Když se Pán much Williama Goldinga zabydlí v Pokoji
Emmy Donoghue, vzniknou Zápisky z bunkru Kevina
Brookse, kniha vyznamenaná The CILIP Carnegie Medal
za rok 2014, nejvýznamnější britskou cenou pro knihu
určenou dětem a mládeži.
Šest nešťastníků živoří v podzemním bunkru uvězněno
bezejmenným únoscem, jehož identita je stejně mlhavá
jako jeho motiv. První se tu ocitne šestnáctiletý Linus, po
něm následují devítiletá Jenny a čtyři dospělí. Neznají se,
nic je nespojuje. Vystaveni zvůli neznámého trýznitele
snaží se společnými silami najít způsob, jak v téhle
nelítostné situaci vydržet nucené soužití a hlavně přežít.
Když je však únosce začne štvát proti sobě navzájem
a nabídne jim, že propustí jednoho z nich za cenu života
jiného z vězňů, situace eskaluje. Hra tajemného zločince
na Boha začíná…
Roku 1923 dojde v židovské čtvrti Wilsonov ke čtyřem brutálním vraždám. Bezradná policie na pomoc povolá newyorského detektiva Aarona Fooda. Američan neobvyklými a mimořádně drsnými metodami vyšetřuje okultní zločiny ve velkoměstě, jehož historie je úplně jiná, než si myslíte. Na tento gotický horor ze střední Evropy nezapomenete!
Novela připomene zapomenutou kapitolu dějin města, ve kterém před sto lety vedle sebe žili Němci, Maďaři, Židé a menšina Slováků. Roku 1918 obyvatelé netoužili stát se součástí Československa. Představitelé nakonec vyhlásili vznik nezávislého města a jeho název odvodili od propagátora této myšlenky, amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.
Příběh zfilmoval režisér Tomáš Mašín (Tři sezóny v pekle) v česko-slovenské koprodukci.
Michal Hvorecký se narodil roku 1976. Vystudoval estetiku. Píše povídky, romány a blogy. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Překládá prózu a divadelní hry z němčiny. Žije s rodinou v Bratislavě. Najdete ho na Facebooku a na www.hvorecky.sk
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců. Eco vykresluje temná zákoutí jiného Milána, než jaký znají turisté; zde se v temných uličkách vraždí a neopravené pozůstatky bombardování mezi ruinami římských památek navozují obskurní představy. Příběh z roku 1992, v němž splývá historie s paranoiou, má kořeny v druhé světové válce a jeho výhonky zasahují až do naší doby, jejíž manipulace a falzifikace veřejného mínění předjímá.
V roztomile ztřeštěném, potrhle humorném a přitom dojemném příběhu napsaném dnes již veleslavným Davidem Walliamsem vystupují opět velmi svérázné postavy, počínaje tlustou tetou Albertou a jejím domácím mazlíčkem sovou a kominickým duchem a bývalým sluhou gibonem konče.
Teta Alberta je posedlá hrou zvanou blechy a prohrála v ní už všechny peníze. Není divu, že má spadeno na bohatství své mladinké neteře Stelly, univerzální dědičky saxbyovského panství. Otrlá tetička se ve své touze po majetku nezastaví před ničím. Ale Stella je rozhodnutá se bránit. A na své straně má velmi neobyčejného, třebaže trochu zlomyslného pomocníka…
Kim Čong-Il uvádí… je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1978, kdy severokorejský prominent nechal unést dvě hvězdy jihokorejské kinematografie, aby pro něj vybudovali základy filmového průmyslu. Kim Čong-il, syn zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena, byl filmový nadšenec a fanatický obdivovatel americké a japonské kinematografie. V izolovaném státě, kde zastával už tehdy vysoké státnické funkce, mu jeho oblíbená zábava scházela, a navíc potřeboval film jako prostředek k nabytí ještě větší moci. Severní Korea však neměla žádné vzdělané tvůrce, a tak se aparátčík rozhodl, že je unese od jižních sousedů.
Režisér Šin Sang Ok a herečka Čoi Eun He, bývalí manželé, se na osm let ocitli v tvůrčím zajetí, kdy pro tuhý totalitní režim natáčeli jeden snímek za druhým. Puritánská komunistická morálka je dokonce donutila znovu uzavřít manželství. Jejich vysvobození a návrat do Jižní Koreje pak pro změnu zrežírovala CIA.
Paul Fischer se přes své mládí řadí mezi nejaktivnější a nejvýraznější britské filmové producenty posledních let. Studoval v USA a doma v Anglii si pak založil produkční společnost Ten Cent Adventures, která stojí za řadou oceňopvaných krátkých a dokumentárních filmů.
Svět je plný skalních fanoušků
kultovního seriálu Simpsonovi a sesterské
Futuramy. Drtivá většina z nich si přitom
pravděpodobně vůbec nevšimla, že do
mnoha příběhů žluté rodinky její tvůrci
chytře vestavěli nenápadné odkazy na
matematiku, a to od nejjednodušších
pouček až po nejnovější hluboké vědecké
poznatky. To, že tam skutečně jsou,
a hlavně kde je najít, odhaluje čtenáři či
divákovi autor této knihy, renomovaný
popularizátor vědy a skvělý vypravěč
Simon Singh.
Čtenář mimo jiné zjistí,
že členové brilantního autorského týmu
nejoblíbenějšího televizního seriálu všech
dob jsou často absolventy matematických
oborů prestižních univerzit a že jejich
vztah k matematice se v příbězích
Homera a spol. rozhodně neztratil.
S důvtipem a pravým fanouškovským
zápalem vplétají do příběhů oblíbených
hrdinů seriálu poznatky o Mersennových
prvočíslech, Eulerově rovnici, nekonečnu
a nekonečnech, a dokonce o hlubokých
a dosud nevyřešených problémech, jako
je například P versus NP.
Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika
generací nonkonformní mládeže, světec českého
undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik
a především – vynikající básník.
Projekt Bondyho
sebraných básnických spisů si klade za cíl představit
poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově
objevených či rekonstruovaných textových materiálů.
Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho
vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak
svými parametry v mnohém přibližuje kritickému
vydání.
Zárukou kvalitního edičního zpracování
je Martin Machovec, přední český editor, literární
historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého
undergroundu.
Druhý svazek přináší texty
z let 1962–1975.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
V novém románu s typicky složitým názvem nám autor představuje další úžasnou postavu, jež se řadí do galerie robbinsovských hrdinů – muže jménem Switters, jenž si po všech stránkách odporuje: anarchista, který pracuje pro vládu, pacifista, co nosí zbraň, vegetarián, který se cpe šunkou, nadšenec virtuální reality, jenž nenávidí počítače, „umělec“ života, který ale dokáže být pěkně prudérní, muž posedlý propagací nezkažené morálky, který však zároveň touží připravit o panenství svou nezletilou sestřenici (a zároveň zahořet pro značně starší jeptišku). Děj nás také tradičně zavede na čtyři kontinenty a fyzickou zvláštnost představují v této knize Swittersovy nohy. Popis děje však u Robbinse nikdy neznamená popsat knihu. Jako vždy se jakékoli charakteristice vzpouzí.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.
První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá…
Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.
John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě „socialistického beatnika“, který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování.
Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005.
John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv.