Během šesti měsíců jsou zavražděny tři malé děti a čtvrté unikne smrti jen o vlásek. Zpočátku pachatel řádí na Ostravsku, posléze se přesouvá do Prahy. Všechny případy mají jedno společné – k vraždám či pokusům o ně dochází den před narozeninami obětí. Kdo za ohavnými
skutky stojí a jaké pohnutky ho k nim vedou, intenzivně zjišťují zprvu ostravští kriminalisté pod vedením Ivoše Kiliána a později se k nim připojí i pražští kolegové s týmem Radima Brázdy.
Jde o jejich druhý společný případ, poprvé se takto sešli při vyšetřování případu, který čtenáři znají z knihy Perfektní alibi. Při postupném odhalování nových a nových skutečností jsou okolnosti smrti malých dětí čím dál děsivější. Mordparty svádějí závod s časem a dělají všechno pro to, aby vraha dopadly dříve, než stačí znovu zaútočit.

Kniha Mýty Západu původně vyšla v roce 1964 jako třetí svazek monumentální čtyřdílné série Masky bohů a stejně jako nová vydání předchozích dílů, Primitivní mytologie a Orientální mytologie, i tato kniha začleňuje aktuální poznatky z archeologie, antropologie a psychologie.
V tomto svazku autor sleduje mytologické základy západních náboženství a proměnu, k níž došlo při přechodu od mytologií zaměřených na ženský princip k patriarchálním náboženským systémům. Ukazuje, jak kdysi ústřední postavení plodné bohyně Země – matky a dárkyně života – postupně nahradily kulty mužských božstev spojených s mocí, válkou a zákonem. Autor zde zkoumá mytologické kořeny judaismu, křesťanství, islámu a zoroastrismu a sleduje jejich vzájemné ovlivňování v průběhu dějin.

Neuvěřitelný příběh mladičkého „básníka z Terezína“ Hanuše Hachenburga (1929–1944). Baptiste Cogitore jemně, s velkou empatií proniká do krátkého, pohnutého a přitom bohatého života židovského chlapce z Prahy, který byl do drsné reality uvržen ještě dřív, než svět začala ničit zhoubná ideologie: narodil se v roce 1929 v židovské zámožné rodině, ale v roce 1938 ho matka z osobních důvodů umístila do sirotčince. Ve třinácti letech byl deportován do ghetta Terezín a v prosinci 1943 do Osvětimi-Březinky, kde byl den před svými patnáctými narozeninami zavražděn. Předtím, ještě v Terezíně, za sebou zanechal hlubokou stopu – v jednom z baráků ghetta na čtyřicet chlapců založilo tajný časopis Vedem a „autonomní republiku ŠKID“.
V této skupině si Hanuš rychle získal ústřední postavení jako mimořádně talentovaný básník a publicista.

Baptiste Cogitore deset let bádal v archivech, shromažďoval informace i svědectví lidí, kteří Hanuše znali. Na základě svých rešerší natočil o Hanušovi dokumentární film Le Fantôme de Theresienstadt a poté napsal knihu Chlapec kometa (L’enfant comète, 2025) – v nich se mj. objevují i nesmírně působivé Hanušovy básně.

Děj románu, jehož hlavními postavami jsou Nancy Wheelerová a Robin Buckleyová, se odehrává v mezidobí mezi čtvrtou a pátou řadou kultovního seriálu Stranger Things.
Nancy by měla na podzim nastoupit na univerzitu, ale může z Hawkinsu vůbec odejít, když kdesi v přítmí pořád číhá Vecna? Když se začne spolužák Joey Taft chovat podivně, je Nancy přesvědčená, že si netvor vybral další oběť. A proč náhle tolik obyvatel Hawkinsu trpí dýchacími potížemi? Jakmile se Nancy s Robin pustí do vyšetřování, pověsí se jim na paty tajemný muž. Kdo to může být? Má snad něco společného s Obráceným světem?

Kultovní kyberpunkový román Neala Stephensona, pro kterého znamenal raketový start do světa science fiction, představuje Ameriku takovou, jak ji (dnes ještě) neznáme: jako změť městských
státečků založených na prodejních licencích a propojených pouze hypermoderní virtuální sítí, jakýmsi internetem na třetí. Tento svět je však ohrožen novou drogou zvanou Snow Crash, která je
zároveň i počítačovým virem. Na scénu tak vstupuje Hlavní Hrdina, geniální hacker, mistr bojových
umění a zaměstnáním poslíček pro mafiánskou rozvážkovou službu pizzy. Jeho úkolem je zachránit civilizaci před osudem, který stihl staré Sumery při stavbě Babylónské věže…

Vize postmoderní společnosti ohrožované zcela současnými riziky, přímo ďábelské tempo rozvíjení děje a lehce černý humor – to všechno jsou nepochybně důvody, proč se tato kniha stala světovým bestsellerem.

Ekonomie může pomoci realizovat společné dobro, pokud ekonomové opustí své obvyklé role: psaní odborných článků do vědeckých časopisů, které čtou jen jejich kolegové, nebo vypouštění zjednodušených pouček v televizních debatách, které už veřejnost i politici znají nazpaměť.
Autor sám jde v této knize příkladem, vymaňuje se z role akademického ekonoma a věnuje se široké škále oblastí, které aktuálně ovlivňují naše každodenní životy i budoucnost lidstva: klimatické změně, nezaměstnanosti, světovému finančnímu řádu po roce 2008, digitální revoluci, inovaci, právu na soukromí nebo správné rovnováze mezi trhem a regulací. Vysvětluje příčiny řady palčivých společenských problémů, podrobuje kritice převládající ekonomické teorie, vyvrací běžné představy o ekonomii, odmítá přistoupit na polarizované debaty o pravici a levici či státu a trhu. S nakažlivou vehemencí, intelektuální důsledností, skepsí k jednoduchým vysvětlením a důrazem na nepřetržité korekce našich politik podává důkaz, že pokud bude ekonomie identifikovat klíčové společenské cíle a nástroje potřebné k jejich dosažení v této podobě, může dobře sloužit potřebám nás všech.

Dějepisectví jako výzva je výsledkem výzkumů, publikovaných během posledních šesti let, výrazně ovlivněných dobou covidovou. Eseje a studie zde uveřejněné se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století. Vedle analytických studií, věnovaných genezi tak významných pojmů, jakými jsou táborský komunismus, buržoasní revoluce či chudí a bohatí, autor kriticky zkoumá vědecký přínos tří významných českých historiků (Jaroslav Mezník, František Šmahel, Josef Válka, Robert Kalivoda) evropské vědě. Spolu s tím je v knize možné číst programatické úvahy, věnované současným výzvám sociálních dějin nebo podobám politiky paměti, resp. vědomému zneužívání politiky paměti, v České republice.

Dějepisectví jako výzva navazuje na dvě předchozí autorovy práce, věnované dějinám a teorii historiografie 19. a 20. století: Dějepisectví mezi vědou a politikou: Úvahy o historiografii 19. a 20. století (2007) a Na vlnách dějin: minulost, přítomnost a budoucnost českého dějepisectví (2020).

Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní práce. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílela několik aktérů, počínaje malovýrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů.

Monografie Válka ševců je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Interpretačně je založena na metodě životního cyklu výrobku. Důraz na životní cyklus výrobku učinil z civilní a vojenské obuvi téma odborných debat, nepostradatelnou součást vojenské výstroje, předmět výrobních experimentů s novými či úspornými materiály i druhy obuvi a v neposlední řadě rovněž symbolickou zbraň v boji proti dopadům válečné mizérie.

Autobiografická novela o síle vůle napřené proti nepřízni osudu.

Některé životní příběhy jsou ve skutečnosti nesdělitelné, nepřenositelné. Když vás od útlého dětství zneužívá vlastní otec. Když matka předstírá, že se to neděje. Když vám nikdo nevěří, nedá lásku, domov, důvěru. Když spadnete v jedenácti letech do koloběhu závislostí, prostituce, kriminality. Když vás celé dětství a dospívání zavírají do ústavů a vy se snažíte o jediné: přežít. A dokážete to….

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Dvacetiletá studentka Isa uspořádá v rodinné vile v Turíně na začátku léta studentskou párty. Všichni se těší ze štědrých zásob jídla, z alkoholu i hudby, když se objeví nečekaný dárek s výhružnou zprávou: pokud se do jedné hodiny ranní někdo z hostů neodváží dotknout kasuára (velkého, nebezpečného ptáka podobného pštrosu) ze sousední zahrady, zemře jejich kamarád Ezio.
Parta přátel se snaží zjistit, jestli jde jen o krutý žert, nebo skutečné ohrožení, a čelí výzvě, která testuje jejich odvahu a vzájemné vztahy.

Večírek s kasuárem je mimořádný románový debut, který vyniká vysokou literární kvalitou a originální zápletkou. Až surrealistické scény s kasuárem odhalují vnitřní nejistoty, strachy a touhy generace mladých lidí nejen v Itálii.

Na téhle party se hraje o víc než o zábavu – hraje se o život