Xavier Truchlivý Sněžný je dosti rozporuplný hrdina: barokní andělíček, který ovšem přišel na svět v renesanci; bytost s tváří dítěte a hořkou moudrostí starce; něžný milovník i zuřivý bojovník, a především: oddaný ochránce Prahy. Jednotlivé kapitoly jeho dobrodružství nás zavedou do rudolfínských či barokních dob i do současnosti; vypráví se tu o politických čistkách padesátých let a o normalizační tajné policii, o Golemovi a zombie verzi Jana Nepomuckého, o pražských taxikářích či zázračném zjevení mluvící hlavy svatého Vojtěcha uprostřed pražského Žižkova… Zkrátka a dobře, Truchlivý amoret pražský nabízí natolik bizarní mix historických reálií, fantaskních příběhů, pražského genia loci, černého humoru (typicky britského i typicky českého) a popkulturních narážek, že po jeho přečtení už matičku Prahu nikdy neuvidíme stejnýma očima.
Za pozornost stojí i soundtrack k dílu (viz www.theputto.com), na němž se mj. podílel klávesista legendární skupiny The Cure Roger O’Donnell či česká indie hvězda Kittchen.

Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…

Anglický titul Misbehaving znamená zhruba „nesprávné chování“, tj. takové, které neodpovídá ústřední ekonomické teorii, podle které se člověk chová a rozhoduje tak, aby po racionální úvaze maximalizoval svůj prospěch. Autor ukazuje, že se to zaprvé neděje, a taky proč se to ani dít nemůže, a jaké to má důsledky pro ekonomickou teorii i pro konkrétní fungování ekonomiky. Kniha je mapováním geneze nového přístupu k ekonomii, oboru behaviorální ekonomie, která zohledňuje lidskou iracionalitu, neinformovanost i lenost. Na příkladech i s teoretickým výkladem.

Píseň z pytlíku na zvratky je uměleckou kronikou Nickova turné s kapelou Bad Seeds po dvaadvaceti severoamerických městech během léta 2014. Sestává z deníkových záznamů, dávných vzpomínek, intimních úvah, fantaskních představ, písňových textů a básní. Hlavními tématy této působivé epické skladby jsou inspirace, tvořivost, ztráta, láska a smrt. Nick Cave ve své vášnivé zpovědi rozvíjí svébytnou mytologii, prosycenou motivy z čínských, řeckých a aztéckých mýtů, starozákonních příběhů, lidových balad i kultovních hollywoodských filmů. Kniha se zrodila povětšinou ve vysokých nadmořských výškách, když si během turné v letadle zapisoval poznámky, texty a básně na pytlíky na zvracení. Přes žánrovou rozmanitost je Píseň z pytlíku na zvratky překvapivě sourodá a čtivá – a Caveova osobnost se v ní zračí v mnoha rozdílných a veskrze nečekaných polohách.

Hlavní hrdina této knihy je mrzout. Ne, on je něco víc, on je Mrzout. Soused a jediný kamarád mu umřel, manželka je v domově s pečovatelskou službou a doktor mu řekl, že jestli nezmění životosprávu, ucpou se mu žíly. Ale on dobře ví, že to nejsou tuky a cholesterol, co mu je ucpává. Stačí upustit páru a žíly budou jako nové – člověk si prostě potřebuje pořádně zanadávat. Na sníh, na syna, na kojící matky, na frontu v lékárně, na všechny ty zbytečné novoty… na život. „To jsem se zas jednou dožral…“ hartusí Mrzout, ale my se popadáme za břicho.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Kniha Brouk Řehořík je parodií na známou povídku Franze Kafky Proměna a objevují se v ní narážky na slavné osobnosti světové psychoanalýzy, což sice ocení spíše případní dospělí čtenáři, ale děti se bez ohledu na to budou u téhle knihy bavit přímo královsky. Malý Řehořík Švábík se jednoho rána probudí a zjistí, že se proměnil v brouka. Na rozdíl od Řehoře Samsy z Kafkovy povídky ho tahle proměna nijak nesouží, naopak okamžitě dostane bezpočet nápadů, jak své mrňavosti využít a ještě si přitom užít spoustu legrace. Ve vymýšlení kanadských žertíků mu vydatně pomáhají kamarádi – dvojčata Jenda a Čenda. Nejde jim ale jen o zábavu, kamarádi také chtějí pomoci Řehoříkovu tátovi získat licenci na provozování obchodu s vysavači, kterou mu zkorumpovaná městská rada nechce bez úplatku vydat. Brouk Řehořík proto nepozorovaně vnikne do zasedací místnosti rady. To, co tam vyslechne, je však ještě mnohem strašlivější než úplatkářství. Nepoctiví radní totiž zrovna probírají, jak vyhrát blížící se volby. Řehořík a dvojčata pochopí, že oni jediní můžou podlý plán radních zhatit. A nebyli by to tihle šprýmaři, kdyby si pro každého člena rady nevymysleli zcela originální způsob, jak jej zesměšnit a jeho nepoctivost odhalit před veřejností…

V současné Paříži dojde k osudovému setkání líbezné gejšy s neohroženým samurajem. Gejšou je ve skutečnosti nefalšovaná Francouzka z předměstí, jež se našla v postavě tradiční japonské společnice s nalíčenou tváří a v hedvábném kimonu. Jmenuje se Pamela a živí se prodejem bonsají v Malém japonském krámku na levém břehu Seiny. Samurajem není nikdo jiný než Thad, mladý muž z bretaňského venkova, jehož živí dobře placené zahraniční mise na hraně zákona. Pamela i Thad v dětství propadli americkým televizním seriálům (ona spíše Dallasu, on Kung fu) a tímto prizmatem vnímají skutečnost i rodící se milostné vzplanutí. Když Thad vztah se svou „gejšou“ ukončí, rozhodne se Pamela „samuraje“ vyhledat a vydává se na dlouho cestu do Země vycházejícího slunce, kde na oba čekají četné nástrahy a mnohá překvapení.

Příběh na pomezí mezi zamilovanou romancí, detektivkou a cestopisem o zapadlých končinách, tradicích a zvycích dnešního Japonska by se mohl snadno stát románem o moderní Popelce typu Pretty Woman. Nicméně začínající spisovatelka, francouzsky píšící Kanaďanka Isabelle Artusová, se stereotypům úspěšně vyhýbá a svým odlehčeným stylem plným humoru a svěžesti, který dokáže udržet i v otevřených popisech milostných scén, slaví úspěch u čtenářů i kritiky. Oba milenci jsou v dětství a dospívání uvězněni v nepohodlných rolích, způsobených necitlivou výchovou a nadměrnou konzumací televizních seriálů, ale v pestrých kulisách moderního i mytického Japonska projdou zásadní proměnou v intencích klasického bildungsromanu i východních duchovních nauk.

Harriet už ví, že modeling ji nezmění, nestane se díky němu oblíbenou, nepřestane být geek, šprtka a mimoňka. Už ví, že být jediný lední medvěd uprostřed deštného pralesa, není tak strašné. Ví taky, že průměrný člověk sní za rok tunu jídla, třebaže se její těhotná nevlastní máma ze všech sil snaží toto množství překonat. Co však neví, je, co s ní bude, až se její nevlastní sourozenec narodí. Už teď se rodiče nezabývají skoro ničím jiným než miminkem. Proto Harriet ráda přijme nabídku pracovat jako modelka v Tokiu. Jenže doprovod jí má dělat její praštěná babička! To je fakt trapas. A ještě ke všemu snad na každém rohu potkává krasavce Nicka, do kterého je nešťastně zamilovaná! Jak si tahle modelka z donucení poradí se životem na opačném konci světa?

Druhý svazek šestidílné série Geek Girl je v prodejích stejně enormně úspěšný jako první díl. Ten navíc získal prestižní cenu Waterstones Children´s Book Prize a dostal se do užší nominace Ceny Roalda Dahla za nejzábavnější knihu, čímž ale výčet ocenění nekončí. Ve Velké Británii byl bestsellerem č. 1 pro rok 2013 mezi knihami pro dospívající čtenáře. Překladová práva se prodala do 29 zemí.

Sbírka Petra Hrušky je v mnohém mimořádná. Snad u žádného jiného autora české poezie se nesetkáme s něčím podobným: jedna postava procházela po více než dvacet let důsledně všemi Hruškovými knihami, zjevovala se na chvíli a zase mizela se svojí znepokojivou energií a osudem. Adam. V žádné hlavní roli, jen trochu přestárlé dítě, trochu odjakživa dospělý, postával neohrabaně na okrajích básníkova světa jako podivná výčitka, lítost i výzva. Hořce a ironicky označován jako „samozřejmě nevlastní“. Kdo to sakra je a proč se tak umanutě vrací, provázen vždy groteskním nezdarem i vzdorem… Ztělesňuje nějaké naše špatné svědomí, samu bídu netečné existence nebo nekončící vůli člověka udělat něco, co jej dostane do blízkosti kohosi druhého? Té v pravém slova smyslu okrajové postavě náhle patří celá knížka.

Komický román o ženě, která až do svých osmatřiceti let říkala ne, a teď chce najednou všechno dohonit. Excentrická anglická učitelka Rosie se rozhodne přijmout místo v bohaté newyorské rodině Wilder-Binghamových, kde bude dělat paní k dětem, osmiletým dvojčatům Thomasi Wilder-Binghamovi Třetímu a Kembleovi Wilder-Binghamovi Juniorovi. Ukáže se však, že v luxusním, citově chladném a morálně vypulírovaném prostředí, kde mají všichni a všechno své určené místo, se nejen nedá pracovat s dětmi, ale nedá se tam skoro dýchat. Aby tam vydržela, nechá se Rosie poprvé v životě řídit svým instinktem, a brzy obrátí spořádaný svět sešněrované rodiny v třeštivý chaos.