V roztomile ztřeštěném, potrhle humorném a přitom dojemném příběhu napsaném dnes již veleslavným Davidem Walliamsem vystupují opět velmi svérázné postavy, počínaje tlustou tetou Albertou a jejím domácím mazlíčkem sovou a kominickým duchem a bývalým sluhou gibonem konče.
Teta Alberta je posedlá hrou zvanou blechy a prohrála v ní už všechny peníze. Není divu, že má spadeno na bohatství své mladinké neteře Stelly, univerzální dědičky saxbyovského panství. Otrlá tetička se ve své touze po majetku nezastaví před ničím. Ale Stella je rozhodnutá se bránit. A na své straně má velmi neobyčejného, třebaže trochu zlomyslného pomocníka…
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců. Eco vykresluje temná zákoutí jiného Milána, než jaký znají turisté; zde se v temných uličkách vraždí a neopravené pozůstatky bombardování mezi ruinami římských památek navozují obskurní představy. Příběh z roku 1992, v němž splývá historie s paranoiou, má kořeny v druhé světové válce a jeho výhonky zasahují až do naší doby, jejíž manipulace a falzifikace veřejného mínění předjímá.
Kim Čong-Il uvádí… je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1978, kdy severokorejský prominent nechal unést dvě hvězdy jihokorejské kinematografie, aby pro něj vybudovali základy filmového průmyslu. Kim Čong-il, syn zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena, byl filmový nadšenec a fanatický obdivovatel americké a japonské kinematografie. V izolovaném státě, kde zastával už tehdy vysoké státnické funkce, mu jeho oblíbená zábava scházela, a navíc potřeboval film jako prostředek k nabytí ještě větší moci. Severní Korea však neměla žádné vzdělané tvůrce, a tak se aparátčík rozhodl, že je unese od jižních sousedů.
Režisér Šin Sang Ok a herečka Čoi Eun He, bývalí manželé, se na osm let ocitli v tvůrčím zajetí, kdy pro tuhý totalitní režim natáčeli jeden snímek za druhým. Puritánská komunistická morálka je dokonce donutila znovu uzavřít manželství. Jejich vysvobození a návrat do Jižní Koreje pak pro změnu zrežírovala CIA.
Paul Fischer se přes své mládí řadí mezi nejaktivnější a nejvýraznější britské filmové producenty posledních let. Studoval v USA a doma v Anglii si pak založil produkční společnost Ten Cent Adventures, která stojí za řadou oceňopvaných krátkých a dokumentárních filmů.
Svět je plný skalních fanoušků
kultovního seriálu Simpsonovi a sesterské
Futuramy. Drtivá většina z nich si přitom
pravděpodobně vůbec nevšimla, že do
mnoha příběhů žluté rodinky její tvůrci
chytře vestavěli nenápadné odkazy na
matematiku, a to od nejjednodušších
pouček až po nejnovější hluboké vědecké
poznatky. To, že tam skutečně jsou,
a hlavně kde je najít, odhaluje čtenáři či
divákovi autor této knihy, renomovaný
popularizátor vědy a skvělý vypravěč
Simon Singh.
Čtenář mimo jiné zjistí,
že členové brilantního autorského týmu
nejoblíbenějšího televizního seriálu všech
dob jsou často absolventy matematických
oborů prestižních univerzit a že jejich
vztah k matematice se v příbězích
Homera a spol. rozhodně neztratil.
S důvtipem a pravým fanouškovským
zápalem vplétají do příběhů oblíbených
hrdinů seriálu poznatky o Mersennových
prvočíslech, Eulerově rovnici, nekonečnu
a nekonečnech, a dokonce o hlubokých
a dosud nevyřešených problémech, jako
je například P versus NP.
Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika
generací nonkonformní mládeže, světec českého
undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik
a především – vynikající básník.
Projekt Bondyho
sebraných básnických spisů si klade za cíl představit
poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově
objevených či rekonstruovaných textových materiálů.
Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho
vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak
svými parametry v mnohém přibližuje kritickému
vydání.
Zárukou kvalitního edičního zpracování
je Martin Machovec, přední český editor, literární
historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého
undergroundu.
Druhý svazek přináší texty
z let 1962–1975.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
V novém románu s typicky složitým názvem nám autor představuje další úžasnou postavu, jež se řadí do galerie robbinsovských hrdinů – muže jménem Switters, jenž si po všech stránkách odporuje: anarchista, který pracuje pro vládu, pacifista, co nosí zbraň, vegetarián, který se cpe šunkou, nadšenec virtuální reality, jenž nenávidí počítače, „umělec“ života, který ale dokáže být pěkně prudérní, muž posedlý propagací nezkažené morálky, který však zároveň touží připravit o panenství svou nezletilou sestřenici (a zároveň zahořet pro značně starší jeptišku). Děj nás také tradičně zavede na čtyři kontinenty a fyzickou zvláštnost představují v této knize Swittersovy nohy. Popis děje však u Robbinse nikdy neznamená popsat knihu. Jako vždy se jakékoli charakteristice vzpouzí.
Kniha Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách z roku 1828 od autora Franze Ferdinanda Effenbergera je průvodce a pomocník při poznávání jednoho z nejcennějších přírodních areálů s pomníky a souborem pamětních nápisů v Čechách. Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803–1832 majitel panství, textilní podnikatel Franz Zacharias von Römisch. V ruinách skalního hradu i ve volné přírodě nechal budovat pomníky a desítky oslavných nápisů pro co možná nejvíce mytologických, historických i současných hrdinů a osobností, vysazoval nové aleje a zušlechťoval krajinu. Vynikající překlad Vratislava Slezáka nabízí „poutníkům“ možnost, aby maloskalský panteon lépe poznali, a českým badatelům dává podrobně nahlédnout do myšlenkového světa romantismu.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.
První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá…
Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.
John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě „socialistického beatnika“, který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování.
Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005.
John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv.
Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry – v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.