Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi. Ve čtveřici zasvěcených esejí ukazuje Martin Hilský, co jednotliví autoři znamenali pro soudobý britský i světový literární kontext, jakým způsobem se vymezovali vůči existující literární tradici a jak ji naopak rozvíjeli, a především: čím si stále získávají pozornost náročných čtenářů. Hilského výklad v sobě přitom spojuje hlubokou vědeckou znalost tématu se stylistickou lehkostí a esejistickým švihem, který je v českém psaní o literatuře ojedinělý. Když Modernisté vyšli poprvé, v roce 1995, vzbudili nefalšované kritické i čtenářské nadšení a jejich náklad byl brzy rozebrán. Naše druhé, revidované vydání ukazuje, že kniha Martina Hilského dodnes neztratila nic ze svého kouzla, že dodnes dokáže čtenářsky uchvátit i intelektuálně inspirovat – stejně jako to dodnes dokážou díla pojednávaných modernistických velikánů.

Starobylá městečka, vinice, vůně bylin, slunce a vítr. Působivý román o lásce a pečlivě střežených tajemstvích vás vtáhne do spleti osudů obyvatel dvou vesniček v malebné Provence. V ovzduší zdánlivého venkovského klidu se během sedmi dekád odehrává mozaika příběhů, v nichž figuruje láska ve všech podobách, láska dospívajícího mladíka a vdané starší ženy, láska v předem domluveném sňatku arabské dívky, manželské odchody a návraty, láska ke krajině, která vás i z velké dálky přiměje vrátit se zpět.

Jste připravení setkat se s nejhoršími dětmi na světě? Seznamte se s pěti příšernými kluky a pěti hroznými holkami! Třeba s Žofkou, která stojí jen o jedno: válet se celý den na válendě a koukat na telku. Není divu, že se jí stane ta hrozná věc, o níž se tady snad ani nebudeme zmiňovat! Nebo se Slintou Samem slintajícím tak, že se na školním výletě dostane do strašného průšvihu! A nezapomeňte ani na Brečivou Bertu, ubulenou holku, která si příšerně vymýšlí! David Walliams tentokrát sepsal sbírku deseti báječně zlomyslných historek, ilustrace opět nakreslil geniální Tony Ross.

Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!

Velikost PDF je 58 MB.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

Fred Dewilde je pseudonym padesátiletého francouzského grafika, jednoho z těch, co přežili teroristický útok na pařížský klub Bataclan v listopadu 2015.
Po obrovské úlevě, že z té hrůzy vyvázl živý a zdravý, následoval šok, strach a hlavně záplava otázek. Fred Dewilde se s traumatem vyrovnal po svém: svůj děsivý zážitek převyprávěl v komiksu, kde čtyři útočníci dostali podobu kostlivců-jezdců z Apokalypsy, následné pocity, noční můry, provinilost přeživšího a zkušenosti s vyšetřováním a s reakcemi přátel a rodiny popsal v krátkých a výstižných textech, také doprovázených jeho vlastními ilustracemi.

V dlouho očekávaném závěrečném dílu mezinárodně úspěšného cyklu o pokojném bojovníkovi Dan Millman čtenáře zavádí na duchovní pouť po světě, kde spolu s ním pátrá po možnosti duchovně překročit každodenní, všední život. Hrdina Dan putuje z Honolulu do Mohavské pouště, ze životem kypícího asijského velkoměsta do odlehlého pralesa, dokud neodhalí záhadu Skryté školy. A jak křižuje kontinenty, objevuje životní pravdy, které nevidíme, i když je máme přímo před očima – poznání naznačující cestu k osvícenému životu v trvalé přítomnosti. Na této cestě se setkáte s pozoruhodnými postavami a dotknete se smrtelnosti. Budete zkoumat povahu reality, lidského já, smrti a na závěr i pradávné tajemství staré jako kořeny tohoto světa. Otevřete se skryté moci paradoxu, humoru a změny. Objevíte vizi, která možná navždy změní vaše představy o příslibech a možnostech vašeho života.

Píše se rok 1937, když se patnáctiletá Finka Irga v Laponsku zamiluje do sovětského agitátora. Po zbrklém útěku do Sovětského svazu se jako politická vězeňkyně na mnoho let dostane do pracovního lágru ve Vorkutě, kde vládne krutý režim a ještě krutější vězeňská mafie. Osudy někdejších vězňů zasahují až do současnosti, která se v pohledu vnučky hlavní hrdinky odehrává převážně v odlehlé vesnici obývané Marijci, menšinou, pro kterou sovětský ani ruský režim nemají velké pochopení. Tam však na dávná traumata nikdo nechce vzpomínat. Katja Kettu zkoumá ve svém dalším románu technologii moci, sílu lásky i zrady a také dlouhé stíny minulosti. Kam až jsou lidé ochotni zajít, aby dosáhli svého? Co všechno jsou připraveni obětovat? Román Můra je univerzální příběh o přátelství, nezdolnosti i obraně utlačované národnostní menšiny.

Kniha Svatá hostina a svatý půst, napsaná v roce 1988, zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu, který v mužském prostředí vůbec nenajdeme. Koncept raně středověkého mnišství, jehož podstatou byl přísný půst, podle autorčina soudu v pozdním středověku plně přebraly ženy. Zároveň však půst propojily s eucharistickou zbožností, jež ve svém důsledku vedla k vytváření představ, v němž ženy pojídaly Krista jako svého Boha, a tím se s ním tělesně nejen ztotožňovaly, ale i spojovaly. Hlavními hrdinkami její knihy jsou ale nejen ženské poustevnice, ale i nejrůznější mystičky, na něž mužská středověká společnost pohlížena s velkou ostražitostí. Kniha Svatá hostina a svatý půst tak představuje jeden z nejoriginálnějších pokusů o genderově pojatou historii středověku.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Je hezčí Frýdek, nebo Místek? Jak vypadá „cesta kolem Světa za 80 minut“? Je Bavorov opravdu, co jsou Vodňany, jak se zpívá v lidové písničce, a kde je střed České republiky a proč není jen jeden? Objevování české krajiny může být dobrodružstvím a hravou „bojovkou“, jak ukazují sloupky Český výletník, které vycházejí už tři roky v MF DNES v příloze Víkend. Kniha Výletník Jakuba Pokorného shrnuje 100 sloupků s mapkami a fotkami, z nichž některé jsou úplně původní a v novinách nikdy nevyšly.

Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.