Ústředním tématem Zusakovy knihy je důležitost a křehkost vztahů mezi nejbližšími lidmi: mezi sourozenci, mezi rodiči a dětmi. Clay a jeho čtyři bratři tvoří soudržnou partu, ale Clay si jednoho dne uvědomí, že bude muset z party vystoupit, i kdyby to mělo znamenat, že se do ní nikdy nebude moci vrátit. Přesto to udělá, aby se pokusil napravit staré křivdy a navázat přervaná pouta. Kniha má rafinovanou stavbu, autor nehodlá hned odkrýt karty, vrací se do minulosti a zas přeskakuje zpět, takže se čtenář jen postupně a v náznacích dozvídá, co pětici bratrů tak stmelilo, co je odtrhlo od jejich rodičů a a co musí a chce Clay podniknout: vystavět most, po kterém by k sobě mohli přejít ti, kdo byli z různých důvodů odloučeni.

Ohromující. Úžasná, náročná, hluboce dojemná. Clayův most se jako v kouzelnickém triku odvíjí od konce, autor dovedně odvádí pozornost od toho, co se skutečně děje, a úloha všech těch úkroků se odhalí, teprve když je celá eskamotáž úspěšně ukončena. – Wall Street Journal

Markus Zusak sepsal nezapomenutelnou ságu. – US Weekly

Zusak ve svém komplexním vyprávění přeskakuje v čase, z místa na místo, z jednoho břehu oceánu na druhý, a vykresluje živý portrét bratrů, kteří se snaží znovu nabýt rovnováhu tím, že oživí příběh své rodiny. – Time

Pokud byla Zlodějka románem, který vyklidil jeviště Smrti, pak její rozjasněný následovník je naopak plný života. – Guardian

Vřelá a srdečná kniha… Příběh lásky, umění a vykoupení, neurvalý a radostný, se záblesky vtipu a jasnozřivosti, a neskutečně dojemný. – Times of London

Orwellův psychologicko-společenský román, kritizující mamon a nadvládu peněz v meziválečné anglické společnosti.
Gordon Comstock je mladý spisovatel, který pohrdá „bohem peněz“ a jeho nadvládou nad celou meziválečnou anglickou společností. Odmítne proto práci v reklamní agentuře a nechá se zaměstnat v malém knihkupectví. Výsledkem je však pocit, že jím jeho dívka Rosemary pohrdá právě proto, že se vzdal světských statků.
Bože chraň aspidistru je psychologicko-společenský román, v němž Orwell trefně vykresluje tápání mladého, zmateného idealisty ve společnosti hnané touhou po zisku. Se suchým humorem popisuje pošetilé chování svých hrdinů, zároveň však odmítá poskytovat jednoduché odpovědi na jejich složitá osobní dilemata.

„Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella.“

New York Review of Books

Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v knize pojímány v širokém pojmovém kontextu vývoje českého a evropského historického myšlení 19. a 20. století. Autor zkoumá duchové dějiny z nejrůznějších úhlů pohledu. Jejich prostřednictvím se snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme duchové dějiny považovat za dějepisecký směr, který je nadále inspirativní pro moderní českou i světovou historiografii.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice. Věnuje se analýze expertních forem vládnutí a jejich legitimizaci před rokem 1989, resp. přenosu expertního vědění a praktik politicko-sociálního řízení v době obnovování demokratického řádu. Autoři vycházejí z premisy, že to, co se nazývá „neoliberální vládnutí“, bylo umožněno nikoli jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i sociokulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu. Tyto předpoklady a hypotetické kontinuity v době trvání „dlouhé systémové změny“ let 1980–1995 jsou v centru pozornosti jednotlivých studií věnovaných právní vědě, sociologii, urbanistice, environmentalistice, psychoterapii a podnikovému managementu a teorii řízení.

Mistrný esej jednoho ze zakladatelů francouzské historické školy Annales věnovaný genezi kapitalistického způsobu myšlení a podnikání v evropských dějinách 15.-18. století. Společně se široce pojatou historií vlády španělského krále Filipa II. představuje tento esej nejuznávanější práci F. Braudela – historika „dlouhých a neměnných dějin“.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Gateway – brána k tajemstvím i bohatství vesmíru – asteroid sloužící jako kosmický přístav pro tisícovku mimozemských lodí.
Nikdo neví, jak jejich tvůrci vypadali, ani kam odletěli. Ale lodě jsou stále funkční a každá je naprogramovaná k nadsvětelnému letu na vzdálené místo kdesi v neprobádaném vesmíru. Stačí jen nasednout. Není možné je řídit, ale přesto se hlásí dobrovolníci, kteří se těmito loděmi vydávají do neznáma. Někdy se prospektoři vrátí jako miliardáři, jindy jejich zbytky seškrábou ze stěn a někteří se už nevrátí.
Když Bob Broadhead přišel na Gateway, myslel si, že před sebou má jednoduchý úkol – počkat si na misi, která v něm vzbudí ten správný pocit, odletět na ni a zbohatnout, aby už nikdy nemusel letět znovu. Nevyšlo mu to.

Gravitace je jednou ze čtyř základních fyzikálních sil; je nejnápadnější – ani naprostý laik nepřehlédne, že věci padají k zemi – a paradoxně zároveň nejslabší (gravitace celé zeměkoule nedokáže strhnout maličký magnet z ledničky). Autor vykládá vztah gravitace a ostatních sil, rekapituluje, jak byla gravitace vnímána a vykládána, a zastavuje se zejména u Newtonova gravitačního zákona, který po tři století postačil k popisu gravitačního působení v okolí zeměkoule. Pak ovšem přišel Albert Einstein a svou obecnou teorií relativity popsal gravitaci obecněji, a vzal v úvahu i jevy, o kterých nemohl mít Newton ani tušení – nepředstavitelné rozměry vesmíru a těles, která v něm existují, působení gravitace na světlo či na tvar prostoročasu. Autor se věnuje i nedávnému zachycení gravitačních vln, které Einstein předpověděl v době, kdy neexistovaly nástroje, jak jeho předpověď potvrdit či vyvrátit.

Vítěz ceny Magnesia Litera 2020 – překlad. Svazek Patrick Melrose I přináší první tři romány z pětidílného, částečně autobiografického cyklu románů o Patricku Melroseovi z let 1992–2011, v němž se vypravěč vyrovnává s tím, že se stal „hračkou v sadomasochistických hrátkách svých rodičů“. Všechny tři knihy – nazvané Na tom nesejde, Špatná zpráva a Trocha naděje – se odehrávají během jednoho dne a autor nám v nich prostřednictvím mistrných črt nabízí pohled nejen do prostředí britské společenské smetánky, ale i do odvykacích center a newyorské drogové scény. Vypravěč je uchvácen svým démonickým otcem – ten na něm v prvním díle ukájí své sadistické choutky, v druhém díle je přítomen již jen jako stín (už dospělý Patrick cestuje do New Yorku vyzvednout jeho ostatky) a v díle třetím vystupuje jako vzpomínka, na niž nejde zapomenout, ale ani se s ní usmířit. „Hamlet na heroinu“, „makabrózní groteska hnaná sebedestruktivní touhou“ – i tak označovala ostrovní kritika St Aubynovo dílo. Jeho románový cyklus ale zdaleka není jen zádumčivý román o traumatu; je to dílo čtivé, neobyčejně vtipné, ve své společenské kritice přesné a sžíravé. Ve své románové pentalogii o Patricku Melroseovi Edward St Aubyn dokazuje, že je skutečným následovníkem Evelyna Waugha a Oscara Wildea.

Mravy vyšších středních vrstev a nižší šlechty nikdo neukázal v tak krutém a šokujícím světle. Málokterý spisovatel dokázal zúčtovat se svými odpudivými rodiči ani svým traumatizovaným dětstvím s tak temným humorem.

„Důvtip Oscara Wildea, lehkost P. G. Wodehouse a kousavost Evelyna Waugha.“
– Zadie Smithová

„Zcela mimořádné… Kyselinový humor ostrý jako jehlové podpatky.“
– Francine Proseová

„Přečetla jsem pět románů o Patricku Melroseovi za pět dní. Když jsem dočetla poslední, dala jsem si všech pět ještě jednou.“
– Ann Patchettová, Guardian

Spisovatel a žurnalista Edward St Aubyn se narodil roku 1960. Kromě pěti románů o Patricku Melroseovi — Na tom nesejde, Špatné zprávy, Trocha naděje, Mateřské mléko a Konečně — napsal ještě další tři prózy, z nichž nakl. ARGO vydalo roku 2015 prózu Marně hledám slov. Spolupracoval též na scénáři k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.

Inspektor James Quill se blíží k triumfálnímu závěru největšího zásahu proti překupníkům drog ve své kariéře, jenže hlavní podezřelý je zavražděn přímo na policejní stanici. Zuřící Quill si k vyšetřování přizve analytičku Lisu Rossovou a tajné agenty Costaina a Seftona. Ukáže se, že smrt zločineckého krále Londýna nebyla běžná vražda. Drogový boss uzavřel smlouvu s mstivou entitou, jejíž okultní síly mu napomáhaly unikat ruce zákona – dokud dohoda nevypršela. Tým teď musí najít „podezřelého“, jenž dokáže ohýbat prostor i čas, měnit i samu paměť a neváhá kdykoli znovu zabíjet. Tváří v tvář zlověstné magii má skupina vyšetřovatelů jen dvě možnosti, zpanikařit, nebo využít veškeré své schopnosti. Děsivě nadpřirozené síle se mohou postavit jediným způsobem – za pomoci všech jim známých policejních metod, vybavení a taktiky. Především se ale všichni musejí co nejdříve naučit pravidla zcela nové hry. V sázce totiž zdaleka nejsou jen jejich životy…

„Neodolatelná směs zbraní, gangsterů, poldů a monster, která vás chytne a už nikdy nepustí. Do čtení se pusťte hned zrána, protože spát před koncem nepůjdete…“ Ben Aaronovitch

Bob Dylan patří k největším hudebním, kulturním a vlastně i společenským ikonám dvacátého a jednadvacátého století – na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Václav Havel či Barack Obama. Nemá snad ani smysl vypočítávat všechna ocenění, jichž se Dylanovi během jeho zcela mimořádné tvůrčí dráhy dostalo – od mnoha cen Grammy přes Oscara, Zlatý glóbus, Pulitzerovu cenu, záplavu čestných doktorátů až po Nobelovu cenu za literaturu; postačí konstatovat, že vydal osmatřicet autorských alb, prodal přes sto dvacet milionů desek a jeho písně tvoří samotné srdce kánonu současné populární hudby. Náš třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba. Nabízíme přitom tzv. zrcadlovou edici: nalevo Dylanův originál, na protější stránce český překlad Gity Zbavitelové.