Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy. Román, ověnčený domácími i zahraničními cenami, je jak brilantním rodinným dramatem, tak dramatem celé země, v níž děsivě utichá komunikace mezi politickými skupinami, společenskými vrstvami i generacemi.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

Nový příběh dnes již etablovaného autora dětských
knih čtenáře opět dojme i pobaví. Ale pozor:
Tentokrát se budete BÁT!
Na město padá noc a v temnotě se začínají dít
podivné, hrůzné věci. Malé děti večer před spaním
uloží nic zlého netušíce pod polštář mléčný zub pro
zoubkovou vílu, a ráno – ó hrůzo! – pod ním najdou
mrtvého slimáka, živého pavouka nebo stovky
lezoucích odporných švábů. Kdosi zlý a podlý se
tomu ďábelsky chechtá. Ale KDO?

Dlouho před událostmi, které znáte ze Hry o trůny, sedí Targaryenové pevně na Železném trůně. To ovšem neznamená, že v Západozemí panuje klid. Bratrovražedný boj uvnitř vládnoucí dynastie rozpoltil Sedm království. A právě v té době křižuje krajem potulný rytíř ser Duncan Vysoký. Anebo Dunk tupý jako lenochův meč? Všechno je to nějak zamotané, a to včetně původu jeho panoše Egga.

Tři uzavřené, ale navazující novely ze světa Hry o trůny představují G. R. R. Martina tak, jak si jej čtenáři zamilovali dávno před slavnou ságou – jako jednoho z nejlepších povídkářů žánru.

Na světě je dnes přes 6000 lidí, kteří za
svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi – jsou
to potomci dětí, jež sir Nicholas v roce 1939
zachránil z nacisty okupovaného
Československa.
Co tehdy motivovalo
mladého anglického makléře, aby se pustil
do podobného monumentálního úkolu?
Na tuto otázku a na mnohé další s ní spojené
hledá odpověď Wintonova dcera Barbara.
Její působivá, osobně laděná kniha čerpá
z historických dokumentů i otcových
vzpomínek a ukazuje, kým sir Nicholas –
jenž který se dožil neuvěřitelných 105 let – byl a je a jak došel ke svému životnímu heslu: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.“

Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod
se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté
matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu
a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od
IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot
pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na
něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu.
Své
zásluhy nijak neumenšuje; je si dobře vědom, že
jeho objev je natolik přelomový, aby si zasloužil
přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není
svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali
nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých
a nepravidelných jevů, jaké se nečekaně vynořují
v přírodě i lidské společnosti.

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám.
Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.

Výpravný komiks napsaný ke stoletému výročí vniku československých legií v roce 1914 vás zavede na všechna bojiště, kde naše národní vojenské jednotky za první světové války působily. Děj knihy se drží známých historických faktů i autentických pamětí legionářů. Chronologicky sestavené události vás seznámí se založením České družiny, zárodkem našich legií v Rusku, stejně tak se spontánním vznikem československých jednotek v Paříži či v řadách českých válečných zajatců v Itálii. Komiks také přibližuje složité politické souvislosti vedoucí k Velké válce, k bolševické revoluci v Rusku nebo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku našeho samostatného státu.

Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.