Kniha „Domů do říše“ zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety. Popisuje průběh začleňování území souhrnně nazývaného Sudety do tzv. Velkoněmecké říše, zavádění německých právních norem, nacifikaci politického a veškerého společenského života, germanizaci české menšiny a vztah župních orgánů k protektorátu a protektorátním úřadům. Autor v ní ukazuje, že připojení tzv. Sudet k Německu nebylo hladkým procesem, ale že od počátku se v něm nadšení z „osvobození“ a naděje s ním spojované mísily se zklamáním. Sudetští Němci a jejich političtí reprezentanti v ní spatřovali symbol jejich vítězství v dlouhotrvajícím národnostním boji s Čechy. Doufali, že bude především sloužit jejich mocensko-politickým, ekonomickým, sociálním a kulturním zájmům, a přirozeně si pro sebe nárokovali obsazení rozhodujících politických funkcí. Vedoucí nacisté a byrokraté z ústředních orgánů ji naproti tomu chtěli budovat jako „vzorovou župu“, jako jeden z mnoha článků centralizovaného státu, vysílali tam úředníky z říše a rozhodně neměli v úmyslu příliš zohledňovat místní specifika. Různé důsledky a projevy tohoto konfliktu provázely dějiny sudetské župy po celé popisované období, tedy až do jejího konce na jaře 1945.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.
Adamsbergův tým odjíždí na stáž do Kanady, kde se má od kolegů z Kanadské jízdní policie učit zpracovávat genetická data, věc na začátku tisíciletí ještě zcela novou. Spolu s policisty se však k řece Otawě zřejmě dostal i přízrak, který Adamsberga pronásleduje od mládí… Po vraždě mladé dívky se hlavním podezřelým stává sám Adamsberg, temnou roli sehrál v případu alkohol a komisařovo opilecké okno. Ačkoli na rozdíl od Danglarda příliš nepije, tentokrát měl k pití pádné důvody. Fred Vargas jako obvykle mistrně vykresluje charaktery hlavních i vedlejších postav, mezi nimiž dominuje svérázná poručice.
Box obsahuje trilogii Jeho temné esence – Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko.
Kdesi ve stínu katedrály je magický prostor, kde se potkáte se svou minulostí. Napíše vám milovaná žena, kterou jste dávno pokládali za mrtvou. Váš přítel je brutálně zavražděn a pohřben hlavou dolů ve vysvěcené kryptě. I vám někdo usiluje o život, ale policie ve vás vidí vraha. A pak je tu někdo, kdo vás odjakživa nezištně miluje i se všemi vašimi obludnostmi. Před takovým se mějte nejvíc na pozoru.
Pátý román známého spisovatele, bohatě ilustrovaný Pavlem Růtem, nás uvádí do dějiště strašlivých událostí, jež postihnou nejznámější pražský chrám na podzim nejmenovaného roku: na zdech se objevují znamení s rohy, v zamrzlých kropenkách se zrcadlí budoucnost a v relikviářích přibývají čerstvé ostatky neznámého původu. Je jen otázkou času, kdy v chrámu zazní střelba a před Zlatou bránou poprvé zastaví pohřební vůz. Román je alchymickou sloučeninou dvou neslučitelných žánrů: jednak temného thrilleru, jednak zpovědi o ztrátě víry – a o jejím znovunabytí.
Alois Dubec byl téměř všude. Narodil se ve Vlachově Lhotě, zapadlé valašské vsi, odmala miloval armádu a za války poznal život dělníka na stavbě Hitlerových dálnic. Byl vojákem, italským partyzánem, švýcarským zajatcem a kadetem RAF v Británii. Ani po válce nenalezl klid. Unikal komunistickým represím, rubal kámen v lomu a uhlí v dolech. Nakonec emigroval do Švýcarska. Jeho nová země mu sloužila jako základna pro cesty po celém světě.
Za svůj život se stal sběratelem příběhů, i těch nejdivočejších. Ožívá v nich historie dvacátého století. Dřív je znali hlavně členové různých spolků a děti ze škol, kam chodil na přednášky. Jeho memoáry začaly vznikat poté, co ho 28. října 2016 vyznamenal prezident republiky Řádem Bílého lva.
Spoluautorem těchto psaných vzpomínek je Tomáš Menschik, novinář a publicista. Působil v Lidových novinách, časopisu Týden, v současnosti pracuje jako editor Českého rozhlasu Plus.
Zemité vyprávění o válce, divokém 20. století a o tom, jak je důležité mít v životě kus štěstí.
Jeden z posledních žijících veteránů RAF mluví o štěstí, díky němuž proplul válkou i divokým 20. stoletím.
V Osudovém konvoji zachycuje příběh jachtaře Davida Marka, jenž má přepravit z Bostonu do Evropy ruskou loď Oněga. Zatímco čeká na své společníky, tráví volný čas poznáváním památek. Při prohlídce domu revolucionáře Paula Revera upoutá jeho pozornost záhadný stolní orloj a neznámá kráska, ne nepodobná filmovým hvězdám třicátých let. Příležitost k seznámení však zničí výbuch bomby v blízkém okolí a totéž se opakuje i při setkání příštím. Tentokrát však Marek krasavici pomůže a zjišťuje, že je to krajanka – hraběnka Erwina Dubská. A zjevně skrývá tajemství…
Píše se rok 1946 a ve světě stále zuří válka. Pro Spojence se nevyvíjí příznivě: Velká Británie je v obležení a hrozí jí kapitulace. Zachránit ji může konvoj HX 402 s pohonnými hmotami, potravinami a dalšími zásobami, který se formuje v Halifaxu v Novém Skotsku. Z Bostonu ho má doprovodit eskadra britských protiponorkových plavidel. K nim patří také zbytek někdejšího loďstva federalizované habsburské monarchie: fregata České eskadry Podunajské federace SMS Jizera. Na její palubě je poručík David Marek pověřen dopravit do Británie dvorní dámu císařovny Zity, slečnu Erwinu Dubskou. Ženu, kterou léta beznadějně miluje…
Obstojí Jizera v boji s německými ponorkami a bombardéry? Odolá Británie nacistickému nátlaku? Dopluje jachta Oněga do Evropy? Co s tím vším má co dělat onen záhadný Reverův stolní orloj? A především, který z Davidů Marků je ten pravý?
Nečekaná bouře svede pod jednu střechu několik osob různého původu, povolání, názorů a životních cílů. Zatímco venku zuří živly, krátí si dlouhou chvíli vyprávěním příběhů, přičemž nevědomě odhalují své povahy, zklamání, motivace a cíle. Příběhy, dokonce i ty smyšlené, mají totiž sílu nořit se do nitra vypravěčovy duše, měnit lidské touhy, postoje a snad i samotnou skutečnost. Příběhy chtějí žít. Fikce se prolíná s realitou, historie se současností, a nakonec nikdo není tím, kým se zdál být na začátku. A snad právě o to příběhům šlo…
Svou nejnovější knihou Evoluce všeho podnikl přední britský popularizátor vědy Matt Ridley frontální útok na všeobecně rozšířenou představu, že svět je celý naplánovaný a že všechno musí být řízeno shora. Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je naopak prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných pří- růstcích, zákonitě a metodou pokusu a omylu – všechno jsou to různé verze biologického principu přirozeného výběru, ať jde o jazyk, trhy, vynálezy, morálku, náboženství nebo internet. Většina lidského světa tedy není výsledkem lidského ani jiného plánu, ale produktem lidského konání. Ridley myšlenku primární role evoluce podepírá erudovaně zpracovanými doklady z vědy, technologie, ekonomiky, historie, vývojové psychologie, politiky i filozofie. Evoluce je síla, která formuje naši kulturu, naše technologie, naše mysli a nyní formuje i naši budoucnost.
Znepokojivá analýza nejnovějšího vývoje v politické mapě Evropy. James Kirchick nemilosrdně přesně popisuje, jak se Evropa odvrací od liberálních hodnot a čím dál větší vliv a ohlas získávají populistické, xenofobní, nacionalistické, neliberální hlasy – podobný trend je ostatně patrný i v USA, vynesl do Bílého domu Donalda Trumpa. Autor se věnuje brexitu, antisemitismu ve Francii a Maďarsku, rozpínavosti Ruska a dalším problémům. Nepřehlédl, že se podobným tendencím nevyhnula ani Česká republika…
Víte, co jsou „nahaté“ ravioly, jak se dělá „svaté víno“ a jak chutná scottadito neboli „spálený prst“? Proč je lepší kupovat králíka i s hlavou a co to znamená, když mají těstoviny „duši“? Kde je hlavní město cibule a jaký moučník upekly ženy z Assisi umírajícímu svatému Františkovi? Americká autorka Suzanne Carreiro toho o kulinářských tajemstvích italské Umbrie ví ještě mnohem víc. Její kniha je nejen kuchařkou, ale i cestopisem plným chutí a vůní, průvodcem po restauracích, vinařstvích, polích, sadech a zahradách, i vzpomínkami na lidi, které v tomto starobylém kraji potkala.
Pomáhala jim sklízet šafrán, lisovat víno, vyrábět prosciutto, vypravila se na divoký chřest, na lov lanýžů, slavila v Umbrii Vánoce i další svátky – a sepsala pro vás všechno, co se naučila, včetně mnoha užitečných italských slovíček a hlavně desítek podrobně popsaných receptů a návodů.