Síla mýtu je knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství věnovaných proměnám úlohy mytologie v dějinách lidstva a jejímu smyslu v současném globalizovaném světě, kde stále výrazně zasahuje do představ a postojů moderního člověka. Campbellovy myšlenky například zásadně ovlivnily jeho přítele George Lucase v koncepci filmové trilogie Hvězdné války. Vydání „Síly mýtu“ iniciovala Jacqueline Kennedyová Onassisová jako redaktorka newyorského nakladatelství Doubleday.

Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře. V tomto závěrečném dílu, pokrývajícím roky 1947 -1949 si můžeme přečíst další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“), ale samozřejmě i úvahy politické. Například esej „K evropské jednotě“ z r.1947, v němž ještě Orwell stihl zařadit Československo mezi země s „tradicí demokratického socialismu“ bude pro čtenáře nepochybně zajímavý i dnes.

Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti. Představte si, že
předání ocelářského holdingu dědicům v letech před
První světovou válkou neproběhlo hladce. Představte
si obchod Kladno-Pittsburgh v roce 1912. Představte
si, že jedno z jejich dětí majetek převzít odmítlo.
Představte si, že tento syn dal přednost dráze učitele.
Představte si, že se stal jedničkou ve svém oboru.
Představte si, že se stal učitelem na Cambridge.
Představte si, že jediná kniha vydaná za jeho života
začíná slovy: Svět je všechno, co je faktem. Představte
si knihu, která se skládá ze samých faktů. Faktem je,
že se syn Poldi a Karla Wittgensteinových jmenoval
Ludwig Wittgenstein. Faktem je, že se stal nejvlivnějším
učitelem filosofie na univerzitě v Cambridge
ve 20. století.
Publikace byla vydána k výročí 100 let od udělení
stipendia rakouským umělcům (Trakl, Rilke, Loos)
z peněz kladenských hutníků. Stipendium roku
1914 anonymně udělil syn Poldi Wittgensteinové,
cambridgeský filosof.

Cena Miloslava Švandrlíka udělovaná Obce spisovatelů ČR za nejlepší humoristickou knihu vydanou v roce 2016.
– Nominace Společností F. X. Šaldy na Cenu F. X. Šaldy za nejlepší českou seriozní knihu roku 2016.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha o Baltimorských je třetím románem švýcarského, francouzsky píšícího autora Joëla Dickera. Na rozdíl od jeho předchozího bestselleru Pravda o případu Harryho Queberta nemá detektivní zápletku, ač napětí v něm rozhodně nechybí. Děj této rodinné ságy nazíráme opět pohledem mladého úspěšného spisovatele Marcuse Goldmana, který se tentokrát vrací do dob a krajin svého dětství, aby se vyznal z obdivu a lásky k těm, kterým říká Baltimorští – tedy ke druhé větvi rodiny Goldmanů, svému strýci, tetě a bratrancům. Byly to osobnosti pro běh jeho života zcela určující: byli bohatí, úspěšní, krásní, laskaví – a zdánlivě naprosto a neochvějně šťastní. Prostřednictvím vzpomínek a reminiscencí z dětství a dospívání, objevování zasutých rodinných tajemství a vlastní rekonstrukce toho, co mu bylo zamlčováno, Marcus zkoumá důvody a osudové náhody, které přes období dostatku a harmonie nakonec vedly k rozkladu, pádu a tragédii. Je to kniha vyrovnávání se s velkou ztrátou i s rolí věčně chudého příbuzného, ale i román o ztrácené a nalézané lásce a o cestě k sobě samému.

Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky
středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera
(asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla,
ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky
zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy usíná
neklidným spánkem. Ve snu se mu zjevuje římský vojevůdce Scipio Africanus, který se
mu stává průvodcem a zavádí jej do alegorické zahrady, v níž „plodný květen vládne celý
věk“ a kde básník poprvé dostává příležitost poznat (byť jen jako svědek) lásku a její
rituály zblízka.
Ptačí sněm je ukázkou tzv. snového vidění, jednoho z nejoblíbenějších literárních
žánrů vrcholného a pozdního středověku. O zdomácnění této formy se v anglickém
prostředí nemalou měrou zasloužil právě Geoffrey Chaucer, a to jak překladem, tak
vlastní tvorbou. Přestože datace i účel Ptačího sněmu jsou do značné míry spekulativní,
mnohými historiky bývá báseň kladena do přímé souvislosti s námluvami mladého
anglického krále Richarda II. a Annou Českou, dcerou římského císaře Karla IV., jíž vzdal
Chaucer hold hned v několika svých skladbách. Zároveň se jedná o jeden z nejranějších
dokladů spojení kultu svatého Valentýna s milostnou tematikou. Českému čtenáři se
tímto vydáním dostává překlad básně do rukou poprvé, doplněný předmluvou nastiňující
hlavní rysy žánru středověké snové poezie a Chaucerových variací na její témata
a ukázkami z několika významných děl, jež s Ptačím sněmem úzce souvisejí.

Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality. Ukazuje, že vesmír je ještě podivuhodnější, než jsme si o něm kdysi mysleli, a to jak směrem do makrokosmu, tak do mikrokosmu. A dospívá k dosti překvapivému zjištění: nejhlubší podstata fyzikální reality má ryze matematickou povahu, takže místo „vesmír je popisován matematikou“ lze říci „svět je matematika“. Kniha fascinujícím způsobem používá populární formu výkladu k pJiž po staletí nejde největším světovým vědcům na rozum, že se celý svět, nesmírně spletitý a chaotický, dá s neuvěřitelnou přesností popsat pomocí lidského výtvoru, který je navíc poměrně jednoduchý a strohý. Tímto výtvorem je matematika a svůj údiv nad její účinností vyjadřovali i Galileo a Einstein. Mladý švédskoamerický kosmolog Max Tegmark, profesor fyziky na MIT a vášnivý milovník matematiky, však jde ještě o krok dál a tvrdí, že místo „vesmír je popisován matematikou“, lze říci „svět je matematika“. Aby svoje tvrzení doložil, zkoumá nejnovější výsledky pokročilých výzkumů mikrokosmu i makrokosmu, kvantovou teorii i astrofyziku. Pečlivě při tom odlišuje všeobecně přijímané výsledky fyzikálního mainstreamu, trochu odvážnější teorie a vyloženě spekulativní fantazie. Kniha si brzy po vydání zaslouženě získala pozornost řady vědců a vyvolala mnoho diskusí.

Dětská detektivka Tajemství Hrobaříků je zasazená do tajuplného prostředí rozlehlých Olšanských hřbitovů v Praze. Právě tady se seznámí pětice kluků a holek ze sousední čtvrti. Členové party Hrobaříků: Vojta, Klára, Evžen, Šimon a Alžběta netuší, že je spojuje jedno prastaré tajemství, které se hřbitovy souvisí. Během školního roku na Olšanech pronásledují padouchy, řeší záhady a dozvídají se leccos o slavných lidech, kteří jsou zde pochovaní. Hrobaříci postupně zjišťují, jak moc tu spolu souvisejí minulost a přítomnost, a když přijdou na stopu zločinu, smysl pro spravedlnost jim nedovolí zůstat stát se založenýma rukama.
Tajemství Hrobaříků je prvním dílem detektivní trilogie. Ve druhém dílu nazvaném Hrobaříci v podzámčí členové společenství Hrobaříků už coby středoškoláci pátrají po vzácné relikvii, která se ztratila z jednoho východočeského zámku za druhé světové války. Třetí díl, Hrobaříci a Hrobaři, členy party zastihuje opět v blízkosti Olšanských hřbitovů a vrací děj zpátky k tajemné mapce z prvního dílu, jež je klíčem ke zdejšímu okolí a zároveň hrdiny přivede k některým spletitým otázkám lidských dějin.“

Román amerického prozaika Johna Clellona Holmese Jeď! je, jak se říkává, ztraceným diamantem, a to nejen pro své literární kvality. Děj, zasazený do New Yorku konce 40. let, nám přibližuje postavy, důvěrně známé z Kerouacových románů; Holmes ovšem svou strhující výpověď začal psát více než dva roky před svým slavnějším přítelem a vydal ji pět let před klasikou Na cestě. Allen Ginsberg, Jack Kerouac, William Burroughs, Neal Cassady a řada dalších beatniků zde odhaluje svá nitra, vrhá se do ztřeštěných dobrodružství, miluje, šílí a oddává se životu ve všech jeho formách. „Pokud chcete porozumět tomu, co Allen Ginsberg mínil veršem o ,nejlepších hlavách své generace‘, Jeď! je knihou, která vám to řekne,“ napsal básník Kenneth Rexroth. Slavní protagonisté beat generation jsou přitom v Holmesově románu představeni v jiném světle, než je obvykle známe – platí to hlavně pro Kerouaca a Cassadyho, ale i pro hlavního hrdinu Ginsberga, v té době zcela neznámého básníka, zmítaného nejistotami i strachem z šílenství, Ginsberga z doby ještě před Kvílením, Ginsberga hledajícího vlastní hlas.
Román Jeď! představuje nezaujatý záznam sebedestruktivních rituálů jedné generace; vznikl na základě deníků a je historicky velice věrný; poslouží jako nejen další příspěvek do ikonografie beat generation, ale lze jej právem zařadit k trojici nejvýznamnějších děl beat generation, tedy ke Kerouacovu Na cestě, Ginsbergovu Kvílení a Burroughsovu Nahému obědu.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Už jste četli pohádku, jejiž hlavní hrdinka vůbec není? Teď máte možnost.Artová kniha spisovatele Petra Stančíka (cena Magnesia Litera za román Mlýn na mumie) a výtvarnice Toy Box (Zlatá stuha za komiks Moje kniha Vinnetou) vypráví napínavý příběh osamělé díry, která v gastrokosmu jedné kuchyně hledá planetu, na které žijí její kamarádky. Kniha je výjimečná i tím, že do ní bude provrtaná opravdová díra, skrze níž můžete třeba vyfukovat bubliny, nebo pít limonádu brčkem. Text doprovodí 40 krásných celostránkových ilustrací, takže na své si přijdou i děti, které ještě nedovedou číst. Teď máte možnost pomoci této unikátní knize na svět a vydat se s ní na dobrodružnou cestu plnou fantazie a vůně čerstvě umleté kávy.

Monumentální trojdílný Kafkův životopis napsaný německým literárním historikem Reinerem Stachem je rozsahem, komplexností i významem zcela jedinečné dílo, považované v zahraničí za milník biografické literatury. Autor na něm pracoval celých osmnáct let, Kafku a jeho dílo prozkoumal v širokých dobových, společenských a literárních souvislostech. Přesto jeho dílo není určeno úzkému okruhu „kafkologů“. Naopak, Stachův styl je barvitý, živý a čtivý: jako byste četli strhující, napínavý román.
První svazek zachycuje Kafkovo dětství a mládí, studia a prvních léta strávená v zaměstnání a zároveň vykresluje velkolepé dobové panorama spisovatelova rodného města, habsburské monarchie i celé střední Evropy. Kafkovy rané roky (1883–1911) rozhodně nebyly dobou pokojnou. Vznikala nová média a technologie – auta, první letadla, pásová výroba, telefon… to vše urychlovalo a měnilo život. Praha byla centrem vášnivých národnostních sporů a napětí, které se vybíjelo i na židovském obyvatelstvu. A uprostřed toho si citlivý Franz vybojovával cestu k duševní samostatnosti a k vlastní literární tvorbě – proti očekávání rodiny a nejednou i navzdory radám přátel.

Rozhodující roky života pod mikroskopem: Reiner Stach proměnil Franze Kafku v románovou postavu.
Süddeutsche Zeitung

Jeden z největších životopisných projektů německé literární historie […] biografie století.
Frankfurter Allgemeine Zeitung

Z recenze Hellmutha Karaseka, jež vyšla 27. září 2014 v deníku Die Welt:
„Hodina, kdy se Kafka 3. července 1883 narodil, přechází v Stachově podání v grandiózní panorama spletitých dějin Prahy a českého sebepojetí. Tehdejší Praha měla okolo 220 000 obyvatel. Osmdesát osm procent z nich se hlásilo ke katolictví, dvě procenta k protestantské víře a devět procent k judaismu. Doba Kafkova narození se odehrávala ve znamení radikálních změn. Zatímco město uvnitř starých hradeb obývali z valné části Němci a německy mluvící Židé, opodál probíhala nepozorovaná, leč rozhodující změna: předměstí osidloval český proletariát a české sebevědomí rostlo. Pokus předsedy vlády zavést po vyhraných volbách češtinu jako první úřední jazyk ztroskotal na odporu rakouských Němců. Národní mladočeské hnutí se zapletlo s vídeňským antisemitismem německy mluvících rasistů, jako byl Georg Heinrich von Schönerer a starosta Vídně Karl Lueger.“

“

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.