O životním příběhu Theodora Deckera lze s trochou
nadsázky říci, že je především příběhem osudových
ztrát a nálezů – teroristický útok v newyorském
Metropolitním muzeu umění jej v raném mládí připraví
o milovanou matku, ale zároveň ho nečekanou shodou
okolností učiní vlastníkem slavného díla holandského
mistra Fabritia, obrazu nevyčíslitelné hodnoty zvaného
Stehlík.
Důsledky obou těchto událostí, společně
s vlivem několika velmi rozdílných přátel – od Andyho,
intelektuálního syna zámožné newyorské rodiny, přes
dobromyslného postaršího starožitníka Hobieho až po
živelného ukrajinského imigranta Borise –, odkloní
Theův život směrem, o jakém se mu do té doby ani
nesnilo, a neoddělitelně jej svážou nejen se světem
umění, ale i se světem zločinu.
Poslední román Donny Tarttové patří k nejzářivějším klenotům současné americké prózy: rozpoutal nefalšované čtenářské i kritické nadšení, získal Pulitzerovu cenu za rok 2014, literární kritici po celém světě se předhánějí v jeho chvále, nadšeně jej oceňuje Stephen King či Michelle Obamová… zkrátka a dobře: pokud hledáte velký americký román, který se navíc ještě skvěle čte, je pro vás Stehlík Donny Tarttové to pravé.
– prodáno přes dva miliony výtisků
– přeloženo do dvaatřiceti jazyků
– oceněno Pulitzerovou cenou za rok 2014 a řadou dalších literárních cen
– bestseller číslo jedna v USA, Německu, Nizozemí či Skandinávii
George R. R. Martin je nejvýznamnějším autorem moderní podoby žánru fantasy a jedním z nejnadanějších vypravěčů současnosti. V objemné průřezové sbírce Snové písně nabízí čtenářům souhrn svých kratších prací, jenž ve dvou svazcích odkrývá autorovu vzrušující cestu od mladého spisovatele až po cenami zahrnovaného mistra.
V prvním svazku se můžete těšit z raných prací George R. R. Martina včetně některých dosud nikdy nepublikovaných povídek, ale i z Hugem, Nebulou či Cenou Brama Stokera odměněných povídek a v neposlední řadě rovněž z novely Ledový drak, jejíž samostatné ilustrované vydání se stalo stále vyhledávaným bestsellerem mezi dětem určenými tituly. Okouzlující sborník zahrnuje rovněž autorovy obsáhlé komentáře, které z knihy dělají skvělou volbu pro Martinovy oddané čtenáře i pro novou generaci jeho příznivců.
Po dvou povídkových a dvou básnických sbírkách přichází mladý pražský autor se zbrusu novou prózou na rozhraní moderní pohádky s psychedelickými prvky a dystopické novely.Vypravěč příběhu, jenž si říká Lobotomík, chlapec s hlubokou jizvou na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž. Mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele: dívku Darju s poruchou slzných kanálků a červeného pavouka s tmavými slunečními brýlemi jménem Reginald. Jednoho dne důmyslný pavouk Reg zosnuje útěk všech tří přátel z ústavu a začíná nedlouhá, zato dobrodružná a fantaskní cesta za svobodou a poznáním, co vlastně je a co není skutečné.
Pavel Bušta se hravostí v popisech alternativní reality pohybuje někde mezi Lewisem Carrollem a Tolkienem, fantazií a humorem jakoby pod vlivem LSD nezapře ani vliv Irvina Welshe.
Vydání knihy podpořila Nadace Český literární fond.
Pozoruhodná povídková sbírka je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka.
Jakubský rybník na pomezí východních a středních Čech je největší rybník z dymokurské rybniční soustavy založené v 15. století. Obklopují jej lesy a na jeho březích se nachází jediné sídlo, malá osada Poušť… Poklidné místo v lesích, kolem něhož kráčí dějiny.
Vydání knihy podpořila Nadace Český literární fond.
Od štěpení jádra atomu po akvárium, od pulsaru po nášlapný odpadkový koš, od brzdové destičky po jednorázové pleny.
Mnoho věcí, které dnes považujeme za samozřejmé, objevily, vynalezly a navrhly ženy. Žily v různých dobách i v různých zemích, některé musely překonávat velké překážky nebo se vypořádávat s předsudky. Části z nich se za jejich práci dostalo významných ocenění, zatímco jiné byly přehlíženy, upadly do zapomnění nebo si jejich myšlenky přivlastnil někdo jiný.
K vynalézání a objevování je inspirovaly rozličné důvody: staly se svědkyněmi nehody, fascinovala je skrytá tajemství nekonečného vesmíru či organismů viditelných jen pod mikroskopem nebo si zkrátka povšimly nějakého problému a dostaly nápad, jak ho vyřešit.
Praktický, ilustrovaný průvodce čtenáře seznámí s objevy, vynálezy a návrhy, které ovlivnily životy lidí na celém světě, a s pozoruhodnými ženami – objevitelkami a vynálezkyněmi.
Álvar Núnez Cabeza de Vaca (asi 1490–1556/9), se v roce 1527 coby pokladník účastnil neúspěšné výpravy Pánfila de Narváez na Floridu. Následujících téměř deset let prožil mezi indiánskými kmeny, roku 1536 pěšky dorazil na území dnešního Mexika. V roce 1537 se vrátil do Španělska a v roce 1540 byl jmenován guvernérem a generálním kapitánem území Rio de La Plata. Druhá výprava ho dovedla podél řeky Paraná do města Asunción, kde se dostal do konfliktu s místním zástupcem krále, mj. i pro laskavý postoj k domorodcům. Po návratu vydal o obou cestách zprávy. V té slavnější, Ztroskotání (Naufragios), popisuje výpravu na Floridu a zkušenosti z pobytu mezi indiány v oblasti kolem Mexického zálivu. Druhá, Komentáře (Comentario), líčí cestu do oblasti Rio de La Plata. Ztroskotání jsou považována za jednu z nejvýznamnějších písemných památek dokumentujících španělské zámořské plavby. Údaje o indiánských kmenech u Mexického zálivu, z nichž řada během 16. století zanikla, jsou zřejmě velmi přesné, i když autor se neubránil automytizaci, když se ze sebe snažil setřást podezření, že přispěl k nezdaru Narváezovy výpravy. Ztroskotání mají zásadní význam i pro počátky hispanoamerické literatury, volně na ně navázali první hispanoameričtí romanopisci, jako např. C. de Sigüenza y Góngora ve své knize Útrapy Alonsa Ramíreze (Infortunios de Alonso Ramírez, 1690).
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Vila ve Wannsee na předměstí Berlína, 20. ledna 1942. Patnáct vysokých představitelů Třetí říše se zde na popud Reinharda Heydricha sešlo, aby prakticky naplánovalo „konečné řešení židovské otázky“. Po jejich konferenci neměla zůstat ani stopa, přesto se zápis jednoho z účastníků zachoval. Le Hénanffův komiks vychází z dobových dokumentů. Působivou kombinací umělecké nadsázky a historické přesnosti vytváří mrazivou atmosféru, v níž vyplouvají na povrch neshody a mocenské boje uvnitř nacistického státního aparátu i hrůznost záměru, s nímž se tito pohlaváři chystají vymazat z povrchu zemského veškeré židovské obyvatelstvo.
Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí. Dívka vyrůstá v osmdesátých letech v chudinské čtvrti apulijského Bari. Spolu s ní sledujeme materiální i morální chudobu zapadlého městečka. Její dospívání však neurčují ani tak „olověná léta“ jako po generace trvající nevraživost mezi některými sousedy a otcova zuřivost, jež v cholerických a neutuchajících vlnách doléhá na celou rodinu. Největším vlnolamem je ale v tomto případě jeden z Mariiných bratrů, a byť otec nešetří nikoho, Maria jako jediná může být otci nablízku, aniž by jí to dříve nebo později způsobilo jinou újmu než psychickou. Tedy do té doby, než se jejím nejlepším přítelem stane Michele, syn místního mafiánského bosse. Roky plynou a Maria se musí vzdát jediného kamaráda, aby upokojila otcův hněv a touhu po pomstě za rodinnou tragédii. Co ale přinese Mariina dospělost? Poslušnost otci, nebo vzpouru a cestu za snem?
„Překladová práva se prodala do více než 17 zemí světa ještě před italským vydáním knihy a chystá se filmová adaptace.“
„Rosa Ventrella je Ferrante z Bari.“
La Gazzetta del Mezzogiorno
Autorka se na stránkách připravované knihy ohlíží za posledními pěti šesti roky své práce, v rámci níž systematicky sledovala novinky a události ve francouzské společnosti, zvláště pak v kultuře a literatuře. Výsledkem je řada setkání s umělci, vědci, podnikateli i politiky, a tedy desítky rozhovorů, které v tomto období Irena Jirků publikovala v Hospodářských novinách, případně na ihned. cz a aktualne.cz. Právě z těchto textů vybrala rozhovory s francouzskými spisovatelkami a spisovateli, s jejichž díly se mohli čeští čtenáři seznámit v českých překladech; většina rozhovorů vznikla během návštěv daných autorů v České republice. Pro souborné vydání je však doplnila texty, jež dosud nebyly publikovány, rozšířila o pasáže, jež se do novin nevešly, a „okořenila“ dalšími zajímavými informacemi. Jak jinak – informacemi o současných Francouzích, jež si troufá považovat za své přátele, a o Francii, v níž se cítí být tak trochu taky doma.
Prvočísla jsou záhadná stvoření. Jejich definice je velmi jednoduchá (nejsou součinem žádného jiného přirozeného čísla kromě jedničky), ale na jejich vlastnostech je vystavěna celá matematika a jejich nevyzpytatelné chování vyvádí z míry již desítky generací nejlepších odborníků. Kromě toho má teorie prvočísel ze všech oborů čisté matematiky na moderní svět zdaleka největší praktické dopady: prostřednictvím kryptografie na ní závisejí osudy nejmocnějších států a biliony dolarů. V roce 1859 vyslovil slavný matematik Bernhard Riemann tvrzení, které s prvočísly zdánlivě vůbec nesouvisí, během let se však ukázalo, že by mohlo být pro jejich pochopení klíčové. O významu jeho hypotézy může svědčit i fakt, že je jedním ze sedmi problémů „za milion dolarů“ Clayova institutu – prozatím nevyřešeným. Kniha Hudba prvočísel se věnuje historii Riemannovy hypotézy a pokusů o její řešení; přitom jakoby mimochodem probere historii moderní teorie čísel a její dopady, stranou nezůstanou ani filozofické otázky mezí poznání.