Žil byl v jednom velkém polském městě malý kluk. Bylo mu šest let a psal se rok 1939. Vystrašení rodiče poslali své dítě na venkov, aby tam válku v nějaké náhradní rodině v bezpečí přečkalo. Snědý kluk s černými vlasy a tmavýma očima, podezřelý z toho, že je Žid nebo Rom, není však nikde vítán. Je symbolem nepřítele německé říše a pověrčiví venkované v něm vidí vyslance zla, který k sobě přitahuje smůlu a neštěstí. Chlapec nikde dlouho nevydrží, je nucen putovat z vesnice do vesnice a chránit si holý život. Popisuje a vypráví, jednoduše a přímočaře, všechno, co vidí. Kromě toho, že je sám drasticky bit a týrán, se navíc stává svědkem mnoha krutostí, kterých jsou lidé s obludnou vynalézavostí schopni se na sobě navzájem dopouštět. Ponižování lidské důstojnosti, fyzické násilí a mučení nezná hranic. Malý poutník, jako hrdina nějaké strašlivé pohádky, pošramocený na těle i na duši nakonec válku přežije, dočká se osvobození, pohřbí Boha i ďábla, přilne k vojákům Rudé armády, a shledá se dokonce i s rodiči. O šťastném konci však nemůže být ani řeč.

Dojemný a strhující příběh rozdělených sourozenců vychází z autorčiných vlastních zkušeností. Na působivosti mu dodává to, že je vyprávěn z pohledu devítiletého Leona, který se málem jako otec láskyplně staral o malého Jakea, a od kterého se musí odloučit. Sám musí zůstat u Maureen, „profesionální pěstounky“, která má sice s výchovou dětí bohaté zkušenosti, je však otázkou, jestli Leonovi může dát pocit, že jí na něm doopravdy záleží. Román Jmenuju se Leon si navzdory bolestivému tématu dokáže čtenáře podmanit – důkazem je i to, že o prvotinu neznámé britské autorky okamžitě projevili zájem nakladatelé mj. z USA, Německa, Francie a Holandska.

Isaiah Quintabe je mladý černoch s ošklivou minulostí a dobrodušnou současností. Kdo potřebuje v L. A. nějak pomoct nebo poradit, něco vypátrat nebo někoho najít, zajede za Isaiahem a ten mu vyhoví. Lidé ze sousedství mu přezdívají I. Q. Za své služby bere honorář, ale kde není co brát, tam pracuje zadarmo. S tímhle přístupem je brzy na dně, a tak vezme práci pro nechvalně proslulého, věčně zdrogovaného rappera, kterého se někdo pokusil zabít, a to ne zrovna šetrným způsobem: poslal na něj bojového psa velkého jako menší kůň a ten rappera málem roztrhal. I. Q. brzy přijde na to, kdo to mohl být, ale nemá důkaz a musí se s tím člověkem setkat tváří v tvář. I s jeho psem. Se všemi jeho bojovými psy.

Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla
největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes
Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho,
Berga či Brittena. Autoři čtivě líčí i společenské,
politické a literární pozadí opery, ekonomické
souvislosti a bezmála neustávající polemiky, které
vývoj opery po staletí doprovázejí. Ústředním tématem
knihy je zkoumání napětí – mezi hudbou a slovy,
mezi postavami a pěvci –, které operu oživuje a sytí.
V polemické závěrečné kapitole autoři zkoumají
problém, kterému opera čelí v posledním půlstoletí,
kdy bezmála nevznikají nová operní díla, a pokud ano,
obvykle nenaleznou trvalé místo na repertoáru.
Přesto je poselství této knihy oslavné. Většina dnes
živých a oblíbených operních děl sice vznikla v Evropě
hluboké minulosti, opera jako umělecká forma je však
i nadále neobyčejně životaschopná a podnětná. I nadále
lidi fyzicky, psychicky, emocionálně i intelektuálně
proměňuje a vyjadřuje lidskou zkušenost způsobem,
kterého žádná jiná forma umění nemůže dosáhnout.

Pouze jediné vydání knihy Andy Warhol: Gigant je mimořádným nakladatelským počinem, který by neměl uniknout žádnému milovníku moderního výtvarného umění a životního stylu, který Andy Warhol ztělesňoval. Obří svazek měří 43 x 33 cm a váží 7,5 kg a detailně představuje amerického výtvarníka, filmaře a spisovatele Andyho Warhola, jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století – přináší dva tisíce reprodukcí Warholových malířských a grafických prací, unikátních fotografií i vzácných a dosud nepublikovaných dokumentů. Na své si v knize přijdou jak warholovští nováčci, kteří se s umělcovým dílem teprve seznamují, tak zkušení fandové Warholova jedinečného díla. Textový doprovod pochází z pera předních znalců Warholova díla a rozhodně stojí za přečtení, neboť nabízí podmanivý vhled do světa Warholova umění, newyorské umělecké scény, celebrit, sexu a slávy. Obří publikace však potěší především oko: jak se vyjádřil deník The Times, požitek z listování knihou Andy Warhol: Gigant se skoro vyrovná požitku, který zažívá člověk, jemuž na zdi visí nějaký ten Warholův originál.

Kniha Luisy Novákové potěší mladší i dospělé čtenáře historické fantasy. Neobyčejně strhující děj se točí kolem války o trůn, kterou musí svést mladý následník proti intrikánskému otčímovi. Princi a jeho sestře nezbývá než opustit domov, postavit se nebezpečnému nepříteli a bojovat, každý po svém, za vlastní čest a za všechno, na čem jim opravdu záleží. Ve víru bouřlivých událostí se královští sourozenci vnitřně proměňují a dozrávají, ale rozhodující bitvu mají teprve před sebou. Naštěstí na ni nezůstanou sami. Vždyť jejich protivník se nezastaví před žádnou podlostí…
Dějově bohatý příběh o věrnosti a zradě, obětavosti a zbabělosti, marné i naplněné lásce je zalidněn řadou postav a důležitou roli v něm sehrávají také tajemné bytosti nadané starobylou mocí.

Ve své knize se Stanislav Grof věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění. Opírá se přitom o vlastní zkušenosti s pacienty, o experimenty s navozováním změněných stavů vědomí za pomoci drog i za pomoci rituálů popsaných znalci starověkých kultur: podrobně se zastavuje u šamanismu i u „knih mrtvých“, jež známe z různých geografických a jazykových oblastí.

Monografie Vratislav II. První král Čechů vychází z autorovy doktorské práce obhájené na Masarykově univerzitě v Brně. Nejedná se o klasickou biografii, kterou není možné na základě dochovaných pramenů v případě prvního českého krále napsat tak, aby splňovala požadavky moderního životopisu. Reitinger naopak zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století s důrazem na dobové rituály moci, královskou reprezentaci, rodovou a dědickou politiku, včetně kapitol o územní a mocenské expanzi. Knihu doplňuje velmi bohatý obrazový doprovod.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí uvědomit si potřebu životního cíle. Jejich představy, sny, ideály a zkušenosti se srážejí s drsnou realitou; díky autorčinu smyslu pro ironii a absurditu však z běžných a banálních příhod a setkání vznikají pozoruhodně silná mikrodramata.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kousavá satira na současné Rusko a humorná variace na Orwellovu Farmu zvířat, v níž autor ukazuje, jak Vladimír Vladimírovič zkorumpoval svou zemi a oškubal její občany po stránce kulturní, duchovní a mravní. Odehrává se v blízké budoucnosti, kdy „pacient č. 1“ tráví svá pozdní léta na prezidentské dače a vzpomíná, jaké to bylo, když cinkal penězi a řinčel zbraněmi. Nemá tušení, že zaměstnanci ho bezostyšně okrádají a zneužívají. Jedinou čistou duší v jeho blízkosti je ošetřovatel Šeremetěv, ale i ten nakonec váhá, jak se zachovat, protože jeho synovci hrozí tvrdý žalář a on potřebuje peníze na úplatek. Kuchař se zmíní, jak to kolem Vladimíra Vladimíroviče chodí, a Šeremetěv stojí před zásadním morálním dilematem. V tomto bodě kniha upomíná na Dostojevského Idiota nebo Bratry Karamazovy.