První kniha, která vysvětluje skutečnou podstatu tantry formou otázek a odpovědí.
Je přístupná každému, protože jsou do ní vybrány nejčastejší otázky jak laiků, tak i těch, kdo kurzy tantry již navštěvují.
Odpovědi se snaží osvětlit tantru jako duchovni cestu, a ne pouze jako sexuální zažitek nebo erotické masáže.

Jiří Mazánek

učitel jógy a tantry, hudebník, spisovatel a básník, vystudoval VŠCHT v Pardubicích, ale již na střední škole se věnoval józe a hře na kytaru. Jako hudebník působil ve Sdružení Šafrán, ve skupině Amalgam a Extatic Trans Music. Je členem skupiny Relaxace a souboru Alikvotní 4.
Jógu začal vyučovat již na sklonku 70. let. V 90. letech ho přijal za žáka svámí Šambhušivánanda. Spolupracoval s manžely Tomášovými, Borisem Merhautem a Rudolfem Skarnitzlem, setkával se s většinou žáků Fráni Drtikola a stal se prvním žákem svámího Mahéšvaránandy. Největší vliv však na něj mělo učení a osobnost Paramahansa Jógánandy a hudba Šrí Ganapati Saččídánanda Svámídžího.
K tantře ho přivedly osobní zážitky zde i v Indii a setkání s učiteli na semináři Skandinávské školy jógy, tantry a meditace. Další prohloubení její zkušenosti vzniká jednak teoreticky, ale především intenzivní vnitřní prací s dechem, mantrami, meditacemi a čakrami. Tantru vyučoval zpočátku smíšenou, nyní se zaměřuje pouze na tantru pro ženy.

Legendy české fantasy – naši nejlepší spisovatelé v jedinečném projektu! Exkluzivně pro tuto příležitost napsalo pět předních autorů samostatný text ze svého nejznámějšího a nejoblíbenějšího cyklu. Nejedná se o žádné krátké povídky, ale o plnohodnotné novely a romány, takže si na své přijdou i milovníci pořádných příběhů. Novinka navazuje na stejnojmenný bestseller roku 2006, tentokrát však představuje převážně zástupce nové generace.

V autobiograficky zabarveném románu Místa v síti se
známá slovenská autorka Veronika Šikulová soustředí
na osudy tří žen jedné rodiny: babičky Jolany, její dcery
Alice a vnučky Verony, které se přímým pohledem na své
převážně smutné, avšak statečné životy snaží vyrovnat
se svými smutky a zmatky a najít díky nim své místo
„v sítích“ kolem sebe a v sobě. Vyprávění nápaditě střídá
osoby vypravěče, plasticky vykresluje hlavní postavy
i rázovité místní figury a působivě evokuje nejen barvy,
vůně, chutě světa, který je dávno pryč, ale i různé lidské
tragédie působené historickými událostmi či politickými
poměry. Místa v síti jsou knihou, v níž se čtenáři zpovídají
silné ženy, které v okamžiku, kdy všecko ztrácejí
a zůstávají samy, musí najít odvahu žít dál a pečovat o své
blízké… Román vychází v citlivém překladu spisovatelky
Kateřiny Tučkové, autorky bestseleru Žítkovské bohyně.

Veronika Šikulová (*1967) je slovenská prozaička.
Absolvovala gymnázium v městě Modra na západním
Slovensku, žurnalistiku vystudovala na Univerzitě
Komenského, po studiu se věnovala publicistice a psaní
prózy. První texty publikovala v literární příloze deníku
Smena, v literárních časopisech Romboid, Slovenské
pohľady aj. Žije a tvoří v rodném městě Modra.

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Anísa, mladá, poněkud naivní a značně se nudící, ovšem přímočará Američanka, je postava, kolem které se obtáčejí nitky příběhů dalších hrdinů mnohovrstevnatého „minirománu“. Anísa stojí v jejich centru jako osa, zdánlivě pevně zakotvená v zajištěném a pohodlném životě se starším manželem. Prostřednictvím její zaměstnankyně Evy, Češky provdané za Američana, se k ní více či méně přiblíží další čeští imigranti, na jejichž podivné počínání, zvyky a mluvu zprvu pohlíží podezřívavě nebo s posměchem, postupně ale ztrácí půdu pod nohama a nakonec se ona sama ocitá v nejisté roli cizorodce. Zpočátku tápající Eva naopak pomalu zapouští kořeny v nové zemi a užasle sleduje nárazy a prolínání zároveň blízkých i rozdílných světů i odlišné pohledy na to, co vlastně znamená slovo svoboda. Do pestrých vláken amerických příběhů se vplétá na první pohled nesourodá šedá nit jedné historie ze vzdálené „Bohémije“. Právě ta ale vyprávění propojí v pevné klubko s počátkem i koncem.

Poslední dokončené dílo Charlese Bukowského, vydané krátce po jeho smrti roku 1994, se už svým názvem hlásí k žánru literárního braku. Využívá četné stereotypy šestákových románů a dovádí je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na dokonalé konstrukci detektivní zápletky, spíš se vyžívá v barvitých popisech odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski se rozloučil ve velkém stylu – v tomto případě se pro jeho román nadchli nejen čtenáři, ale i kritici.

Poslední dokončené dílo Charlese
Bukowského, vydané krátce po jeho smrti
roku 1994, se už svým názvem hlásí
k žánru literárního braku. Využívá četné
stereotypy šestákových románů a dovádí
je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na
dokonalé konstrukci detektivní zápletky,
spíš se vyžívá v barvitých popisech
odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski
se rozloučil ve velkém stylu – v tomto
případě se pro jeho román nadchli nejen
čtenáři, ale i kritici.

Turistickým průvodcem po Skotsku, který vám sdělí,
kam nejít na večeři a tak podobně, tato kniha není.
Skotsko po česku je vyznáním sympatií a obdivu
k zemi na okraji Evropy, vystrčené do severního
Atlantiku, v níž autor prožil více času než v kterékoli
jiné, včetně své otčiny, zároveň však k zemi
shovívavě pozorované očima Čecha, jenž si zachoval
jistou středoevropskou skepsi…
Knihou procházejí města i příroda, lidé a zvířata,
jídla a nápoje, dějiny i současnost. Autor, nad jiné
povolaný, upozorňuje českého čtenáře především na
rozličné odlišnosti, křížem krážem od architektury
až po zemědělství. Líčí „své“ Skotsko neobyčejně
svěžím, uvolněným jazykem, vydatně syceným
jiskřivým humorem a vskutku odzbrojujícími
historkami z první ruky.

Sherlock Holmes je mrtvý, zanechte všech nadějí.
Krátce poté, co se s profesorem Moriartym zřítil do
hlubiny Reichenbašských vodopádů, přijíždí do Evropy
americký pinkertonský detektiv Frederick Chase.
Má informace o tom, že Moriartyho záhy nahradil
jiný arcizločinec a nyní řádí v Londýně. Chase a jeho
pomocník Athelney Jones ze Scotland Yardu se ho
s využitím starých dobrých holmesovských taktik
pokusí dopadnout…

Výbor fejetonů,
novinových článků, úvah a drobných próz,
v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky
i jejích současníků a především krásná i šílená
tvář minulého století.
Novinářka Tomanová-Weisová se vždy
velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí,
kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali
jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak
kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře
Františka Vaněčka, který v květnových dnech
roku 1945 zachránil internované německé
děti a odvezl je do bezpečí švýcarského
velvyslanectví.
V jiném textu zase vylíčila
tragický příběh lidické ženy, jež přežila
koncentrační tábor a po válce se setkala se svým
domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému
vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl.

Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila
do pražské německé rodiny, její matka pocházela
z francouzské části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová
redaktorka, novinářka, překladatelka a spisovatelka
vyrůstala a žila v těsném kontaktu s německou menšinou
a stýkala se s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem,
E. E. Kischem, Oskarem Baumem aj.
V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní vydání její
vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen in Prag.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Podfuk na Korsice, volné pokračování knih Podfuk jako víno a Podfuk v Marseille, je ryzím potěšením v provensálském stylu, při jehož čtení se vám budou sbíhat sliny v ústech a zároveň se budete skvostně bavit. Peter Mayle je opět ve výborné formě – jeho spolehlivý stopař Sam Lewitt jako obvykle uspokojuje své hrdlo, žaludek a milostné touhy na jihu Francie, a přitom luští případ smrtelných intrik uprostřed společenské smetánky Riviéry.

Miliardář Francis Reboul si hoví na zahradě svého paláce nad Marseille a očekává příjezd dobrých přátel, Sama Lewitta a Eleny Moralesové, když náhle zpozoruje olbřímí jachtu, jejíž pasažéři jeví více než běžný zájem o jeho majetek. Majitelem jachty je hrabivý ruský magnát Oleg Vronsky, který má o Reboulovu rezidenci takový zájem, že se nezastaví před ničím. Když ji Reboul odmítne prodat, Vronsky se uchýlí k nechutným metodám. Načež přijde řada na Sama, který Reboulovi již v minulosti vytáhl nejeden trn z paty. Sam najde spojence mezi nájemnými žoldnéři z podsvětí, dokonce i z korzické mafie, a zajistí, aby se jeho přítel nestal obětí „ruské diplomacie“’ vzor Vronsky.

Hrozivé okolnosti však nezabrání Samovi a Elene účastnit se nablýskaných večírků, kde jiskří jak šampaňské, tak i filmové hvězdičky, a pochutnávat si na francouzské kuchyni – okázalými pokrmy počínaje a skromnými lahůdkami konče, jako například prvním chřestem sezóny, při jehož konzumaci je třeba něco si tajně přát. Avšak jak se Sam blíží k řešení případu, uvědomí si, že Reboul se může snadno ocitnout mezi těmi, kdo se už ze života nebudou těšit dlouho.