„Psychologická novela Prak z období německé okupace vypráví příběh novináře, který se zaprodal nacistické moci a svá selhání se rozhodl kompenzovat tím, že spáchá brutální, radikální čin, který jej může přivést až na popraviště. A není zdaleka jisté, zda mu tento záblesk vzdoru pomůže po válce očistit vlastní jméno.
V druhé linii pak sledujeme osudy patnáctileté Aleny, která na počátku šedesátých let objeví v lesní chatě u Hamerské nádrže na Vysočině novinářovy zápisky. Jak se naplnil jeho osud? Jaký vztah k tomuto muži má její matka? A hlavně – proč jen zmínka o něm přivádí k zuřivosti komunistického tajemníka, který s oběma ženami tráví na chatě noc?

Existence původních plánů pro
historické vesnické stavby – tedy
projektů pro lidovou architekturu –
byla donedávna prakticky neznámá.
Pro zájemce o studium historické
architektury jsou tyto plány jistě
překvapivým pramenem poznání jako
pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních
staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich
doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto
druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod
z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému
v polovině tohoto věku.
Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je
i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez
zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění
těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty
v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako
na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy
a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové.
Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních
plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní
a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty
poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům
a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních
chalup.

Akční komedie Týpci nás přenese do druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Krachující vztah s modelkou a osobní tragická zkušenost vedou hlavního hrdinu k útěku do země-nezemě a k novému životnímu startu. Drhnutí toalet chicagských továrních mega-komplexů a ilegální svět moderního otroctví polských mafií však nebylo to, co přesně očekával. Přišel tedy čas se v cizím prostředí zorientovat a nové situaci čelit vlastním, neortodoxním způsobem – v česko-slovenském gangu, který tvoří vskutku pozoruhodní týpci…

Karel Dvořák vydal svůj soupis exempel – vyprávění mnoha žánrů používaných středověkými kazateli jako názorné ilustrace jejich kázání – již r. 1978.
V 80. letech se však ke své práci opakovaně vracel, revidoval ji a i s pomocí historika knihtisku Kamila Boldana výrazně rozšířil o přibližně 400 dalších nových typů exempel. Před dokončením díla však v r. 1989 zemřel a práce zůstala v rukopise. Nového vydání této práce se editorsky ujal folklorista Jan Luffer a připravil text, který obsahuje mj. též novou předmluvu medievistky Anežky Vidmanové.

Dvořákova práce je příručkou mezinárodního významu a jedním z velmi mála světových soupisů exempel. Nejvíce ji ocení odborníci, kterým přinese neocenitelnou orientaci v obrovském množství různorodých vyprávění, doložených na našem území ve středověku. Zajímavá může být však pro každého, kdo např. bude chtít vědět, jaké jsou nejstarší české doklady pohádky o dvanácti měsíčkách nebo o hloupém Honzovi.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Síla mýtu je knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství věnovaných proměnám úlohy mytologie v dějinách lidstva a jejímu smyslu v současném globalizovaném světě, kde stále výrazně zasahuje do představ a postojů moderního člověka. Campbellovy myšlenky například zásadně ovlivnily jeho přítele George Lucase v koncepci filmové trilogie Hvězdné války. Vydání „Síly mýtu“ iniciovala Jacqueline Kennedyová Onassisová jako redaktorka newyorského nakladatelství Doubleday.

Technologický průkopník a provokativní myslitel Jaron Lanier svou knihou zpochybňuje vize „krásného nového světa“ digitálního věku, v němž prostřednictvím sítí volně plynou informace a všechno bude dostupné všem a prakticky zdarma. Takový svět totiž čeká jen trvalý hospodářský sestup a sociální degradace většiny lidí, zatímco peníze a moc se budou koncentrovat u těch, kdo vlastní a ovládají nejvýkonnější počítačové servery a největší sítě. Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií
v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří. Nejvýkonnější počítačové servery, jež autor nazývá „Sirény“, totiž lákají uživatele na rychlé a bezplatné služby a prakticky zadarmo od nich získávají ohromný objem informací. Tyto informace (uživatelem vytvořený obsah, jeho osobní data, preference i zvyky) potom prodávají dál, čímž podle autora nenápadně likvidují střední třídu, a to s její vlastní pomocí.

Román Ondřeje Štindla K hranici sestává ze tří částí. Každá má jiného protagonistu, každá je zasazena v jiném historickém údobí, a přece je leccos spojuje: vlasovský voják Stěpan na konci druhé světové války, řidič náklaďáku Michal za tuhé normalizace a sanitář Ivan na sklonku komunistického režimu (a v samém závěru téměř o třicet let později, už coby uznávaný výtvarník) jsou outsideři, kteří se nedokážou konformovat s většinovou společností a ani po tom nijak zvlášť netouží. Po nějakou dobu se sice pokoušejí splynout s okolím, podřizují se neviděné, ale palčivě tušené „Hydře“, ale v určitou chvíli, také pod vlivem prožitku lásky, učiní osudové rozhodnutí a vzepřou se. Jejich životy se tím nenávratně promění, začnou směřovat k tragickému rozuzlení, nevyhnutelnému a drtivému, avšak nepopírajícímu možnost, že za touto „hranicí“ existuje ještě nějaká další naděje.
Autor ve svém vyprávění mísí osobní i veřejné; působivě vykresluje individuální osudy na pozadí historických událostí, přičemž snoubí love story s bildungsromanem, pistolnickou historkou a mýtem. Své tři příběhy neokázalým způsobem spojuje v jeden a zasazuje jej povětšinou do širšího centra Prahy, zhruba vymezeného Karlovem, Vyšehradem, Nuslemi a Vinohrady. Praha je tu přitom víc než pouhou kulisou: pražský genius loci se ve Štindlově podání stává bezmála další postavou, skutečným spoluhráčem (či protihráčem) autorových hrdinů. Přestože tak román zkoumá hranice všeho druhu – jeho hrdinové se „k hranici“ vypravují vlastně neustále, ať už jde o pomyslnou hranici sebeobětování, fyzickou, zadrátovanou hranici totalitního státu, či hranici duševní rovnováhy –, do jisté míry je také hledáním středu, centra, hlubiny bezpečí.

Poslední dílo Umberta Eca je souborem malých intelektuálních potěšení. Eco ho sám stihl připravit do tisku jen několik dní před svou smrtí. Je jeho osobním výběrem z knižně dosud nepublikovaných článků, které nashromáždily za patnáct let, kdy vycházely v tisku.

Objevují se ty z nejoblíbenějších filmových či románových postav Umberta Eca, jako James Bond, i protagonisté některých z jeho oblíbených komiksů. A opět, jako vždy, nostalgie po ztracené minulosti, úvahy o moci a jejích nástrojích a kritika konzumu, díky kterému jsme zavaleni předměty ale prázdné myšlenkami.
Génius, moudrost a smysl pro humor, to vše najdeme v této knize, která je důstojným rozloučením s velkým učitelem.

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor symbologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…

Autor legendární bestseller jemně přepracoval pro mladší čtenáře. Co ho k tomu vedlo? Sám Dan Brown k tomu říká: „Mnozí moji přátelé mají dospívající děti. Některé z nich zhltli dospělou verzi Šifry mistra Leonarda a ohromně se jim líbila; některým však připadaly jisté aspekty románu příliš ,dospělé‘ a odrazovala je i délka. Adaptace pro mládež se proto pokouší teenagerům zprostředkovat svět díla tím, že se poněkud zkrátí rozsah, vysvětlí určitý historický kontext a celkově se přizpůsobí jejich myšlení…“
Šifra mistra Leonarda ve vydání pro mládež tak teenagerům nabízí vstupenku do fascinujícího světa románů Dana Browna.

Děj je akčnější a autor zároveň více čtenářům popsal historický kontext napínavého příběhu.

Druhý díl detektivní trilogie pro mladé čtenáře je volným pokračováním napínavého příběhu Tajemství Hrobaříků. Parta detektivů tentokrát vymění prostředí pražského hřbitova za romantické kulisy městečka Ostrožná, kde mladí hrdinové o prázdninách pomáhají na archeologických vykopávkách. Brzy se dozvědí, že ze zdejšího zámku během druhé světové války zmizela vzácná relikvie, a spolu s potomky šlechtického rodu se nadšeně pustí do řešení dávné záhady…