi: : Steven Strogatz (* 1959) je matematik světové třídy v oboru aplikované matematiky. Kromě odborné práce (synchronizace dynamických systémů, matematická biologie a další) se intenzivně zabývá i popularizací vědy. Jeho matematické sloupky v New York Times se staly jádrem knihy Radost z x (2012, v roce 2014 za ni obdržel Eulerovu cenu Americké matematické asociace MAA), napsal populárně naučné knihy Sync (2003) a The Calculus of Friendship (2009) a je častým hostem v rozhlasových pořadech o vědě. V současnosti je profesorem matematiky na Cornellově univerzitě.

10 povídek provázaných chodem času odehrávajících se v letech 1982-2014.

Emil Hakl se narodil pod pseudonymem Jan Beneš v březnu 1958 v Praze, kde dosud žije.

Prózu začal psát v roce 1968. Román o jednookém veliteli německé bombardovací super vzducholodi, který je zároveň sovětským špionem a později se dává na dráhu potápěče, zůstal nedokončen.

K psaní prózy se vrací v roce 1998, od té doby se jí věnuje soustavně.