V románu Čtyřcestí se, jak název napovídá, protínají osudy čtyř členů jedné rodiny z nejmenovaného městečka na severu Finska. Každá z hlavních postav vnímá historické i běžné rodinné události svým způsobem, každá něco skrývá. Tajemství však člověku vždy berou sílu a izolují jej od ostatních, komunikace začíná váznout, rodinné vztahy se narušují.
Příběh začíná v roce 1895, kdy mladá Maria začíná úspěšnou a dlouholetou kariéru porodní báby, a uzavírá se o sto let později, kdy Mariina nemanželská dcera, fotografka Lahja umírá na nemocničním lůžku obklopena svými blízkými. Dalšími vypravěči jsou manžel Lahji, válečný hrdina Onni, a její snacha Kaarina, která se snaží narušit zavedené rodinné pořádky.
Čtyřcestí je empatický román o lidech, kteří se nebojí hnát své sny až do zakázaných výšek, i když tuší, že za to mohou draze zaplatit.

Tommi Kinnunen (nar. 1973) pochází ze severofinského města Kuusamo. V současnosti učí finský jazyk a literaturu na gymnáziu v jihofinském Turku. Kniha Čtyřcestí je jeho románovou prvotinou a byla vloni nominována na cenu Finlandia.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Kniha je bohatým, reprezentativním souborem
různých žánrů arabské lidové vypravěčské
tvorby – v jeho mýtech se prolínají staroarabské
(předislámské) mýtické náměty s lidovými,
nábožensko-legendárními a koranickými
vyprávěními islámské epochy – jeho legendy,
báje a pověsti barvitě líčí tradice o vládcích
jihoarabských říší a starých zaniklých kmenech
a vypravují příběhy o pouštních beduínech
a o slavných králích a královnách předislámské
doby. Součástí souboru je i rytířská epopej,
humoristická novelka a pohádková milostná
romance. V lidových pohádkách osmi arabských
zemí jsou snad zastoupeny všechny typy arabské
lidové pohádky, které obsahují spoustu velice
neobvyklých pohádkových motivů a fantastických
elementů.

Jak jsme se ocitli na tomto světě? Je možné se uživit jen psaním? Jak žít smysluplně a nezpronevěřit se vlastní duši? Tyto otázky si klade hlavní hrdina titulní povídky „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“, mladík, který se podobá Williamu Saroyanovi, a udává tón celé sbírce: „Jsem vypravěč a mám jen jediný příběh – člověka. Miluji život a před smrtí jsem pokorný. Jsem proti prostřednosti. Je-li někdo poctivý idiot, mohu ho milovat, nemohu však milovat nepoctivého génia. Co živ jsem se smál pravidlům a posmíval se tradicím, stylům i manýrám. Jak je možno dávat pravidla tak nádhernému vynálezu, jako je člověk?“ William Saroyan se narodil roku 1908 v kalifornském Fresnu v rodině arménského původu. Když mu byly tři roky, zemřel mu otec a William byl i se sourozenci umístěn do sirotčince. Později se rodina v čele s matkou znovu spojila a dospívající William začal brzy pracovat. Když doma narazil na několik otcových povídek, rozhodl se, že se stane spisovatelem. Kritiky zaujal především humanistickou povídkou „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“, posléze se na literární scéně etabloval emotivními knihami Lidská komedie, Tracyho tygr, Tati, tobě přeskočilo, Mami, mám tě ráda či dramatem Čas tvého života. William Saroyan zemřel v roce 1981. Jedna polovina jeho popela byla pohřbena v Kalifornii, druhá na jerevanském Komitasově panteonu, spolu s Aramem Chačaturjanem a jinými slavnými arménskými rodáky. Sbírka povídek „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“ je meditací přemýšlivého mladíka, muže i starce, meditací nad lidským údělem, civilizací, spiritualitou a smyslem spisovatelského umění.“

Sbírka povídek „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“ je meditací přemýšlivého mladíka, muže i starce, meditací nad lidským údělem, civilizací, spiritualitou a smyslem spisovatelského umění.

Deset let uplynulo od chvíle, kdy Pavel Renčín vydal svou první povídku. Tento sborník je výběrem toho nejlepšího, co za tu dobu napsal. Každá z povídek je sklíčkem pestré mozaiky – jedna vás zamrazí, druhá překvapí a třetí zanechá prchavou lítost. Některé jsou poetické, další napínavé či dobrodružné. Jedno ale mají všechny společné: prolínání reality a fikce. Hledání fantazie ve světě kolem nás.

Aby poznal život chudých z první ruky, vydával se George Orwell na výpravy do chudých městských čtvrtí, nejprve v Londýně a později i v Paříži.
Oblékal se jako nuzák, aby mezi místní lépe zapadl, protloukal se jen s minimem peněz, přespával v zavšivených ubytovnách, pracoval jako myč nádobí. S tím, jak chudí žijí a umírají, se seznámil bezprostředně též v jedné pařížské nemocnici, když na
svých toulkách onemocněl.
Orwellova sociologická reportáž dodnes slouží díky své upřímnosti a procítěnosti jako protipól všech suchých statistik o nezaměstnanosti, chudobě a bídě.

Pro předposlední román amerického spisovatele z roku 1980 s podtitulem „Tak trochu milostný román“ je důležitá krabička cigaret camelek, v níž se příběh také tak trochu odehrává. Novodobá pohádka o zrzavé princezně, kterou rodiče – královský pár žijící v exilu v americkém Seattlu – nechtějí dát jejímu také zrzavému milenci Datlovi, hledanému vyhlášenému teroristovi, a která tudíž podniká jisté složité kroky, aby se se svým milencem opět shledala. I tato kniha je gejzírem nejneuvěřitelnějších nápadů, obrazů, fantazií a představ, slovních hříček, humoru atd., atd., a přitom o tom všem musíte přemýšlet. „Varování ministra kultury: Četba způsobuje nevratné změny myšlení“

Rozsáhlý výbor z korespondence českých jezuitů z let
1657–1741 zahrnuje popisy jejich evropských cest
do Itálie a Španělska a výjimečně i do Portugalska,
ale především listy ze zámořských misií do tzv.
Západních Indií (Karibské oblasti, Mexika, Střední
a Jižní Ameriky a do Tichomoří). Barvité a emotivní
popisy doslova a do písmene nového světa, do něhož
jezuité vstoupili mnohdy jako vůbec první obyvatelé
českých zemí, zahrnují i unikátní líčení týdny až
měsíce trvajících interkontinentálních plaveb,
popisy prostředí a života na americké pevnině,
domorodých obyvatel, místní fauny a flóry, klimatu
a událostí. Čeští jezuité poznali a popsali prostředí
jihoamerických velehor, amazonského pralesa,
vyprahlých mexických hor, tropické prostředí palem
a pláží na tichomořských ostrovech. V jejich zprávách
najdeme rovněž četná pozorování evropské reality:
náboženských oslav, soudů, poprav a jiných událostí
každodenního městského života v katolické části
Evropy.
Tuto unikátní sbírku cestopisných, etnografi ckých
a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa
lze s ohledem na prostorovou i obsahovou pestrost bez
nadsázky nazvat „exotickou perlou českého barokního
písemnictví“. Její unikátnost tkví i v tom, že se
s největší pravděpodobností jedná o nejpočetnější
skupinu obyvatel české kotliny, která se vypravila do
tolika oblastí celého světa, a hlavně o tom vytvořila
rozsáhlé písemné svědectví, které se zčásti dochovalo.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla
bohatou rodinnou domácnost. Tento život jí ale nevyhovoval
a uspokojení začala hledat v extravagantním sexuálním
životě.
Záhy se však dostala do konfliktu se svými sourozenci
a se svým otcem Hermannem Büschlerem, jenž usiloval o to,
aby se vyšvihl do šlechtického stavu a změnil svůj sociální
status. Protože obyvatelé města považovali Annino chování za
nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský
úřad, předmětem soudního vyšetřování, v němž byly
využity Anniny milostné dopisy. Cílem onoho vyšetřování
bylo exemplárně ukázat, v jakých mezích se má pohybovat
spořádaný měšťanský život raného novověku. Ozmentova
kniha je tedy nejen vynikajícím a barvitým „románem“
založeným na reálných příbězích, ale zároveň i skvělým
obrazem podob sociální disciplinace v duchu reformní
mravnosti 16. století.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu (Ulricha von Etzenbach) je nejasný, ve svém starším díle o Alexandru Velikém tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských panovníků. Dílo je dnes téměř zapomenutou literaturou i historickým pramenem. Hrdinský příběh sepsaný ve staré němčině čítá celkem 8358 veršů.

.
ukázka z díla:

Přátelství kvetlo řečí,
slyšte dál, chytře líčí:
„Na pána všichni hledíte! 3515
Původ má v říši bohaté.
Hleďte, jaký nyní nese stav.
Urozené děti, paní, mrav
opustil a s nimi své místo.
Ke Kristu vyšel sám, ač přesto, 3520
že nechal svůj lid i zemi.
To Vilém je zde a s námi,
Z velké dáli Slovan jest.
Vydal se k nám přijmout křest,
přeje si věčné křesťanství. 3525
Já jsem dosud as, to se ví,
ani při svém dobrém věku,
neviděl, co zkusil vskutku.
Proto k Bohu měl by jít,
podle vás se zařídit 3530
a přistoupit ke křtu!

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“.
Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.