Fotografická kniha významného českého kameramana a fotografa Josefa Illíka, spolutvůrce filmů Král Šumavy, Kočár do Vídně, Kladivo na čarodějnice, Ucho, Už zase skáču přes kaluže,Tři oříšky pro Popelku, Princ a Večernice a dalších, předkládá čtenáři působivé obrazy Prahy a jejích obyvatel, které autor citlivě zachytil v letech 1945–1958. Naskýtá se tak jedinečná možnost spatřit místa, která již dávno neexistují, nebo se k nepoznání změnila, a pocítit pražskou atmosféru tehdejší doby.
Josef Illík, původní profesí fotograf, po sobě zanechal cca 4000 neroztříděných černobílých negativů, které nasnímal na legendární fotoaparát Rolleiflex. Je zajímavé, že prakticky nikdy z negativů nepořizoval fotografie a na snímky se po jejich pořízení tudíž nepodíval. Dnes, když se po desetiletích započalo s archivací celé sbírky a snímky mají své první diváky, se ukázalo, že se jedná o výjimečné fotografické dílo, jež si zaslouží knižní vydání.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Jedenáct let vycházely pravidelně v časopise Čilichili sloupky Pavlač Emila Hakla. Zveřejnit všechny by nejspíš bylo čtenářsky neúnosné, a tak jsme se vydali osvědčenou cestou autorského výběru. Výbor z Pavlače Emila Hakla obsahuje nejvýraznější kousky z autorovy sloupkařské dekády.
Jediný román kultovní americké básnířky Sylvie Plathové Pod skleněným zvonem vznikl v roce 1962 – údajně hektickým tempem – a vyšel pod pseudonymem Victoria Lucas v lednu 1963, pouhý měsíc před dobrovolnou smrtí autorky. Kniha se dnes počítá k americké klasice a bývá stavěna především do sousedství Salingerovy přelomové prózy „Kdo chytá v žitě“. Dospívající vypravěčka Esther vstupuje do „velkého světa“, který jí ale zůstává cizí a přiměje ji až k rozhodnutí odejít ze života, realizovaném v sérii nezdařilých pokusů. Jedinečnost románu tkví v tom, jak proti sobě – či spíše vedle sebe – staví život a smrt, konformitu a sebedestruktivitu, „zdravý rozum“ a údajnou choromyslnost. Knihu vydáváme ve vynikajícím překladu Tomáše Hrácha, pro nějž byla Sylvia Plathová doslova osudovou autorkou.
V částečně autobiografickém románu Hipík se Paulo Coelho vrací do svého mládí, do bouřlivé doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Na pozadí hlavní linie vyprávění, líčícího cestu dvou mladých lidí – Paula a Karly – za duchovním poznáním do Nepálu, sledujeme celosvětové hnutí hippies i dramatické události jara roku 1968 ve Francii. Paulo a Karla se setkávají v Amsterodamu, kde Paulo doufá najít nové životní impulzy, nakonec se však nechá přesvědčit a nastoupí s Karlou do autobusu směřujícího do Káthmándú. Dlouhá cesta a nevelký okruh cestujících poskytují autorovi prostor pro líčení dalších událostí i lidských osudů.
Západozemí ochromila válka. Ze silného a sebevědomého království zůstaly jen trosky a z mocných rodů jsou nyní pouhé frakce, které bojují o přežití. Železný trůn sice stále láká další a další kandidáty, ale síla na jeho získání jim schází. Podobná situace musí nutně vylákat z děr mrchožrouty, kteří se budou snažit hodovat na zbytcích a urvat také něco pro sebe. Rodí se nové svazky, aliance, objevují se noví hrdinové i padouši. Víc než o trůn jde ale v novém uspořádání o přežití, což není snadný úkol ani pro šlechtice, natož pro obyčejný lid. Epické vyprávění s desítkami jednajících postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů.
Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.
Bob Dylan patří k největším hudebním, kulturním a vlastně i společenským ikonám dvacátého a jednadvacátého století – na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Václav Havel či Barack Obama. Nemá snad ani smysl vypočítávat všechna ocenění, jichž se Dylanovi během jeho zcela mimořádné tvůrčí dráhy dostalo – od mnoha cen Grammy přes Oscara, Zlatý glóbus, Pulitzerovu cenu, záplavu čestných doktorátů až po Nobelovu cenu za literaturu; postačí konstatovat, že vydal osmatřicet autorských alb, prodal přes sto dvacet milionů desek a jeho písně tvoří samotné srdce kánonu současné populární hudby. Náš třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba. Nabízíme přitom tzv. zrcadlovou edici: nalevo Dylanův originál, na protější stránce český překlad Gity Zbavitelové.
Malíř, hudebník, divadelník a literát Petr Nikl vzdal ve své nové knize poctu mamince, známé designérce hraček Libuši Niklové. Vzpomínkové rozhovory matky se synem se prolínají s originální úvahou o tajemství umělecké tvorby a s fantazijním, pohádkovým příběhem o putování za zlatým slunečním vlasem. Kniha má výjimečnou minimalistickou grafickou podobu.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století. Zároveň si ale všímá samotných náboženských představ heretiků, především valdenství. Středověké hereze přitom pojímá jako výraz disidentství, zaměřeného proti autoritativním přístupům katolické církve, a jako hledání alternativ a pravých náboženských ideálů. V tomto duchu jsou vedeny i jeho pohledu do nitra husitské reformace, kterou považuje za skutečnou náboženskou revoluci. Přínos Patschovského přístupu spočívá ve skutečnosti, že husitskou revoluci nazírá v širokém evropském kontextu, aniž by přitom potlačoval její jedinečnost.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
V knize Chonrad Stoeckhlin a „noční houf“ Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, o létání vzduchem a o materiální i potravinové hojnosti, jež se střetávaly s názory proti pověrám bojujících inkvizitorů. Možná bezděčná, možná naopak zcela cílená poznámka Chonrada Stoeckhlina o tom, že se v doprovodu anděla účastnil putování tzv. „nočního houfu“, během něhož získal nejen obecně uznávané léčitelské schopnosti, ale i dovednost rozpoznávat čarodějnice, zavdala podnět k rozsáhlému čarodějnického vyšetřování na statcích augsburského biskupa.
Na základě Stockhlinových výpovědí bylo nakonec obviněno a upáleno několik desítek žen a výjimečně i mužů. Behringer mistrně rekonstruuje jak mechanismus inkvizičního vyšetřování, tak způsob myšlení inkvizitorů konce 16. století, kteří veškeré představy lidové víry ztotožňovali s působením ďábla. Spolu s tím však rovněž ukazuje, jak etnografická bádání počínaje bratry Grimmy zkreslila a zneprůhlednila povědomí o lidové kultuře a jak nám teprve návrat k pramenům 15. a 16. století umožňuje bez předsudků nahlédnout do náboženských představ obyčejných a literárně nevzdělaných lidí, v nichž se křesťanství mísilo s nejrůznějšími animálními kulty.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. Ve snaze předejít nevyhnutelné odvetě se rozhodne pro odvážný protiúder. A zatímco se po dlouhou dobu vysílané vesmírné lodě blíží k území nepřítele, program pro výchovu mladých velitelů se snaží nalézt vůdce, jenž by zneškodnil mimozemskou hrozbu jednou provždy. Zdá se, že vyvoleným je Andrew „Ender“ Wiggin, geniální chlapec, jenž se v útlém věku stává hlavní nadějí na vítězství. Nároky na něj kladené jsou ovšem enormní, pokud zvítězí, stane se pachatelem xenocidy – absolutního vyhlazení mimozemské inteligentní rasy, a pokud prohraje, pak bude lidstvo vydáno na milost agresivnímu nepříteli. Žádný dospívající chlapec dosud nikdy nečelil tak vážné výzvě…
Enderova hra je samostatným příběhem, ale také prvním svazkem obsáhlého cyklu, ve kterém zoufalý boj o přežití dovede lidstvo ke hvězdám.
Enderova hra je po desetiletí jedním z nejpopulárnějších science fiction románů. Získala věhlasná žánrová ocenění Hugo a Nebula, byla přeložena do více než třiceti jazyků a zpracována do úspěšného stejnojmenného filmu.