Ty tři ženy bývaly v mládí, v normalizačních
sedmdesátých letech, nerozlučné kamarádky.
Po letech se setkávají v bytě jedné z nich, Dory,
a poklidné popovídání u kafíčka o životě a o dětech
se jim naprosto vymkne z rukou.
Během jediné
zjitřené noci si trojice bývalých kamarádek vzájemně
odhalí různá temná tajemství, vyčtou si věci, o nichž
se tehdy za socialismu nějak nehodilo mluvit, nebo
které chápou teprve teď s odstupem, a vzájemně
se donutí k bilancování svých životů a vztahů. A je
to dost kruté: každá z nich má alespoň nepřímo na
svědomí život jiného člověka.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Märtha, Lumen, Motyka, Stina a Anna-Greta se
v domově důchodců Diamant ukrutně nudí. Jídlo
je nevalné, zacházení špatné, mají málo pohybu
a vedení šetří, kde může. To by se měli lépe i ve
vězení!
Märtha dostane geniální nápad – spáchají trestný
čin a budou odsouzeni. Nějaký majetkový zločin,
malou akci. Kořist pak darují chudým a přestárlým.
Když mohl Robin Hood, proč ne my?
Chopí se tedy chodítek a vydají se do luxusního
hotelu, plného bohatých hostů. Ale plán se
nevydaří. Chtějí-li uspět, musejí vymyslet dokonalý
zločin. Dobrodružství začíná. Netrvá dlouho a Liga
důchodců se zaplete s podsvětím, kde se může stát
cokoli…

Catharina Ingelman-Sundbergová (*1948) zahájila
svou kariéru jako námořní archeoložka a strávila
patnáct let zkoumáním historie lidstva na dnech
oceánů po celém světě. Zúčastnila se expedic
zkoumajících všechno možné, od vikinských lodí po
východoindická plavidla.
V 90. letech se začala věnovat psaní beletrie.
Její historické romány (v nichž bohatě čerpala ze
svých znalostí archeoložky) si okamžitě získaly
čtenářský ohlas a jen ve Švédsku se jich dodnes prodalo už několik set tisíc. Uznání se
Ingelman-Sundbergové dostalo i od kritiky, když v roce 1999 získala prestižní literární cenu
Widdingpriset.
Brambory na vloupačku jsou prvním dílem nové trilogie z žánru komediální „kriminálky“.
Tato kniha vyšla už ve 24 jazycích a připravuje se i její fi lmové zpracování.

O knize Král ve žlutém, mysteriózním souboru hororových a dekadentních povídek z roku 1895, u nás donedávna věděli jen skuteční literární znalci; v současnosti se o toto vpravdě kultovní dílo Roberta W. Chamberse zvedla vlna díky vynikajícímu televiznímu seriálu HBO True Detective / Temný případ. První souborné české vydání Chambersovy knihy vychází tomuto zájmu vstříc, kniha však není zajímavá jen jako vzorník motivů z onoho seriálu – zlověstný „Král ve žlutém“ či zapomenutá, děsivá říše zvaná Carcosa mají svou vlastní, mrazivou sílu, a Chambers si ve schopnosti evokovat „hrůzu duše“ v ničem nezadá s E. A. Poem, z něhož vycházel, či s H. P. Lovecraftem, jehož zase sám výrazně ovlivnil. Deset povídek, shromážděných v této knize, je toho nejlepším důkazem.
Robert W. Chambers (1865–1933) byl americký spisovatel a výtvarník; na začátku 90. let 19. století vystudoval malbu v Paříži, kde se také důvěrně obeznámil s moderními uměleckými směry; určující se pro něj stal zejména symbolismus a secese. Jeho nejslavnější dílo, Král ve žlutém, je obecně považováno za klasiku hororového žánru a dočkalo se nesčetných vydání v mnoha jazycích.

V Praze jste už možná byli mnohokrát, ale takhle ji
určitě neznáte ! Po obrovském úspěchu knihy Mrtvý na Pekelném
vrchu přichází druhý případ kapitána Steina
a notáře Barbariče ze série historických detektivek.
A opět má ty nejlepší předpoklady stát se
bestsellerem roku.
Zločin se rozmáhá jako nikdy předtím, ulice
ovládají tlupy cizích hrdlořezů, náboženské
konflikty se stupňují, z politiky se stala nepřehledná
změť intrik každého proti každému. Městem se však
šíří ještě jedna nová hrůza: tajemný únosce vraždí
prvorozené děti významných hodnostářů. Mystické
znaky na tělech obětí vedou Steina a Barbariče
k okultistům v židovské čtvrti. Zdá se však, že
pozadí rituálních vražd je mnohem složitější. Půjde
opravdu o rozsáhlé spiknutí, které sahá až ke
členům panovnického dvora ?

Juraj Červenák (*1974) je slovenský spisovatel. Knižně
debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes dvě
desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil se
jako autor historické fantasy se slovanskými motivy.
V poslední době je v jeho tvorbě patrný postupný odklon
od ryzí fantasy k historickému románu. Nová série
dobových detektivek Stein a Barbarič o vyšetřování
zločinů za vlády Rudolfa II. Habsburského na přelomu
16. a 17. století je už čistě historickým románem bez
fantasy prvků. Červenák je držitelem mnoha žánrových
ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší fantasy
a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi , fantasy a hororu
v kategorii „Nejlepší česká a slovenská kniha roku“.

Nový příběh dnes již etablovaného autora dětských
knih čtenáře opět dojme i pobaví. Ale pozor:
Tentokrát se budete BÁT!
Na město padá noc a v temnotě se začínají dít
podivné, hrůzné věci. Malé děti večer před spaním
uloží nic zlého netušíce pod polštář mléčný zub pro
zoubkovou vílu, a ráno – ó hrůzo! – pod ním najdou
mrtvého slimáka, živého pavouka nebo stovky
lezoucích odporných švábů. Kdosi zlý a podlý se
tomu ďábelsky chechtá. Ale KDO?

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Laurie s Rachel jsou kamarádky už od dětství a tvořívaly nerozlučnou dvojku. Teď je jim třicet pět a jedna druhé
nemůže být vzdálenější; elegantní single Laurie žije v Londýně a naplno se věnuje své kariéře v módním průmyslu;
Rachel žije na první pohled idylický rodinný život v Yorkshiru.
Když však Rachelina tchýně potřebuje nečekaně podstoupit lékařské vyšetření v Londýně a Laurie po katastrofách
v práci i v milostném životě touží po útěku, výměna adres vypadá jako to pravé ořechové. Křehká Rachel záhy čelí
nástrahám velkoměsta a při tom se snaží udržet manželství a celou rodinu pohromadě; Laurie se zatím usilovně snaží
spřátelit s nedůvěřivými venkovany – a zapomenout na muže, který se nejspíš rozhodl, že jí zlomí srdce.

Kniha nezůstává nic dlužna svému názvu:
autor shromáždil pozoruhodné a význačné
recepty, počínaje jednoduchými pokrmy z Bible
a klínopisných tabulek a konče haute cuisine
moderní doby. Postupuje chronologicky, počínaje
chlebem ze starověkého Egypta, putuje po všech
kulturách a regionech, všímá si zmínek o jídle
v antických pramenech i severských ságách, zmiňuje
přelomové i nadčasové kuchařské knihy, jmenuje
osobnosti jako Brillat-Savarin nebo Julie Childová.
Nejde o kuchařku, nikdo netvrdí, že všechna jídla, o kterých Sitwell píše, si čtenář může
i uvařit, ale o zábavné a překvapivé nahlédnutí do dějin člověka a jeho kultury.

Osmiletého chlapce, který čekal v autě na rodiče, nahradil stručný vzkaz přilepený k volantu: „Nemilujete ho.“ Uprostřed léta padá na Exmoor temný stín – někdo unáší děti a nechává po sobě jen strohé, kruté obvinění. Chybí vysvětlení, žádost o výkupné i naděje. Jestli má strážník Jonas Holly doufat v jejich záchranu, musí podniknout riskantní výpravu do vyšinuté mysli únosce. Sám se ale dosud nevzpamatoval z osobní tragédie a v Exmooru je přinejmenším jedna osoba, která Jonase považuje za posledního člověka, jemuž se dá důvěřovat…

Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti“, uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív…

Kniha, které se prodalo deset milionů výtisků, získala dlouhou řadu ocenění, mimo jiné jednu ze dvou nejprestižnějších amerických cen za literaturu pro děti, John Newbery Medal za rok 1994. Překladová práva byla prodána do 29 zemí.

„Silný a provokativní román.“ (The New York Times)