Měl jsem pro sebe a Zeldu plán.

Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný.

Měli jsme si najít nové rodiče.

A žít navždy v bezpečí.

Potom přišli nacisti.

Jsem Felix a tohle je můj příběh.

Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě. Jenže úkryt byl odhalen a Felix se ocitne ve vlaku jedoucím do koncentračního tábora. A přece znovu získá naději: z vlaku se jemu a šestileté Zeldě podaří uprchnout. V bezpečí ovšem nejsou ani zdaleka. Jak dokážou bez pomoci přežít? A komu můžou důvěřovat, když všude je tolik lidí lačnících po odměně za dopadeného Žida? Štěstí se však na ně opět usměje v podobě laskavé statkářky Genii. Ta je nechá u sebe v domě, vybělí jim vlasy a dá německá jména. Felix však tuší, že je jen otázkou času, kdy někdo odhalí jeho pravou identitu. A to bude konec – pro něj, pro Zeldu i pro Genii…

K napsání příběhu autora inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl jít s nimi, přestože dostal nabídku na vyřazení z transportu. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.

Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, o přátelství a lidskosti uprostřed nelítostné doby, inspirovaná skutečným příběhem.

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu – občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž.
Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu kluk, kterého má chránit, konečně narodí.
I když dobře ví, že všechno má svůj čas. V nebi to totiž platí dvojnásob. V nebi je vůbec spousta věcí jinak než u nás na zemi.
Ještěže je tu Kryštof, který nám to všechno objasní, zatímco lítá z maléru do maléru.

Markéta Zahradníková zatoužila být spisovatelkou. Troufalé, zvláště jste-li dyslektik, vaše literární tvorba čítá převážně vzkazy na ledničku
a jejím vrcholem je jedna úspěšná žádost o prominutí penále. Jenže když konečně najdete své povolání, nesmí vás podobné prkotiny odradit.
Její prvotina, knižní rozhovor s knězem Zbigniewem Czendlikem nazvaná Postel hospoda kostel, je toho dobrým důkazem.
Mimořádný úspěch této knihy otevřel autorce cestu na pulty knihkupectví.

I podruhé nás pozve do Nebe, ale tentokrát budou mít přednost děti.

„Malý skvost, který budou děti zbožňovat a jejich rodiče s potěšením číst. Je s podivem, že tu nebyl odjakživa.“
Lucie Vondráčková

„Tak tohle se vážně povedlo! Milé, vtipné, originální. Do takového nebe se velice těším. Knížku mohu vřele doporučit i všem dospělým.“
Zbigniew Czendlik

„Chtěli byste nebe na zemi? Tak tady ho kousek máte.
Kryštofovy nebetyčné maléry jsou něco jako rodinný výlet na Nebeský den otevřených dveří.
A věřte mi – já o tom něco vím.
Mám s Anděly Páně jisté zkušenosti.“
Jiří Strach

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

.
Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2 016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších
400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Kniha Mami, mám tě ráda je upřímnou zpovědí devítileté holčičky, která vnímá každodenní činnosti čerstvým dětským pohledem – stačí jít po ulici, zastavit se v parku, sníst s maminkou palačinku. A nakonec dívenka mamince pomáhá i s divadelní kariérou. Hořkosladké vidění světa se snoubí s láskyplným mateřským citem – po této knize neuvěří v člověka jen ten nejzachmuřenější škarohlíd.

Francouzský kreslíř Christophe Chabouté přímo zázračně proměnil do komiksové podoby jedno ze základních děl anglické literatury. Osudový souboj kapitána Achaba s bílou velrybou znají i ti, kteří nikdy román Hermana Melvilla nečetli, a to nejen proto, že se dočkal celé řady úspěšných i neúspěšných zpracování (jednu z komiksových verzí vytvořil i legendární Will Eisner). Moby Dick je totiž příběh, který dnes neoddiskutovatelně patří do kulturního kánonu. Také proto Chabouté neměl lehkou startovací pozici, ale jeho pojetí bez debaty bere dech. Černobílá kresba, v níž vynikne každé ráhno, uhrane čtenáře svojí atmosférou. Znovu se ocitneme na velrybářské lodi a díky Chaboutého umění ucítíte vodní tříšť a uslyšíte vítr v lanoví. Lov na Moby Dicka může začít.

Když přijde otec živitel následkem úrazu o práci, hrozí celé rodině vystěhování a bída. Rázná matka však najde řešení – své čtyři dcery promění v SENZAČNÍ SESTRY TURNEROVY, akrobatické číslo, s nímž budou vystupovat po kabaretech. Gert, Winnie, Kit i Nell se tak ze dne na den změní svět – budou muset odložit své plány, ale současně se jim otevře nespočet nových možností. A kde jinde by potkaly tak různorodé povahy, tolik národností, kde jinde by zažily tolik emocí? Čteme tak vlastně hned dva příběhy – ten osobní, o proměnách čtyř mladých duší, a ten „větší“ o americké historii na prahu 20. let dvacátého století.

Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti. Představte si, že
předání ocelářského holdingu dědicům v letech před
První světovou válkou neproběhlo hladce. Představte
si obchod Kladno-Pittsburgh v roce 1912. Představte
si, že jedno z jejich dětí majetek převzít odmítlo.
Představte si, že tento syn dal přednost dráze učitele.
Představte si, že se stal jedničkou ve svém oboru.
Představte si, že se stal učitelem na Cambridge.
Představte si, že jediná kniha vydaná za jeho života
začíná slovy: Svět je všechno, co je faktem. Představte
si knihu, která se skládá ze samých faktů. Faktem je,
že se syn Poldi a Karla Wittgensteinových jmenoval
Ludwig Wittgenstein. Faktem je, že se stal nejvlivnějším
učitelem filosofie na univerzitě v Cambridge
ve 20. století.
Publikace byla vydána k výročí 100 let od udělení
stipendia rakouským umělcům (Trakl, Rilke, Loos)
z peněz kladenských hutníků. Stipendium roku
1914 anonymně udělil syn Poldi Wittgensteinové,
cambridgeský filosof.