K napsání příběhu autora inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl jít s nimi, přestože dostal nabídku na vyřazení z transportu. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.

Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, o přátelství a lidskosti uprostřed nelítostné doby, inspirovaná skutečným příběhem.

Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.

Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě. Od katastrofálního pilotního dílu v roce 2002 až do nečekaného utnutí v roce 2015 se podílel na scénáři, opravoval v něm gramatické chyby, vymýšlel urážky pro Stiga, dumal, jak sérii udělat ještě vtipnější, a propil hektolitry různých nápojů ve společnosti tří chlápků, z nichž se během těch let staly superhvězdy – byli to Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. O tom, jaké to přímo uvnitř Top Gear bylo, napsal Richard Porter tuto knihu (název Top Gear nesmí z licenčních důvodů být na obálce) a přidal pár povedených historek z natáčení.
„Lepšího kronikáře třinácti triumfálních let pořadu Top Gear si lze stěží představit.“

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Horami na jihu Francie obchází vlk-zabiják. Nejdřív trhá jen ovce, když ale zardousí první lidskou oběť, začnou krajem kolovat řeči o návratu vlkodlaka, „muže naruby“, a zemi zachvátí strach zděděný po předcích. Sérii násilných úmrtí se pokouší přijít na kloub podivné trio: ovčák zvaný Bača, mladý Soliman s černou pletí a Pařížanka Camille, velká, věčná a unikající láska komisaře Adamsberga. Komisař sice vstupuje do dění pozdě, ale jen a jen on může celý případ vyřešit. Nové vydání dalšího případu komisaře Adamsberga.

Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž.
Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu kluk, kterého má chránit, konečně narodí.
I když dobře ví, že všechno má svůj čas. V nebi to totiž platí dvojnásob. V nebi je vůbec spousta věcí jinak než u nás na zemi.
Ještěže je tu Kryštof, který nám to všechno objasní, zatímco lítá z maléru do maléru.

„Malý skvost, který budou děti zbožňovat a jejich rodiče s potěšením číst. Je s podivem, že tu nebyl odjakživa.“
Lucie Vondráčková

„Tak tohle se vážně povedlo! Milé, vtipné, originální. Do takového nebe se velice těším. Knížku mohu vřele doporučit i všem dospělým.“
Zbigniew Czendlik

„Chtěli byste nebe na zemi? Tak tady ho kousek máte.
Kryštofovy nebetyčné maléry jsou něco jako rodinný výlet na Nebeský den otevřených dveří.
A věřte mi – já o tom něco vím.
Mám s Anděly Páně jisté zkušenosti.“
Jiří Strach

Historický detektivní román.
Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III. ve stejné době přemýšlí, jak obnovit velkolepou římskou říši a navázat na odkaz Karla Velikého. Když se mu podaří potlačit vzpouru v Římě, vydává se proto na velkou cestu po všech provinciích. V jejím finále se setkává s Boleslavem právě u Vojtěchových ostatků v nově postavené katedrále v Hnězdně.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější…

Britský scénárista a spisovatel.
V osmdesátých letech se prosadil jako scénárista slavného britského seriálu televize BBC Doctor Who nebo levné space opery Jupiter Moon. V devadesátých letech začal publikovat také romány z řady Doctor Who: Remembrance of the Daleks (1990), Transit (1992), The Also People (1995) a So Vile a Sin (1997). Poté začala jeho literární kariéra upadat, proto nastoupil do sítě britských knihkupectví Waterstones. Tento krok se později ukázal jako ideální příležitost pro psaní vlastních příběhů a tak vznikla již zmiňovaná úspěšná knižní série.

V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi vrcholného a pozdního středověku, kdy v době střetu papežství s císařstvím apokalyptický poslední císař získával podobu Karla Velikého, Fridricha II. Sicilského či dokonce Karla IV.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Ve světě vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém se Gabriel Vaughn vyšplhal téměř na samý vrchol, platí jediné: právo silnějšího. Když tedy dvaatřicetiletý manažer zjistí, že má nevyléčitelný nádor na mozku a zbývá mu šest měsíců života, rozhodne se nedat na sobě co nejdéle nic znát. Jenže nemoc na to má jiný názor a Gabriel ke své hrůze zjišťuje, že začíná přemýšlet o pocitech jiných lidí – kolegů, sekretářek, svého otce, dokonce i Caitlin, politické aktivistky s houslemi, která ho neodolatelně přitahuje. Jenže v životě, jaký Gabriel dosud vedl, empatie představuje problém…

Gavin Extence se narodil v roce 1982. Vyrůstal na venkově a v období od svých pěti do jedenácti let dosáhl krátké, leč závratné kariéry jako šachový hráč. Vyhrál řadu mezinárodních šachových soutěží. Dokonce zavítal i do Moskvy a Sankt Petěrburgu, aby se zde utkal s nejlepšími šachisty Ruska. Vyhrál jedinou hru. Nyní žije se svou ženou, dcerou a kočkou v Sheffieldu, a když právě nepíše, věnuje se vaření a astronomii.