Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje. Na pozadí takto unikavého prostoru vyvstávají v pomalém tempu stále průzračnější obrazy stejnojmenné sbírky Štěpána Noska. Básně o nepravděpodobných andělech a jízdě po slovenské dálnici, o dítěti běžícím po hraně bazénu a astronautech rotujících ve volném prostoru, o písku osychajícím po vlně a bezvětří vylidněného kampusu na severoirské hranici, básně o měsíčním světle na hladině rybníka připomínajícím slavnou fotografii, o tom, co se děje během zatmění, o tom, že se nikdo nikdy nikam neztratí, v knížce, která vychází osm let po autorově předchozí.
V pokračování románu Enderův stín je po válce. Lidstvo zachránil Ender Wiggin se svým týmem nadaných dětí, válečníků. Nepřátelé byli vyhlazeni, Bitevní škola zrušena. Děti se vracejí domů, ke svým rodinám, rozptýleným po celé Zemi. Až na Endera… Jakmile nebezpečí pominulo, Země se opět stává bitevním polem. Děti z Bitevní školy jsou mnohem víc než jen hrdinové, jako potenciální zbraně se stávají významnými pro své země, které by je rády využily. Postupně, jeden po druhém, jsou však všichni bývalí členové Enderovy družiny uneseni. Zachrání se jen Fazolek, který hledá pomoc u Enderova bratra Petra. Petr Wiggin, Enderův starší bratr, stále z pozadí manipuluje pozemskou politikou. A s Fazolkovou pomocí možná dosáhne svého cíle – ovládnutí světa.
Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam. Henslin dostane za úkol jeho běsnění zarazit. To se záhy ukáže být těžší, než si zprvu myslel. Podle místních páchá vraždy přízračný černý jezdec z pekel, o čemž Henslin značně pochybuje. Jenže pak jezdec udeří znovu a Henslin musí rázem přehodnotit vše, čemu doposud věřil – o vraždách, ale i o svém vlastním původu…
Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí. Tak či onak, je nepochybné, že jedním z vrcholů autorova básnického díla jsou jeho haiku. Kerouacův zájem o tuto japonskou básnickou formu byl hluboký a dlouhodobý; od poloviny padesátých let až do své smrti v roce 1969 si úderná trojverší zapisoval do deníků, prokládal jimi své dopisy, romány či eseje atd. Postupně přitom dospěl k vlastní podobě, tzv. „západnímu haiku“, které se nenechává omezovat přísnými formálními pravidly, ušitými na míru japonštině, přesto si z dané formy uchovává to podstatné: schopnost zachytit ve třech krátkých verších jedinečný obraz světa, „zbavený vší poetické veteše a fíglů, a přesto vzdušný a ladný jako Vivaldiho pastorála“. Kerouacova Kniha haiku, poprvé vydaná teprve po autorově smrti, přesvědčivě dokládá, že ve svém úsilí o zvládnutí zdánlivě snadné, ve skutečnosti však nesmírně obtížné formy Kerouac uspěl beze zbytku.
Cyklus temných fantasy příběhů, který vzešel ze spolupráce scenáristy Jeana-Pierra Dionneta s kreslířem Jeanem- -Claudem Galem, se odehrává ve fiktivním barbarském dávnověku. Zatímco Dobyvačná vojska jsou řetězec mikropříběhů popisujících fantastický svět metodou „najít celé moře v každé kapce vody“, Arnova pomsta a Arnův triumf jsou klasické příběhy typu „hrdinova cesta“ a nabízejí pád a vzestup mladého vládce v krutém světě plném nájezdníků a podlých intrik. Spolu s už vydanou Diosamante (Argo, 2018) navíc dostává český čtenář do rukou téměř kompletní dílo fenomenálního a bohužel předčasně zesnulého Jeana-Clauda Gala, jehož neuvěřitelná barokně rafinovaná kresba dodnes ohromuje čtenáře. Díla byla oslnivá už v původních černobílých vydáních; nynější skvěle kolorovaná edice je posunula ještě o stupeň výš.
Jako vždy frustrovaný, překvapený, pobavený, rozhořčený, kárající nebo vysmívající se, tento nejznámější novinář na světě přichází s novou knihou postřehů o současném světě. Dozvíte se, že když se dáte na veganství, skončíte na vozíku. Když budete meditovat, skončíte na vozíku. A pokud budete jako Tom Cruise uctívat ještěrky, skončíte na vozíku. Takže pokud si tuto knihu nekoupíte a pozorně, raději dvakrát nepřečtete, umíte si představit, jak skončíte.
„Velmi vtipné, odboural jsem se v metru.“ – Evening Standard
„Extrémně vtipné.“ – Daily Telegraph
Dokážeme se přizpůsobit měnící se povaze práce? Které dovednosti by měly rozvíjet naše děti? Může obava z kybernetické války rozpoutat další závody ve zbrojení? Autor nabízí zasvěcený a informovaný pohled na přicházející změny v oborech, které nejvíce ovlivní naší ekonomickou budoucnost, počínaje robotikou a umělou inteligencí přes kybernetickou bezpečnost a komerční využití genomiky až po dopad digitálních technologií na peněžní trhy.
Ústředním tématem Zusakovy knihy je důležitost a křehkost vztahů mezi nejbližšími lidmi: mezi sourozenci, mezi rodiči a dětmi. Clay a jeho čtyři bratři tvoří soudržnou partu, ale Clay si jednoho dne uvědomí, že bude muset z party vystoupit, i kdyby to mělo znamenat, že se do ní nikdy nebude moci vrátit. Přesto to udělá, aby se pokusil napravit staré křivdy a navázat přervaná pouta. Kniha má rafinovanou stavbu, autor nehodlá hned odkrýt karty, vrací se do minulosti a zas přeskakuje zpět, takže se čtenář jen postupně a v náznacích dozvídá, co pětici bratrů tak stmelilo, co je odtrhlo od jejich rodičů a a co musí a chce Clay podniknout: vystavět most, po kterém by k sobě mohli přejít ti, kdo byli z různých důvodů odloučeni.
Ohromující. Úžasná, náročná, hluboce dojemná. Clayův most se jako v kouzelnickém triku odvíjí od konce, autor dovedně odvádí pozornost od toho, co se skutečně děje, a úloha všech těch úkroků se odhalí, teprve když je celá eskamotáž úspěšně ukončena. – Wall Street Journal
Markus Zusak sepsal nezapomenutelnou ságu. – US Weekly
Zusak ve svém komplexním vyprávění přeskakuje v čase, z místa na místo, z jednoho břehu oceánu na druhý, a vykresluje živý portrét bratrů, kteří se snaží znovu nabýt rovnováhu tím, že oživí příběh své rodiny. – Time
Pokud byla Zlodějka románem, který vyklidil jeviště Smrti, pak její rozjasněný následovník je naopak plný života. – Guardian
Vřelá a srdečná kniha… Příběh lásky, umění a vykoupení, neurvalý a radostný, se záblesky vtipu a jasnozřivosti, a neskutečně dojemný. – Times of London
Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit. Varuje před pokušením aplikovat jeden zaručený všelék a vybízí ke kombinované strategii. Inspiraci podle něj můžeme čerpat jak z historické zkušenosti s první industriální revolucí, tak z úspěšného působení mnoha našich současníků – politiků, inovátorů, regulátorů či pedagogů – po celém světě.
„Kombinace digitální revoluce, celosvětového propojení a ekonomické stagnace vedla k vzestupu populismu a narušení občanského diskurzu. Andrew Keen ve své osvěžující knize nabízí nástroje, které by mohly pomoci s uzdravením našich společností a dovést nás k nadějnější budoucnosti.“ —Walter Isaacson, autor bestsellerů Steve Jobs a Leonardo Da Vinci
„Ve své angažované a provokativní knize autor načrtává pět strategií – regulace, konkurenční inovace, informovaný zákaznický výběr, občanská odpovědnost a vzdělání -, které by společně mohly vést k otevřené decentralizované digitální budoucnosti“ —Kirkus Reviews
„Jak opravit budoucnost je ambiciózní a důležitá kniha, která vyčnívá v nepřeberné řadě publikací, v nichž nejznamenitější technologičtí inovátoři bijí na poplach nad stavem internetu a pokoušejí se položit základy pro to, jak dát věci zase do pořádku.“ —Fortune
Románová prvotina Sally Rooneyové Rozhovory s přáteli vzbudila v anglicky mluvícím světě zcela ojedinělý ohlas jak u čtenářů, tak u literárních publicistů: z neznámé autorky se doslova přes noc stala literární celebrita, její kniha vévodila žebříčkům prodejnosti i kulturním rubrikám irských i angloamerických novin a získala nejedno literární ocenění.
Román nabízí příběh jednadvacetileté dublinské studentky a básnířky Frances, její kamarádky Bobbi a o něco staršího manželského páru, herce Nicka a fotografky Melissy; spolu s vypravěčkou Frances sledujeme složitou dynamiku jejich vztahů, intelektuálních debat i milostných románků. Titulní „rozhovory s přáteli“ jsou přitom nesmírně otevřené; Frances, Bobbi, Nick a Melissa spolu mluví o sexu a přátelství, o umění a literatuře, politice a genderu a samozřejmě i o těch druhých s až nemilosrdnou upřímností.
Knihu tak lze číst jako romantickou komedii, plnou nevěry, sexu, odcizení i sblížení, a zároveň jako silný feministický příběh o životě a myšlení současných mladých žen. Každopádně čtenáře čeká fascinující, velmi precizně promyšlený a výtečně napsaný román o vztazích, intimitě, komunikaci s okolím a osobním zrání.
Winner of the 2017 Sunday Times Young Writer of the Year – Nejlepší mladý autor roku 2017.
„Fantastická kniha. Zhltla jsem ji za jediný den.“
– Sarah Jessica Parker
„Zářivý nový talent.“
– The Times
„Sally Rooneyová píše sebevědomým, krystalicky čistým stylem… Její síla tkví v psychologickém portrétu: precizně a rafinovaně ukazuje duševní vývoj své hrdinky a neúprosně analyzuje její zdánlivou nevinnost, sebeklam i poznávání sebe sama…. Strhující román.“
– The New Yorker
„Ve svém podmanivém, srdceryvném románu pojednává Sally Rooneyová o nástrahách přátelství, milostných trablích či dopadu manželské nevěry… jejímu komplexnímu a živému vyprávění ještě dodává na kráse a pravdivosti její nesmírně působivý styl.“
– Publishers Weekly