Martelovo veselé i smutné zkoumání fenoménu náboženské víry. Je lepší věřit, anebo nevěřit, a jak se vyhnout neblahým důsledkům obojího? Na to odpovídají tři příběhy, z nichž se kniha skládá. První se odehrává v roce 1904, kdy se mladý muž jménem Tomas vydal pozpátku na pouť do portugalských hor. Druhý příběh nás přenese do roku 1938, kdy jistý lékař provádí ohledání těla jistého starce, ale musí se při tom vyrovnávat s neochvějnou přítomností jeho vdovy. V třetím příběhu se setkáváme s americkým senátorem, jehož život a kariéra jsou navždy proměněny během návštěvy útulku pro opuštěné šimpanze.
„Komisař Adamsberg se za pomoci svých poněkud neotřelých metod (a též za pomoci poněkud zvláštního kolegy Danglarda) pokouší přijít na kloub záhadě, která jako by se do dnešních dní vyloupla ze středověku. Začíná to celkem nenápadně: nejprve vysloužilý bretonský námořník Joss, jenž na jednom pařížském náměstíčku obnovil pradávné vyvolávačské řemeslo, začne mezi zprávami, které má oznámit světu, nacházet podivné, těžko srozumitelné a temné vzkazy. Poté kdosi na dveře ve vybraných domech čmárá tajemné obrácené čtyřky. A pak se začnou objevovat mrtvoly…
V českém překladu už známé případy svérázného komisaře Adamsberga připravujeme v reedicích a v novém grafickém zpracování spolu s těmi, které francouzská historička Frédérique Audouin-Rouzeauová, píšící pod pseudonymem Fred Vargas, pro své čtenáře píše nově.
„
Ve čtvrtém románu cyklu historických detektivek Juraje Červenáka navštíví hrdinové Vídeň přelomu 16. a 17. století.
Napínavý politický thriller ohromí dokonale vykreslenými dobovými reáliemi i spletitým příběhem plným akce, ale především sugestivním hledáním kořenů zločinu, při němž není příliš jasné, na které straně se nachází dobro a na které zlo.
Nad někdejším císařským sídlem se stahují mračna. Špioni biskupa Khlesla zavětřili stopu protestantského spiknutí, kterého cílem je likvidace nejvyšších katolických hodnostářů. Obětí prvního útoku se stane sám následník trůnu, arcivévoda Matyáš Habsburský. Zatímco lékaři bojují o jeho život, Stein, Barbarič a Jaroš v ulicích Vídně a blízkém okolí pátrají po nelítostném vrahovi. Možná je to úkol nad jejich síly – za maskou „ďábla v zrcadle“ se údajně skrývá člověk, který se pohybuje v nejvyšších kruzích. Napětí mezi vídeňskými katolíky a protestanty se stupňuje a vkrádá se i mezi Steina a Barbariče. Nebudou nakonec stát proti sobě?
Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.
Vydání knihy podpořil Japan Foundation.
Význačná a mnoha cenami ověnčená americká spisovatelka Lois Lowryová, podobně jako v prvním svazku své světoznámé tetralogie, který vyšel česky pod názvem Dárce, stvořila v Hledání modré tajuplný svět budoucnosti: Lidské společnosti vládne krutost a klam. Slabí, staří a nemocní jsou nežádoucí. Když Kiře zemře maminka, dívce hrozí, že ji vesnické společenství zapudí, protože ji jako chromou už nemá kdo chránit. Rada Strážců ale rozhodne, že Kira, jež se od maminky naučila tkát a vyšívat, vyspraví složitě vyšívané slavnostní roucho Zpěváka, které v obrazech vypráví lidské dějiny a předpovídá budoucnost. I další dvě děti mají úkol, jeden chlapec má Zpěvákovi opravit vyřezávanou hůl, další dívka má Zpěváka jednou dokonce nahradit. Trojici dětí zdánlivě nic nechybí, jsou dobře zaopatřené, a přece v Kiře začne hlodat nedůvěra, pochybnosti a pocit, že jsou vlastně zajatci. A že Strážci nejednají s čistými úmysly…
Obrazy do slov proplouvají je třetí kniha minimalistických básní Petra Korbeláře inspirovaná přírodou, vnější i vnitřní krajinou. Kniha navazuje na dva předešlé tituly Slova a snítka jehličí v potoce (2003) a Pod lipové květy schováme se před deštěm (2009).
Slovo je přitom jen jeden ze způsobů autorova vyjádření. Věnuje se kresbě, fotografii, tisku litografií a hře na klapkodastrovou kytaru se spoluhráčem na bambusovou flétnu Janem Kotulánem. Vydali spolu 7 CD improvizovaných ambientních skladeb, některé ve spolupráci s Petrem Niklem, Irenou a Vojtěchem Havlovými, Mikolášem Bělíkem. Jeho profesí je umělecké řemeslo – kamenotisk. Ve své dílně v Praze tiskne originální litografie výtvarníkům. Žije v Řevnicích se ženou Kateřinou a třemi dětmi, jejichž kaligrafické tahy tuší, které kreslili mezi 2-4 rokem, použil jako obrazový doprovod k textům.
Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.
V Coelhově románu Vyzvědačka ožívá skutečný příběh Maty Hari, slavné kurtizány obviněné ze špionáže, která byla před sto lety popravena pro velezradu. Mata Hari byla tanečnice, šokující a těšící publikum za první světové války, a stala se důvěrnicí některých z nejbohatších a nejmocnějších mužů té doby. Odvážila se překonat moralismus a provinční mentalitu počátků 20. století, ale nakonec za to zaplatila vlastním životem. Když v pařížském vězení čekala na popravu, jedním z jejích posledních přání bylo pero a papír, aby mohla psát dopisy.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…), třicet svědectví o umanutosti, tvrdohlavosti i noblese.
Hynek Glos (*1973), fotograf Dejvického divadla, člen redakcí MF Dnes, Lidových novin a týdeníku Euro. Několikanásobný držitel ocenění v soutěži Czech Press Photo za reportážní fotografie z tuzemska i ze zahraničí (Kuba, Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Venezuela, Egypt).
Petr Vizina (*1967), novinář, člen redakcí Lidových novin, Hospodářských novin, reportér České televize. Jako autor rozhovorů a recenzí publikoval v týdenících Respekt, Reflex, je autorem glos a úvah pro Český rozhlas.
Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta.
Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě.
Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…