Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.

Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě. Od katastrofálního pilotního dílu v roce 2002 až do nečekaného utnutí v roce 2015 se podílel na scénáři, opravoval v něm gramatické chyby, vymýšlel urážky pro Stiga, dumal, jak sérii udělat ještě vtipnější, a propil hektolitry různých nápojů ve společnosti tří chlápků, z nichž se během těch let staly superhvězdy – byli to Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. O tom, jaké to přímo uvnitř Top Gear bylo, napsal Richard Porter tuto knihu (název Top Gear nesmí z licenčních důvodů být na obálce) a přidal pár povedených historek z natáčení.
„Lepšího kronikáře třinácti triumfálních let pořadu Top Gear si lze stěží představit.“

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Horami na jihu Francie obchází vlk-zabiják. Nejdřív trhá jen ovce, když ale zardousí první lidskou oběť, začnou krajem kolovat řeči o návratu vlkodlaka, „muže naruby“, a zemi zachvátí strach zděděný po předcích. Sérii násilných úmrtí se pokouší přijít na kloub podivné trio: ovčák zvaný Bača, mladý Soliman s černou pletí a Pařížanka Camille, velká, věčná a unikající láska komisaře Adamsberga. Komisař sice vstupuje do dění pozdě, ale jen a jen on může celý případ vyřešit. Nové vydání dalšího případu komisaře Adamsberga.

Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž.
Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu kluk, kterého má chránit, konečně narodí.
I když dobře ví, že všechno má svůj čas. V nebi to totiž platí dvojnásob. V nebi je vůbec spousta věcí jinak než u nás na zemi.
Ještěže je tu Kryštof, který nám to všechno objasní, zatímco lítá z maléru do maléru.

„Malý skvost, který budou děti zbožňovat a jejich rodiče s potěšením číst. Je s podivem, že tu nebyl odjakživa.“
Lucie Vondráčková

„Tak tohle se vážně povedlo! Milé, vtipné, originální. Do takového nebe se velice těším. Knížku mohu vřele doporučit i všem dospělým.“
Zbigniew Czendlik

„Chtěli byste nebe na zemi? Tak tady ho kousek máte.
Kryštofovy nebetyčné maléry jsou něco jako rodinný výlet na Nebeský den otevřených dveří.
A věřte mi – já o tom něco vím.
Mám s Anděly Páně jisté zkušenosti.“
Jiří Strach

Historický detektivní román.
Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III. ve stejné době přemýšlí, jak obnovit velkolepou římskou říši a navázat na odkaz Karla Velikého. Když se mu podaří potlačit vzpouru v Římě, vydává se proto na velkou cestu po všech provinciích. V jejím finále se setkává s Boleslavem právě u Vojtěchových ostatků v nově postavené katedrále v Hnězdně.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější…

Britský scénárista a spisovatel.
V osmdesátých letech se prosadil jako scénárista slavného britského seriálu televize BBC Doctor Who nebo levné space opery Jupiter Moon. V devadesátých letech začal publikovat také romány z řady Doctor Who: Remembrance of the Daleks (1990), Transit (1992), The Also People (1995) a So Vile a Sin (1997). Poté začala jeho literární kariéra upadat, proto nastoupil do sítě britských knihkupectví Waterstones. Tento krok se později ukázal jako ideální příležitost pro psaní vlastních příběhů a tak vznikla již zmiňovaná úspěšná knižní série.

V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi vrcholného a pozdního středověku, kdy v době střetu papežství s císařstvím apokalyptický poslední císař získával podobu Karla Velikého, Fridricha II. Sicilského či dokonce Karla IV.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Ve světě vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém se Gabriel Vaughn vyšplhal téměř na samý vrchol, platí jediné: právo silnějšího. Když tedy dvaatřicetiletý manažer zjistí, že má nevyléčitelný nádor na mozku a zbývá mu šest měsíců života, rozhodne se nedat na sobě co nejdéle nic znát. Jenže nemoc na to má jiný názor a Gabriel ke své hrůze zjišťuje, že začíná přemýšlet o pocitech jiných lidí – kolegů, sekretářek, svého otce, dokonce i Caitlin, politické aktivistky s houslemi, která ho neodolatelně přitahuje. Jenže v životě, jaký Gabriel dosud vedl, empatie představuje problém…

Gavin Extence se narodil v roce 1982. Vyrůstal na venkově a v období od svých pěti do jedenácti let dosáhl krátké, leč závratné kariéry jako šachový hráč. Vyhrál řadu mezinárodních šachových soutěží. Dokonce zavítal i do Moskvy a Sankt Petěrburgu, aby se zde utkal s nejlepšími šachisty Ruska. Vyhrál jedinou hru. Nyní žije se svou ženou, dcerou a kočkou v Sheffieldu, a když právě nepíše, věnuje se vaření a astronomii.

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.