Kniha přináší sebrané fejetony, články a glosy oblíbeného autora z let 1998 až 2005. Paulo Coelho poznal hodně zemí a v krátkých textech z posledních let spojuje své zážitky z cest, příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka. Brazilský spisovatel projevuje neutuchající zájem o všechno, co se děje třebas i v nejvzdálenějších místech světa, čerpá z moudrosti Východu, z bible, z koránu, z židovských legend i z folkloru různých národů a zároveň komentuje některé současné události.

Rukověť bojovníka světla vyzývá každého, aby dokázal žít své sny. Aby každý vyšel vstříc nejistotě života a naplnil svůj jedinečný osud. Svým nenapodobitelným způsobem nám Paulo Coelho ukazuje, že v každém z nás žije bojovník světla, máme ho v sobě všichni. Inspirující krátké texty z let 1993-1996 ponoukají čtenáře, aby nastoupil cestu bojovníka: toho, který je schopen vidět, že být naživu je zázrak, toho, kdo dokáže i prohrát, toho, kterého hledání dovede k nalezení identity, po níž touží. V knize autor vychází z tradic různých zemí, klade důraz na základní lidské hodnoty a vnitřní růst člověka, jenž nepodlehne malomyslnosti a únavě, ale věří v zázraky a lásku.

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista.

Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Na světě je dnes přes 6000 lidí, kteří za
svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi – jsou
to potomci dětí, jež sir Nicholas v roce 1939
zachránil z nacisty okupovaného
Československa.
Co tehdy motivovalo
mladého anglického makléře, aby se pustil
do podobného monumentálního úkolu?
Na tuto otázku a na mnohé další s ní spojené
hledá odpověď Wintonova dcera Barbara.
Její působivá, osobně laděná kniha čerpá
z historických dokumentů i otcových
vzpomínek a ukazuje, kým sir Nicholas –
jenž se letos dožívá neuvěřitelných 105 let –
byl a je a jak došel ke svému životnímu heslu:
„Není-li to nemožné, musí existovat způsob,
jak to udělat.“

Shalom Auslander si pro svůj příběh zvolil skutečně
zvláštní a poměrně kontroverzní zápletku – představte
si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování
nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu
patřícímu současné americké židovské rodině. Jakkoliv
je její existence bizarní, slouží Anne Franková v příběhu
jako katalyzátor nezvratitelných událostí a veškerý děj se
soustředí kolem hlavního hrdiny – otce rodiny, Solomona
Kugela.

Rodina Solomona Kugela se přestěhuje do městečka
Stockton, které je nejzajímavější tím, že nemá žádnou
historii. A právě historii se Kugelovi snaží uniknout – jak
své rodinné, tak židovské, nesoucí s sebou břímě viny
a osudovosti. Celá kniha je tak skvělou, mrazivě vtipnou,
černěhumornou polemikou o nemožnosti zbavit se své
minulosti a o dvojsečné povaze naděje, jež může být
i zhoubná.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře i vladaře
a světce na trůně, přičemž krále, k němuž
choval hluboký a vřelý cit, zachytil především
prostřednictvím jejich vzájemného vztahu.
Zároveň do diktovaných pamětí otiskl velice
barvitý a detailní obraz dvora, zmiňuje
královy reformy, rodinné poměry a také
události neúspěšné křížové výpravy do
Egypta: královo zajetí a shánění výkupného
i krátký pobyt v Akkonu (1248–1250).
Nový český překlad, který poprvé obsahuje
kompletní text Joinvillových pamětí, doplňuje
také první vydání Joinvillova Vyznání víry,
které napsal během pobytu ve Svaté zemi,
a krátký dopis Ludvíkovi X.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury. Život s. r. o. ukazuje, jak se stalo, že se na své domovy díváme spíš jako na investice než na místa k žití, jak se nám měřítkem životního úspěchu stala výše penze, jak se z internetu stal jen další prostor k obchodování. Jak jsme byli odtrženi od světa, v němž žijeme, od sebe navzájem, jak jsme přišli o bezprostřední vztah k hodnotám, které vytváříme. Co je však nejdůležitější, Rushkoff ukazuje, že nemusí jít o trvalý stav, že tyto vztahy je možné obnovit a vybudovat skutečnou, doopravdy lidskou společnost.

Douglas Rushkoff (1961) je americký novinář a spisovatel. Absolvoval Princeton University a California Institute of the Arts. Napsal deset knih věnovaným tematice médií, kultury a technologií, píše i non fiction a komiks, točí televizní dokumenty.

Dvě těla krále patří k nejvýznamnějším knihám o dějinách středověkých politických a teologických představ a idejí. Původem německý historik a profesor Ernst Kantorowicz, jenž musel i přes své vyhraněně pravicové názory utéci před nacismem do Spojených států, v této knize odhaluje podstatu sakrality královské moci a královské vlády ve středověku. Prostřednictvím pronikavých analýz a netušených interpretací, v nichž konfrontuje názory středověkých teologů s myšlenkovými koncepty anglických právníků 16. století, dospívá ke zjištění, že právě ve 12. a 13. století se z ryze politických důvodů a jednoznačným politickým účelem zrodila představa o rozdvojení králova těla, tedy fyzického, konkrétního těla panovníka, které umírá, a mystického těla vládce, který žije a vládne věčně.

Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Mám právo se zničit je dle autorových slov jedním z „podivných románů“, které začal psát v rebelském údobí svého života jako určitou formu politické sebevraždy. Trochu paradoxně mu však zajistil vstup mezi známé a uznávané korejské spisovatele a stále si nachází okruh čtenářů, o čemž svědčí přes dvacet dotisků ve třech vydáních. Přestože patří mezi první autorovy knihy, jde o vynikající vyobrazení estetiky smrti, které ohlásilo nástup nového spisovatele schopného šokovat a rozvířit korejské literární vody. Bujná a ničím neomezovaná představivost se otevřeným a syrovým způsobem dotýká ožehavých a společensky tabuizovaných témat a vyjadřuje pocity současných Korejců, osamělých a izolovaných uprostřed uspěchaného, soupeřícího davu, kteří trpí odcizením spojeným se sebevražedným nutkáním. Románové já, které svým způsobem naplňuje právo lidí na sebedestrukci tím, že jim za úplatu pomáhá odejít z tohoto světa, jako by předjímalo vznik sebevražedných stránek v korejském kyberprostoru, kde se sdružují váhající jedinci, hlavně mládež, vzájemně v sobě podporují sentimentální touhu po smrti a sbírají odvahu ke společnému činu.

Jihokorejský prozaik Kim Jongha (*1968) se narodil v odlehlé provincii Kangwondo v rodině vojáka. Kvůli otcově službě prožil dětství na různých místech Koreje a teprve na začátku osmdesátých let dvacátého století se rodina nastálo usadila v hlavním městě Soulu. Vystudoval management na prestižní univerzitě Yonsei. Pozornost čtenářů i kritiky přitáhl už jeho první román Mám právo se zničit, který získal ocenění nakladatelského domu Munhakdongne. Těžiště jeho tvorby spočívá především v románech, mezi které patří i Říše světla (česky Argo, 2013). Během své dosavadní kariéry získal prakticky všechna významná korejská literární ocenění a jeho díla byla adaptována pro film, televizi, divadlo i muzikál. V současnosti žije se svou manželkou v jihokorejském Pusanu.

Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.

Michel de Nostradame (1503-1566), zvaný Nostradamus, proslul především jako autor nejednoznačných a varovných proroctví. Monografie francouzského historika Denise Crouzeta se nepokouší dát těmto vizím konkrétní smysl, spíše vykresluje Nostradama jako hluboce zbožného filozofa, který byl inspirován Marisiliem z Padovy, Erasmem Rotterdamským či Corneliem Agrippou. Podobně jako jeho současník Francois Rebelais, který chtěl léčit duše soužené dlouholetými náboženskými válkymi pomocí frašky, se i Nostradamus pokládal za nejen za lékaře těla, nýbrž i duší, jimž chtěl pomoci dosáhnout niterného míru tím, že se samy naleznou v osobní a hluboké víře v Krista a slovo Boží.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.