Kniha představuje v našem literárním kontextu nejucelenější komplex převyprávěné staroegyptské literatury, který zahrnuje prastaré mýty, báje, povídky, pohádky, cestopisy, proroctví, milostné písně, chvalozpěvy a bajky. Provede nás přes příhody faraonů Staré říše, Střední říše a Nové říše až do ptolemaiovské a římské doby a představí nám pestrý svět více než tři tisíciletí trvající říše, svět jejích bohů, legendárních panovníků, mudrců, písařů, stavitelů a kouzelníků, ale také obyčejných prostých lidí, venkovanů, námořníků, rolníků a řemeslníků. Dozvíme se, jaké měli Egypťané představy o vzniku světa, stvoření bohů a lidí a poznáme, jací byli a čemu vládli Re, Usir, Thovt, Anup, Eset, Suteh, Hor, Chnum a další mocná božstva. Jejich příběhy jsou plné intrik, bojů, ale také lásky, něhy, porozumění a moudrosti. Udiví nás podivuhodná kouzla bohů, především boha moudrosti Thovta, a také divy, které faraónům Džoserovi, Nebkovi, Snofruovi a Chufuovi, stavebníkům pyramid, a slavnému Ramessovi II. Velikému, předvedou jejich kouzelníci a mudrci. Poznáme hrdinské činy statečných faraonů Sekenenrea a Ramesse II. Velikého a zaujmou nás napínavé a tajuplné příběhy faraonů Šabaky, Taharky, Sethiho II., Ramesse III., Psammetika a dvořana Sinuheta. Moudrost zvířat prezentuje pět bajek. A je samozřejmé, že se setkáme s nejznámější faraonkou, královnou Kleopatrou. Jiří Tomek (*1944), prozaik, pedagog. Vedle beletristické tvorby je autorem a spoluautorem pěti skript odborné angličtiny pro VŠE Praha. Vystudoval angličtinu a arabštinu na Filozofické fakultě UK. Absolvoval kurzy arabštiny a stáže v Tunisu a v Saná (Jemen), kurzy angličtiny na britských a amerických univerzitách. Angličtinu vyučoval na středních školách v Praze a angličtinu s arabštinou v Ústavu jazykové a odborné přípravy FFUK a na VŠE v Praze. Zpočátku psal arabské, egyptské a indické pohádky pro rozhlas pro bratislavskou televizi. V současné době se téměř jako jediný věnuje zpřístupnění arabských pohádkových a pověsťových látek, které objevně vyhledává ve sbírkách arabské lidové slovesnosti, u nás neznámých. Je autorem řady sbírek mýtů, pohádek a legend. Mezi jeho sbírky patří knihy Bojácný princ (1987), Kouzelný květ pouště (1989), Dary krále džinů (1995), Perlová zahrada (2007), Bohové a faraoni (2000), Faraoni a kouzelníci (2004) a Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádkyi (Argo, 2016). Je autorem historického románu Královna Zenobie (2014).

Známý britský spisovatel Michael Rosen, porotce soutěže Cena Roalda Dahla, o prvním svazku nyní již čtyřdílné série Temný pán pochvalně prohlásil, že „je to úžasně bláznivá, originální verze mnohokrát použitého motivu o mimozemšťanovi, jenž se ocitl na Zemi“. Temný pán se tedy opět vrací k českým čtenářům s novým, třeskutě zábavným a samozřejmě náležitě zlověstným příběhem! A takto čtvrtý díl popisuje sám Temný pán: Jsem nejmocnější z mocných a ty, ubohý čtenáři, mě smíš oslovovat Pane. Ale hromy a blesky: Můj odvěký úhlavní nepřítel uchvátil Železnou věž zoufalství a zmocnil se Esence zla (a já abych se pachtil v mrňavém a ubohoučkém těle lidského kluka). Jaká drzost! Moji poskoci a slouhové mě potřebují, jen já můžu do Temnokraje vrátit obvyklý život plný bolesti a utrpení. První úkol: vybrat peníze na charitu. Ďábelský, lstivý plán! Muahaha!

První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

V tomto pokračování Will, dvanáctiletý chlapec, který nešťastnou náhodou zabil muže, jenž se mu vloupal do domu, prochází tajným oknem do paralelního světa, kde se setkává s dívenkou Lyrou, známou již z prvního dílu. Společně musí svést bitvu proti bytostem, které hodlají zaběhlý pořádek paralelních světů zničit.

Ve třetím dílu fantasy trilogie musí Will nejprve najít Lyru, kterou její matka, krásná paní Coulterová, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se oba setkávají se svými blízkými. Bitva na nebesích vrcholí a Lyra bezděky naplňuje úlohu, k níž byla předurčena. Pak ale ji i Willa čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.

Komisař Avraham Avraham se vrací z dlouhé dovolené v Belgii a hned po příjezdu vyslechne projev nového velitele, který si klade ctižádostivý cíl: vytvořit oblasti, kde není možné násilí. Události tomu však nepřejí: v blízkosti mateřské školky se najde kufr s atrapou výbušného zařízení a krátce po propuštění jediného podezřelého dojde k brutálnímu útoku na ředitelku školky. A jako by toho nebylo dost, při vyšetřování se zjistí, že kamsi zmizela matka jednoho z žáků školky. Jsme snad na stopě další rodinné tragédie, s jakou jsme se setkali už v Případu pohřešovaného?

„Hvězdné!“ – Publishers weekly

Mimořádné policejní vyšetřování, které osloví milovníky záhad všeho druhu.

Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví Státu Izrael.

V revidovaném překladu vychází nejslavnější Welshova
kniha. Autorovi se v ní podařilo něco nevídaného:
vzít téma zralé pro sociologické studie o deprivované
mládeži a napsat zábavný a propracovaný román,
s jehož hrdiny musí čtenář sympatizovat, přestože
ho jejich jednání často děsí a odpuzuje.
Ne nadarmo
podle románu vznikl jeden z nejpopulárnějších
filmů britské kinematografie. Welshův román i film
Dannyho Boyla donutil ty „slušné“, aby svůj životní
styl konfrontovali s životem lidí, kteří unikají před
„správným životem“ i za cenu sebezničení.

Josefíně Bakerové bylo dvacet let, když se objevila v Paříži. Během jedné noci se z americké tanečnice stal idol. Fascinovala Picassa, Cocteaua, Le Corbusiera i Simenona. Ve třicátých letech se z ní stala první černošská hvězda světového věhlasu, od Buenos Aires po Vídeň, od Alexandrie po Londýn. Po válce, kdy se angažovala ve francouzském odboji, se rozhodla bojovat proti rasové segregaci. V padesátých letech adoptovala na svém zámečku v Milandes dvanáct sirotků různé pleti. O lásce a svobodě zpívala až do svého posledního vydechnutí. Catel Mullerová a José-Louis Bocquet vyprávějí skrze portrét Josefíny Bakerové příběh první poloviny dvacátého století od Broadwaye po Paříž Bláznivých let. Kniha líčí přijetí Černošské revue ve Francii, líčí angažovanost umělkyně během druhé světové války i po ní. Josefína Bakerová byla první velkou černošskou hvězdou, ale byla hlavně úžasnou ženou, velkou dámou a jedinečnou figurou, která se vepsala do historie. Od počátku dvacátého století až do smrti Josefíny Bakerové v roce 1975 sledujeme krok za krokem, téměř minutu po minutě dráhu té, jejíž život by každodenním bojem v uměleckém horečnatém a neklidném životě.

Zpěvák. Hudební skladatel. Textař. Herec. Spisovatel. A především kultovní postava světové kultury. Tím vším je Nick Cave, rozervanec a současně workoholik, člověk posedlý až manickou potřebou tvořit. Německý kreslíř Reinhard Kleist, mistr životopisného komiksu (v Argu už vyšly jeho knihy Boxer, Johnny Cash, I see a darkness, Sen o olympiádě), vytvořil ve své dosud nejobsáhlejší biografii strhující panorama nespoutanosti i závislosti, vášně i zkázy, lásky i smrti a již poněkolikáté prokázal, že umí překročit hranice běžného komiksu. Jeho výbušná směs tvořená Caveovými písněmi, historickými (polo)pravdami a zábavnými spekulacemi představuje veskrze bizarní návštěvu caveovského světa a je skutečnosti mnohem blíž než jakýkoli Caveův životopis. Husí kůže zaručena!

Překladová práva zakoupilo již 13 zemí.

„Ale aby bylo jasné – Elisu Day jsem nezabil.“ NICK CAVE

Ohlasy v tisku:

„Kleistův Cave – to je jízda jako na tripu!“ (Hamburger Abendblatt)

„Strhující a uhrančivé jako Caveovy písně.“ (STERN)

„Exploze nápadů.“ (Darmstädter Echo)

„Dalo by se to napsat lépe? Ne.“ (Rhein-Neckar-Zeitung)

„Svým komiksem postavil Reinhard Kleist pomník západnímu Berlínu 80. let.“ (rbb kulturradio)

„Pokud patříte k fanouškům Nicka Cavea, okamžitě si tuhle knížku přečtěte.“(Dangerous Minds)

„Kleistova evokativní kresba, temná, dramatická a pravidelně prokládaná humornými tóny, se k protagonistovi životopisu hodí naprosto dokonale.“ (The Current)

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Simon Shaw si zdánlivě nemá nač stěžovat: je mu dvaačtyřicet, je zdravý, bohatý a úspěšný. Jenomže se zrovna rozvedl a jeho bývalá žena se ho snaží připravit nejen o spoustu peněz, ale (za vydatného přispění jeho klientů) i o všechnu energii. Na radu svého majordoma, přítele i důvěrníka Ernesta se Simon vydává odpočívat do jižní Francie. Náhoda (či nehoda) uvězní Simona v jedné luberonské vesnici a přivede mu do cesty okouzlující Nicole, která ho nadchne pro úžasný plán: koupit ve vsi opuštěnou četnickou stanici s nádherným výhledem do kraje a proměnit ji v útulný provensálský hotýlek. Simon, Nicole a pochopitelně Ernest se po hlavě vrhnou do nového života. Všechno běží jako na drátkách, idyla je na spadnutí…, bohužel však dojde k vyloupení banky v blízkém městečku, což otevře hráz povodni neblahých událostí a nepříjemných odhalení, které ohrožují ráj na zemi, jenž si Simon hodlal vybudovat. Hoteliérem v ráji aneb Loupež po provensálsku O autorovi Peter Mayle (1939–2018) byl jedním z nejznámějších současných anglických spisovatelů. Dlouho žil v USA a pracoval v reklamní agentuře, poté se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Koncem 80. let 20. století se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, česky vyšly např. Navždy Provence, Hotel Pastis, Psí život, Znovu Provence, Podfuk jako víno, Dobrý ročník, Francouzské hodokvasy, Tajnosti francouzského pekaře a Podfuk na Korsice. Kniha Rok v Provenci se stala předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii. Rok v Provenci vyvolal takovou vlnu popularity a s ní související ztrátu soukromí, že Mayle musel Francii na přechodnou dobu opustit. Když se později se svou ženou a psy opět vrátil do provensálského Luberonu, jeho přesnou adresu znali jen jeho nejbližší sousedé. Od roku 2002 byl nositelem řádu Rytíř Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii. Zemřel v Provence. výkřik Ukradená idyla aneb Loupež po provensálsku.