John Flory pracuje v Barmě jako obchodník s teakovým dřevem. Je otrávený britskou imperiální politikou a jediné povyražení nachází v rozhovorech s indickým doktorem Vérasvámím a později i ve vztahu s mladou Angličankou Elizabeth Lackersteenovou. Když chce pomoci doktoru Vérasvámímu vstoupit do klubu, jehož členové jsou pouze běloši, naplno tak odhalí pokrytectví a rasistické předsudky vládnoucích Britů. Ve svém prvním románu George Orwell barvitě popisuje Barmu dvacátých let, se všudypřítomnou korupcí, úzkoprsostí a zneužíváním domorodého obyvatelstva: „Koneckonců, domorodci byli přece domorodci — zasloužili si pozornost, to jistě, ale i tak to byl jen „poddaný“ národ, méněcenný národ lidí s černými obličeji.“

Vítejte ve strhujícím, zábavném a temném světě, ve kterém se cosi zásadního změnilo. Kdysi psával dějiny vítěz. Nyní je píše ten, kdo chce zvítězit. Guru propagandy poskytne našemu mladému hrdinovi životní šanci. Ten přijme lákavou nabídku a stane se placeným internetovým trolem. Velmi rychle ale zjistí, že ve válce o příběh není vítězů. Pachtí se v továrně na hlavní zprávy a tvoří nové mapy světa. Snil o rychlých penězích, teď mu ale hrozí, že ztratí lásku, tvář i vlastní jméno. Krátký román o dlouhé cestě do halucinačního světa za zrcadlem. Trol Michala Hvoreckého.

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Scholemovy Hlavní proudy židovské mystiky jsou dnes už klasickou oborovou prací, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci. Kniha vyšla nejprve v anglickém autorizovaném překladu již v roce 1941 (Shocken Publishing House) a v němčině pak pod titulem Die jüdische Mystik in ihren Haupströmungen v roce 1957 v nakladatelství Suhrkamp. Dílo bylo pak přeloženo do řady jazyků a znovu a znovu vydáváno v němčině a v angličtině. Mezi českými hebraisty ji vysoce oceňoval např. prof. Vladimír Sadek – např. v jeho knize Židovská mystika (2003), v níž se zabývá převážně kabalou, je na Scholema mnohokráte odkazováno. Vydání této knihy v českém překladu Martina Machovce zaplňuje velkou mezeru, která v tomto oboru až doposud v české překladové literatuře existovala.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kendži Mijazawa je autorem pohádkových povídek zasazených do snového světa plného nadpřirozených postav a nevšedních dobrodružství. V jeho osobitých dílech podobně jako kupříkladu v Malém princi si to své najdou všichni od mladých čtenářů až po ty starší a náročnější, protože se jedná o líbivé příběhy protkané alegoriemi a ponaučeními. Tato sbírka obsahuje výběr z pohádek, které provázejí již několik generací japonských čtenářů a jsou i dnes stále překládány do mnoha dalších světových jazyků. Své jméno získala podle Mijazawova ústředního díla Noc na galaktické železnici, jež vypráví o mladém chlapci Giovannim, který se už dávno před Malým princem vydal na cestu po hvězdách, aby nalezl význam pravého štěstí. Kromě toho v tomto souboru najdete taktéž kratší příběhy s neméně půvabnou atmosférou, jejichž ústředními motivy jsou například dospívání, nesmyslnost války či význam píle a úsilí.

Vydání knihy podpořil Japan Foundation.

Crozon je městečko na západě Bretaně – právě tam místní knihovník, samotář a podivín, inspirovaný Richardem Brautiganem, založí knihovnu odmítnutých rukopisů. A knihovna se zdárně plní… Po letech navštíví rodnou Bretaň mladá redaktorka věhlasného pařížského nakladatelství, jejíž kariéra je na zářném vzestupu. Na kontě má několik skvělých objevů, poslední dobou to však poněkud vázne a objevila se i nějaká ta šlápnutí vedle… Na jednom z výletů se svým přítelem-spisovatelem narazí na v té době už trochu pozapomenutou knihovnu odmítnutých rukopisů – a záhy v ní objeví majstrštyk, literární skvost, perlu mezi knihami, napsanou jistým Henri Pickem, místním výrobcem pizzy, jenž je už několik let po smrti. Když se vydají po jeho stopách, zjistí, že nic v jeho životě nenasvědčuje tomu, že by kdy napsal jedinou řádku, kromě pohlednice, kterou kdysi poslal dceři na letní tábor.Jeho dílo je ale zde a pomalu se z něj stává senzace literárního roku, kniha, která mnoha lidem, od čtenářů po literární kritiky, zcela zpřevrátí životy…

David Foenkinos s nadhledem a ironií zlomyslně míří do vlastních řad, zručně míchá skutečné postavy s hrdiny fiktivními, přičemž ani podoba těch druhých s žijícími osobami není náhodná, vtipně zobrazuje fungování literárního světa i jeho zákulisí a téměř spiklenecky do příběhu pro čtenáře vsunuje odkazy na známá i méně známá literární díla a anekdoty ze světa knih.

„Inteligentní, zábavné, kruté.“ – Bernard Pivot, Le journal de dimanche

„V rámci francouzské literatury mám velice rád Foenkise, jelikož opouští konvence a s každou knihou se dokáže proměnit.“ – Joël Dicker

Kniha francouzského významného politologa Dominique Moiseho (* 1946) se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton). Autor upozorňuje na to, že od 11. září 2001 zasahuje světová politika stále více nejen do našeho každodenního života, ale i do naší imaginace. Seriály se staly odkazem stejně tak kulturním jako politickým a skoro se přitom zdá, že jejich scenáristé se díky své intuici stávají lepšími analytiky současného světa než profesionální politologové. Na otázku, jaká emoce tedy nejvíce charakterizuje současnou společnost, Moise odpovídá: je to strach. Strach z barbarství a vítězství chaosu, jak jej zobrazuje Hra o trůny, strach z toho, že dosavadní řád a smysl světa mizí, jejž pociťují hrdinové Panství Downton, strach z terorismu, který je hlavním tématem série Homeland a konečně strach z ruské hrozby, již velmi realisticky zobrazuje norsko-švédský seriál Okupace.

Philippe Favre vykreslil velkolepý historický román hodný Alexandra Dumase staršího. Lékař z údolí Valais, jistý Guillaume Perronet, se postaví do čela vzpoury obyvatel kraje proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea. Zastání najde v osobě Karla IV., římského císaře a českého krále. Co tohoto evropského vládce s Perronetem pojilo? Proč se tak vysoce postavený muž rozhodl zakročit ve prospěch obyčejného provinčního lékaře? Autor v napínavém, romantickém a vtipném románu vrátil život skutečné, ale zapomenuté postavě Guillauma Perroneta a na základě historicky doložených faktů rozehrál barvitý příběh, zalidněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se v kulisách drsných alpských svahů i v kouzelné krajině údolí Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, usedlostí a vinic. Když ale v kraji vypukne vzpoura, malebná města hoří plamenem.

Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud), téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie. Tuto mezeru velmi zdařile vyplňuje Václav Grubhoffer, který ve své publikaci navazuje na svůj dosavadní výzkum a publikační činnost, která se setkává s mimořádně kladným ohlasem.Autor se v existující historiografické produkci velmi dobře orientuje, navíc má mimořádně šťastnou ruku při výběru pramenů. Díky jejich pečlivé kritice a originální interpretaci vznikla práce, která nesporně osloví jak odbornou, tak laickou veřejnost, neboť čtenáře přesvědčí, že téma zdánlivé smrti není jen tématem „vampýrské“ literatury, ale může být i tématem solidního vědeckého výzkumu.

„Zdánlivá smrt je bytostným tématem kulturní historie, protože jde spíše o konstruovanou symbolickou představu než o sérii událostí uchopitelných jako dějinná fakta. Představa pohřbení zaživa se v 18. i 19. století zjevně vynořuje, vytrácí a zase vrací, a proto i strach z tohoto pohřbení je zakotven kdesi mezi individuální psychologií a kolektivní společenskou pamětí. Je to strach před něčím, co stojí na hranici doslovného a imaginárního. Vytvořit komplexní vývojový příběh tématu zdánlivé smrti je proto možné jen se schopností interdisciplinárního pohybu, zahrnujícího celé spektrum materiálu od literárních děl či dobových záznamů přes dějiny každodennosti až po dějiny lékařství. V českém kontextu má téma zdánlivé smrti to štěstí, že si v osobě Václava Grubhoffera našlo autora, který je takovéhoto pohybu napříč různorodými disciplínami schopen.“
Petr A. Bílek

Cílem knihy je představit současnou evoluční biologii jako živý, bouřlivě se rozvíjející obor, založený nikoli na planých spekulacích, ale na exaktním, a přesto dobrodružném výzkumu. Kniha propojuje dva odlišné žánry – volně vyprávěný populární text a přehledné boxy, vysvětlující zásadní pojmy a koncepce. Je doplněna mnoha ilustracemi a rozsáhlým souborem literárních odkazů. Ačkoli se kniha nevyhýbá těm nejčastěji pojednávaným evolučním tématům (jako je např. evoluce chování a sociálního uspořádání se zvláštním přihlédnutím k lidské sociobiologii), zaměřuje se především na podstatu evoluční rozmanitosti živých organismů. Pokrok molekulární biologie i fylogenetických metod způsobil, že se dávný Darwinův sen o vytvoření kompletního rodokmenu všech živých organismů doopravdy blíží svému naplnění. Tím důležitější je vědět, jak se takové rodokmeny či stromy života vlastně dělají a jak je lze využít v evolučních úvahách.

Harvardský profesor symbologie Robert Langdon přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen.

Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen z Bilbaa uprchnout; doprovází ho při tom Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně se vydají do Barcelony za nebezpečným úkolem: nalézt záhadné heslo, s jehož pomocí odhalí Kirschovo tajemství. V cestě jim však stojí zákeřný nepřítel, který se nezastaví doslova před ničím…