Harvardský profesor symbologie Robert Langdon přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen.

Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen z Bilbaa uprchnout; doprovází ho při tom Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně se vydají do Barcelony za nebezpečným úkolem: nalézt záhadné heslo, s jehož pomocí odhalí Kirschovo tajemství. V cestě jim však stojí zákeřný nepřítel, který se nezastaví doslova před ničím…

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown.
Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli.

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na
scénu a nabízí akční, spletitý a myšlenkově
provokativní příběh, který se odehrává v Praze.

Ačkoliv se může zdát, že téma umělé inteligence je ryze současné, Clifford A. Pickover nám v další ze svých bohatě ilustrovaných knih ukáže, že úvahy o myslících strojích sahají hluboko do lidské historie. S umělou inteligencí se můžeme setkat v různých kontextech: v lékařství, populární kultuře, mytologii či filozofii. Kde se objevily pohyblivé automaty napodobující lidi i zvířata? Odkud se bere fascinace androidy a roboty? Kdy software poprvé porazil profesionálního hráče go? V čem spočívají limity velkých jazykových modelů? Kniha obsahuje více než sto krátkých, ale výstižných hesel, vždy doplněných celostránkovou ilustrací. Pickover tímto způsobem čtenářům zprostředkovává jednoduše stravitelný, avšak informovaný pohled na historii, vývoj a budoucí směřování umělé inteligence.

Titul nového románu Ondřeje Štindla obsahuje sdělení, jež je přímočaré a jasné jen zdánlivě. Kdo
a komu tohle sděluje? Kdo s kým něco sdílí? Kdo a komu něco předává? Je to dar, nebo břemeno?
Hlavní postava knihy Luky, mladík z dnešní Prahy, se od těch otázek dostává až k ptaní se po tom
nejzákladnějším. Co jsem zač? Kde jsou moje skutečné kořeny? Co jsem v minulosti ztratil a co
můžu v současnosti získat? Co zmůže moje vůle proti dědictví po předcích, třeba neznámých a plánům mých nejbližších? Odkud kam sahá takzvaná pravdivá realita a kde začíná faleš sociálních sítí
a podvod – na okolí i na sobě samém? Je snazší režírovat vlastní život, nebo přijmout roli ve smyšleném virtuálním dramatu?

A co se stane, když se tyhle dva světy a dvě identity potkají a protnou?
Jak jsme už zvyklí z předchozích autorových próz, výsostně existenciální otázky zde nejsou kladeny a otevírány okázale „těžkotonážní“ formou. Naopak: čtenáře čeká rafinovaně gradovaný
příběh, který ho nenechá vydechnout a v němž se prolínají groteska, smutek, touha, sarkasmus,
zoufalství i tlumená naděje, všechno, co k tomuto typu tázaní a často marného hledání odpovědí
neoddělitelně patří.

Alchymista se dočkal komiksového zpracování ve stylu manga!
Největší brazilský bestseller všech dob láká nové čtenáře i tři a půl dekády od prvního vydání. Nejnověji se dočkal komiksové adaptace, která znovu zdařile vypráví takřka pohádkový příběh o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc.
Jde zároveň o výzvu k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit svou osobnost.

Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti?

Měli kam chodit do školy, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát?

Co si s sebou zabalili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Pětice německých pamětníků vypráví o svém odsunu z Československa. Jejich příběhy ožívají v komiksové formě skrze představivost českého spisovatele a pěti českých výtvarnic a výtvarníků.

Proč tento divný název pro antologii povídek autorů nejmladší a nejstarší generace české sci-fi?
Rak je tuzemský korýš, který je již na vymření. Je
vzácný jako šafrán. Dříve obýval zcela normálně
české potoky či rybníky, dnes je součástí enviromentálního smutku. Už si jej prostě stěží kde
ulovíte, a pokud ano, dostanete pokutu nejméně
1000 Kč. Ve starých českých kuchařkách se tento klepetnatý živočich vyskytoval jako zcela normální potravinový produkt, podobně jako buržoazní artyčoky, i šnečí ocásky či slavičí jazýčky.
Nuže, to je podstata našeho záměru, názvu, který možná dosti bizarně zaštiťuje titul této antologie: Uvař raka! Rak je v tomto smyslu symbolem
něčeho, co už je téměř ztraceno.
Proto, pokusíme se uvařit raka? Berme to jako
velkou výzvu. Opět vzkřísit velkou sílu, velkou
porci imaginace, bez níž by fantastická literatura
nemohla existovat.

Když ambiciózní londýnská workoholička Sarah Wellsová zjistí, že po odcizeném otci zdědila venkovské sídlo a vinohrad
v Toskánsku, rozhodně si nehodlá brát dovolenou, aby řešila
nějakou ruinu kdesi v tramtárii. Jenže život samozřejmě nikdy
neběží úplně hladce, a když se Sarah výjimečně dopustí chyby, šéfové jí přesně tohle naordinují: delší pracovní volno.
Sarah přijede do Itálie a tam se ukáže, že není výhradní otcovou dědičkou. Kvůli kličce v italském zákoně dědí z usedlosti Castel Sant’Angelo pouze část. Otec totiž vinohrad odkázal
svému obchodnímu partnerovi, poněkud nabručenému Tommasu di Biasiovi, který jí za nic na světě nechce svůj podíl
prodat.
Sarah si plánovala, jak v Toskánsku všechno rychle „pofackuje“ a vrátí se k hektickému životu v Londýně, ale není jí to
souzeno. Pod italským sluncem, při sklence dobrého vína a ve
společnosti zadumaného bručouna Tommasa, který jí stojí
v cestě, jí začíná docházet, že dolce vita nakonec není jen nějaký teoretický pojem…

Láska roste tam, kde
bychom ji čekali nejmíň…

V 15. století zachvátí střední Evropu zuřivá náboženská válka mezi husity a katolíky. Od skonu hrdiny Jana Žižky uplynulo pět let. Husitské vojsko pokračuje v boji proti sousedním katolickým zemím. Šárka ztrácí paměť a přidává se ke skupině kočovných komediantů. Začne si říkat Marie a živit se jako tanečnice. Na cestě po Francii se setkává s Johankou z Arku. Jaký osud čeká obě dívky vydané na pospas nevyzpytatelným dějinám?

Pozoruhodný cestopis téměř románové povahy.
Carlos de Sigüenza y Góngora, významný novošpanělský literát, dílo sepsal
v květnu roku 1690 na základě ústního vyprávění Alonsa Ramíreze. Hlavní hrdina příběhu, dnes již doložená historická postava, pocházel z chudé rodiny z Portorika a ve věku třinácti let se
rozhodl z vlasti odejít a hledat štěstí v Novém Španělsku. Poté odplul na vzdálené Filipíny, kde se uchytil jako námořník. Naděje na pohodlnější život se rozplynuly, když jeho loď v roce
1687 zajali angličtí piráti. S nimi se pak Alonso plavil něco přes
dva roky, než ho nakonec u pobřeží Brazílie propustili. Poté se
zbytkem svojí posádky na vlastní lodi proplul Karibikem a uvázl
na mělčinách u břehů Yucatánu.
Výčet míst, jež Alonso navštívil, udiví i moderního cestovatele: pracoval v novošpanělských
městech Mexiku a Pueble, žil v Manile, podíval se do Malakky,
Makaa i na Jávu, s piráty přistál na Borneu, v Austrálii a na Madagaskaru, přeplul Tichý, Indický i Atlantický oceán a po šesti letech na cestách po světě se vrátil do Mexika. Alonso poznal různé kouty španělského impéria i místa patřící jiným evropským mocnostem a byl také svědkem řádění anglických pirátů, jež se
v díle barvitě popisuje.
Snad právě podrobnosti o jejich krutém chování zaujaly místokrále Nového Španělska. Tamní přístavy často čelily pirátským útokům a Alonsův příběh se místokráli hodil,
aby mohl na nebezpečí poukázat a žádat pomoc od španělského krále. Útrapy se tedy dostaly do
nejvyšších kruhů královského dvora v Madridu a sehrály roli v místokrálových politických zájmech.
Řádky poutavého cestopisu však možná neodráží Alonsův příběh zcela věrně. Některé detaily i jistá bílá místa ve vyprávění naznačují, že Alonso se ve skutečnosti mohl k pirátům přidat, a neplavil
se jako jejich zajatec, nýbrž jako jeden z nich. Jsou tedy Útrapy vyprávěním zajatce, nebo vyprávěním piráta? Pravdu se již nedozvíme, v každém případě Alonsova dobrodružná cesta kolem světa
zaujme čtenáře i dnes.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.