Thriller připomínající slavný film Milionář z chatrče. Rafael bydlí spolu se dvěma kamarády na skládce odpadu v nejmenované zemi připomínající Brazílii, jsou to děti ze slumu. Jednoho dne najde mezi odpadky tašku, v níž je 1100 peset, obrázek a klíč. Tento nález v chlapcích zažehne touhu po dobrodružství, a tak se rozhodnou přijít na to, komu věci patří. Když to zjistí, dozvědí se i o boji jednoho člověka se strašnou nespravedlností. To se však dozvědět neměli – brzy začne jít o život i jim…
Andy Mulligan je populárním a oceňovaným autorem knih pro mladé publikum. Jeho tvorba je silně ovlivněna jeho pobytem v Kalkatě a v Brazílii. Novelu Odpad zfilmoval Stephen Daldry, autor tak slavných filmů, jako jsou Hodiny, Předčítač nebo Billy Elliot. Scénář napsal Richard Curtis, scenárista a režisér Lásky nebeské.
První české vydání dnes už klasického románu Paula Coelha (napsaného roku 1992). Jde o autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž „mluvit s andělem“, pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.
Na základě poznatků antropologie,
archeologie, primatologie, anatomie,
psychologie a řady jiných oborů
vznikla naučná a zároveň velmi čtivá
práce o prehistorických kořenech
moderní sexuality, která převrací
naruby či přinejmenším zpochybňuje
mnohé z toho, co si myslíme, že víme
o sexualitě, o partnerských vztazích
a konečně o člověku samém.
Domníváte
se, že monogamie je přirozená? Že se
lidé v době kamenné dožívali nanejvýš
pětatřiceti let? Že tradiční výklad lidského
pohlavního chování, výběru partnera
a příčin nevěry, jak jej podává evoluční
psychologie, odpovídá biologické realitě?
Tato kniha vás přesvědčí přinejmenším
o tom, že takové a mnohé jiné zdánlivě
neotřesitelné názory jsou přinejmenším
diskutabilní a že k nim existují
pozoruhodné alternativy. Na počátku byl
sex je kniha značně odborná, zároveň ale
vtipná a provokativní. Odpoví vám i na
palčivé otázky, jako například proč je
pro tolik lidí tak těžké zachovat věrnost
jednomu partnerovi? Proč se pohlavní
vášeň vytrácí, i když se láska mezi
partnery prohlubuje? Proč řada mužů
ve středním věku dobrovolně vymění
majetek, rodinu i kariéru za krátký
románek?
Esej amerického medievisty Roberta Bartletta je mistrnou sondou do antrologie 13. století. Autor v ní zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ. Na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe, rozkrývá meandry utváření kolektivní paměti několik let po zázračném vzkříšení. Během vyšetřování při snaze o Tomášovu kanonizaci svědci z nejrůznějších sociálních vrstev vzpomínají na okolnosti Vilémova oživení. Zároveň však mimoděk vypovídají o složitých vztazích v pohraničním území, kde uplatňovali své pravomoci jak pomezní šlechta, tak anglický král, a kde se mísily staré velšské obyčeje s anglickými zvyklostmi.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Po devíti letech se Malijevský vrací souborem krátkých próz Měsíc nad řekou Tejo. Jednotlivé texty vznikaly pro potřeby literární show EKG, kterou spolu s Jaroslavem Rudišem léta organizuje, vymýšlí a moderuje v divadle Archa. Tato okolnost dává naplno vyznít typickým atributům Malijevského tvorby – sofistikovanému vtipu, mistrovskému využití zkratky, inteligentnímu nadhledu a nadstandardně pestrému jazykovému rejstříku. Tematicky stojí Malijevský oběma nohama v přítomnosti a ve svých textech spojuje intelektuální výbavu získanou studiem teoretické fyziky (na MFF UK) se zkušeností civilkáře, hlídače, správce počítačové sítě, učitele, redaktora, muzikanta, fotografa a v neposlední řadě „náplavového“ obyvatele domku v Čelechovicích za Kladnem, kde se odehrává řada jeho zemitě realistických povídek.
Igor Malijevský je spisovatel a fotograf. Vydal sbírky básní Bělomorka (Protis, 2003), Druhý den po konci světa (Milan Hodek, 2013) a sbírku povídek Družba (Protis, 2005). Spolu s Jaroslavem Rudišem pořádá literární kabaret EKG (původně pod názvem Monoskop), jeden z nejpozoruhodnějších projektů představujících současnou živou literaturu. Jako fotograf vystavuje především v zahraničí, kde jsou jeho práce součástí sbírek řady renomovaných muzeí.
Pavel Brázda je považován za jednu z nejvýraznějších solitérních osobností českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století i začátku tohoto tisíciletí. Jeho tvorba vychází z naprosto osobitého pojetí figurálního realismu, v němž se propojují prvky vnitřního snového vizionářství s výpovědí obecného humanistického sdělení o světě a pozitivní a vitální i stinné stránce lidské psychiky. K jeho souborné půlroční výstavě v Národní galerii v letech 2005-2006 vyšla obsáhlá monografie Brázda, dnes již bezmála rozebraná.
Kolekci asi 300 kreseb a kresebných skladeb, s kterými Brázda začínal v druhé polovině 80. let ještě jako topič v koksové kotelně a pokračoval donedávna, se už dlouho chystal vydat knižně. Kromě několika z nich nebyly dosud zveřejňovány, ale vyhrazeny k tomuto záměru. Doprovázeny a spojeny v ucelenou fabuli budou autorovým textem. První díl je nazván HR, druhý A, vcelku tedy HRA.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Dvě útlé knihy krátkých japonských básní haiku básníka Kobajaši Issy s krásnými ilustracemi Daniely Renčové potěší duši i oči. Absolventka Ústavu grafiky a designu v Plzni za toto výtvarné pojetí haiku získala ocenění Vojtěcha Preissiga od Spolku českých bibliofilů v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2012.“
Vydání knihy podpořila Suntory Foundation.
Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.
Je tomu už více než sedmdesát let od
doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov
začal budovat vesmír svého celosvětově
úspěšného cyklu Nadace. Od té doby
se miliony čtenářů nechaly fascinovat
poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce
let budoucího vývoje lidstva a zavedl je
na desítky cizích světů. Román A zrodí
se Nadace byl dokončen těsně před
autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná
část románové ságy, která získala
věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako
Nejlepší science fi ction série všech dob.
V předchozích svazcích byl Hari
Seldon, geniální zakladatel Nadace,
pouhou historickou postavou. Návratem
do dob jeho života vyplnil Asimov
důležitou chybějící část svého epického
příběhu.
Autor se netajil tím, že postavu
Hariho Seldona vytvořil jako vlastní
alter ego, a tak je román ještě dojemnější
tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí
uzavřel celý cyklus jen krátce před
svou vlastní. Vstupme tedy posedmé
a naposledy do světa Nadace a poznejme
dosud utajované skutečnosti nadaného
matematika, jenž se snažil zachránit
lidstvo před neodvolatelně se blížící
dobou temna.
Erwin Schrödinger, Robert Schumann, Friedrich Nietzsche, Herman Melville – tato zvláštní, nesourodá skupina se střetává v knize Andrewa Crumeyho Schrödingerova velryba. Ti všichni mají nějaký vztah k Harrymu Dickovi, stiženému ztrátou paměti, a fyzikovi Johnu Ringerovi, jenž se dostane do konfliktu s provozovateli vysoce nebezpečné elektrárny. Schrödingerova velryba je techno-thriller, částečně historická fantasy, ale zároveň román, který klade provokativní otázky a zpochybňuje jasné oddělení filosofie, mystiky, vědy, umění, pseudovědeckých teorií a politiky. Co má společného Friedrich Nietzsche, C. G. Jung a Joseph Goebbels? Telepatie, nevysvětlitelné náhody, překrývání nebo spíše splývání jednotlivých postav, to jsou síly, které ženou příběh vpřed a znovu a znovu čtenáře překvapují. V závěru románu pak do sebe jednotlivé kousky zapadají jako části mozaiky, anebo spíše „puzzle” v původním anglickém smyslu tohoto slova.
Andrew Crumey (1961) je vzděláním fyzik. Vystudoval University of St Andrews, později úspěšně obhájil disertaci v oblasti teoretické fyziky na londýnské Imperial College. Debutoval v roce 1994 románem Hudba v cizím jazyce o zvláštním a složitém vztahu mezi fyzikem a historikem odehrávajícím se – podobně jako Schrödingerova velryba – v alternativním fikčním světě, v němž se Británie nachází v totalitním režimu. Následovaly romány Pfitz (1995), D’Alembertův princip (1996), Pan Mee (2000), Schrödingerova velryba (Möbius Dick, 2004), Sputnik Caledonia (2008) a Tajné vědění (2013). Andrew Crumey nějakou dobu působil jako literární redaktor listu Scotland on Sunday, aktuálně vede kurzy tvůrčího psaní na Northumbrijské univerzitě.