V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli. Do Varů, svého rodného města, se po dlouhé době vrací Julián Uřídil. Ne na stálo a ne jako lázeňský host, ale na anonymní pozvání jako autor knih, v kterých se odehrávají podobné zločiny. Minulost, na niž chtěl zapomenout, když kdysi odešel do Prahy, se mu však ve Varech spolu s dalšími kousavými vraždami vrací jako bumerang. Souvislost mezi množícími se případy nenachází, zato se nepochopitelně ocitá v jejich bezprostřední blízkosti. Tak, jak byl pozván on, teď musí pozvat do Varů na pomoc člověka, kterého už nikdy nechtěl vidět.

Miloš Urban, držitel ceny Magnesia litera za prózu Hastrman, román zfilmovaný Ondřejem Havelkou 2018, a oceněný Českým lvem 2019 ve 4 kategoriích, se vrací ke kořenům. K dětství prožitému v Karlových Varech a k mysteriózním vraždám tak typickým pro jeho nejslavnější romány Sedmikostelí, Santiniho jazyk nebo Lord Mord

Co by měl znát každý člověk v moderním světě? ptá se renomovaný psycholog Jordan B. Peterson a jeho odpověď na tuto nesnadnou otázku v sobě jedinečně propojuje odvěké pravdy a ohromující objevy nejsoučasnějšího vědeckého výzkumu.
Peterson dokáže být vtipný a překvapivý a vždy objevný. Vysvětluje nám, proč nebránit dětem v nebezpečných kouscích na skateboardu, jaký hrozný osud čeká člověka, který příliš rychle kritizuje, který je pomstychtivý, nenávistný a arogantní; a proč bychom měli pohladit každou kočku, kterou potkáme na ulici. Peterson rozebírá (sebe)kázeň a svobodu, dobrodružství a zodpovědnost, smysl života i víru v Boha; pouští se do překvapivých odboček a zase se vrací a destiluje poznání o lidském charakteru a osudu do dvanácti navenek jednoduchých pouček, za kterými se skrývají hluboké poznatky a dalekosáhlá poučení o tom, jak vést správný život. Rozbíjí otřepané poučky týkající se vědy, víry a lidské přirozenosti a proměňuje a povznáší mysl i ducha svých čtenářů.

Autor bývá vnímán jako protivník soudobé genderové agendy, ale mnohem spíš než něčí odpůrce je Peterson obhájcem: zastáncem těch nejtradičnějších hodnot – zodpovědnosti za vlastní život i svět kolem sebe, víry v lidské společenství, zodpovědnosti vůči nadosobním hodnotám a vůči Bohu.

Jordan B. Peterson vyrostl a dospěl v muže v promrzlých pustinách severní Alberty; létal s akrobatickým letadlem; zkoumal s astronauty meteorický kráter v Arizoně; vyučoval mytologii právníky, lékaře a obchodníky; byl konzultantem generálního tajemníka OSN; pomáhal svým pacientům zvládat deprese, obsesivně-kompulzivní poruchu, úzkost či schizofrenii; byl poradcem v nejvyšším vedení velkých kanadských firem a hojně přednášel po celé severní Americe i Evropě. Působil na Harvardu a v současnosti na Torontské univerzitě, je autorem či spoluautorem více než stovky odborných článků, které proměnily moderní chápání osobnosti; jeho kniha Maps of Meaning: The Architecture of Belief od základu proměnila psychologii náboženství. Autor žije v Torontu, čtenářům jsou k dispozici jeho webové stránky www.jordanbpeterson.com, na YouTube mohou sledovat kanál Jordan Peterson Videos či záznamy Petersonových veřejných vystoupení.

Ohlasy ze zahraničních médií:

„Nekompromisní kniha, která vám bez servítků křičí do obličeje, abyste se nechovali jako malí, ale především je to pokus dovést nás zpět k tomu, co Peterson považuje za pravdivé, krásné a dobré – tj. k Bohu.“
Bryan Appleyard, The Times

„Autorovi není vlastní jen lidskost a humor, ale taky skutečná hloubka a závažnost. Petersonův intelekt je skutečně kosmopolitní a všežravý, ale je si vědom toho, že věci musí být ukotveny ve známé půdě, aby se daly smysluplně uchopit. Krom toho, že je zábavný, má v sobě i vroucí upřímnost, kterou by zpochybňoval jen ten nejokoralejší cynik.“
The Spectator.

„Nebuď jako malé dítě, postav se na vlastní nohy, vzkazuje nám Peterson. V tom, jak zdůrazňuje potřebu soběstačnosti, slušného chování, sebezdokonalování a individualismu se možná odráží jeho dětství prožité na kanadském venkově v 60. letech. Autor si uchovává stopu této kovbojské filozofie, i když byl profesorem na Harvardu a nyní působí na Torontské univerzitě.“
Melanie Reid, The Times

Pokud by svět psychologie měl svoje rockové hvězdy, byl by Jordan B. Peterson bezpochyby jednou z nich. Jeho youtubový kanál Jordan Peterson Videos má téměř dva miliony sledujících, a milionové publikum mají i záznamy Petersonových veřejných vystoupení.

Když v roce 2015 vyšel ve Spojených státech výběr toho nejlepšího z povídkové tvorby Lucii Berlinové, vysloužil autorce posmrtně přídomek „nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli“. Od té doby byl Manuál pro uklízečky přeložen do třiceti jazyků a získal si srdce čtenářů i kritiků po celém světě. V povídkách, které vznikaly zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století, se Berlinová inspirovala dětstvím stráveným v těžařských městečkách na americkém Západu, mládím, které prožila mezi společenskou smetánkou v jihoamerickém Chile, třemi ztroskotanými manželstvími, celoživotním problémem s alkoholem, roky strávenými v kalifornském Oaklandu a Berkeley, na americkém Jihozápadě a v Mexiku, a v neposlední řadě nesčetnými zaměstnáními, které vykonávala, aby uživila čtyři syny a mohla se ve volných chvílích věnovat psaní.
Berlinová bývá často přirovnávána k Raymondu Carverovi, Grace Paleyové, Alice Munroové, či dokonce A. P. Čechovovi, avšak její tvorba je především bytostně svá. S brutální upřímností a směsicí humoru a melancholie se čtenáři sdílí lásku k osamělým, ztraceným duším, které uvízly ve světě veřejných prádelen a protialkoholních léčeben, v podřadných zaměstnáních, v nefunkčních vztazích a rozvrácených rodinách. Díky lásce k vyprávění dovede životní prohry a existenciální krize nečekaně přetavit v krásný a očistný zážitek. Ze silně autobiografických střípků tak skládá výjimečný a univerzální portrét lidského osudu.

Sbírka povídek „utajeného pokladu americké literatury“.

„Mistrný pohled na svět, oslava umění v obyčejném.“ Las Vegas Weekly

„Naprosto skvělá posmrtně vydaná sbírka povídek.“ The Chicago Tribune

„Příběhy Berlinové vás donutí žasnout nad nepředvídatelnými událostmi vaší existence. Je to opravdu talent.“ The New York Times

Do povídek Lucii Berlinové se bezhlavě zamilujete, propadnete jim už při prvním krásně upřímném odstavci a vydrží vám to až do konce. Berlinová dokáže usnovat literární síť, do níž zachycuje sám život. Jsem naprosto unešená. – Helen Oyeyemi

Díky Manuálu pro uklízečky se celému světu představuje důležitá americká autorka, kterou literární trh po většinu jejího života nedokázal docenit. Při čtení jejích povídek budete žasnout, jaké nepředvídatelné události vám může každodenní existence přinést. Berlinová je opravdový talent. – Dwight Garner, The New York Times

Berlinová si zaslouží, abychom ji řadili po bok Alice Munroové, Raymonda Carvera a Antona Pavloviče Čechova. V rytmu, výstavbě textu, dialogu, charakterizaci osob, popisech i všech dalších ohledech naprosto exceluje. – Nick Romeo, The Boston Globe

Kniha roku 2015 podle deníku Boston Globe a týdeníku Entertainment Weekly

Michelle Obamová se díky svému životu naplněnému smyslem a úspěchy stala jednou z nejikoničtějších a nejpodmanivějších žen naší éry. Jako první dáma Spojených států amerických a první Afroameričanka v této roli pomohla nastolit nejvlídnější a nejpřístupnější atmosféru v Bílém domě v historii a vybudovala si pozici silné zastánkyně práv žen ve Spojených státech i po celém světě. Radikálně změnila životní styl mnoha rodin, které díky ní vedou zdravější a aktivnější život, naučila nás několik tanečních kroků, zabodovala v Carpool Karaoke Jamese Cordena a v nemilosrdné záři reflektorů dokázala vychovat dvě normální a skromné dcery.

Michelle Obamová ve svých pamětech, díle plném hlubokých úvah a úchvatného vypravěčství, zve čtenáře do svého světa a zaznamenává zážitky, které ji formovaly – od dětství v chicagské South Side, přes léta, kdy jako vedoucí pracovnice vyvažovala mateřské a pracovní povinnosti, až po dobu, kterou strávila na nejslavnější světové adrese. S neomylnou upřímností a jiskřivým vtipem popisuje svá vítězství i zklamání na veřejnosti i v soukromí a vypráví svůj příběh, tak jak ho žila – svými slovy a podle svého. MŮJ PŘÍBĚH je kniha nejen vřelá, moudrá a sdělná, je to také neobvykle důvěrné sdělení ženy, která oplývá silnou duší, inteligencí a přirozenou moudrostí, ženy, která se vždy vzpírala všem očekáváním a jejíž příběh nás inspiruje ke stejnému postoji.
Michelle Obamová ke své knize říká: „Když jsem psala BECOMING, byl to pro mě hluboký osobní zážitek. Úplně poprvé jsem měla prostor se otevřeně zamyslet nad svojí neočekávanou životní dráhou. V této knize hovořím o svých kořenech, o tom, jak malé děvče z chicagské South Side nalezlo ve svém hlase sílu a dokázalo tuto sílu předat jiným. Doufám, že moje osobní cesta bude čtenáře inspirovat k tomu, aby v sobě nalezli odvahu a stali se tím, kým touží být. Nemůžu se dočkat, až se s nimi o svůj příběh podělím.”

Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.

„„Strukturalistická groteska, Da Vinciho kód podle Ferdinanda de Saussure.“ – Le Point

„Román na pomezí odborného pojednání a praštěného Tarantinova bijáku.“ – La Libre Belgique

Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam. Henslin dostane za úkol jeho běsnění zarazit. To se záhy ukáže být těžší, než si zprvu myslel. Podle místních páchá vraždy přízračný černý jezdec z pekel, o čemž Henslin značně pochybuje. Jenže pak jezdec udeří znovu a Henslin musí rázem přehodnotit vše, čemu doposud věřil – o vraždách, ale i o svém vlastním původu…

Čísla nás provázejí na každém kroku a profesor Stewart ukazuje jejich pozoruhodné vlastnosti. Od těch nejzákladnějších, jako je už jejich zápis v desetinné nebo binární notaci, přes objev nuly a mimořádnost prvočísel, až po čísla iracionální (jako je ? a ?2), čísla komplexní a kvaterniony. Fakticky ale nejde jen o čísla jako taková: autor s jejich pomocí přístupně vykládá pojmy algebry (např. prostory větší dimenze než 3, grupy prostorové symetrie, základy šifrování, Fermatovu věta), geometrie (např. problém kvadratury kruhu, kolik barev je třeba k vybarvení mapy, symetrii prostorových těles, kvazikrystaly, fraktály), analýzy (např. logaritmickou a exponenciální funkci) a teorie pravděpodobnosti (např. narozeninový paradox). Profesor Stewart nejen dokáže tuto plejádu pojmů zavést a objasnit, ale dokáže i ukázat, jak se uplatňují ve světě kolem nás.

Melisanda Stokesová je odbornice na starověké jazyky. Když se na chodbě univerzity náhodou sejde s Tristanem Lyonsem, jenž se zabývá vojenskou rozvědkou, netuší, že se ocitla na prahu událostí, které naruby obrátí nejen její život, ale i lidské dějiny. Mladík jí totiž navrhne cosi neuvěřitelného: aby mu pomocí překladů pečlivě tajených dávných dokumentů pomohla dokázat, že magie kdysi existovala a byla provozována. Až příchod osvícenství a moderní vědy ji oslabil a nakonec zcela zničil. Magie podle pramenů zmizela v roce 1851 – a Tristan je odhodlán nejen přijít na to, proč se tak stalo, ale pokud možno také magii vzkřísit z mrtvých a využít ji k rozvědným a vojenským účelům.
Tak vznikne D.O.D.O. – Detašované oddělení diachronních operací, které přijde na jeden velmi nadějný, ale také velmi znepokojující způsob využití magie, jenž může lidstvu přinést mnoho užitku, ale i mnoho škody. Román, do kterého Neal Stephenson vnesl nápaditost, intelekt a sofistikovanost a Nicole Gallandová lidskou vřelost, humor a vypravěčské nadání, oživí nejen magii, ale taky vaši víru v nemožné, která byla odjakživa na sci-fi a fantastice tím největším lákadlem.

„Rozmáchlé a nesmírně zábavné vyprávění, které překračuje všechny myslitelné žánry.“

Kirkus Review

„Šťavnatý spekulativní thriller – spletitý příběh, ve kterém se mísí technika, magie a historie.“

Booklist

„Vzestup a pád agentury D.O.D.O. je napínavá a dramatická technofraška, které nechybí rozum ani srdce.“ – San Francisco Chronicle

Erotický román Chvála macechy (Elogio de la madrastra, 1988) líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl. V jedné dějové linii se popisují večerní obsedantní hygienické rituály dona Rigoberta, během nichž jeho syn Fonchito, zdánlivě nevinný cherubín předpubertálního věku, nenápadně svádí svou macechu Lucrecii. Druhá, fantaskní linie románu rozvíjí „děj“ slavných erotických obrazů, které manželskou dvojici inspirují k novým milostným hrátkám. V románu se odkazuje na obrazy Král Kandaules Jacoba Jordaense, Diana odpočívající po koupeli Françoise Bouchera, Tiziánova Venuše s varhaníkem a Kupidem, Hlava I Francise Bacona, Cesta do Mendiety 10 Fernanda de Szyszlo a Zvěstování Fra Angélica.

Erotický román Chvála macechy nositele Nobelovy ceny Maria Vargase Llosy je klenotem tohoto lehkého, leč nesnadného žánru, dle mínění mnohých přímo nejlepším španělsky napsaným erotickým dílem.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kevin Hearne svou Kronikou železného druida plně prokázal výjimečné vypravěčské umění. Útokem obrů si plní dávný sen napsat velkolepou epickou fantasy, v níž vytvoří vlastní svět se zcela novou mytologií. V úvodním svazku jeho nové trilogie se lidské říše otřásají v základech po krvavém a zničujícím útoku obrů, proti nimž snad neexistuje obrany…

MATKA A VÁLEČNICE
Tallynd je vojačka, která už přežila tu nejtěžší bitvu – smrt manžela. Nyní se však ocitá v předních liniích boje proti invazi obrů, jejichž cílem je vyhladit celé království, včetně jejích dvou synů – toho jediného, co jí zbylo. Nikdy nebylo víc v sázce. Pokud Tallynd selže, z jejích synů nikdy nevyrostou muži.

UČENEC A ŠPEH
Dervan je historik toužící po prostém a klidném životě. Když však dostane za úkol zapisovat vyprávění tajemného barda, který by klidně mohl být agentem nebo dokonce nájemným vrahem ve službách nepřátelského království, zaplete se do víru intrik. A navíc, čím déle bard vypráví, tím víc v Dervanovi vzrůstá neblahé tušení, že on sám má s jeho příběhem něco společného, něco, co ho možná donutí vyzradit svá nejskrytější tajemství.

VZBOUŘENEC A HRDINA
Abhiho rodina se odnepaměti živila lovem, on však touží po něčem jiném. Vydává se na cestu za sebepoznáním a brzy zjistí, že jeho osudem je cosi mnohem většího, než by ho kdy napadlo. Mocné kouzlo, kterým je nečekaně obdařen, by mohlo být klíčem k porážce obrů, pokud ovšem dříve nezničí jeho samotného.

Vítejte v magickém světě hrůz a zázraků. V příběhu o odvaze a válce o holé přežití, v němž se osudy jednotlivých postav nejrůznějším způsobem proplétají a ve kterém se z obyčejných lidí stávají hrdinové a z jejich životů legendy…