Darcy Burdocková, desetiletá hrdinka půvabné a mimořádně svěží knížky Laury Dockrillové, se v mnohém podobá své stvořitelce. S okouzlením a nekonečnou představivostí objevuje svět kolem sebe, v každodenní všednosti nachází výjimečnost. Než dočtete poslední stránku jejího vyprávění, s úžasem zjistíte, že svět je báječné místo k životu hýřící pestrými barvami.
Darcy je neobyčejná holčička, jakých po světě mnoho nechodí: miluje chobotnice a pavouky, zato nenávidí mořské racky – zvlášť od té doby, co jí jeden ukradl zmrzlinu! Nesnáší nakupování oblečení. Školu jakžtakž snese, i když je to trochu nuda. Má ochočenou ovečku (utíkat s ní z domova ale nebyl zrovna nejlepší nápad), mladší sestru a malého brášku, kterého s chutí převléká za holku. A pozor: Darcy se namouduši nikdy do nikoho nezamiluje! Nechce totiž mít zlomené srdce jako sestra jejího nejlepšího kamaráda Willa…

Laura Dockrillová je britská spisovatelka, básnířka, performerka, ilustrátorka a grafička. Vystudovala The Brit School of Performing Arts, kde se skamarádila se zpěvačkami Adele a Kate Nash. Kreslí a píše knihy pro děti, skládá verše, navrhuje obaly pro všechno možné, spolupracuje s radiem BBC na nové rozhlasové show a píše sitcom. Deník The Times ji jmenoval mezi deseti nejvýraznějšími vycházejícími literárními hvězdami roku 2008. Za největší inspiraci pro svou literární tvorbu považuje Roalda Dahla. Darcy Burdocková je její čtvrtou knihou.

Proslulý fyzik Stephen Hawking je autorem řady publikací, v nichž laickému čtenáři zprostředkoval řadu mimořádně náročných problémů moderní fyziky. Patrně nejslavnější z nich je Stručná historie času. Ve své nejnovější knize tentokrát nerekapituluje vývoj vesmíru, ale svůj vlastní život – odtud i název Stručná historie mého života. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem, osobním a rodinným životem, s průběhem své nemoci i s vědeckou kariérou. Jeho vyprávění doprovází množství raritních fotografií. Kniha dokládá nezlomnou sílu ducha této výjimečné osobnosti.

Stephen Hawking (1942) je patrně nejznámějším vědcem současnosti, nejen ovšem díky převratným idejím, které znamenaly posun ve vývoji fyziky, ale i díky své fascinující vůli, se kterou překonává tělesný handicap a se kterou dokázal napsat řadu významným vědeckých prací i popularizačních knih. Jeho Stručná historie času zůstává vzorem pro všechny, kdo chtějí zprostředkovat náročné a neprůhledné vědecké teorie laickému čtenáři.

Hořce komická existenciální satira Finanční životy básníků vychází z jednoduché úvodní
situace: Co se stane, když se druhořadý novinář Matthew Prior rozhodne splnit si svůj
americký sen, odejít ze zaměstnání a vsadit vše na jedinou donkichotskou kartu – webovou
stránku věnovanou finančnímu zpravodajství psanému ve verších? Počin samozřejmě
nikoli neočekávaně vybouchne a Matt se zničehonic ocitne v situaci, již dle jeho finančního
poradce nelze nazvat ničím jiným než fiskální ebolou: bez práce, po uši v dluzích
a s vystěhováním na krku. Kromě toho musí Matt živit stále senilnějšího otce, hradit
předražené školné dvěma synům a přimět manželku, aby ho neopustila kvůli úspěšnému
bývalému příteli, s nímž po večerech flirtuje na internetu. Karta se začne obracet ve chvíli,
kdy zoufalý Matt během půlnoční výpravy do místního supermarketu potká několik kuřáků
marihuany a usmyslí si, že se z bezvýchodného postavení dostane pomocí svého dosud
nejtroufalejšího a nejšílenějšího plánu: bude prodávat „trávu“ svým kamarádům z byznysu.

Čtyři kvartety jsou básnickou meditací o bytí v čase, mnohoznačnou, rafinovaně vystavěnou kompozicí, která patří k vrcholům světové poezie. Ve čtyřech vzájemně propojených oddílech – Burnt Norton, East Coker, The Dry Salvages a Little Giding – se v symbolických obrazech a hojných aluzích na východní i západní myšlení splétají duchovní, filozofická a osobní témata; celou básní přitom prostupuje motiv nezachytitelnosti přítomného okamžiku, který je i není a nemá začátek ani konec.

Martin Hilský (*1943) je přední český anglista a překladatel, profesor anglické literatury na FF UK. Je držitelem mnoha ocenění, mezi nimiž vyniká Cena Josefa Jungmanna, Státní cena za překladatelské dílo či Řád britského impéria. Vedle kompletního díla Williama Shakespeara přeložil a zasvěceným komentářem doprovodil řadu dalších angloamerických velikánů, namátkou D. H. Lawrence, J. Steinbecka, J. M. Syngea – či právě T. S. Eliota.

T. S. Eliot (1888–1965) je mnohými považován za největšího angloamerického básníka 20. století. Jeho básnické a kritické dílo je ztělesněním literárního modernismu, zároveň ovšem vychází z hluboce procítěné, promyšlené a výsostně reflektované literární tradice, sahající přes anglické metafyzické básníky či Dantovu poezii až k velkým starověkým textům. Roku 1948 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech.
Německý historik Jörg Oberste v této synteticky pojaté práci zkoumá především politické příčiny vyhlášení křížové výpravy proti albigenským papežem Inocencem IV. Prostřednictvím rozboru dobových kronik se pokouší nahlížet ono první velké antiheretické křížové tažení nikoli jako náboženský, nýbrž primárně jako mocenský konflikt, v jehož pozadí stála snaha ovládnout jak papežstvím, tak potažmo i francouzskou Korunou svébytné provensálské území. Na příkladu několika nejmocnějších okcitánských šlechticů ukazuje, že i přes podporu katarství v aristokratických kruzích hrála i zde větší roli regionální identita než rozdílnost víry, přičemž překvapivě to samé platí i pro mocná města v čele s Montpellier.
Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

2036: Robotická technologie se natolik rozvinula, že vzniklo množství umělých bytostí schopných vnímat a uvědomovat si sebe sama. Lidstvo se potýká s důsledky svého nejúžasnějšího výtvoru, a najdou se i tací, kdo mají s roboty své vlastní záměry: zotročení nebo úplné zničení.

Susan Calvinová vstupuje do druhého roku své praxe v nemocnici, když dojde k těžkému zločinu, jenž se jí silně dotkne. Ještě jako dítě ztratila matku při autohavárii, v níž byl těžce zraněn i její otec. Nyní si uvědomuje, že tato nehoda byla ve skutečnosti pokus o vraždu, zosnovaný jistou vládní frakcí, která si přála smrt jejích rodičů. Susan vždy tušila, že část americké vlády má v úmyslu ukrást práci jejího otce a zneužít ji pro vojenské účely. A zdá se, že tato frakce znovu povstala.

Susan se snaží překonat vlastní bolest a zmatek, a současně zvládat požadavky své lékařské praxe a studia. Zjišťuje však, že ji pronásledují fanatičtí odpůrci nových technologií.

Představujeme nové vydání jednoho z nejlepších děl Isaaca Asimova, které neprávem stojí ve stínu jeho cyklu Nadace a Roboti. Sám autor o něm řekl, že je psáno „nad hranicemi možností“, což se v příběhu projevuje zejména pro „technokrata“ neočekávaným a uhrančivým citovým nábojem. Ani sami bohové patří neoddiskutovatelně do zlatého fondu světové sci-fi.

Vynález Pozitronové pumpy, která umožňuje téměř zdarma a neomezeně čerpat z blízkého paralelního vesmíru energii, přivedl lidstvo do éry hojnosti a blahobytu. Skupina vědců však zjišťuje, že obě universa jsou těmito energetickými přenosy narušovány. Pokud se lidstvo nevzdá snadno nabytého pohodlí, zaniknou oba vesmíry. Kniha, která je dnes aktuálnější než kdy předtím, představuje velmistra žánru na vrcholu sil.

Markus Zusak, autor světového bestseleru Zlodějka knih, nedávno zfilmovaného, vydal ještě před tímto zásadním dílem trilogii o bratrech Wolfových. Překlad prvního svazku, Roky pod psa, se nyní dostává také k českým čtenářům. Cameron a Ruben Wolfovi se rvou dnem i nocí, spřádají ujeté plány, aniž by domýšleli jejich důsledky, a pro rodiče, sourozence i všechny holky, které obdivují, jsou to jen budižkničemové, co to nikdy nikam nedotáhnou. Jenže když se Cameron poprvé zamiluje, nic už není jako dřív…
Příběh patnáctiletého australského kluka s širokým srdcem a praštěnými nápady je dojemný a zábavný zároveň a Zusak opět nezůstává nic dlužen své pověsti výjimečného vypravěče.

Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana. Pochybnosti, výčitky a drobné psychické výmyky se u něj začínají dostavovat až postupně, na pozadí dalšího děje. V něm nescházejí ne vždy chytré a krásné ženy, poněkud komická a nenaplněná láska, a filmy, jakkoliv spíš staré a špatné, než nové a dobré. Nic z toho hrdinu nepřipoutá k přítomnosti natolik, aby se nakonec nepokusil z toho všeho uprchnout. Město v jiné evropské zemi, kde se pokouší zakotvit, naučit se podle stručného turistického slovníku dosud neznámý jazyk a začít nový život, jej zprvu okouzlí. Avšak po roce, naplněném pochybnou obživou a nečekaně vřelými vztahy s jistou vdanou maďarskou emigrantkou a její nepravou budapešťskou tetou, která se živí jako druhořadá věštkyně, se vrací zpátky do srdce Evropy. Když nastupuje do letadla, má dojem, že má za sebou nejnáročnější dobrodružství svého života. V tu chvíli netuší, že to nebylo nic proti tomu, co ho čeká po přistání.

Hakl žongluje na téměř třísetstránkové ploše s tolika čerstvými výrazy, že čtenář si jeho vystoupení dokonale užívá. (nekultura.cz)

PhDr. Jan Jeřábek vystudoval FFUK, obor
kulturologie. Jeho Úvod do grafologické
diagnostiky představuje široce syntetizující
přístup k problematice, který je podložen
letitou praktickou zkušeností. Vedle
psychologie rukopisu se intenzivně
zabývá také hlubinnou a humanistickou
psychoterapií, západními i východními
způsoby práce s tělem a různými aspekty
meditační praxe. V současné době je
předsedou České grafologické komory
v Praze.