Thomas Hart i Grace Macaulayová žijí celý život v městečku Aldleigh v Essexu a docházejí do baptistické kaple. Ačkoli je dělí třicet let, mají mnoho společného – oba jsou rozpolceni mezi svou vírou a touhou po něčem víc. Až jim vstoupí do života několik nových lidí a s nimi láska, nenávist
a tajemství.
Thomas se zamiluje do Jamese, ředitele místního muzea, s nímž ho spojuje záhada zmizelé paní
pobořeného viktoriánského sídla. Podaří se jim z postupně nacházených dopisů a deníků vyčíst
její osud, svázaný s hvězdami? Grace zatím propadne kouzlu Nathana, chlapce pocházejícího z naprosto odlišného rodinného prostředí. Je jejich vztah předem odsouzen k zániku? A pomůže jim
tanec nebeských těles udělat si jasněji v pozemských vztazích?
V tomto velkorysém díle o lásce, víře a astronomii se Sarah Perryová vrací v plné síle jako jedna
z nejzajímavějších současných britských autorů a autorek.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších
400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Čtvrtý společný případ bývalého policisty Daniela Hawthorna a jeho „Watsona“ Anthonyho Horowitze vlastně ani neměl v knižní podobě spatřit světlo světa. Smlouva zněla na tři knihy a Anthonymu to bohatě stačí. A tak k Hawthornovu zklamání další spolupráci odmítne, vždyť má i jiné projekty. Například divadelní hru, která se začíná hrát, ale kritiky nenadchne. Obzvlášť obávaná Harriet Throsbyová si nebere servítky a inscenaci naprosto strhá. Druhý den je Harriet nalezena mrtvá. V srdci jí vězí dýka, která čirou náhodou patří právě Anthonymu a je pokrytá jeho otisky prstů. Bude Hawthorne ochotný bývalému parťákovi pomoct? A stihne najít skutečného vraha dřív, než Anthony skončí ve vězení.

Když se Ema, česká emigrantka žijící v Nizozemí, rozhodne s partnerem Basem koupit opuštěnou usedlost ve španělských horách Las Alpujarras, věří, že začíná nová, idylická kapitola života. Namísto růžového sadu se však hned po dramatickém odjezdu uprostřed první vlny pandemie a tvrdého lockdownu noří do nelítostného boje s vlhkostí, nefunkčním topením a zarostlou džunglí namísto zahrady. Rychle však pochopí, že těžší než práce na pozemku je Basova emocionální zeď, kterou si před světem vytvořil, a její vlastní strach z opuštění, čímž se hledání hnízda mění v cestu za vnitřní svobodou.

Příběh o Kullervovi, hrdinovi finského eposu Kalevala, patří k pracím, které vycházejí až z Tolkienovy pozůstalosti. Doprovázejí ho i dvě studie / přednášky o samotné Kalevale, z nichž je patrný
Tolkienův zájem o tuto mytologickou látku. Příběh o Kullervovi vznikal v roce 1914, a hrdinova tragédie předjímá jiného Tolkienova hrdinu Túrina Turambara. Zároveň předznamenává Tolkienovu
celoživotní práci na vytváření jeho vlastního světa s vlastní mytologií, dějinami i jazykem. Strhující,
tragický příběh neblahého hrdiny má v tomto svazku oporu v esejistickém komentáři; badatelsky
zaměřená studie ilustruje hrdinův příběh.

Příběh na malém městě u Prahy se začíná odvíjet nenápadně. Končící učitel tráví poslední dny v práci, indická rodina se chystá otevřít restauraci a roční Tadeáš pronese slovo „máma“ jako už mnohokrát předtím.
Jenže někde za tím všedním se skrývá cosi nezvyklého.
Bývalý učitel se utápí v zoufalství, alkoholu a bezútěšné minulosti, když náhodou potká záhadnou ženu a zcela propadne jejímu kouzlu. Podaří se mu zjistit, odkud přišla a co je zač?
Indická dívka Kiri vídá věci, které by vídat rozhodně neměla. Hranice mezi skutečností a iluzí se zvolna stírá. Jak moc je pevná? Existuje vůbec? A může Kiri ještě věřit sama sobě?
Tadeášovi rodiče najednou musejí čelit situaci, na kterou se nemohli nijak připravit, na kterou by je dřív ani nenapadlo pomyslet. Poradí si s ní? A co všechno je to bude stát?
Tři osudy, trojí vnímání světa, který možná není takový, jaký se zdá. A co když po něm kráčí někdo, kdo tu už jednou byl…

Během čtyřiceti týdnů roku 2025 psal Michal Horáček básně převážně koncipované jako promluvy nebo rozhovory rozmanitých biblických postav. Pravidelným rytmem, rýmem a refrénem jeho texty umožňovaly budoucí zhudebnění. Postupně tak vznikala sbírka, jež ve vybraných čtyřiceti zastaveních nabízí pohled na Starý i Nový zákon nikoliv z náboženské, ale spíše obecně lidské a osobní perspektivy. Vedle ústředních událostí, mluvčích a aktérů Bible (stvoření světa i apokalypsa, pád babylonské věže i Jericha, zvěstování, ukřižování i vzkříšení; Abraham, Jákob, Mojžíš,
David, Šalomoun, Jonáš, Jeremjáš, Daniel, Ježíš, Maria či apoštolové) autor akcentuje děje, situace a postavy vedlejší a skryté (stařec Metuzalém, prorokyně Mirjam, pastevci, hříšnice, Veronika, vojáci pod křížem, andělé na různých příčkách hierarchie).
Cyklus doprovodil fotografiemi Jan Šibík, doslovem evangelický teolog Miloš Rejchrt a poznámkou o vzniku knihy editorka Daniela Iwashita.

Po třech letech života, práce a cestování v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu napsala Nikola Hrušková osobitý deník, který přibližuje realitu v dnešní Střední Asii. Zachycuje každodenní situace a interakce s místními i naplňování cestovatelských snů při projíždění Pamírského traktu, putování uzavřeným Turkmenistánem, zobrazuje tragédii vysychání Aralského jezera nebo všechny ty pestrobarevné orientální bazary a jejich (nejen) gastronomickou nabídku.

Díky osobním zkušenostem a vztahům zprostředkuje čtenářům vhled do nelehkého života žen, smýšlení společnosti, významu náboženství a rodiny. Nechybí návštěvy významných historických míst Hedvábné stezky od Samarkandu až po Chivu, a také nablýskaných metropolí. Snaží se přiblížit osudy otevřených a sdílných lidí a ukázat více do hloubky, jaká je dnešní společnost a život ve Střední Asii, pro nás Evropany často tak naprosto odlišné a nepochopitelné.

Klasická Wollheimova úvaha o umění zvažuje zásadní otázky, které se týkají reprezentace, výrazu, stylu, významu umělcova záměru a historické povahy umění. Přestože text vyšel poprvé v roce 1968, je dodnes vnímavým a podmanivým uvedením do filosofických otázek spojených s uměleckými díly a s klíčovou úlohou, jakou hrají v naší kultuře a společnosti. Díky autorově porozumění teorii umění, kritice, vnímání a povaze estetické hodnoty je tato práce jedním z nejvlivnějších děl o estetice, která se ve dvacátém století objevila.

Guillaume, Catherine a jejich malá dcerka Élisabeth roku 1886 opustí rodnou Francii, nasednou na parník a vydají se do vysněného New Yorku. Jejich sen o svobodě se však brzy promění v noční můru – a malá Élisabeth nakonec zůstane opuštěná uprostřed amerického velkoměsta. Náhoda ji svede dohromady s bohatými manželi Woolworthovými, kteří se osamělé dívenky ujmou. Élisabeth, od nynějška Lisbeth Woolworthová, vyrůstá hýčkaná jako princezna. V den svých šestnáctých narozenin se ale dozvídá pravdu o svém původu a začne umanutě pátrat nejen po tom, co přesně se stalo, ale i po své rodině na starém kontinentě. Nečekají ji však pouze radostná shledání…
Romantická sága o dospívání, zrání, hledání identity v prudce se měnícím světě mezi Amerikou a Evropou a o tom, co vlastně znamená slovo rodina.