Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

.
Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2 016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších
400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Kniha Mami, mám tě ráda je upřímnou zpovědí devítileté holčičky, která vnímá každodenní činnosti čerstvým dětským pohledem – stačí jít po ulici, zastavit se v parku, sníst s maminkou palačinku. A nakonec dívenka mamince pomáhá i s divadelní kariérou. Hořkosladké vidění světa se snoubí s láskyplným mateřským citem – po této knize neuvěří v člověka jen ten nejzachmuřenější škarohlíd.

Francouzský kreslíř Christophe Chabouté přímo zázračně proměnil do komiksové podoby jedno ze základních děl anglické literatury. Osudový souboj kapitána Achaba s bílou velrybou znají i ti, kteří nikdy román Hermana Melvilla nečetli, a to nejen proto, že se dočkal celé řady úspěšných i neúspěšných zpracování (jednu z komiksových verzí vytvořil i legendární Will Eisner). Moby Dick je totiž příběh, který dnes neoddiskutovatelně patří do kulturního kánonu. Také proto Chabouté neměl lehkou startovací pozici, ale jeho pojetí bez debaty bere dech. Černobílá kresba, v níž vynikne každé ráhno, uhrane čtenáře svojí atmosférou. Znovu se ocitneme na velrybářské lodi a díky Chaboutého umění ucítíte vodní tříšť a uslyšíte vítr v lanoví. Lov na Moby Dicka může začít.

Když přijde otec živitel následkem úrazu o práci, hrozí celé rodině vystěhování a bída. Rázná matka však najde řešení – své čtyři dcery promění v SENZAČNÍ SESTRY TURNEROVY, akrobatické číslo, s nímž budou vystupovat po kabaretech. Gert, Winnie, Kit i Nell se tak ze dne na den změní svět – budou muset odložit své plány, ale současně se jim otevře nespočet nových možností. A kde jinde by potkaly tak různorodé povahy, tolik národností, kde jinde by zažily tolik emocí? Čteme tak vlastně hned dva příběhy – ten osobní, o proměnách čtyř mladých duší, a ten „větší“ o americké historii na prahu 20. let dvacátého století.

Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti. Představte si, že
předání ocelářského holdingu dědicům v letech před
První světovou válkou neproběhlo hladce. Představte
si obchod Kladno-Pittsburgh v roce 1912. Představte
si, že jedno z jejich dětí majetek převzít odmítlo.
Představte si, že tento syn dal přednost dráze učitele.
Představte si, že se stal jedničkou ve svém oboru.
Představte si, že se stal učitelem na Cambridge.
Představte si, že jediná kniha vydaná za jeho života
začíná slovy: Svět je všechno, co je faktem. Představte
si knihu, která se skládá ze samých faktů. Faktem je,
že se syn Poldi a Karla Wittgensteinových jmenoval
Ludwig Wittgenstein. Faktem je, že se stal nejvlivnějším
učitelem filosofie na univerzitě v Cambridge
ve 20. století.
Publikace byla vydána k výročí 100 let od udělení
stipendia rakouským umělcům (Trakl, Rilke, Loos)
z peněz kladenských hutníků. Stipendium roku
1914 anonymně udělil syn Poldi Wittgensteinové,
cambridgeský filosof.

Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.

George Novak přijede do Prahy, aby pátral po svých českých kořenech. Nakonec ale zjistí, že vlastně hledá odpověď na jinou otázku: Kdo jsem? Kdo si myslím, že jsem? A kdo je Vera, sousedka a přítelkyně plná pochopení, ale i tajemství? Georgeovi v jeho hledání nejvíc pomáhají nová setkání – s trochu záhadnou mladou ženou Luci Milenou nebo s bytostí, která mu předloží naprosto nečekanou nabídku. V hospodě U Devíti draků a ovce, místě pro rozhovory, otázky a odpovědi přímo stvořeném, najde pak nejedna zápletka rozřešení.

Americká spisovatelka indického původu přináší v knize ne neprávem přirovnávané k dílům Khaleda Hosseiniho strhující, emotivní příběh dvou celoživotních přítelkyň, jejichž život se nenávratně změní jedné noci v roce 1993. Osudový okamžik je vyšle vstříc trýznivým osudům – jedna se bude snažit přežít nelidské zacházení obchodníků s bílým masem a druhá zasvětí život jejímu hledání.

V roce 1986 se má desetiletá Mukta z nízké společenské kasty stát chrámovou prostitutkou jako její matka a před ní její babička. Matka však udělá vše pro to, aby její dcera nemusela kráčet ve šlépějích svých předků. Mukta se ocitá u náhradních rodičů v Bombaji, kde se spřátelí s jejich osmiletou dcerou Tarou. Ta Muktě otevře dveře do nového světa – světa zmrzliny a sladkostí, básní a příběhů, a přátelství, které Mukta nikdy předtím nepoznala. Mezi děvčaty vznikne pouto silnější než hlas krve, které je přetrženo o sedm let později, když Muktu unesou.
Taru ani jedenáct let poté nepřestávají pronásledovat výčitky svědomí. Je přesvědčená, že Muktino zmizení je její vina a po smrti otce se vrací z exilu ve Spojených státech do rodné země, aby svou dávno ztracenou přítelkyni našla. Při svém pátrání však naráží jen na dávno pohřbená tajemství vlastní rodiny…

George Novak přijede do Prahy, aby pátral po svých českých kořenech. Nakonec ale zjistí, že vlastně hledá odpověď na jinou otázku: Kdo jsem? Kdo si myslím, že jsem? A kdo je Vera, sousedka a přítelkyně plná pochopení, ale i tajemství? Georgeovi v jeho hledání nejvíc pomáhají nová setkání – s trochu záhadnou mladou ženou Luci Milenou nebo s bytostí, která mu předloží naprosto nečekanou nabídku. V hospodě U Devíti draků a ovce, místě pro rozhovory, otázky a odpovědi přímo stvořeném, najde pak nejedna zápletka rozřešení.