Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého století, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první
světové války až do zániku Sovětského svazu.
Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené
státy americké v něm sehrály rozhodující roli na poli mocenských vztahů, ale i v oblasti novátorského, „moderního“ způsobu života a kultury. Autor se hlásí ke zdánlivě překonanému
pojetí dějin, jež dává přednost roli mimořádných jedinců před
vlivem ideologií a obecně společenských trendů. Říká, že Josef Stalin a Adolf Hitler a na druhé straně Winston Churchill
a Franklin Roosevelt byli prvořadými hybateli 20. století. Nebýt
jich, jeho dějiny by se ubíraly velice odlišnými cestami.
Kniha se zaměřuje hlavně na dění v Evropě, neboť to formovalo poměry na celém světě. Nyní se ovšem dostává do popředí
mimoevropský vývoj, daný vzestupem Číny i jiných neevropských zemí. V závěru tedy konstatuje, že končí jak věk světových válek, tak rozdělení Evropy, ale také evropský věk. I tak
vyznívá kniha optimisticky: vidí sice příznaky úpadku ve sféře
kultury a umění, ale v politické oblasti je demokracie při všech
nesnázích celosvětově na vzestupu.
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.
Milostný příběh v tradici autorova slavného románu Jeden den vypráví o jedné pouti ze západního pobřeží Anglie na to východní.
Dva rozvedení lidé ve středním věku, co se neznají, se připojí ke skupině přátel, kteří chtějí podniknout pěší túru do romantické Jezerní oblasti. Michael je učitel, „outdoorovský“ typ a samotář, který se nedokáže vzpamatovat z toho, že ho opustila žena. Marnie je redaktorka na volné noze, po rozvodu trávící většinu času čtením a upravováním rukopisů, které glosuje se svým typickým sardonickým humorem. Oba si už pomalu zvykli na to, že zůstanou sami. Když se však sejdou na tomto výletě, zjišťují, že být ve společnosti toho druhého je překvapivě příjemné, ať už pálí slunce nebo zuří vichřice.
Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.
Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.
Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.
Milostný příběh v tradici autorova slavného románu Jeden den vypráví o jedné pouti ze západního pobřeží Anglie na to východní.
Dva rozvedení lidé ve středním věku, co se neznají, se připojí ke skupině přátel, kteří chtějí podniknout pěší túru do romantické Jezerní oblasti. Michael je učitel, „outdoorovský“ typ a samotář, který se nedokáže vzpamatovat z toho, že ho opustila žena. Marnie je redaktorka na volné noze, po rozvodu trávící většinu času čtením a upravováním rukopisů, které glosuje se svým typickým sardonickým humorem. Oba si už pomalu zvykli na to, že zůstanou sami. Když se však sejdou na tomto výletě, zjišťují, že být ve společnosti toho druhého je překvapivě příjemné, ať už pálí slunce nebo zuří vichřice.
Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.
Ambiciózní novinářku Ninu žijící dosud ve velkoměstě nečekaně zasáhne tragická událost. Velmi miluje svého muže Gabriela, prožité trauma však poznamenává i jejich vztah, a tak se
rozhodne, že se vrátí… Nejen do svého rodného města na okraj
republiky, ale také do vzpomínek. Na pozadí neutěšeného stavu periferie dokládá stav své rozervané duše.
Domnívá se, že může žít dál jedině tak, že se odtrhne od svého
dosavadního způsobu života, a pro nový začátek si vybírá dávno opuštěnou vilu po německých obyvatelích v lesích. Pere se
s jejím nepohodlím i se svými démony, často se pohybuje na
hranici bdění a snění.
Příběh kombinuje dva paralelní světy, které se propojují v motivu nebes jako místa, kam odcházejí duše zemřelých. Čtenář si
postupně skládá jednotlivé střípky dohromady a klade si otázku: Co je sen a co je realita?