„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého kolegu Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky libretu Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

Fiktivní mississippské městečko Morgana je zabydleno vskutku jedinečnými postavičkami. King MacLain se jako mytologický satyr zjevuje v okolních lesích a svádí místní ženy, stárnoucí německá učitelka klavíru slečna Eckhartová se v okamžiku agónie uchyluje ke žhářství a po uši zamilovaný malarik Loch Morrison pozoruje dalekohledem dostaveníčka jisté nezdárné žákyně s neznámým námořníkem. To ale není zdaleka všechno – dojde také na tonoucí sirotky na dívčím táboře, batolata polykající knoflíky, zákeřné komáry či zlopověstné klavírní besídky. Je snad celá Morgana pouhá fata morgana ?
Zlatá jablka představují svérázný román ve formě povídek, ovlivněných modernismem a řeckou mytologií, a z díla Eudory Weltyové vyčnívají jako nejkomplexnější text. Autorka zde umně evokuje chuť a vůni amerického jihu, ale často také jeho pachuť: jablka na jejím literárním stromě jsou lákavě prohnilá.

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“.
Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Na počátku byla vražda a rukopis jedné kapitoly Tří mušketýrů. Ověření pravosti rukopisu vezme nájemný lovec knih Lucas Corso jako melouch k větší zakázce: má vypátrat, který ze tří zdánlivě identických exemplářů vzácného tisku ze 17. století je pravý – a lze jím vyvolat ďábla. Corso se zprvu lehce přiživuje na závislosti těch, pro koho jsou knihy přímo drogou. Pak se však ocitne v osidlech tajemného plánu a čelí smrti, kterou začne kdosi rozsévat podle scénáře jak vystřiženého z Dumasových románů. Do cesty se Corsovi navíc postaví krásná dívka – anděl, či ďábel? Autor rozehrává umnou partii, v níž splývají hranice mezi literaturou, černou magií, hrou a realitou, a drží čtenáře v napětí až po překvapivý závěr.

Dílo jednoho z nejčtenějších španělských spisovatelů zfilmoval Roman Polanski pod názvem „Devátá brána“ s Johnym Deppem v hlavní roli.

Jak zachytit nezachytitelné? Jak pojmenovat to, co se děje mezi narozením a smrtí ? Jak uchopit „věčně prchavý okamžik“? Právě takové otázky si William Saroyan klade ve své knize vzpomínek, meditací a úvah. Formou otázek a odpovědí, reálných či fiktivních rozhovoru vede dialog s novinářem, s vlastními dětmi, s ideálním čtenářem, se sebou samým, ba dokonce se svou smrtí, kterou potkal ve snu. Zjišťuje, že život je naplněn paradoxy, o kterých si můžeme maximálně povídat. Nežijeme dlouho, nestačíme se vzájemně poznat, nevíme, co je důležité a podstatné… proto asi tak to nejlepší, co se dá udělat, je dokázat lidi alespoň rozesmát – dát vzniknout radosti v daném okamžiku. „Začal jsem psát tuto knihu v naději, že její psaní zastoupí umírání, mou skutečnou smrt, kterou jsem už nějaký čas cítil nablízku.“

Monografie Karel IV. Historie života velkého vladaře, poprvé vydaná v roce 1998, je zdařilým pokusem o komplexní zachycení života i doby Karla IV. od jeho politických počátků v severní Itálii až po jeho diplomatickou cestu do Francie na sklonku života. Kavka v ní barvitým způsobem líčí nejen Karlovu zahraniční politiku jako římského císaře, ale zároveň se věnuje i jeho způsobu vykonávání vlády a reprezentace moci v Českém království. Na půdorysu rodového vládnutí zkoumá jak Karlovy napjaté vztahy s otcem, tak jeho spoluvládu s bratrem Janem Jindřichem. Velký prostor věnuje i Karlovým snahám, jež vedly ke zvolení jeho syna Václava novým římským králem. Stranou přitom neponechává ani Karlovu literární činnost, jež byla ve své době v panovnickém prostředí zcela ojedinělá a v níž se odrážely panovníkovy pokusy představit sebe sama jako Bohem vyvoleného vladaře, jenž své zkušenosti předává prostřednictvím návodných rad svým nástupcům.

František Kavka (1920-2005) působil jako profesor starších českých dějin na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Svůj badatelský zájem zasvětil období od 14. do 17. století, s důrazem na dobu vlády Karla IV. Své stěžejní práce věnované Karlovi IV. a jeho době publikoval až po roce 1989, i když většinu z nich v rukopisné podobě připravil po svém vynuceném odchodu z Karlovy univerzity. Místu Karla IV. v soudobé mezinárodní politice je zasvěcena jeho dvousvazková monografie Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355-1378). Kavka v této knize ukázal, že Karel IV. vskutku mistrovsky ovládal umění diplomacie a že dokázal jako politický pragmatik využít všech možností k prosazení svých požadavků, včetně křivých přísah, podpory evidentně nastrčeným knížat (braniborský Lžiwaldemar) apod.

Widukind z Corvey, saský kronikář a historik
10. století (asi 925–975), sepsal kroniku Res gestae
saxonicae sive annalium libri tres (Činy Sasů aneb tři
knihy dějin), v níž vylíčil dějiny Sasů od mytických
počátků a dobytí nového teritoria až do své
současnosti.
Widukind se soustředí hlavně na dobu
vlády Jindřicha I. Ptáčníka a Oty I. Velikého a jeho
zprávy představují mnohdy jediný dostupný zdroj
informací pro některé tehdejší události. Přestože
se věnuje především saským reáliím, nalezneme
v jeho kronice i zmínky o Čechách. Historické
osobnosti Widukind popisuje vesměs pravdivě
a dost spolehlivě, události geografi cky a historicky
vzdálenější však již většinou opřádá smyšlenkami.

Máte-li rádi břitký, suchý anglický humor, nemusíte
ani být dítě, abyste si zamilovali příběhy kultovního
britského humoristy Marka Loweryho. Hlavní
hrdina jeho nové knihy, Roman, je třídní lůzr, suchar
a typický mamánek s děsně trapnou maminkou,
která ho přehnaně opečovává. Roman v ničem
zvlášť nevyniká, ale pozor: miluje koblihy, zvlášť ty
s malinovou náplní. A právě koblihou celý příběh
začíná a taky končí. Kobliha potají ukrytá v kapse
bundy rozpoutá celou sérii nešťastných příhod, které
milému hrdinovi udělají ze života peklo na zemi.
Skvělé!

Mark Lowery vyrostl v Prestonu, dnes žije v Cambridgi
s přítelkyní a dvěma dětmi. Je učitelem, nějakou dobu žil
a pracoval v Itálii. V roce 2012 vyšla jeho prvotina Jenom
ponožky nestačí (Argo, 2014), o rok později volné pokračování
Bez kalhot ani ránu (Argo, 2014). Oba romány se dostaly do užší
nominace na Cenu Roalda Dahla za nejvtipnější knihu roku.

V budoucím světě deptaném změnami klimatu
a suchem se i sníh z hor mění v déšť a déšť se
vypařuje dřív, než dopadne na zem. V rozpadajících
se Spojených státech spolu města Phoenix a Las
Vegas vedou boj o tenčící se podíl na vodě z řeky
Colorado. Ve Vegas působí legendární bojovníci,
kterým se říká „vodní nože“ – asasíni, teroristé
a špehové starající se o ochranu lasvegaských zásob
vody a taky o to, aby to s Phoenixem dopadlo bídně.
Když se vynoří zprávy o zdroji vody, který by
zcela změnil situaci, vyšle Las Vegas svého elitního
vodního nože Angela Velasqueze do Phoenixu, aby
vše prošetřil. Angel se setká se zkušenou novinářkou
Lucy Monroeovou, která hledané tajemství zná. Jenže
Angel nepátrá jen po vodě, Lucy sebou nenechá jen
tak orat – a smrt jednoho nenáviděného vodního
nože by byla jen nízkou cenou, kdyby šlo o to, jak si
zajistit životadárný říční tok.

Monografie je věnována rytíři par exellence,
anglickému králi Richardu I. Jeanu Florimu se
podařilo vytvořit brilantní portrét tohoto krále
opředeného mýty a legendami, v němž neváhal
odkrýt ani temné či skrývané stránky Richardovy
osobnosti (prchlivost, sklony k homosexualitě)
a zároveň vykreslit dějiny rytířské mentality
12. století.
Svou monografii Flori založil na
pečlivém studiu a analýze dobových pramenů,
které interpretuje jasným a přitom čtivým
způsobem, stejně jako na pečlivé kritice novodobé
historické literatury. V první části se autor
zaměřuje i na méně známá období Richardova
života (mládí a pobyt v Poitou a v Akvitánii,
kde vládl v letech 1174–1189 a střetal se zde se
vzpurnou aristokracií), jeho roli normanského
a akvitánského vévody a anglického krále
a neopomíjí ani Richardův pobyt ve Svaté zemi.
Druhá část knihy je koncipována jako portrét krále
v zrcadle rytířských ctností.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.