Harvardský profesor symbologie Robert Langdon přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen.
Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen z Bilbaa uprchnout; doprovází ho při tom Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně se vydají do Barcelony za nebezpečným úkolem: nalézt záhadné heslo, s jehož pomocí odhalí Kirschovo tajemství. V cestě jim však stojí zákeřný nepřítel, který se nezastaví doslova před ničím…
Monografie Vratislav II. První král Čechů vychází z autorovy doktorské práce obhájené na Masarykově univerzitě v Brně. Nejedná se o klasickou biografii, kterou není možné na základě dochovaných pramenů v případě prvního českého krále napsat tak, aby splňovala požadavky moderního životopisu. Reitinger naopak zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století s důrazem na dobové rituály moci, královskou reprezentaci, rodovou a dědickou politiku, včetně kapitol o územní a mocenské expanzi. Knihu doplňuje velmi bohatý obrazový doprovod.
Ve své knize se Stanislav Grof věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění. Opírá se přitom o vlastní zkušenosti s pacienty, o experimenty s navozováním změněných stavů vědomí za pomoci drog i za pomoci rituálů popsaných znalci starověkých kultur: podrobně se zastavuje u šamanismu i u „knih mrtvých“, jež známe z různých geografických a jazykových oblastí.
Nina ze všeho nejvíc na světě miluje knihy a umí pro každého najít tu nejvhodnější. Jenže knihovna, kde pracuje, je zrušena a introvertní děvče se najednou ocitá tváří v tvář realitě. Jak to udělat, aby mohla dělat práci svých snů a našla při tom i sama sebe? Nina ze zaniklé knihovny zachrání spousty krásných knížek a rozhodne se, že si koupí starou dodávku a začne v ní provozovat knihkupectví. Jediná k mání je ale ve Skotsku, a tak se hrdinka vydá na dlouhou a nesnadnou cestu ke splnění svého snu – a jakmile na ni vykročí, začnou se dít věci…
Představte si, že ve vaší rodné zemi se začíná všechno měnit. Pro některé lidi jsou tyhle změny smrtelně nebezpečné. A mezi ně patří i váš táta. Přesně tohle zažívá v roce 1933 malá Anna. Dosud měla běžné starosti školačky, ani si moc nevšímala plakátů s kníratým mužem vylepených všude po městě. Ale jednoho dne její tatínek zmizí a zanedlouho ji a jejího bratra Maxe maminka odváží v děsivém utajení pryč od všeho, co Anna dosud tak důvěrně znala, od domova, kamarádů i milovaných hraček. Stávají se z nich uprchlíci s nejistou budoucností…
Harvardský profesor symbologie Robert Langdon přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen. Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen z Bilbaa uprchnout; doprovází ho při tom Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně se vydají do Barcelony za nebezpečným úkolem: nalézt záhadné heslo, s jehož pomocí odhalí Kirschovo tajemství. V cestě jim však stojí zákeřný nepřítel, který se nezastaví doslova před ničím…
Pohřbený obr je nejnovější próza držitele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2017. Děj románu zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Král Artuš jistě vykonal pro smír na ostrově své, ale i on už se odebral do propadliště dějin a neklidnou zemí bloumají různá individua, včetně těch nadpřirozených. Příběh začíná rozhodnutím starých manželů Axla a Beatrice vydat se krajem mlhy a deště v naději, že se shledají se synem, kterého léta neviděli. Očekávají mnohá nebezpečí, ale netuší, že jim tato cesta odhalí dávno zapomenutá temná místa jejich vzájemné lásky. Kazuo Ishiguro nabízí podmanivý, hluboce jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě, válce a síle paměti.
Pokus najít odpověď na to, zda pražská kuchyně měla svůj vyhraněný ráz, není zcela jednoduchý. Praha nikdy nebyl malou kulturně uzavřenou enklávou, naopak vždy se jednalo o otevřené město přijímající stále nové vlivy. V knize Pražská kuchyně běžná i sváteční Pavel Růt představuje znovu své rozsáhlé znalosti pražských dějin a jejich nejrůznějších aspektů. Prokazuje přitom nesmírnou erudici literární i uměleckou a jeho nový počin je dalším cenným příspěvkem k poznání málo známé tváře Prahy 19. století a její každodenní historie. Je určena nejen odborníkům a zájemcům o pragensie, ale může poskytnout i praktické vodítko současným pražským restauratérům, gurmetům a gurmánům všeho druhu. V knize jsou zastoupeny recepty pokrmů v té době pro Prahu typické, ale i zápisky z cest na zkušenou, které podnikali známí pražští hoteliéři. Můžete se seznámit s recepty na polévku pro chudé, válečnou kuchařkou, ale také sváteční kuchyní. To vše přináší nevšední pohled na to, jak se od roku 1800 dodneška poměrně radikálně měnila kuchyně, jak co se vybavení týká, tak jídel, která se v ní vařila.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Děj se, stejně jako v první části, odehrává v daleké budoucnosti, kde se věčný konflikt mezi zvěří – Divočinou a lidmi dostává do kritického bodu. Monstrum z pustiny vtrhlo se záměrem naplnit svůj žaludek do lidského megaměsta. Nerozumě tak upozornilo na přítomnost zvířat žijících v jeho zapomenutých a dávno neobývaných částech. Všechny plány na tajné poražení lidstva a navrácení slávy Divočině se zdají být pro inteligentní zvířata ztracené. Jedinou šancí na záchranu je útěk – exodus – a živoření v pustině. Bez boje se ale nechtějí vzdát všichni. Nový konflikt se tak rozhoří přímo mezi zvířaty. Zůstat, či utéct? To je oč tu běží. Mají zvířata vůbec nějakou šanci proti postupující lidské armádě? Kolik „Divočiny“ je ukryto přímo v lidech? Může ji zvěř využít ve svůj prospěch?
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům a jejich přisluhovačům. Pérák ale nebyl jen prvním českým superhrdinou, jak se nám snaží naznačit soudobá česká populární kultura. Kniha etnologa a folkloristy Petra Janečka dekonstruuje mýtus o pérákovi vytvořený po druhé světové válce a ukazuje jeho původní podobu mnohoznačného fantoma orální kultury. Na desítkách vzpomínek dobových pamětníků, ústních vyprávění a dalších typech pramenů vykresluje původní podobu, sociální kontext a kulturní významy tohoto fascinujícího fenoménu. Zároveň dokládá jeho zahraniční původ v původně britské putovní pověsti o Spring-heeled Jackovi z druhé třetiny 19. století a ukazuje paralely českého mýtu o pérákovi z Německa, Ruska a dalších částí světa. PhDr. Petr Janeček, Ph.D. (* 1978) je pražský etnolog a folklorista. Působí jako akademický pracovník a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; externě přednáší na Katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2011 také zastává funkci místopředsedy České národopisné společnosti. Do roku 2013 pracoval jako vedoucí Etnografického oddělení Historického muzea Národního muzea. Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je moderní prozaický folklor (současné pověsti, fámy, anekdoty, konspirační teorie), teorie, metodologie a dějiny folkloristiky a evropské etnologie a teoretické aspekty nemateriálního kulturního dědictví. Je autorem trojice komentovaných sbírek současných pověstí a fám z cyklu Černá sanitka (2006; 2007; 2008) které se dočkaly televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, komentované sbírky duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a více než tří desítek studií v domácích i zahraničních etnologických, antropologických a folkloristických odborných periodikách.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.