Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války.
Roger Moorhouse ve své knize tuto kapitolu válečných dějin probírá do hloubky, zkoumá, co vedlo k uzavření paktu i jeho ukončení a vyhlášení války někdejšímu partnerovi. Využívá přitom dobových pramenů i svědectví přímých účastníků.

Roger Moorhouse (*1968) je britský historik, specialista na slovanské země a východní Evropu. Už za studií spolupracoval s proslulým Normanem Daviesem, je spoluautorem jeho rozsáhlých dějin Vratislavi, které vyšly i v ČR pod názvem Mikrokosmos: Portrét jednoho středoevropského města. Přispěl do řady kolektivních publikací, Smlouvě s ďáblem předcházely další knihy věnované dějinám druhé světové války – Killing Hitler (2006) a Berlin at War (2010)

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

„Píšu si to jen tak pro sebe, a nevím, co s tím, asi nic,“ říká sedmdesátiletá autorka strhujícího románu z vlastního života. Prvotina Marie Benetkové je zároveň milostným příběhem i kronikou undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě a touha po svobodě, oba to jsou povahou solitéři, co největší štěstí zažívají v komuně nedaleko Prahy. Olga v té době jezdí do práce v zámeckém parku na koni, a Vilík tam diriguje partu intelektuálů, než ho přímo v práci zatkne Státní bezpečnost. Následuje monstrózní proces, výhrůžky a výslechy, po tragické ztrátě druhého dítěte se Olga s Vilíkem rozhodnou emigrovat. Úsporný styl románu umocňuje i řada různorodých tónů: je tu absurdní humor dobrovolně zvoleného blázince, hrůzná groteska estébáckých sledovaček („objekt opustil objekt“), melancholie emigrantských snů i erotické jiskření.

I když to zní překvapivě, válka zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství. Renomovaný historik a archeolog Ian Morris vypráví hrůzný a fascinující příběh o patnácti tisících let válek. V době kamenné žili lidé v malých, ustavičně se svářících společnostech a čelili šanci jedna ku deseti, nebo dokonce jedna ku pěti, že zemřou násilnou smrtí. Ve 20. století zemřela násilnou smrtí ani ne jedna osoba ze sta (a to navzdory oběma světovým válkám, holokaustu a Hirošimě). Vysvětlení: jedině válka vytvořila větší a složitější společnosti s vládami, které vymýtily vnitřní násilí. Autor mapuje historii války, jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti. Ta se může stát nejnebezpečnějším obdobím existence lidstva, ale pokud toto období přežijeme, konečně se možná naplní starý sen o světě bez válek…

Núri se narodí se čtyřma ušima, a tak ho matka odveze z vesnice, aby mu pověrčiví vesničané neublížili. Cestou však matka zahyne při úplně stejné nehodě jako o tři měsíce dřív její manžel a Núri „spadne z nebe“ do rukou posluhovače v súfijském klášteře. Tam vyrůstá, nastupuje duchovní cestu k Bohu, objevuje svůj nevšední talent jazyka a prožívá citové zmatky. To všechno však skončí, když klášter napadnou nájezdníci. Núriho unesou a skončí jako sluha Pravé ruky sultána – jeho život jako by začínal úplně znovu, na jiném místě, v jiných podmínkách. Po nějaké době se ale Núri svým způsobem vrátí na pravou cestu – začne navštěvovat súfijského učitele, začne znovu psát poezii. Ale jeho život je znovu přetržen a Núri se ocitá na ovčí salaši ve Španělsku – v cizím prostředí, cizím náboženství a cizím jazyku. Ale koloběh se znovu opakuje, v „dalším životě“ se ocitne v Severní Africe, opět se neomylně (i když ne přímou cestou) vrátí k súfismu, poezii a lásce, aby to vše opět ztratil a jako poustevník konečně došel klidu v oproštění od všeho světa. Kolotoč pestrých barev, zvuků a vůní vás vtáhne do svého víru, až budete mít pocit, jako byste se ocitli uprostřed Pohádek tisíce a jedné noci.

Autor hledá v knize Zmizelá historie odpověď na otázku, proč se z české a slovenské historické paměti vytratilo slovo holocaust, a to i přesto, že jak v Protektorátu Čechy a Morava, tak i ve formálně samostatném Slovenském štátu došlo k vyvraždění několika set tisíc obyvatel židovského původu. Příčiny nachází jak v konstruování historické paměti v době komunistické diktatury, tak ve vědomém opomíjení židovské otázky po roce 1989, ve způsobu traktování druhé světové války v českém a především slovenském prostředí, v proměnách výkladu protiválečného odboje i kolaborace ve válečných letech, resp. v jen obtížném vyrovnávání se Čechů a Slováků s vlastní minulostí 20. století.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

V dosud nevydané sbírce Nikomu nezvoní hrana se Charles Bukowski opět ukazuje jako geniální mistr vypravěčské zkratky, ať už jde o čisté žánrové povídky z dostihů, cynické mezilidské glosy či postmoderní mísení reality a fikce. Nesmějí chybět ani pravidelné sloupky zvané „Zápisky starého prasáka“, poetické záznamy předjitřních souloží, nekonečných pijatyk a jízlivých polemik s takzvanými literáty. Není lakoničtějšího autora než Bukowského, není děsivější krásy, než když pohlédnete do prasečích očí.

Prvotina Alena Meškoviće Ukulele jam, popisující s humorem i vážně dospívání během války v Jugoslávii, vzbudila zasloužený ohlas v mnoha evropských zemích a dočkala se i divadelního zpracování. Děj Meškovićova druhého románu Stan pro jednoho začíná 1. prosince roku 1994, kdy bosenský uprchlík Emir Pozder, zvaný Miki, přijíždí do Kodaně, která původně měla být jen další přestupní stanicí na cestě za bratrem Nenem do Švédska. Nenův kontakt však Mikiho na nádraží nevyzvedne a Miki se dostává do spárů policie. Ze strachu, co bude dál, okamžitě zažádá o azyl a dánská policie ho odveze do dětského centra. Miki tak uvízne v Dánsku, z okna svého pokoje vidí do Švédska a dál sní o setkání se starším bratrem. V azylovém centru se setká s příbuznými, ale soužití na čtrnácti metrech čtverečních není jednoduché. Navíc si v sobě každý nese svá traumata z války, která řeší alkoholem, přehnanou čistotností nebo jako Miki mlčením. Obyvatele tábora paralyzuje zákaz práce a studia i bezútěšné industriální okolí. Z letargie Mikiho vytrhne až dobrodružná výprava na slavný rockový festival v Roskilde – nejenže může vidět své idoly a povídat si s lidmi z celého světa, ale také konečně získá trochu osobního prostoru – ve stanu pro jednoho, kde je Miki konečně sám. Ve Stanu pro jednoho se sice setkáváme se stejným hrdinou jako v Ukulele jam, ale rozdíl tří let a celého kontinentu si vybírá svou daň – Miki přichází o značnou část nadějí a iluzí, a s nimi i o nevinnost. Příběh o tom, jak těžké je soužití s lidmi blízkými i cizími a jak je těžké vydobýt si své místo ve světě, kde startovní čára vůbec není rovná vás strhne a zůstane s vámi ještě dlouho poté, co otočíte poslední stránku.

Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

Čtenářská veřejnost chápe Umberta Eca jako romanopisce, obecně známá je jeho literárněhistorická i sémiotická tvorba. Tři příběhy vznikly v 60. letech minulého století ve spolupráci s přítelem, malířem Eugeniem Carmim. Autor se tímto obrátil především k dětskému čtenáři, kterému srozumitelně a přitom citlivě poskytl návod, jak nazírat zásadní problémy lidské společnosti. Rozsahem subtilní texty s tematikou atomové hrozby, objevování vesmíru a ohrožení životního prostředí se tak staly půdorysem pro půvabné příběhy, které vyplnily mezeru v pestré žánrové nabídce tohoto výjimečného italského tvůrce.

H. W. Brands rozmnožil řadu životopisů amerických prezidentů o důležitou položku: svou rozsáhlou práci zasvětil životu a působení Ronalda Reagana. Reaganova osobnost měla velký význam pro všechny země sovětského bloku, protože za jeho působení došlo ke zhroucení komunismu ve střední a východní Evropě. Autor se pochopitelně věnuje i vnitřní politice a proměně politického stylu, kterou Reagan ztělesňoval.

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.