K přílivovému ostrůvku v Cornwallu přilnula Polly Waterfordová natolik, že jí neposloužil jen jako přechodná štace, než se vzpamatuje z předchozího neúspěchu, ale nabídl jí vše, po čem toužila: blízkost moře a přírody, malou komunitu lidí, romantické bydlení v majáku, lásku a přátelství, práci, která ji naplňuje, a v neposlední řadě domácího mazlíčka, který by mazlíčkem vůbec neměl být. Jenže život je proměnlivý, a zatímco blízkost moře a přírody i ostrovní komunita zůstávají neměnné, v ostatních bodech čekají Polly všemožné problémy a zvraty. Co všechno zažije, než na ostrově opět zavoní chléb?

Ve světě, kde žádný globální terorismus neexistuje, si neznámá kráska najme soukromého detektiva Joea, aby jí našel jistého muže – tajemného autora brakových románů s hlavním hrdinou jménem Usáma bin Ládin. Tak začíná Joeova cesta kolem světa, a jak se kolem něj utahuje smyčka nebezpečí a tajemství, začíná Joe sám pochybovat o tom, co je fikce a co realita. Odkud se berou uprchlíci, na které naráží v temných koutech nebezpečného světa? Jakou pravdu se dozví na kopci nad Kábulem? Lavie Tidhar v Usámovi brilantně zkoumá podvědomí světa po 11. září a s bravurou sobě vlastní v něm míchá prvky romanu noir, literatury faktu, alternativní historie i thrilleru. Výsledkem je znepokojivý, ale přesto neodolatelný portrét naší doby.

V srpnu roku 1923 navštíví Mary Russellovou a jejího muže Dorothy Ruskinová, která ze Svaté země přivezla svitek s textem, jenž vypadá jako autentický list napsaný počátkem letopočtu samotnou Máří Magdalenou. Když však Ruskinová večer jede domů, stane se obětí nehody, která nehodou možná vůbec není. Když se ukáže, že šlo o úkladnou vraždu, zapojí se do pátrání po pachateli a jeho motivu i Sherlockův bratr Mycroft a inspektor Lestrade.

Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.

„Toho večera jsem se rozhodla zavést Knihu zla a zapisovat do ní jména všech škodlivých individuí, která mi přijdou do cesty. Prvním byl Robespierre.“ Mladičká pomocnice v zubařské ordinaci Lucile toho ve svých patnácti letech zažila až příliš. Velká francouzská revoluce ze dne na den ukončila její šťastné dětství v Normandii a vrhla ji do víru událostí v hlavním městě. V den, kdy pařížská lůza vyplenila královský palác, se v dusivé atmosféře všeobecné nejistoty a násilí rozhodla zasvětit život trestání všech nepravostí, na něž jí v životě budou stačit síly. A protože má velmi jemný smysl pro spravedlnost a protože ji zubařské řemeslo přivede do mimořádně zajímavých prostředí, má příležitostí ke mstě za nevinné oběti fanatismu všeho druhu víc než dost. V novém románu Franze-Oliviera Giesberta, kterého čeští čtenáři znají jako autora knih Himmlerova kuchařka a Láska je věčná, dokud trvá, sledujeme neobyčejný osud dlouhověké zubařky Lucile, který ji zavede na tři kontinenty a na křeslo jí posadí nejednu prominentní postavu historie.

Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi. Ve čtveřici zasvěcených esejí ukazuje Martin Hilský, co jednotliví autoři znamenali pro soudobý britský i světový literární kontext, jakým způsobem se vymezovali vůči existující literární tradici a jak ji naopak rozvíjeli, a především: čím si stále získávají pozornost náročných čtenářů. Hilského výklad v sobě přitom spojuje hlubokou vědeckou znalost tématu se stylistickou lehkostí a esejistickým švihem, který je v českém psaní o literatuře ojedinělý. Když Modernisté vyšli poprvé, v roce 1995, vzbudili nefalšované kritické i čtenářské nadšení a jejich náklad byl brzy rozebrán. Naše druhé, revidované vydání ukazuje, že kniha Martina Hilského dodnes neztratila nic ze svého kouzla, že dodnes dokáže čtenářsky uchvátit i intelektuálně inspirovat – stejně jako to dodnes dokážou díla pojednávaných modernistických velikánů.

Starobylá městečka, vinice, vůně bylin, slunce a vítr. Působivý román o lásce a pečlivě střežených tajemstvích vás vtáhne do spleti osudů obyvatel dvou vesniček v malebné Provence. V ovzduší zdánlivého venkovského klidu se během sedmi dekád odehrává mozaika příběhů, v nichž figuruje láska ve všech podobách, láska dospívajícího mladíka a vdané starší ženy, láska v předem domluveném sňatku arabské dívky, manželské odchody a návraty, láska ke krajině, která vás i z velké dálky přiměje vrátit se zpět.

Jste připravení setkat se s nejhoršími dětmi na světě? Seznamte se s pěti příšernými kluky a pěti hroznými holkami! Třeba s Žofkou, která stojí jen o jedno: válet se celý den na válendě a koukat na telku. Není divu, že se jí stane ta hrozná věc, o níž se tady snad ani nebudeme zmiňovat! Nebo se Slintou Samem slintajícím tak, že se na školním výletě dostane do strašného průšvihu! A nezapomeňte ani na Brečivou Bertu, ubulenou holku, která si příšerně vymýšlí! David Walliams tentokrát sepsal sbírku deseti báječně zlomyslných historek, ilustrace opět nakreslil geniální Tony Ross.

Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!

Velikost PDF je 58 MB.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

Fred Dewilde je pseudonym padesátiletého francouzského grafika, jednoho z těch, co přežili teroristický útok na pařížský klub Bataclan v listopadu 2015.
Po obrovské úlevě, že z té hrůzy vyvázl živý a zdravý, následoval šok, strach a hlavně záplava otázek. Fred Dewilde se s traumatem vyrovnal po svém: svůj děsivý zážitek převyprávěl v komiksu, kde čtyři útočníci dostali podobu kostlivců-jezdců z Apokalypsy, následné pocity, noční můry, provinilost přeživšího a zkušenosti s vyšetřováním a s reakcemi přátel a rodiny popsal v krátkých a výstižných textech, také doprovázených jeho vlastními ilustracemi.