Severní Maroko: Dr. Kate Warnerová vyléčila globální pandemii a myslela si, že vyléčí i sebe. Mýlila se. A mýlila se i ohledně rozsahu atlantského spiknutí. Lidstvo nyní čelí nové hrozbě v podobě nepředstavitelně silného nepřítele. Ani jí samotné už nezbývá mnoho času a lidská civilizace stojí před naprostým zhroucením, když se objeví nová naděje – zpráva od potenciálního spojence.
Hvězdárna Arecibo: Mary Caldwellová celý život čekala, pozorovala hvězdy a pátrala po stopách rozumného života za hranicemi naší planety. Když se konečně dočká, je náhle zatažena do boje staršího než lidstvo, ve kterém jde ještě o mnohem víc. Mary se musí rozhodnout, komu má důvěřovat, protože už není kam utéct.
Antarktida: Dorian Sloane po odeznění atlantského moru zjišťuje, že se stal jednou z loutek v Areově tajemném plánu. Než stihne ovládnout situaci, Arés rozpoutá kataklyzma, které vše změní. Zatímco svět zachvacuje katastrofa, Arés mu prozradí pravou povahu nebezpečí ohrožujícího lidstvo a Dorian přistoupí na poslední úkol – dopadnout a zabít Davida Valea a Kate Warnerovou. Tentokrát už nebude brát zajatce. Dostal nařízeno najít je a zlikvidovat, a navíc má nyní přislíbené odpovědi i spásu.
S Dorianem v patách pak Kate s Davidem a ostatními členy jejich týmu putují vrakem atlanťanské lodě potopené na Zemi, atlanťanskými výzkumnými stanicemi rozesetými po celé galaxii i minulostí tajemné kultury, která by mohla zachránit lidstvo v jeho nejčernější hodince. Jejich vlastní životy jsou v sázce, času není nazbyt a Kate, Davida i Doriana nyní čeká ta nejtěžší zkouška.

Co si počnou tři dcery Krokovy v moderním světě? Ve světě globalizace a mezinárodní integrace, kde o staré pověsti a svébytnost českého národa už nikdo nestojí? Věštkyně Libuše je šéfkou reklamní agentury Krok. Léčitelka Kazi pracuje v brněnské nemocnici. A Teta se drží toho, co vyznávala odjakživa: bylin, ezoteriky a mrtvých. Mohlo by to tak zůstat; jenže pak všechny postupně dostanou nabídku, která se odmítnout nesmí.

Nechají se znovu vtáhnout do zápasu o český národ? Nebo se jejich angažmá změní v boj o moc, ve kterém hraje každá sama za sebe? A kolik temných tajemství vypluje na povrch – o pohanských rituálech, tajných plánech, smrtelné nenávisti a o přemyslovi, který před lety zmizel beze stop?
Poprvé vyšel příběh v antologii Imperium Bohemorum, nyní vychází samostatně v nezměněné podobě.

Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus
jako součást modernizačních evropských procesů,
provázejících budování evropských národních států
a jejich politických institucí. Antiklerikalismus je
v jejich očích součástí „ambivalence moderny“, která se
vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací
a mentalit.
Autoři vymezují termín antiklerikalismus
v kontextu duchovních a náboženských dějin
19. a 20. století, s důrazem na jeho dobové proměny
v multinárodní a multikonfesní habsburské monarchii
od roku 1867, resp. v období první republiky.
Antiklerikalismus získával podobu kulturního boje, jenž
se uplatňoval především v otázce školské a manželské
politiky, resp. v otázce rituálů – smrti a pohřbívání.
Vedle perspektivy celozemské, české a moravské,
nazírané prostřednictvím zákonů a zákonných
opatření, resp. prostřednictvím střetů mezi politickými
programy jednotlivých stran, autoři zvolili i perspektivu
mikrohistorickou (Brno, Kladno, Uherské Hradiště,
Uherský Brod, Polná, Žarošice, Lidečko, Mikulovice
u Pardubic), jež ozřejmuje, jak se antiklerikální
nálady a postoje uplatňovaly během každodenního
náboženského, politického a společenského života.

Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu. Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní. Kniha obsahuje sto pečlivě vybraných textů, které nejen že neztratily aktuálnost, ale v některých případech je doceníme dnes více než v době jejich vzniku.

Tomáš Baldýnský:
Po celou dobu své „seriózní“ kritické kariéry filmového kritika a později televizního producenta si odskakoval k humoristické tvorbě, která mu obvykle přinášela mnoho nových přátel a vřelých slov ocenění, ať už to byl comics Zelený Raoul („Tvůrci tohoto comicsu nepatří do lidské společnosti!“, Miloš Zeman), internetový týdeník Baldachýn („Vyzývám Tomáše Baldýnského na souboj!“, Jiří Pomeje) či humoristický server Kompost.cz, jenž získal dva České zavináče a uznání tehdejšího premiéra této země („Za tímto humorem stojí milióny mrtvých!“, Vladimír Špidla), někdy však i hořké zklamání – to když jeho muzikálová adaptace plicní operace Václava Havla Jeden a půl plíce po jediném provedení upadla v zapomnění. Za kameru se poprvé postavil v roce 2003 při tvorbě investigativního videoklipu Mufíme si pomáhat („Geniální hříčka. Zábavná, originální, krásně dojemná, neuvěřitelně vtipná – více takových filmů a nadšených filmařů s úžasnými nápady!!!“, Kateřina Grossmanová), který byl dle zasvěcených jedním z důvodů, proč se na obrazovku vrátili Jů a Hele, později napsal a produkoval seriál Comeback (2008), který dle jiných zasvěcených hodlá Nova opakovat bez ustání buď do chvíle, kdy přijde apokalypsa, a nebo až její manažery během revoluce konečně někdo postaví ke zdi. Je obtížné dohledat, jak dlouho už každou středu otiskuje fejeton v Lidových novinách, podle jeho informací je to dvě stě dvanáct let, ale jak jeho čtenáři vědí, má sklony k přehánění, takže řekněme, že už je to dost dlouho na to, aby se stal klasikem.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.

Devatenáctiletá sprejerka Metro je svědkyní
toho, jak jejího přítele Rusta zabijí při sprejování
na nádraží hlídači, a tak vezme spravedlnost do
vlastních rukou.
Druhým vypravěčem je jeden z hlídačů, Jere,
jehož pohled čtenáři doplňuje sled událostí. Jere
je mladý muž, má ženu a malého syna, právě
očekávají narození druhého dítěte. Práce pro
bezpečnostní agenturu je pro něj prostě práce,
na rozdíl od některých kolegů není posedlý záští
vůči sprejerům (přezdívaným Bakterie; sprejeři
zase hlídačům říkají Krysy). Pro Metro, která se
domnívá, že právě on může za smrt Rusta, se Jere
stane nepřítelem číslo jedna: pronásleduje ho,
pomaluje mu auto, dům. . .
Dobro, zlo i spravedlnost začnou mít podezřele
rozmazané kontury.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Strhující román historičky Mary Chamberlainové ukazuje, že válečná zvěrstva se zdaleka neodehrávala jen na
frontě a dokázala semlít i úplně obyčejný ženský život.
Na prahu války, v roce 1939, netouží osmnáctiletá Ada po ničem jiném než vypadat, mluvit a oblékat se jako
„Někdo“. Usilovně pracuje na splnění svého velkého snu – otevřít si v Londýně vlastní módní salon – a je ochotná
pro to udělat cokoliv.
Když se však seznámí s tajemným a okouzlujícím cizincem Stanislausem, netuší, kam až ji slepá láska k muži, o němž
nic neví, zavede. Začátek války zastihne oba milence v Paříži, romantická idylka se však brzy rozplyne a následuje
krutý sled událostí – útěk do Belgie, Stanislausovo zmizení, Adino nečekané těhotenství, pobyt v klášteře, nucená
dřina v pečovatelském domově v Mnichově –, jenž vyvrcholí, když se nicnetušící Ada ocitne v domě velitele
koncentračního tábora Dachau a stává se dvorní švadlenou nacistických paniček.
Byla by škoda prozrazovat zvraty nabitý děj a ochudit se o silný čtenářský zážitek, postačí, řekneme-li, že Ada za
své chyby – a nejen za ně – nakonec tvrdě zaplatí.

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů – ale které z nich jsou nezbytné k zachování lidského druhu, a dokázali bychom zajistit jejich přežití? Existuje nějaký způsob, jak přirozeně zastavit růst lidské populace? A pokud ano, najdeme ekonomický model, který nám zaručí prosperitu bez nutnosti permanentního růstu? Autor provokativního Světa bez nás se ve své nejnovější knize pokouší nalézt v odpovědích na tyto otázky „poslední naději na zachování budoucnosti lidské civilizace na Zemi“.

Alan Weisman (1947) je oceňovaný novinář a spisovatel. Přispívá do řady významných časopisů, např. Harper’s, The New York Times Magazine, Los Angeles Times, Atlantic Monthly aj., je autorem řady knih (mj. Svět bez nás, česky Argo, 2008) a nositelem řady cena za literární i publicistickou činnost.

Jedné deštivé říjnové noci je v opuštěném skladišti na Manhattanu nalezeno mrtvé tělo krásné a mladé Ashley Cordovové. Přestože policie označí její smrt za sebevraždu, dlouholetý investigativní žurnalista Scott McGrath má jiné podezření. Vyšetřování podivných okolností obklopujících Ashleyin život a smrt dovede McGrathe tváří v tvář odkazu jejího otce: legendárního režiséra kultovních hororů Stanislase Cordovy – muže v ústraní, kterého na veřejnosti nikdo neviděl již déle než třicet let. Poháněn touhou po pomstě, zvědavostí a potřebou odhalit pravdu nechá se McGrath i se svými dvěma novými pomocníky vtahovat hlouběji a hlouběji do Cordovova tajemného, hypnotického světa. Když se k odhalení režisérových tajemství přiblížil naposledy, stálo ho to manželství i kariéru. Tentokrát by mohl přijít o mnohem víc.

Marisha Pesslová (1977) vyrůstala po rozvodu rodičů jen s matkou (i když za otcem, Rakušanem, jezdila pravidelně do Evropy), která vybavila dceru nejrůznějšími schopnostmi: Marisha jezdila na koni, malovala, hrála jazz a učila se francouzsky. Vystudovala literaturu. Psát začala v Londýně, kde se na čas usadila. V současnosti žije v New Yorku. Začala psát dva romány, a teprve rukopis toho třetího – Vybrané okruhy z mechaniky pohrom (česky Argo, 2008) o velmi jedinečném vztahu dcery a otce – poslala literární agentuře a po dvou letech pak vyšel. Stal se knihou roku, dostal se do žebříčku deseti nejlepších debutů a jeho práva se prodala do zahraničí.

Istanbul je poutavým a současně
nezvyklým pohledem na jednu ze
světových metropolí očima autora, který
je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen
holdem Istanbulu a Bosporské úžině,
ale i jakousi osobní kronikou Pamukova
uměleckého zrání. Rodinná historie
a autorovy vzpomínky se prolínají
s esejemi o malířích, spisovatelích
a cestovatelích – západních i tureckých –
spojených s Istanbulem. Pamukův
Istanbul však není radostnou ódou na
tisícileté město, nýbrž zachycuje město
spíše v jeho pochmurných tónech a s jeho
bytostnou melancholií, zdůrazněnou
i podmanivými fotografi emi Ary Gülera.