Bratři Ruben a Cameron žijí na okraji – doslova. Na okraji Sydney, na okraji blahobytu. Ve světě psích závodů, bídy a nezaměstnanosti. Ve světě věčného zápasu. Celý život se rvou, spolu a za sebe. A tak když jim boxerský promotér nabídne, aby si ilegálními rvačkami přivydělali pár dolarů, přijmou. A rvou se jako psi. V sázce totiž nejsou jen peníze, ale i vlastní identita a hrdost… Silný, dojemně bolestný příběh je volným pokračováním debutového románu Roky pod psa (Argo 2014) Markuse Zusaka, australského spisovatele a autora slavné Zlodějky knih.
V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři „dlouhé“ roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem. Prostřednictvím diskurzivní analýzy prokazuje, že si v československé „lidové demokracii“ nekonkurovaly dva diametrálně odlišné společenské a politické modely. Na základě rozboru dobové publicistiky rekonstruuje kontroverze českých politických elit ohledně výkladu předválečné a válečné minulosti, přítomnosti i budoucnosti, resp. ohledně formování nového státního a politického pořádku. Velkou pozornost věnuje pojímání německé viny a vyrovnání se s českými a moravskými Němci v roce 1945. Protipól vůči německé otázce pak představuje Brennerovou analyzovaná debata o blízkosti, resp. o odstupu k sovětskému modelu, jež v publicistické rovině podléhala politické cenzuře i silné autocenzuře.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.
Román o hledání ztracené vlasti a marné snaze vrátit se do krajiny mládí. Hlavní hrdina přijíždí z dalekého exilu pohřbít otcovy ostatky do rodné země, která údajně získala znovu samostatnost. Jeho poslání ovšem od samého počátku naráží na bariéru nevědomosti, nezájmu a posměchu okolí, které je součástí jakési neuchopitelné a nesrozumitelné reality. Čím usilovněji se hrdina snaží rozplést klubko záhadné existence republiky Užupis, tím více různých konců drží v ruce. Jeho počáteční odhodlání se postupně rozmělňuje v řadě zdánlivě nesouvisejících příhod, během nichž se střípky zaprášených vzpomínek skládají do mozaiky idealizované minulosti, která je ale nemilosrdně konfrontována s frustrující realitou.
Užupis – místo za řekou, symbolizuje druhý břeh, místo spočinutí a vysněnou idylu, jejíž hledání je předem odsouzeno k nezdaru. Svět je v pohybu a člověk se nemá kam vrátit, zejména pokud se podvědomě utíká do dob dávno minulých. Bloudění v prostoru i čase, doprovázené záblesky déja vu nakonec dospěje do dramatického finále, v němž se v nepochopitelné časové smyčce naplní budoucnost, která se už vlastně možná dávno stala.
Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.
Nové vydání románu, který byl první přeloženou Robbinsovou knihou, se kterou se český čtenář mohl setkat. Od té doby mu jeho knihy zajistily početnou a oddanou čtenářskou obec. Robbinsův v pořadí čtvrtý román se na oko tváří jako úvod do tajemství výroby vůní, ale ve skutečnosti je to milostný a napínavý příběh, který začíná v šumavských horách za starověku a vede nás mystikou dálného Tibetu až do dnešní Paříže a Ameriky. Chcete se zasmát nebo objevit tajemství nesmrtelnosti ukryté v moudrosti zenu? Tom Robbins je nadán neodolatelným vtipem a schopností mísit smích klauna s postřehem pravého filozofa.
Kniha Teorie a narace navazuje na
autorovu monografi i Dějepisectví mezi
vědou a vyprávěním. Autor se zamýšlí
nad literárností historického textu,
zkoumá vztah mezi dějinami, pamětí
a vyprávěním, kriticky glosuje teoretické
přístupy, jež v dějepisectví posledních
let dominují, a klade si otázky po smyslu
historikovy práce.
Energická důchodkyně Märtha, známá už z knihy Brambory na vloupačku, je s přáteli v Las Vegas. S kolečkovými křesly a falešnými zuby vyloupí casino, aby v pravém duchu Robina Hooda obstarali peníze pro chudé. Po loupeži se Liga důchodců, jíž je v patách policie, vrací do Švédska, ale zabydlí se rovnou vedle nebezpečného motorkářského gangu. Märtha se ale nenechá jen tak zastrašit a klidně jeho členy pozve na oplatky a moruškový likér, zatímco v duchu piluje strategii pro nadcházející lup. Možná by se jim motorkáři pro jejich nové zločiny mohli hodit? Ale co když naopak důchodce hodlají napálit… Märtha, Lumen, Motyka, Anna-Greta a Stina čelí velkým výzvám, ale boj za to, aby se všichni lidé měli trochu lépe, jen tak nevzdají.
První kniha, která vysvětluje skutečnou podstatu tantry formou otázek a odpovědí.
Je přístupná každému, protože jsou do ní vybrány nejčastejší otázky jak laiků, tak i těch, kdo kurzy tantry již navštěvují.
Odpovědi se snaží osvětlit tantru jako duchovni cestu, a ne pouze jako sexuální zažitek nebo erotické masáže.
Jiří Mazánek
učitel jógy a tantry, hudebník, spisovatel a básník, vystudoval VŠCHT v Pardubicích, ale již na střední škole se věnoval józe a hře na kytaru. Jako hudebník působil ve Sdružení Šafrán, ve skupině Amalgam a Extatic Trans Music. Je členem skupiny Relaxace a souboru Alikvotní 4.
Jógu začal vyučovat již na sklonku 70. let. V 90. letech ho přijal za žáka svámí Šambhušivánanda. Spolupracoval s manžely Tomášovými, Borisem Merhautem a Rudolfem Skarnitzlem, setkával se s většinou žáků Fráni Drtikola a stal se prvním žákem svámího Mahéšvaránandy. Největší vliv však na něj mělo učení a osobnost Paramahansa Jógánandy a hudba Šrí Ganapati Saččídánanda Svámídžího.
K tantře ho přivedly osobní zážitky zde i v Indii a setkání s učiteli na semináři Skandinávské školy jógy, tantry a meditace. Další prohloubení její zkušenosti vzniká jednak teoreticky, ale především intenzivní vnitřní prací s dechem, mantrami, meditacemi a čakrami. Tantru vyučoval zpočátku smíšenou, nyní se zaměřuje pouze na tantru pro ženy.
Legendy české fantasy – naši nejlepší spisovatelé v jedinečném projektu! Exkluzivně pro tuto příležitost napsalo pět předních autorů samostatný text ze svého nejznámějšího a nejoblíbenějšího cyklu. Nejedná se o žádné krátké povídky, ale o plnohodnotné novely a romány, takže si na své přijdou i milovníci pořádných příběhů. Novinka navazuje na stejnojmenný bestseller roku 2006, tentokrát však představuje převážně zástupce nové generace.
V autobiograficky zabarveném románu Místa v síti se
známá slovenská autorka Veronika Šikulová soustředí
na osudy tří žen jedné rodiny: babičky Jolany, její dcery
Alice a vnučky Verony, které se přímým pohledem na své
převážně smutné, avšak statečné životy snaží vyrovnat
se svými smutky a zmatky a najít díky nim své místo
„v sítích“ kolem sebe a v sobě. Vyprávění nápaditě střídá
osoby vypravěče, plasticky vykresluje hlavní postavy
i rázovité místní figury a působivě evokuje nejen barvy,
vůně, chutě světa, který je dávno pryč, ale i různé lidské
tragédie působené historickými událostmi či politickými
poměry. Místa v síti jsou knihou, v níž se čtenáři zpovídají
silné ženy, které v okamžiku, kdy všecko ztrácejí
a zůstávají samy, musí najít odvahu žít dál a pečovat o své
blízké… Román vychází v citlivém překladu spisovatelky
Kateřiny Tučkové, autorky bestseleru Žítkovské bohyně.
Veronika Šikulová (*1967) je slovenská prozaička.
Absolvovala gymnázium v městě Modra na západním
Slovensku, žurnalistiku vystudovala na Univerzitě
Komenského, po studiu se věnovala publicistice a psaní
prózy. První texty publikovala v literární příloze deníku
Smena, v literárních časopisech Romboid, Slovenské
pohľady aj. Žije a tvoří v rodném městě Modra.
Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.
Anísa, mladá, poněkud naivní a značně se nudící, ovšem přímočará Američanka, je postava, kolem které se obtáčejí nitky příběhů dalších hrdinů mnohovrstevnatého „minirománu“. Anísa stojí v jejich centru jako osa, zdánlivě pevně zakotvená v zajištěném a pohodlném životě se starším manželem. Prostřednictvím její zaměstnankyně Evy, Češky provdané za Američana, se k ní více či méně přiblíží další čeští imigranti, na jejichž podivné počínání, zvyky a mluvu zprvu pohlíží podezřívavě nebo s posměchem, postupně ale ztrácí půdu pod nohama a nakonec se ona sama ocitá v nejisté roli cizorodce. Zpočátku tápající Eva naopak pomalu zapouští kořeny v nové zemi a užasle sleduje nárazy a prolínání zároveň blízkých i rozdílných světů i odlišné pohledy na to, co vlastně znamená slovo svoboda. Do pestrých vláken amerických příběhů se vplétá na první pohled nesourodá šedá nit jedné historie ze vzdálené „Bohémije“. Právě ta ale vyprávění propojí v pevné klubko s počátkem i koncem.