Strhující román historičky Mary Chamberlainové ukazuje, že válečná zvěrstva se zdaleka neodehrávala jen na
frontě a dokázala semlít i úplně obyčejný ženský život.
Na prahu války, v roce 1939, netouží osmnáctiletá Ada po ničem jiném než vypadat, mluvit a oblékat se jako
„Někdo“. Usilovně pracuje na splnění svého velkého snu – otevřít si v Londýně vlastní módní salon – a je ochotná
pro to udělat cokoliv.
Když se však seznámí s tajemným a okouzlujícím cizincem Stanislausem, netuší, kam až ji slepá láska k muži, o němž
nic neví, zavede. Začátek války zastihne oba milence v Paříži, romantická idylka se však brzy rozplyne a následuje
krutý sled událostí – útěk do Belgie, Stanislausovo zmizení, Adino nečekané těhotenství, pobyt v klášteře, nucená
dřina v pečovatelském domově v Mnichově –, jenž vyvrcholí, když se nicnetušící Ada ocitne v domě velitele
koncentračního tábora Dachau a stává se dvorní švadlenou nacistických paniček.
Byla by škoda prozrazovat zvraty nabitý děj a ochudit se o silný čtenářský zážitek, postačí, řekneme-li, že Ada za
své chyby – a nejen za ně – nakonec tvrdě zaplatí.

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů – ale které z nich jsou nezbytné k zachování lidského druhu, a dokázali bychom zajistit jejich přežití? Existuje nějaký způsob, jak přirozeně zastavit růst lidské populace? A pokud ano, najdeme ekonomický model, který nám zaručí prosperitu bez nutnosti permanentního růstu? Autor provokativního Světa bez nás se ve své nejnovější knize pokouší nalézt v odpovědích na tyto otázky „poslední naději na zachování budoucnosti lidské civilizace na Zemi“.

Alan Weisman (1947) je oceňovaný novinář a spisovatel. Přispívá do řady významných časopisů, např. Harper’s, The New York Times Magazine, Los Angeles Times, Atlantic Monthly aj., je autorem řady knih (mj. Svět bez nás, česky Argo, 2008) a nositelem řady cena za literární i publicistickou činnost.

Jedné deštivé říjnové noci je v opuštěném skladišti na Manhattanu nalezeno mrtvé tělo krásné a mladé Ashley Cordovové. Přestože policie označí její smrt za sebevraždu, dlouholetý investigativní žurnalista Scott McGrath má jiné podezření. Vyšetřování podivných okolností obklopujících Ashleyin život a smrt dovede McGrathe tváří v tvář odkazu jejího otce: legendárního režiséra kultovních hororů Stanislase Cordovy – muže v ústraní, kterého na veřejnosti nikdo neviděl již déle než třicet let. Poháněn touhou po pomstě, zvědavostí a potřebou odhalit pravdu nechá se McGrath i se svými dvěma novými pomocníky vtahovat hlouběji a hlouběji do Cordovova tajemného, hypnotického světa. Když se k odhalení režisérových tajemství přiblížil naposledy, stálo ho to manželství i kariéru. Tentokrát by mohl přijít o mnohem víc.

Marisha Pesslová (1977) vyrůstala po rozvodu rodičů jen s matkou (i když za otcem, Rakušanem, jezdila pravidelně do Evropy), která vybavila dceru nejrůznějšími schopnostmi: Marisha jezdila na koni, malovala, hrála jazz a učila se francouzsky. Vystudovala literaturu. Psát začala v Londýně, kde se na čas usadila. V současnosti žije v New Yorku. Začala psát dva romány, a teprve rukopis toho třetího – Vybrané okruhy z mechaniky pohrom (česky Argo, 2008) o velmi jedinečném vztahu dcery a otce – poslala literární agentuře a po dvou letech pak vyšel. Stal se knihou roku, dostal se do žebříčku deseti nejlepších debutů a jeho práva se prodala do zahraničí.

Istanbul je poutavým a současně
nezvyklým pohledem na jednu ze
světových metropolí očima autora, který
je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen
holdem Istanbulu a Bosporské úžině,
ale i jakousi osobní kronikou Pamukova
uměleckého zrání. Rodinná historie
a autorovy vzpomínky se prolínají
s esejemi o malířích, spisovatelích
a cestovatelích – západních i tureckých –
spojených s Istanbulem. Pamukův
Istanbul však není radostnou ódou na
tisícileté město, nýbrž zachycuje město
spíše v jeho pochmurných tónech a s jeho
bytostnou melancholií, zdůrazněnou
i podmanivými fotografi emi Ary Gülera.

Nové ilustrované vydání slavné pentalogie. V Restaurantu na konci vesmíru všichni čtyři protagonisté dostanou hlad, a tak se vydají na cestu časem do nejluxusnější restaurace, jaká kdy existovala či bude existovat, přičemž se opět něco přiučíme o historii a místopisu naší Galaxie, a také o gramatice pro cestovatele v čase.

Ilustrátorem nového vydání je jeden z nejlepších současných komiksových kreslířů Dan Černý.

Nález lidských ostatků v podunajských lesích přivede Barbariče na stopu bezohledných lupičů a překupníků s otroky. Notář musí povolat na pomoc Steina a Jaroše. Společně putují do Prešpurku, který se po pádu Budína stal hlavním městem Uher. Zdánlivě jednoduchý případ se rychle zkomplikuje. Vyšetřovatelé musí zjistit, jak únosy mladých žen souvisí s odvěkým soupeřením měšťanů s hradní šlechtou, tajemnou sebevraždou bývalého rychtáře a hlavně běsněním přízraku, jehož oběti bývají nalezeny s ohavnými popáleninami. Poslední, co Prešpurk v předvečer voleb a velkého výročního jarmarku potřebuje, je rozsáhlé vražedné spiknutí… Ve třetím románu cyklu historických detektivek Juraje Červenáka ožívá dobová Bratislava. V napínavém příběhu se splétají místní strašidelné pověsti s historickými souvislostmi a působivě vykreslenou atmosférou města a jeho okolí.

Aby poznal život chudých z první ruky,
vydával se George Orwell na výpravy
do chudých městských čtvrtí, nejprve
v Londýně a později i v Paříži. Oblékal se
jako nuzák, aby mezi místní lépe zapadl,
protloukal se jen s minimem peněz,
přespával v zavšivených ubytovnách,
pracoval jako myč nádobí. S tím, jak chudí
žijí a umírají, se seznámil bezprostředně
též v jedné pařížské nemocnici, když na
svých toulkách onemocněl.
Orwellova sociologická reportáž dodnes
slouží díky své upřímnosti a procítěnosti
jako protipól všech suchých statistik
o nezaměstnanosti, chudobě a bídě.

Příběh drsného románu z prostředí podsvětí
„nejbohatšího města na světě“ (myšlen Stavanger,
centrum norského ropného průmyslu) se odehrává
během tří po sobě jdoucích dnů na konci září někdy
v blíže neurčené současnosti. Je vyprávěn po krátkých
kapitolách, střídavě z pohledu několika hlavních
postav.
Jednou z nich je státní úředník Pal, od něhož
odešla manželka a který sám vychovává dvě dcery,
propadl internetovému hazardu a nasekal ohromný
dluh, který nutně potřebuje vyrovnat. Dalšími jsou
Rudi a Jan Inge, kriminálníci v krizi středního věku.
Pal se zná s Rudim z dětství a teď ho požádá o pomoc.
Domluví se na pojistném podvodu, ale Pal si až příliš
pozdě uvědomí, když se zaplete s partou kriminálníků,
může se to obrátit proti němu…
Kromě hlavní dějové
linky jsou v románu rozehrané dva vedlejší příběhy
dalších postav (známých a příbuzných), které
vyprávění a celému prostředí dodávají na plasticitě.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

V roztomile ztřeštěném, potrhle humorném a přitom dojemném příběhu napsaném dnes již veleslavným Davidem Walliamsem vystupují opět velmi svérázné postavy, počínaje tlustou tetou Albertou a jejím domácím mazlíčkem sovou a kominickým duchem a bývalým sluhou gibonem konče.
Teta Alberta je posedlá hrou zvanou blechy a prohrála v ní už všechny peníze. Není divu, že má spadeno na bohatství své mladinké neteře Stelly, univerzální dědičky saxbyovského panství. Otrlá tetička se ve své touze po majetku nezastaví před ničím. Ale Stella je rozhodnutá se bránit. A na své straně má velmi neobyčejného, třebaže trochu zlomyslného pomocníka…

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající slečny zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou dívky v pubertě. Autorka řady knih pro dívky, původně učitelka, upřímně a vtipně vysvětluje vše o dospívání, tělesných změnách, menstruaci, citech a pocitech, sexu i sexuální orientaci nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je péče o vlasy a líčení. Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně.

Hayley Longová se začala věnovat psaní ještě jako učitelka anglického jazyka. Již její první kniha určená pro dospívající mládež, Lottie Biggs Is (not) Mad, získala ocenění White Raven Award a Hayley začala psát na „plný úvazek“. Její další kniha What s up with Jodi Barton získala cenu Essex Book Award a byla v užším výběru pro Costa Book Award. Žije v Norwichi s manželem a králíkem.