Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.

Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije
její maminka a kam se vůbec poděla, a velice
se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě
s workoholickým tatínkem-režisérem, pere,
vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými
náladami a cítí se velice osamělá.
Tatínek je
pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř
nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde
jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však
nemá za zlé, tatínkův filmařský svět ji fascinuje.
Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny
zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní
škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě,
plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je
všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny
její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou
ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Po obrovském úspěchu knihy Mrtvý na Pekelném
vrchu přichází druhý případ kapitána Steina
a notáře Barbariče ze série historických detektivek.
A opět má ty nejlepší předpoklady stát se
bestsellerem roku.
Zločin se rozmáhá jako nikdy předtím, ulice
ovládají tlupy cizích hrdlořezů, náboženské
konfl ikty se stupňují, z politiky se stala nepřehledná
změť intrik každého proti každému. Městem se však
šíří ještě jedna nová hrůza: tajemný únosce vraždí
prvorozené děti významných hodnostářů. Mystické
znaky na tělech obětí vedou Steina a Barbariče
k okultistům v židovské čtvrti. Zdá se však, že
pozadí rituálních vražd je mnohem složitější. Půjde
opravdu o rozsáhlé spiknutí, které sahá až ke
členům panovnického dvora? Juraj Červenák (*1974) je slovenský spisovatel. Knižně
debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes dvě
desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil se
jako autor historické fantasy se slovanskými motivy.
V poslední době je v jeho tvorbě patrný postupný odklon
od ryzí fantasy k historickému románu. Nová série
dobových detektivek Stein a Barbarič o vyšetřování
zločinů za vlády Rudolfa II. Habsburského na přelomu
16. a 17. století je už čistě historickým románem bez
fantasy prvků. Červenák je držitelem mnoha žánrových
ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší fantasy
a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi , fantasy a hororu
v kategorii „Nejlepší česká a slovenská kniha roku“.

Literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa,
autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede
čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do
nebezpečných uliček špinavých slumů. Román
je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově
se pohybuje mezi exotickým krimi románem,
špionážním thrillerem a postkoloniální satirou,
a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je
skvostně zábavná parodie na každý z uvedených
žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly
a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři
skládá před očima jako různobarevná mozaika.
Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají
všichni něco společného: každá postava cosi
hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku,
skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu,
malí zločinci rychlý zisk, muž s amnézií ztracenou paměť…
Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává
mezi prsty jako písek.

Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Autor Nick Harkaway
přichází se strhujícím akčně-špionážním
thrillerem, sžíravě jedovatou historkou
z prostředí organizovaného zločinu
i zběsile absurdní komedií v jednom –
podnětným a přitom zábavným vyprávěním
o gangsterském synkovi a penzionované
tajné agentce, které okolnosti svedou
dohromady, aby společně zachránili svět.
Joe Spork netouží po ničem jiném než po
klidném životě. Opravuje hodinové strojky
a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé
londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede
poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě
stále pamatuje doby, kdy jí devadesát
nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je…
prostě… stará.
Když však Joe spraví jeden krajně
neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání
obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý.
A přístroj? Zbraň posledního soudu
z padesátých let.

Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra
Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol Dan Brown
mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak
tomu je i v Brownově nejnovějším thrilleru, který se
okamžitě po svém vydání stal světovým bestselerem
a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly.
Harvardský symbololog Robert Langdon se tentokrát
ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu,
jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších
literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při
svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout
s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá
se přitom nejen labyrintem florentských, benátských
či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými
komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná
vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná
epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí.
Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní
celý svět…

Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit?

Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí.
Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.

Tam ve vesmíru už to začalo.

Angličanka Ursula Toddová zemře těsně po narození jedné únorové noci roku 1910. V následující kapitole se téže únorové noci narodí znovu, přičemž tentokrát přežije, aby podstoupila celou řadu tragických, mnohdy heroických konců. Tak jako na divadle padá opona, v Ursulině příběhu „padá tma“, tedy smrt. Ta ovšem neznamená temný konec, ale je příslibem dalších, neomezených variant a pokračování. Není divu, že Ursula mívá silné pocity déja vu; je totiž obdařena možností prožívat tytéž chvíle a stavy znovu a znovu a snažit se zabránit osobním i dějinným katastrofám.
Netrpělivě očekávaný román, jenž se stále drží na předních místech mezinárodních žebříčků a s přehledem poráží knihy J. K. Rowlingové i Padesát odstínů šedi.

Nový svazek dosud nevydaných krátkých próz Charlese Bukowského (1920–1994) Absence hrdiny obsahuje velkou část jeho nejranějších povídek, po kterých se na dlouhá desetiletí slehla zem, ale i jiná dosud nepublikovaná dílka. Najdeme zde klasická Bukowského témata: sex, chlast i sázení, spolu s výstižnou analýzou toho, čemu říká „hrát si na básníka a být básníkem“. Absence hrdiny však představuje také jiného Bukowského – pronikavého, i když nekonvenčního kritika. Jeho vlastní Manifest, popis básnické scény v Los Angeles i svérázné hodnocení díla Allena Ginsberga a dalších básníků odhalují Bukowského intelektuální podstatu skrytou pod drsným povrchem.

Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit?

Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí.
Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.

Tam ve vesmíru už to začalo.