Londýnská bankéřka Cleo Arendseová vůbec není typ ženy,
na které je právník Luca Fioravanti zvyklý – jednak proto, že do
Toskánska přijela jen dohlédnout na vinařství jeho otce, které
se potápí, a pak taky proto, že je zcela imunní vůči jeho osobnímu kouzlu.
Jenže Luca nikdy neuhýbá před žádnou výzvou, a když tomu
okolnosti přejí, sehraje pro Cleo roli rytíře v blyštivé zbroji
a překvapivým výsledkem této šarády je… falešné manželství.
Situace se však následně poněkud zkomplikuje, když protagonisté fingovaného svazku zjistí, že se vzdor jejich zatvrzelosti
o slovo hlásí skutečné city a nabývají podobu prudké vášně…

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi. Tato dějová linie se mísí s osobními vzpomínkami samotného Jana Nováka – a stylizovaná „fikce“ se mísí se stylizovanou „realitou“ natolik, že nelze rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé… Jak je u Novákových děl zvykem, i Aljaška se čte jedním dechem – a čtenář má nutkavou potřebu se k ní vracet i po přečtení.

Význačná a mnoha cenami ověnčená americká spisovatelka Lois Lowryová, podobně jako v prvním svazku své světoznámé tetralogie, který vyšel česky pod názvem Dárce, stvořila v Hledání modré tajuplný svět budoucnosti: Lidské společnosti vládne krutost a klam. Slabí, staří a nemocní jsou nežádoucí. Když Kiře zemře maminka, dívce hrozí, že ji vesnické společenství zapudí, protože ji jako chromou už nemá kdo chránit. Rada Strážců ale rozhodne, že Kira, jež se od maminky naučila tkát a vyšívat, vyspraví složitě vyšívané slavnostní roucho Zpěváka, které v obrazech vypráví lidské dějiny a předpovídá budoucnost. I další dvě děti mají úkol, jeden chlapec má Zpěvákovi opravit vyřezávanou hůl, další dívka má Zpěváka jednou dokonce nahradit. Trojici dětí zdánlivě nic nechybí, jsou dobře zaopatřené, a přece v Kiře začne hlodat nedůvěra, pochybnosti a pocit, že jsou vlastně zajatci. A že Strážci nejednají s čistými úmysly…

Kniha je v užší nominaci na Magnesii Literu 2024 za debut.

Co byste dělali, kdybyste se zničehonic ocitli o téměř 80 let zpátky v minulosti, v Praze okupované nacisty?

Napínavý, dobrodružný příběh začíná v jednom činžáku na pražských Vinohradech. Z půdy se ozývá protivné pískání a čtyřčlenná parta dětí se rozhodne pátrat po jeho zdroji. Nejprve objeví vědecké zápisky jakéhosi doktora Schneidera a pak i obrovský černý kámen ve tvaru zvonu. Netuší, že jde o unikátní hříčku přírody s tajemnými fyzikálními vlastnostmi. Jakmile totiž děti vlezou puklinou dovnitř, kámen je přenese do dubna 1945 a jim nezbývá než vypátrat Schneidera a s jeho pomocí se dostat zpět do své doby. Jenže světová válka ještě není u konce a v patách mají nebezpečného důstojníka gestapa přezdívaného Řezník…

Neobyčejně vyzrálý debut mladého autora čtenáře strhne od první strany.

Výtvarník Richard Fischer, kterého proslavil zejména komiks Rváčov, knihu doplnil svými unikátně vytvářenými kresbami.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Psí superhrdina v boji se superpadouchy

Zlotřilov je jedním z nejnebezpečnějších míst planety. Město ovládá banda všeho schopných padouchů. Každý se před nimi třese strachy a jen opravdový superhrdina by je dokázal zneškodnit. Jenže kde ho vzít?
Přichází Robopes, nejlepší policejní pes všech dob! Nováček psí policejní akademie má úžasné schopnosti a prahne po dobrodružství. Ale nebude na nejobávanější zločince krátký? Podaří se mu překazit jejich plány na zničení Zlotřilova?

Novinka od autora knižního hitu Babička drsňačka.

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak
přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí
původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto „hlasy Ameriky“ a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby
Prix Bohemia Radio.

Po šestileté přestávce od posledního případu komisaře Adamsberga se s tímto charismatickým kriminalistou setkáváme znovu, tentokrát v jedné bretaňské vesnici zvané Louviec, kde ho čeká další složité vyšetřování. V Louviecu je postupně zavražděno několik lidí dosti podivným způsobem a zdánlivě bez motivu. Zdejší obyvatelé věří, že vraždy ohlašuje přízrak, přicházející sem z nedalekého hradu Combourg, kde koncem 18. století prožíval strastiplné dětství pod knutou despotického otce budoucí velikán francouzského písemnictví François-René de Chateaubriand. V Louviecu dnešních dní žije jeho dokonalá kopie – vzdálený potomek stejného příjmení, na něhož padne podezření z vražd. Důkazy hovoří proti němu, a jelikož je ve hře slavné jméno, je vyšetřování sledováno přímo ministrem. Jen Adamsberg v Chateaubriandovu vinu nevěří a jako obvykle řeší spletitý případ po svém, „na balvanu“, tedy na horním kameni dolmenu, na němž lehává a trpělivě vyčkává, až se mu z hlubin bahnitého dna mysli vynoří zasuté myšlenky, které ho navedou správným směrem. Ani tentokrát jeho metoda nezklame.

Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít.

Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Vítězný román Mezinárodní Bookerovy ceny 2023

„Georgi Gospodinov je opravdu jedinečný spisovatel. Sleduji jeho dílo od samotného počátku a jsem si jistá, že málokdo umí tak skvěle skloubit poutavý námět, bohatou fantazii a bezchybnou techniku psaní.“
? Olga Tokarczuková, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

„Gospodinova vize zítřka je noční můra, z níž se musí Evropa vzbudit.“
? The Times

„Navýsost aktuální… Zábavné, absurdní, ale i děsivé.“
? The Guardian

„Originální fantazie o evropské politice… ‚Historie je pořád živá‘, píše Gospodinov, a s důvtipem poukazuje na násilí, které minulost páchá na přítomnosti.“
? The New Yorker

‚Gospodinov je jedním z nejpopulárnějších současných bulharských spisovatelů, je to umělec nostalgie. Podobně jako Orhan Pamuk a Andrei Makine se ve svých knihách zabývá pamětí, jejími dvojznačnými radostmi a melancholickým půvabem… Složitý, ale obohacující román vrcholí obrazem Evropy na pokraji obnoveného konfliktu – abstrakcí, které nedávné události propůjčily hrozivou sílu skutečnosti.“
– The Wall Street Journal

Vydání knihy podpořil Národní kulturní fond Bulharska.

Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny. Obsahuje nestarší dochované ukázky tvořivosti, myšlení a cítění původních národů na území dnešního Mexika. Umělecká tvorba prehispánských Nahuů, jež se rozvíjela v podobě zpěvů a tanců, byla zahalena do množství symbolů, jež jsou dnes z velké části převedeny do srozumitelné podoby.

Ukázka :
Svého srdce ptám se,
kde krásné voňavé květiny najdu?
Koho se zeptám?
Snad zeptám se krásného kolibříka,
kolibříka barvy nefritu?
Či motýla barvy zacuana zeptat se mám?
Neboť oni znají,
oni vědí, kde raší krásné
voňavé květiny

Trojice žen, z nichž každá má tajemství, jež se snaží uchránit – před světem, před druhými dvěma, před sebou samou. V jejich stopách vrahové, před nimiž není úniku… a také mladík Tikat, jenž viděl svou milou zemřít a vstát z mrtvých. Jejich osudy se nezvratně propletou v odlehlém hostinci, kde se pronásledované setkají s těmi, kdo jim jsou na stopě. Krčmář Karsh nemůže dělat nic jiného než zdráhavě přijmout, že se pod jeho střechou odehrají nadmíru dramatické události. Ale teprve když se k nim připojí kdysi mocný muž, objeví se před ženami jejich skutečný úkol. Jeho splnění může být zhoubou pro všechny zúčastněné, neboť ten, který v minulosti byl jejich učitelem, ten, který býval největším z mágů, se nyní potácí mezi životem a smrtí. A pouze ony ho mohou zachránit před protivníkem, kterého nedokázala porazit ani sama smrt.