Na světě je dnes přes 6000 lidí, kteří za
svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi – jsou
to potomci dětí, jež sir Nicholas v roce 1939
zachránil z nacisty okupovaného
Československa.
Co tehdy motivovalo
mladého anglického makléře, aby se pustil
do podobného monumentálního úkolu?
Na tuto otázku a na mnohé další s ní spojené
hledá odpověď Wintonova dcera Barbara.
Její působivá, osobně laděná kniha čerpá
z historických dokumentů i otcových
vzpomínek a ukazuje, kým sir Nicholas –
jenž který se dožil neuvěřitelných 105 let – byl a je a jak došel ke svému životnímu heslu: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.“
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod
se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté
matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu
a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od
IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot
pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na
něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu.
Své
zásluhy nijak neumenšuje; je si dobře vědom, že
jeho objev je natolik přelomový, aby si zasloužil
přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není
svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali
nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých
a nepravidelných jevů, jaké se nečekaně vynořují
v přírodě i lidské společnosti.
Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám.
Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.
Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.
Výpravný komiks napsaný ke stoletému výročí vniku československých legií v roce 1914 vás zavede na všechna bojiště, kde naše národní vojenské jednotky za první světové války působily. Děj knihy se drží známých historických faktů i autentických pamětí legionářů. Chronologicky sestavené události vás seznámí se založením České družiny, zárodkem našich legií v Rusku, stejně tak se spontánním vznikem československých jednotek v Paříži či v řadách českých válečných zajatců v Itálii. Komiks také přibližuje složité politické souvislosti vedoucí k Velké válce, k bolševické revoluci v Rusku nebo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku našeho samostatného státu.
Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.
Po obrovském úspěchu knihy Mrtvý na Pekelném
vrchu přichází druhý případ kapitána Steina
a notáře Barbariče ze série historických detektivek.
A opět má ty nejlepší předpoklady stát se
bestsellerem roku.
Zločin se rozmáhá jako nikdy předtím, ulice
ovládají tlupy cizích hrdlořezů, náboženské
konfl ikty se stupňují, z politiky se stala nepřehledná
změť intrik každého proti každému. Městem se však
šíří ještě jedna nová hrůza: tajemný únosce vraždí
prvorozené děti významných hodnostářů. Mystické
znaky na tělech obětí vedou Steina a Barbariče
k okultistům v židovské čtvrti. Zdá se však, že
pozadí rituálních vražd je mnohem složitější. Půjde
opravdu o rozsáhlé spiknutí, které sahá až ke
členům panovnického dvora?
Juraj Červenák (*1974) je slovenský spisovatel. Knižně
debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes dvě
desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil se
jako autor historické fantasy se slovanskými motivy.
V poslední době je v jeho tvorbě patrný postupný odklon
od ryzí fantasy k historickému románu. Nová série
dobových detektivek Stein a Barbarič o vyšetřování
zločinů za vlády Rudolfa II. Habsburského na přelomu
16. a 17. století je už čistě historickým románem bez
fantasy prvků. Červenák je držitelem mnoha žánrových
ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší fantasy
a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi , fantasy a hororu
v kategorii „Nejlepší česká a slovenská kniha roku“.
Literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa,
autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede
čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do
nebezpečných uliček špinavých slumů. Román
je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově
se pohybuje mezi exotickým krimi románem,
špionážním thrillerem a postkoloniální satirou,
a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je
skvostně zábavná parodie na každý z uvedených
žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly
a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři
skládá před očima jako různobarevná mozaika.
Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají
všichni něco společného: každá postava cosi
hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku,
skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu,
malí zločinci rychlý zisk, muž s amnézií ztracenou paměť…
Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává
mezi prsty jako písek.
Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012.
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije
její maminka a kam se vůbec poděla, a velice
se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě
s workoholickým tatínkem-režisérem, pere,
vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými
náladami a cítí se velice osamělá.
Tatínek je
pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř
nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde
jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však
nemá za zlé, tatínkův filmařský svět ji fascinuje.
Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny
zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní
škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě,
plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je
všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny
její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou
ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Autor Nick Harkaway
přichází se strhujícím akčně-špionážním
thrillerem, sžíravě jedovatou historkou
z prostředí organizovaného zločinu
i zběsile absurdní komedií v jednom –
podnětným a přitom zábavným vyprávěním
o gangsterském synkovi a penzionované
tajné agentce, které okolnosti svedou
dohromady, aby společně zachránili svět.
Joe Spork netouží po ničem jiném než po
klidném životě. Opravuje hodinové strojky
a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé
londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede
poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě
stále pamatuje doby, kdy jí devadesát
nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je…
prostě… stará.
Když však Joe spraví jeden krajně
neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání
obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý.
A přístroj? Zbraň posledního soudu
z padesátých let.