Šestnáctiletý Frank žije na skotském ostrově jen s otcem, vzpomíná na bratra Erika, který skončil v blázinci, a většinu času tráví podivnými rituály a stavbou hrubých zbraní, kterými zabíjí drobná zvířata. Jeho největším vynálezem je ale Vosí továrna, záhadný přístroj podobný bludišti, do něhož Frank vpouští vosy a z jejich pohybu věští věci budoucí.
Nyní se duševně nevyrovnaný Erik vrací na ostrov a Frank se snaží proniknout do věčně zamknuté otcovy pracovny. Jak dopadne vzájemné střetnutí a jaká rodinná tajemství vyplavou na povrch? Vosí továrna je prvním románem, který Iain Banks napsal. Knize se dostalo velmi kontroverzního přijetí – kritici ji dílem vynesli do nebes, dílem strhali pro její násilnost a nemorálnost. Dodnes se však objevuje v žebříčcích nejlepších anglických románů a stala se moderní klasikou.

„Morbidní, bizarní a naprosto neodolatelné.“

Financial Times

„Přečtěte si Vosí továrnu, jestli máte odvahu.“

Express

„Jeden ze stovky nejlepších románů 20. století.“

Independent

Gateway – brána k tajemstvím i bohatství vesmíru – asteroid sloužící jako kosmický přístav pro tisícovku mimozemských lodí.
Nikdo neví, jak jejich tvůrci vypadali, ani kam odletěli. Ale lodě jsou stále funkční a každá je naprogramovaná k nadsvětelnému letu na vzdálené místo kdesi v neprobádaném vesmíru. Stačí jen nasednout. Není možné je řídit, ale přesto se hlásí dobrovolníci, kteří se těmito loděmi vydávají do neznáma. Někdy se prospektoři vrátí jako miliardáři, jindy jejich zbytky seškrábou ze stěn a někteří se už nevrátí.
Když Bob Broadhead přišel na Gateway, myslel si, že před sebou má jednoduchý úkol – počkat si na misi, která v něm vzbudí ten správný pocit, odletět na ni a zbohatnout, aby už nikdy nemusel letět znovu. Nevyšlo mu to.

První spolupráce dvou velikánů světového komiksu… tedy první dotažená a samostatně vydaná (nepočítaje mrtvě porozený projekt ? lmové Duny a to, že části série Incal už předtím vycházely časopisecky). Oči kočky, to je drobnost s velikým dopadem, a hodně „nekomiksový“ komiks, který se přesto zařadil mezi klasiku tohoto média. Fascinující apokalyptická mikropovídka s krajně úsporným textem, vyprávěná v drtivé většině výtvarně, od roku 1978 stále znovu vychází, je stále znovu čtena a stále znovu ohromuje.

Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy. Dalšího vydání se kniha dočkala až v roce 1990.

Vypráví příběhy mužů, které vítězná komunistická moc odsoudila k likvidaci, k dlouholetým vězeňským trestům, ke ztrátě občanských práv a majetku, domova a rodiny, zbavila je štěstí každodenního obyčejného života jen za to, že se narodili ve „špatných rodinách“, že si možná mysleli něco jiného, než žádala doba, anebo jen proto, aby byl splněn a překročen plán odsouzených nepřátel lidu. Nenechali se však připravit o mužskou důstojnost, kamarádství, soucit, lásku, věrnost, odvahu a naději.

Kniha Štěstí je věnována hrdinným obětem komunistického režimu – a také těm, kdo měli to obrovské štěstí, že tu dobu nezažili, protože i ona je součástí naší historie

Po úspěšných kajakářských expedicích z Prahy do Severního moře v roce 2014 a splutí druhé nejdelší evropské řeky Dunaje v letech 2015 a 2016 se autor na svém mořském kajaku vypravil ze severní Moravy na Balt. Upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na Berlín. Zjistil, že rybaření v Polsku není sportovní kratochvílí, ale spíše způsobem obživy, a důkladněji poznal mentalitu polského národa. Splutím Odry si splnil cíl doplout na kajaku z Česka či bývalého Československa postupně do tří „okolních“ moří – Severního, Černého a Baltského, a byl to pro něj jedinečný zážitek. Každá řeka má svá specifika a své jedinečné kouzlo, pro které stojí za to vydržet nálety milionů komárů a přežít hromy, blesky a průtrže mračen. Z kajaku navíc důkladně poznáte lidi, kteří kolem těchto řek žijí.

Kniha Na kajaku ze severní Moravy na Balt tvoří spolu s vodáckými cestopisy o Labi (Na kajaku z Prahy do Severního moře, Argo 2015) a Dunaji (Na kajaku z Černého lesa do Černého moře, Argo 2017) pomyslnou trilogii. Na jejím základě vznikla putovní výstava 60 nejzajímavějších fotografií z těchto „tří řek tří moří“.

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a zejména novely Měsíce prolíná s autorovým vypravověčstvím, jeho vzpomínkami, deníkovými záznamy, osobními postřehy, poznámkami k filmové i literární tvorbě a komentáři současného stavu světa – leccos je jinak, než jsem si představoval, ale slíbil jsem si, že tahle moje poslední knížka-neknížka podá zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď.

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose. V propletených dějových liniích sledujeme osudy dvou rodin bohatých podnikatelů, vydíraných kvůli lechtivým fotografiím, a novináře z bulvárního plátku, který zapomněl, že každý článek, názor či fotografii mají pod palcem tajné služby a jedině Montesinos určuje, co se smí zveřejnit a k čemu mu to má posloužit.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Anička z Bánovců nad Bebravou, hrdinka, jež měla reálný předobraz. Lehce autistická dívenka, dcerka bánovského komunisty, který se kamarádil s „židáky“, důvěřivá a dobrá křesťanka, způsobem sobě vlastním vypráví příběh svůj, příběh svého města, příběh své země – Slovenska. Druhá světová válka a Slovenský štát, často nebezpečně idealizovaný. A monsignor Tiso, první slovenský prezident a politik, který kolaboroval s nacistickým Německem a vypravoval židovské transporty do koncentračních táborů; přesto jej i dnes mnozí uctívají. Dívčino vyprávění je proloženo dobovými novinovými zprávami a fotografiemi. Anička Tisa osobně znala, obdivovala jej, pravidelně ho vídala a psala za něj dopisy vojákům na frontu. I díky tomu je příběh muže, který se jako politik přecenil, jako kněz zklamal a jako člověk selhal, daleko silnější, plastičtější a znepokojivější. Rozčarování lidí blízkých, emotivních či „slabých duchem“, lidí, kteří vás bezmezně milovali, má totiž dopad daleko drtivější než jakákoli racionální úvaha a obžaloba odpůrců nebo historiků…

Cena Jána Johanidesa 2018 – laureát.

Anasoft Litera 2017 a Cena René 2017 – finalista.

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.