Josefíně Bakerové bylo dvacet let, když se objevila v Paříži. Během jedné noci se z americké tanečnice stal idol. Fascinovala Picassa, Cocteaua, Le Corbusiera i Simenona. Ve třicátých letech se z ní stala první černošská hvězda světového věhlasu, od Buenos Aires po Vídeň, od Alexandrie po Londýn. Po válce, kdy se angažovala ve francouzském odboji, se rozhodla bojovat proti rasové segregaci. V padesátých letech adoptovala na svém zámečku v Milandes dvanáct sirotků různé pleti. O lásce a svobodě zpívala až do svého posledního vydechnutí. Catel Mullerová a José-Louis Bocquet vyprávějí skrze portrét Josefíny Bakerové příběh první poloviny dvacátého století od Broadwaye po Paříž Bláznivých let. Kniha líčí přijetí Černošské revue ve Francii, líčí angažovanost umělkyně během druhé světové války i po ní. Josefína Bakerová byla první velkou černošskou hvězdou, ale byla hlavně úžasnou ženou, velkou dámou a jedinečnou figurou, která se vepsala do historie. Od počátku dvacátého století až do smrti Josefíny Bakerové v roce 1975 sledujeme krok za krokem, téměř minutu po minutě dráhu té, jejíž život by každodenním bojem v uměleckém horečnatém a neklidném životě.
Zpěvák. Hudební skladatel. Textař. Herec. Spisovatel. A především kultovní postava světové kultury. Tím vším je Nick Cave, rozervanec a současně workoholik, člověk posedlý až manickou potřebou tvořit. Německý kreslíř Reinhard Kleist, mistr životopisného komiksu (v Argu už vyšly jeho knihy Boxer, Johnny Cash, I see a darkness, Sen o olympiádě), vytvořil ve své dosud nejobsáhlejší biografii strhující panorama nespoutanosti i závislosti, vášně i zkázy, lásky i smrti a již poněkolikáté prokázal, že umí překročit hranice běžného komiksu. Jeho výbušná směs tvořená Caveovými písněmi, historickými (polo)pravdami a zábavnými spekulacemi představuje veskrze bizarní návštěvu caveovského světa a je skutečnosti mnohem blíž než jakýkoli Caveův životopis. Husí kůže zaručena!
Překladová práva zakoupilo již 13 zemí.
„Ale aby bylo jasné – Elisu Day jsem nezabil.“ NICK CAVE
Ohlasy v tisku:
„Kleistův Cave – to je jízda jako na tripu!“ (Hamburger Abendblatt)
„Strhující a uhrančivé jako Caveovy písně.“ (STERN)
„Exploze nápadů.“ (Darmstädter Echo)
„Dalo by se to napsat lépe? Ne.“ (Rhein-Neckar-Zeitung)
„Svým komiksem postavil Reinhard Kleist pomník západnímu Berlínu 80. let.“ (rbb kulturradio)
„Pokud patříte k fanouškům Nicka Cavea, okamžitě si tuhle knížku přečtěte.“(Dangerous Minds)
„Kleistova evokativní kresba, temná, dramatická a pravidelně prokládaná humornými tóny, se k protagonistovi životopisu hodí naprosto dokonale.“ (The Current)
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
Simon Shaw si zdánlivě nemá nač stěžovat: je mu dvaačtyřicet, je zdravý, bohatý a úspěšný. Jenomže se zrovna rozvedl a jeho bývalá žena se ho snaží připravit nejen o spoustu peněz, ale (za vydatného přispění jeho klientů) i o všechnu energii. Na radu svého majordoma, přítele i důvěrníka Ernesta se Simon vydává odpočívat do jižní Francie. Náhoda (či nehoda) uvězní Simona v jedné luberonské vesnici a přivede mu do cesty okouzlující Nicole, která ho nadchne pro úžasný plán: koupit ve vsi opuštěnou četnickou stanici s nádherným výhledem do kraje a proměnit ji v útulný provensálský hotýlek. Simon, Nicole a pochopitelně Ernest se po hlavě vrhnou do nového života. Všechno běží jako na drátkách, idyla je na spadnutí…, bohužel však dojde k vyloupení banky v blízkém městečku, což otevře hráz povodni neblahých událostí a nepříjemných odhalení, které ohrožují ráj na zemi, jenž si Simon hodlal vybudovat. Hoteliérem v ráji aneb Loupež po provensálsku O autorovi Peter Mayle (1939–2018) byl jedním z nejznámějších současných anglických spisovatelů. Dlouho žil v USA a pracoval v reklamní agentuře, poté se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Koncem 80. let 20. století se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, česky vyšly např. Navždy Provence, Hotel Pastis, Psí život, Znovu Provence, Podfuk jako víno, Dobrý ročník, Francouzské hodokvasy, Tajnosti francouzského pekaře a Podfuk na Korsice. Kniha Rok v Provenci se stala předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii. Rok v Provenci vyvolal takovou vlnu popularity a s ní související ztrátu soukromí, že Mayle musel Francii na přechodnou dobu opustit. Když se později se svou ženou a psy opět vrátil do provensálského Luberonu, jeho přesnou adresu znali jen jeho nejbližší sousedé. Od roku 2002 byl nositelem řádu Rytíř Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii. Zemřel v Provence. výkřik Ukradená idyla aneb Loupež po provensálsku.
Dvanáctiletá Clover Quinnová vyrůstá jen s tátou Darrenem a v hlavě má spoustu nezodpovězených otázek. Rozhodne se, že letos o prázdninách na ně najde odpovědi. Z věcí, které zbyly po její matce Becky, začne v prázdném pokoji vytvářet muzeum. Jako kurátorka vybírá předměty, které ji nejvíce zaujaly, a postupně skládá příběh matčina, otcova i svého života. Střípky každého příběhu je však možné poskládat různě – podle toho, co hledáme a jaké máme touhy a představy.
Samota je zlověstná a nebezpečná: místo na pobřeží Irského moře, které nese pečeť dávných dob a během staletí si vyžádalo desítky, ba stovky životů – zvířat i lidí. Písčiny na pobřeží jsou zrádné, příliv nenadálý, počasí věčně nevlídné. Právě do těchto končin v severní části hrabství Lancanshire přijíždí na jedny Velikonoce někdy v sedmdesátých letech minulého století vypravěč, jeho mentálně postižený bratr Hanny a skupinka věřících z jedné katolické farnosti na předměstí Londýna. Do kraje, z něhož pochází vypravěčova matka, jezdila skupinka pravidelně již s minulým knězem; po jeho smrti se sem vydávají znovu s knězem novým, a to v naději, že návštěva věkovité kaple v nehostinném kraji napomůže zázraku a Hanny se uzdraví. Poutníci však v kraji rozhodně nejsou vítáni – jsou svědky událostí, jejichž význam se jim ozřejmí až mnohem později. Samota je úžasný gotický thriller, skvěle vyprávěný a plný napětí. Jako takový dá vzpomenout na klasiky žánru typu Maturinova Poutníka Melmotha nebo nejlepší prózy Daphne du Maurierové.
Vítěz Costa Book Award a British Book Industry Award pro nejlepší debut roku 2015.
THE SUNDAY TIMES TOP 10 BESTSELLER.
WINNER OF THE 2015 COSTA FIRST NOVEL AWARD.
THE BRITISH BOOK AWARDS BOOK OF THE YEAR 2016.
„Naprosto skvělé čtení.“ – Stephen King
„Hrůzy tohoto románu jsou neomezené… Jak ohavnosti, tak i zázraky.“ – New York Times
Mamlas z maloměsta patří k té méně známé tvůrčí linii autora, který se proslavil svými jedinečnými, mnohokrát zfilmovanými sci-fi příběhy. Je to naturalistický pohled na nižší střední třídu americké společnosti poválečných let a její chování. „Malí“ lidé z rodin, které zásobovaly armádu mladými muži, často z války žili, neboť pracovali pro stát a stát je platil. Po válce však tuto jistotu ztratili a často se ocitli na holičkách, tak jako neslavný hrdina tohoto příběhu Roger Lind. Roger měl však štěstí: za peníze od tchyně si zařídil prodejnu a opravnu televizorů, rodina se jakž takž vzmohla a Rogerova žena Virginia se rozhodla dát syna Grega do lepší školy. Tam Roger potká Liz Bonnerovou, ženu šikovného obchodníka Chika, představitele té lépe situované střední třídy. Když Liz zatouží po Rogerovi a Chic se zakouká do jeho kšeftu s televizory, na rozpad rodiny a ztrátu hodnot a iluzí je zaděláno až sadisticky.
Ve čtvrtém dílu se s Sherlockem Holmesem a jeho chytrou mladou ženou Mary Russellovou vydáme do Dartmooru, na známá strašidelná blata plná vřesu a pitoreskních skalních útvarů, kde slavný detektiv před lety vyřešil svůj nejznámější případ: ten o psu baskervillském. V poslední době se totiž přízrak černé obludy začal na slatinách objevovat znovu, navíc v doprovodu příšerného kočáru a v něm jedoucí vražedkyně, která je dávno po smrti. Manželé se musí rozdělit, neboť stopy je vedou na opačná místa, například k novému majiteli baskervillského sídla, dobrodruhovi pamatujícímu americkou zlatou horečku. Na blatech však dojde k vraždě a začíná se ukazovat, že Sherlock neměl nechat Mary bez ochrany…
Memoáry chlupatého stvoření neznámého původu, toulavého psiska, které jednoho dne našla autorova manželka opuštěné na pokraji jedné vesnice v Provenci, jsou plné pozoruhodných postřehů o lidském životě viděném z perspektivy sahající člověku asi po kolena, osvěžených humorem, kterému se sice říká anglický, ale k českému má opravdu blízko. Skutečným „autorem“ je totiž pes, a člověk se z té psí filozofie o sobě ledacos dozví.
Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.
„Dokumentární“ thriller nominovaný na Man Booker Prize a přeložený do více než dvanácti jazyků se tváří jako soubor „nalezených“ listin pojednávajících o vyvraždění jedné rodiny na skotském venkově v roce 1869 a následném soudu, který zkoumá, zda byl pachatel při spáchání činu příčetný, anebo se propadl do šílenství. Napínavé líčení je navíc vynikajícím pokusem rozlišit tyto dva stavy lidské mysli a také historickým esejem o tom, jak se v kriminalistice začaly uplatňovat poznatky psychiatrie a psychologie zločinu, doplněným o humorné přiblížení tehdy módní pseudoteorie degeneracionismu a dědičnosti zločinné povahy. Graeme Macrae Burnet (1967) je skotský prozaik žijící v Glasgow; nějakou dobu pobýval i v Česku. Upozornil na sebe výraznou prvotinou, mystifikační detektivkou Zmizení Adele Bedeauové (česky Argo 2018). Druhý román, Jeho krvavé dílo, sklidil obrovský úspěch u čtenářů
„Ďábelsky čtivé.“ The Guardian