Známý britský spisovatel napsal svou první povídkovou sbírku a rozhodně se u ní nudit nebudete. Ať už prožijete dobrodružný viktoriánský příběh, zabrousíte do žánru sci-fi, přehoupnete se do reality dnešního světa, nebo se zamyslíte nad morálním přesahem jedné z povídek, vždy budete ohromeni autorovým vhledem a pověstným empatickým vcítěním, díky nimž se i vy stanete součástí vyprávění. Postavy jsou většinou fyzicky odloučeny od svých rodin, ale zoufale touží po spojení. Příběhy se tak stávají meditací nad podstatou lidské osamocenosti, ale zároveň zkouškou, hledáním tenkých nitek, které lidské bytosti navzájem propojují. Všechno dění je protkáno strachem, beznadějí, nečekaným násilím a smrtí. Expedice na Mars se nezdaří, molo na pobřeží spadne, muž je uvězněn ve svém obývacím pokoji, žena zůstane opuštěná na malinkém ostrově uprostřed oceánu, dva chlapci objeví zbraň v krabici na boty, skupina dobrodruhů nalezne v amazonské džungli jeskyni netušených rozměrů, muž střelí cizince na Štědrý den do krku… Mark Haddon dokazuje, že je mistrem vypointovaného krátkého vyprávění a že jeho představivost je temnější, než jsme si mysleli. Šťastné konce tedy nečekejte.

Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.

Měl jsem pro sebe a Zeldu plán.

Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný.

Měli jsme si najít nové rodiče.

A žít navždy v bezpečí.

Potom přišli nacisti.

Jsem Felix a tohle je můj příběh.

Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě. Jenže úkryt byl odhalen a Felix se ocitne ve vlaku jedoucím do koncentračního tábora. A přece znovu získá naději: z vlaku se jemu a šestileté Zeldě podaří uprchnout. V bezpečí ovšem nejsou ani zdaleka. Jak dokážou bez pomoci přežít? A komu můžou důvěřovat, když všude je tolik lidí lačnících po odměně za dopadeného Žida? Štěstí se však na ně opět usměje v podobě laskavé statkářky Genii. Ta je nechá u sebe v domě, vybělí jim vlasy a dá německá jména. Felix však tuší, že je jen otázkou času, kdy někdo odhalí jeho pravou identitu. A to bude konec – pro něj, pro Zeldu i pro Genii…

K napsání příběhu autora inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl jít s nimi, přestože dostal nabídku na vyřazení z transportu. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.

Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, o přátelství a lidskosti uprostřed nelítostné doby, inspirovaná skutečným příběhem.

Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě. Od katastrofálního pilotního dílu v roce 2002 až do nečekaného utnutí v roce 2015 se podílel na scénáři, opravoval v něm gramatické chyby, vymýšlel urážky pro Stiga, dumal, jak sérii udělat ještě vtipnější, a propil hektolitry různých nápojů ve společnosti tří chlápků, z nichž se během těch let staly superhvězdy – byli to Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. O tom, jaké to přímo uvnitř Top Gear bylo, napsal Richard Porter tuto knihu (název Top Gear nesmí z licenčních důvodů být na obálce) a přidal pár povedených historek z natáčení.
„Lepšího kronikáře třinácti triumfálních let pořadu Top Gear si lze stěží představit.“

Horami na jihu Francie obchází vlk-zabiják. Nejdřív trhá jen ovce, když ale zardousí první lidskou oběť, začnou krajem kolovat řeči o návratu vlkodlaka, „muže naruby“, a zemi zachvátí strach zděděný po předcích. Sérii násilných úmrtí se pokouší přijít na kloub podivné trio: ovčák zvaný Bača, mladý Soliman s černou pletí a Pařížanka Camille, velká, věčná a unikající láska komisaře Adamsberga. Komisař sice vstupuje do dění pozdě, ale jen a jen on může celý případ vyřešit. Nové vydání dalšího případu komisaře Adamsberga.

Historický detektivní román.
Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III. ve stejné době přemýšlí, jak obnovit velkolepou římskou říši a navázat na odkaz Karla Velikého. Když se mu podaří potlačit vzpouru v Římě, vydává se proto na velkou cestu po všech provinciích. V jejím finále se setkává s Boleslavem právě u Vojtěchových ostatků v nově postavené katedrále v Hnězdně.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější…

Britský scénárista a spisovatel.
V osmdesátých letech se prosadil jako scénárista slavného britského seriálu televize BBC Doctor Who nebo levné space opery Jupiter Moon. V devadesátých letech začal publikovat také romány z řady Doctor Who: Remembrance of the Daleks (1990), Transit (1992), The Also People (1995) a So Vile a Sin (1997). Poté začala jeho literární kariéra upadat, proto nastoupil do sítě britských knihkupectví Waterstones. Tento krok se později ukázal jako ideální příležitost pro psaní vlastních příběhů a tak vznikla již zmiňovaná úspěšná knižní série.

V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi vrcholného a pozdního středověku, kdy v době střetu papežství s císařstvím apokalyptický poslední císař získával podobu Karla Velikého, Fridricha II. Sicilského či dokonce Karla IV.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.