Podvlčí je příběh o vztahu učitelky a žákyně, který hluboce ovlivní život mladé ženy a její budoucí rozhodnutí. Hlavní postavy, Kornelie a Narcisa, se od sebe odlišují věkem, společenským postavením a také rozdílnými životními zkušenostmi. Kornelie je teenagerka vyrůstající v chudých poměrech pod dohledem své chladné a vzdálené matky. Narcisa je naopak zralá žena, významná majitelka půdy v okolí, která se po určitých obviněních z nemorálního chování izoluje od okolního světa. Jednoho dne se tyto dvě ženy setkají a zjistí, že jejich duše jsou spřízněné. Excentrická Narcisa je pravý opak Koreniliiny matky, zasvěcuje ji do tajů umění, krás života, kupuje jí krásné moderní věci, žije bohémský život. Jak na to zareaguje okolí? A jak tento vztah ovlivní Korneliinu budoucnost?
Kniha je plná tajemství silného ženského světa, v němž muži zaujímají spíš podružnou roli, ale nejde o román pro ženy. Podvlčí je napínavý text plný zvratů, osob, které jako by nepatřily do tohoto světa, a laskavosti a hravosti spojené s oddaným plemenem kníračů.
Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal
před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené
dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie
jeho země. Děj je situován do jediného dne roku 1999, v němž
se na oslavu padesáti let vlády diktátora Fifa koná velký karneval. Sled krutě žertovných a rabelaisovsky komických, zhusta erotických až pornografických epizod a scén, ale i pasáží
úvahových a lyrických má společného jmenovatele, kterým je
touha podat vášnivé svědectví o vítězství lidského ducha nad
politickým a sexuálním útlakem.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po „dobrovolném“ odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.
Ve sněhem zavátém hostinci vysoko v Alpách se sejdou čtyři lidé, kteří změní osudy světa. Žoldnéř
urozeného byzantského původu, mladá lékařka z Florencie, bezvěký velšský kouzelník – a tajemný německý dělostřelec, který má rád krev a nesnáší denní světlo. Společně se vydají na cestu plnou dobrodružství a dramat, aby zajistili anglický trůn pro Richarda, vévodu z Gloucesteru, a učinili
z něj krále Richarda III.
V tomto alternativním světě vypadají dějiny Evropy zcela odlišně, než jak je známe. Kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše, v níž se kdysi císaři Julianovi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého světa. Dekadentní, pletichářská Byzanc
spřádá své mocenské hry, v Miláně se vévoda Sforza stal upírem a napadl Florencii, Francie je mocenským bojem rozťatá vedví – a i mnohé další země jsou v ohrožení.
Román Drak, jenž čeká je pestrá a působivá fantasy plná mečů, magie, vampyrismu a vášně; jedno z nejzásadnějších a nejpřekvapivějších děl v dějinách tohoto žánru. Mistrovské dílo prodchnuté
krví a kouzly vychází s předmluvou Scotta Lynche.
„Kdyby John M. Ford vzal Draka, jenž čeká, a připsal k němu pět dalších knih
odehrávajících se ve stejném světě, byl by z něj George R. R. Martin.”
Neil Gaiman
Jak by asi dopadla skupina výletníků, poté co jejich loď ztroskotala uprostřed amazonského pralesa, kdyby nepotkala Kumewawu? Malého kluka s tetováním na tvářích, který dokáže
lovit, rozdělat oheň, uplést provaz a rozpoznat nebezpečí, jež
v neprostupné džungli číhá, a který neznámým lidem v nouzi
nabídne pomoc.
Jednoduchý, poučný a zároveň kouzelný příběh nechá malého
čtenáře nahlédnout do života amazonských indiánů, přibližuje
jejich zvyky, moudrost a vztah k Matce přírodě a zároveň klade
důraz na nezištné chování indiánského chlapce, který za pomoc neočekává žádnou odměnu.
Knihu, původně napsanou v esperantu, pro české čtenáře objevil i přeložil etnolog a cestovatel Mnislav Zelený-Atapana,
který text doplnil úvodním slovem a slovníčkem pojmů.
Autorem barevných ilustrací je výtvarník a hudebník Miloš Vacík.
Přeloženo do 21 jazyků
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Slavný rozvodový advokát celebrit je nalezen ve svém bytě mrtvý. Někdo mu rozbil hlavu láhví vína za 2 000 liber. Což vzhledem k faktu, že on sám byl abstinent, působí trochu podivně. Stejně jako trojciferné číslo, které vrah napsal na zeď. Právník si stačil nadělat pár nepřátel, ale který z nich ho nenáviděl natolik, že ho zabil? A jak s tím vším souvisí smrt jeho dávného přítele, k níž došlo jen o den dřív?
Policie je v koncích, a tak je znovu povolán neoblíbený, leč brilantní soukromý vyšetřovatel Daniel Hawthorne, který si přizve svého „Watsona“, známého spisovatele a scenáristu Anthonyho Horowitze. Anthony by si ale rád trochu zapátral i na vlastní pěst. Zvlášť když má pocit, že před ním jeho společník řadu věcí tají. Navíc mu tahle spolupráce, začíná nepříjemně zasahovat do života.
Poutavé a zábavné vyprávění plné holmesovských dedukcí a falešných stop, které ve čtenáři s ostřížím zrakem vyvolává příjemný pocit, že má navrch.
Horowitzovi vraždy zkrátka vycházejí – a to nejen knižně.
Sherlock Holmes a doktor Watson současnosti
Soubor Tolkienových esejů Netvoři a kritikové nabízí jedinečnou příležitost poznat autora Hobita a Pána prstenů z méně známé stránky: jako učence zabývajícího se starou anglickou literaturou a jazykem; a pochopit, jak ho jeho bádání dovedlo k sepsání úchvatné ságy o Středozemi. Většina těchto textů byla původně přednáškami, nejde tedy o suché vědecké rozklady, ale pojednání přístupné všem pozorným čtenářům.
Hned dva texty v knize se zabývají staroanglickým Béowulfem, další pak rytířskou básní Pan Gawain a Zelený rytíř. Nejrozsáhlejším a nejznámějším textem knihy je esej O pohádkách, z nějž se čtenář dozví mnohé o Tolkienových názorech na povahu fantastického žánru. K Tolkienově beletristické tvorbě se váže i esej Skrytá neřest, pojednávající o zálibě ve vytváření fiktivních jazyků.
Román Poslední jednorožec patří mezi nejkouzelnější a také nejúspěšnější knihy žánru fantasy. Po celém světě se prodalo několik milionů výtisků a v českém překladu vyšel už potřetí. Není tedy divu, že si čtenáři po mnoho let přáli se do světa stvořeného Peterem S. Beaglem vrátit. V roce 2006 se jejich přání splnilo díky povídce Dvě srdce, za kterou Peter S. Beagle získal ceny Hugo a Nebula, nejvyšší uznání jak od fanoušků, tak i odborníků v rámci fantastického žánru. Ve sbírce Cesta domů najdete nejen tuto dnes už klasickou povídku, v níž jsme se mimo jiné seznámili s devítiletou Zuzy, ale i zbrusu novou novelu Zuza, v níž je dívka již dospělá a má před sebou nebezpečnou cestu, během které pozná lásku i ztrátu a snad nalezne i své pravé já.
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.
Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.