Řada hudebníků v rozhovorech mluvívá o tom, že by jednou chtěli napsat román, že je to ohromně láká – nakonec se však k tomu nikdy nedostanou. Anebo si opravdu čas najdou a dají do psaní veškerou píli a trpělivost, pak se ovšem ukáže, že se krapet přecenili a že snad měli raději zůstat u písní… To ale není případ Nicka Cavea. Ve svém románovém debutu A uzřela oslice anděla z roku 1989 skvěle mísí vlastní osobitou poetiku, plnou romantických obrazů, biblických narážek, morbidních představ i černočerného humoru, s velkým čtenářským rozhledem (inspirací mu byla především americká jižanská literatura, Williamem Faulknerem či Flannery O’Connorovou počínaje a Cormacem McCarthym konče). Jeho barokně košatému, grotesknímu příběhu, zasazenému na americký Jih 40. a 50. let dvacátého století, dominuje násilí, alkohol, zvrácenost a zvířecí instinkty; nechybí ani Boží trest a ďábelský smích. V románu A uzřela oslice anděla, kongeniálně přeloženém Tomášem Hráchem, se zkrátka nic neodpouští a za vše se tvrdě platí.

Román sklidil nadšený ohlas světové kritiky pro svůj jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství.

Wej Da, mladý advokát, se pyšní tím, jak dokonalým je darebákem. Neuhýbá před žádnou lstí či ranou pod pás, pokud mu přinese větší zisk či sladkou satisfakci z pomsty. Podplácení veřejných činitelů, defraudace, praní špinavých peněz, prostituce jsou jeho každodenním chlebem, to vše navíc pozoruje cynickým zrakem člověka, pro kterého jsou přátelství a láska pouze další příležitostí k obchodu. Mladý hrdina, narozený během Velké kulturní revoluce, zkušeně lavíruje v krutém, nemilosrdném justičním světě a postupuje dál a dál na cestě, která nekončí nikde jinde než v pekle.

Román Než slehne rudý prach, líčící drsným jazykem všudypřítomnou korupci v současné Číně, byl vydán v roce 2008. Mohl však vyjít až po rozsáhlých cenzurních zásazích v rozsahu desetitisíců znaků. Zakončení románu musel autor podle vlastních slov přepisovat ve třech různých verzích; ani nakonec publikovaná podoba však cenzuru plně neuspokojila a jeho vydavatel byl krátce nato donucen své nakladatelství zavřít.

„Süe-cchun Mu-žung je jedním z nejkontroverznějších současných čínských autorů. Je pro něj příznačný stylisticky vybroušený ,cynický realismus‘, což je velmi účinná forma pro popis současné čínské společnosti s jejími chronickými neduhy v podobě korupce, úřední zvůle a celkové morální apatie.“ – sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis.cz

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Vše začíná v kopcích nad Los Angeles, v extravagantní rezidenci s velkolepým vinným sklepem právníka holywoodských hvězd Dannyho Rotha, který se chce pochlubit svou ohromující sbírkou vín vynikajících ročníků, a tak pozve novináře, aby o ní napsali. Články však vzbudí velký zájem nejen u smetánky. Když se Danny vrátí z lyží, najde sklep vyprázdněný.
Pojišťovna, u které si Roth sbírku pojistil na několik milionů dolarů, si najme soukromého detektiva a odborníka na víno, Sama Levitta, který se po stopách tekutého pokladu vydá. Pátrání ho dovede do Bordeaux a pak do Provence, kde se Sam setká s výstředním multimilionářem, jenž by snad mohl mít se zmizením vzácných vín něco společného. Za vydatné podpory půvabné francouzské kolegyně se Sam potýká nejen s indiciemi, s podezřelými a s kriminalistickými hádankami, ale i se svůdnými lákadly v lahvích i na talíři.

Chance je zahradník, který desítky a desítky let žije jen na malém prostoru domu a zahrady. O světě okolo sebe neví téměř nic, zná ho jen z televizní obrazovky. Když jeho pán zemře, musí opustit bezpečnou zónu a poprvé od svých čtrnácti let vyjde mezi lidi. Automobily jsou úplně jiné než přepychový ford ze třicátých let, který Chance desítky let oprašoval. Není divu, že přehlédne limuzínu a stane se účastníkem dopravní nehody, jak se píše v protokolech. Prostoduchý muž vstupuje náhle řetízkem náhod do velkého světa byznysu. Kosinski svým námětem ilustruje Sartrovu myšlenku, že peklo je neschopnost uniknout druhým, kteří vám znovu a znovu dokazují, že jste takoví, jak vás vidí oni. Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.

Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.

Knihu Smrt města (Śmierć miasta,1946, č. 2003 pod názvem Pianista) nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak začít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství pokoušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: „Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.“

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Ewald Murrer publikuje střídmě, jeho básním je vlastní tlumená atmosféra a uměřenost ve výrazu. Jeho texty bez vazby na konkrétní čas a prostor jsou obrazy, v nichž se prolínají spatřené detaily a výjevy s vytříbenými představami stvořenými imaginací. Převládající náladou je melancholie a smutek, které se pojí s obrazy stínů a temnot; ale jako protiklad tohoto ladění se vrací sugestivní obraz slunce planoucího na noční obloze… Obraz básníka, který v samotě jen „hledí z okna a píše báseň“, však narušuje ironický odstup, s nímž si autor vypůjčuje motivy a postupy dekadentní poezie. Působivé obrazy, přesná pojmenování, neobvyklé detaily si dokážou čtenáře podmanit, odvést od všedních událostí a přimět ho sledovat s autorem proměny krajiny, nebe i vlastní mysli.

EWALD MURRER (* 1964 v Praze) je autorem básnických sbírek Mlha za zdí (Mladá fronta, 1992), Vyznamenání za prohranou válku (Vokno, 1992), Zápisník pana Pinkeho (Inverze, 1993), Situace (Krásné nakladatelství, 1995), Sny na konci noci (Petrov, 1996) a Nouzové zastavení času (Host, 2007). Publikovat začal v osmdesátých letech v prostředí undergroundu, podílel se mj. na legendárním sborníku Už na to seru, protože to mám za pár, jeho texty jsou zastoupeny i v antologii poezie druhé generace undergroundu U nás ve sklepě (Revolver Revue, 2013). Jeho báseň Nad řekou plyne stříbřitý opar z přítomné sbírky zařadili editoři Sylva Fischerová a Jan Šulc do antologie Nejlepší české básně 2017.

Mladá Američanka Hannah přijíždí do Florencie s bolestným tajemstvím – zotavuje se z vážné poruchy příjmu potravy, kterou po léta trpěla – a pokouší se v Itálii začít nový život. Postupně se sžívá s novým prostředím, získává přátele, pomalu se začíná orientovat v místní složité sociální dynamice, flirtování, závratné posedlosti fotbalem a kulinářském umění; neukojitelná chuť do života místních obyvatel ji fascinuje i odpuzuje.
Nejvíc jí ovšem učaruje minulost města. Ta je pro ni přínosná i nebezpečná zároveň – Hannah totiž ve Florencii objevuje nejrůznější zpodobnění krásy a brzy ji zaujme to, co lze nalézt jen mimo běžné turistické trasy: příběhy světic a mystiček, žen, které hladověly a trpěly kvůli Bohu. Jejich extatické stavy jí v mnohém připomínají její vlastní; čím víc se s nimi ovšem identifikuje, tím naléhavěji se jí vrací přízraky z minulosti…

Román Jessie Chaffee se vyznačuje nádherným stylem, ať už se v něm popisuje fyzická námaha při sportu či prazvláštní extáze světic… Autorka nám nabízí působivý příběh, dílem love story, dílem bildungsroman, a zároveň výtečný portrét prastarého města ve vší jeho kráse i dekadentnosti…
–Alice McDermottová, The Atlantic

Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí, jejichž témata jsou různorodá: boje proti Maurům (smrt posledního vizigótského krále Rodericha), nesváry mezi feudály a králem, příběhy z okruhu artušovského (příběh Amadíse a Oriany) i karolinského, nářky nešťastně zamilovaných rytířů, události z řeckých a římských dějin (epizody z trojské a 2. punské války) i příběhy biblické (návštěva královny ze Sáby u krále Šalomouna).
Mezi romancemi ze španělských národních dějin zde vyniká básnické líčení porážky od Maurů a smrti posledního vizigótského krále Rodericha (r. 711) nebo konflikt kastilského krále Alfonse VIII. s jeho feudálními vazaly; v romancích z karolinského cyklu se setkáváme s císařem Karlem Velikým i jeho pairy, například s hrabětem Rolandem; artušovský cyklus zastupují příběhy Amadíse a Oriany; antická témata se vyskytují v líčení epizod z trojské války nebo z druhé války punské (o Hannibalovi); biblické příběhy vyprávějí například o návštěvě královny ze Sáby u krále Šalamouna nebo o králi Davidovi; milostná témata se týkají obvykle dvorských zápletek, jejichž rozuzlení může být tragické. Konečně pak nechybí ani milostný nářek zamilovaných a odmítaných rytířů.

Výbor z romancí vytištěných v 16. století v Burgosu. Jejich témata jsou rozmanitá: boje proti Maurům, nesváry mezi feudály a králem, příběhy z artušovského a karolinského okruhu, události z řeckých a římských dějin i příběhy biblické.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury Španelska.

Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu. Nechává stranou zázračné schopnosti, kterými vládnou, protože by bylo příliš snadné ukázat, že „to přece nejde“, ale ptá se, které z těch působivých činů a výkonů jsou s fyzikálními zákony v souladu. Tahle nová perspektiva je jednak zábavná a ozvláštňující, ale taky plně funkční: čtenář spolu se zábavným čtením, které je mj. přehledem superhrdinského žánru, dostane nenápadně i svébytnou učebnici fyziky.

Autor se rozhodl využit svého celoživotního zájmu o superhrdinský komiks a s jeho pomocí zprostředkovat laickému čtenáři základní fyzikální poznatky. Postupuje od nejjednodušších mechanických principů a postupně se propracuje až ke kvantové mechanice – každé probírané téma vykládá v souvislosti s příhodou některého z četných superhrdinů s nadlidskými schopnostmi. Jeho východisko je přitom poměrně neočekávané – bylo by sice snadné probírat se komiksy a ukazovat, proč jsou z fyzikálního hlediska nesmyslné, ale Kakalios postupuje opačně: každému superhrdinovi „dovolí“ užívat jeho superschopnosti (takovou shovívavost v sobě přece musí najít každý čtenář komiksu), a zaměřuje se na výjevy a epizody, kde k porušování přírodních zákonů nedochází – kde autoři využívají fyzikálních principů správně. Coby dlouholetý vysokoškolský učitel, který ví, jak získat a udržet pozornost, dokáže navíc svůj výklad podat srozumitelně, svěže a zábavně; a výklad o fyzikálních jevech navíc organicky propojí s exkurzy do dějin klasického komiksu.

Kakalios na postavách jako Superman, Spider-Man i méně známí hrdinové jako Ant-Man vysvětluje fyzikální principy od gravitace a pohybových zákonů po kvantovou mechaniku.

– Star-Tribune (Minneapolis)

Fyzika je zde popisována s pochopením a humorem, a to i v těch případech, kdy ji v dotyčném komiksu uchopili špatně.

– Nature

Humorný, nicméně poučný pohled na to, co nás Superman a Spider-Man mohou naučit o fyzice… Zábavné… Vysvětlení autora jsou jasná a snadno pochopitelná.

– Science

Kakalios i o těch nejnepochopitelnějších teoriích vypráví se zápalem, vlídně a se zálibou v mizerných (opravdu mizerných) vtipech.

– Kirkus Review

Fascinující seminář o tom, jak by superschopnosti mnoha hrdinů z vědeckého hlediska fungovaly a nefungovaly.

– Starlog