Román HOMO sapienne zahýbal v roce 2014 nejen grónskou kulturní scénou, ale vzbudil zájem i v mezinárodních literárních kruzích. Netradiční ženská koncovka v názvu a zdůrazněné slovo „homo“ odkazující na homosexualitu naznačují, že od grónské autorky rozhodně nelze čekat popis úchvatných přírodních scenérií. Fia, Sára, Inuk, Arnaq a Ivik, hlavní postavy s různou sexuální orientací, vstupují do vzájemných vztahů, které se postupně komplikují, vyostřují a mění. Stejně jako většina vrstevníků po něčem touží, milují se a podvádějí, pochybují a doufají, ovšem v prostředí konzervativního sedmnáctitisícového grónského maloměsta.

Styl románu čtenáře svou smyslností okamžitě pohltí. Niviaq Korneliussenová procítěně líčí vyloučenost a každodenní problémy protagonistů a ve svém boji s předsudky využívá nové vyprávěcí postupy a formální inovace.
Kniha byla přeložena do němčiny a angličtiny a chystá se také švédská a norská verze.

„Kniha HOMO sapienne vytvořila vlastní žánr. Tohle je nefiltrovaný sexuální realismus. Debut Niviaq Korneliussen o existenciální bolesti a jejím propuštění, rozchodech a smířeních nám ukazuje, kolik různých cest k osvobození existuje, a zaslouží si býti znám široko daleko. – Politiken

„Niviaq Korneliussen je 24 let a je zcela novým hlasem v grónské literatuře. Hlas, který dřívě chyběl, a jsem si jistá, že od ní uslyšíme ještě mnohem víc.“
– Kristeligt Dagblad

Když už se rozhodnete, že chce psát, musíte vědět, o čem. A než se dostaví opravdová inspirace, je zapotřebí zvládnout řemeslo. Právě k tomu slouží naše „cvičební kniha“, která vám nabídne hned 365 krátkých stylistických cvičení. Pokud s námi budete psát celý rok, nezaručujeme Nobelovu cenu za literaturu, ale kvalitní trénink na váš velký román zcela jistě. A taky spoustu legrace. Pište, kde chcete a kdy chcete!

„Mít tuhle knihu, dostal jsem tu Nobelovku daleko dřív!“
– Ernest Hemingway

„Babička mohla být o tolik lepší kniha…“
– Božena Němcová

Příběh pro čtenáře knih Chlapec v pruhovaném pyžamu, Zlodějka knih či Spočítej hvězdy v sobě spojuje fantasy a lidové motivy s událostmi druhé světové války a působivě vykresluje sílu lásky a nezdolné odhodlání přežít i v té nejtemnější době.
V knize se originálně protnou dva světy: kouzelná říše panenek a reálný, nacisty okupovaný Krakov. Když do země panenek vtrhnou obrovské, kruté krysy, panenku Karolínu odnese tajemný vítr do jednoho krakovského hračkářství. Osaměle žijícího, uzavřeného Cyrila s pohnutou minulostí překvapí, že Karolína mluví, a ti dva se brzy spřátelí, dokonce se seznámí s Josefem, židovským houslistou, a jeho dcerou Renou. Jejich společné štěstí ale nemá dlouhého trvání. Polsko se stane kořistí Německa a Josef s Renou musejí odejít do ghetta. Karolína a Cyril neváhají využít svých neobyčejných schopností a riskovat životy, jen aby přátele zachránili.

„Absolutní zázrak – dojemný debut, který vás povzbudí a zahřeje u srdce.“

spisovatelka Emma Carrollová

„Úžasná kniha s velkou duší má nepopiratelnou šanci stát se nadčasovou klasikou.“

LoveReading 2017 Florida Book Awards – Stříbrná medaile

2018 Sydney Taylor Notable Book

Irish Times – Nejlepší kniha roku 2017

Joachim Stein zimuje na hradě Stříbrná skála. Klidné Vánoce s rodinou však zkalí potyčka se zločineckým podsvětím v nedalekém městě Trutnov. Vzápětí kapitána požádá o pomoc bohatá šlechtična Beatrix Zilvárová, jejíž milovaný synovec a dědic Adam zmizel na lovu. Zatímco Stein s věrným pobočníkem Jarošem zjišťují, zda šlo o únos a kdo za ním stojí, přímo v ulicích Trutnova dojde k brutální vraždě váženého měšťana. Aby rozpletli záhady, které jsou možná propojené, musejí se kapitán a seržant vydat až do strašidelného lesa v Krkonoších a bojovat tam o holý život. Navíc ve Steinovi narůstá obava, že by nebezpečí mohlo ohrozit i jeho nejbližší.

Juraj Červenák přináší už šestou knihu z cyklu historických detektivek zasazených do dob protitureckých válek na sklonku šestnáctého století.

Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe díky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel.
Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie – například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.

Dobrá bloncka je soubor různorodých textů, který rekapituluje témata, ke kterým se Kerouac vracel, a to různými formami: beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o beatnické generaci, o sportu, o literatuře, o jazzu aj. Pestrost textů se odráží i v pestrosti překladatelských přístupů – na knize se podílela řada překladatelů, kteří už se v Argu v minulosti s Kerouacem potkali. Svazek uvádí předmluva básníka Roberta Creeleyho.

Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů.
Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy.
Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem.

„Hannahová opět útočí na čelo žebříčku bestsellerů – tentokrát s Velkou samotou, rodinnou ságou odehrávající se v srdci drsné, ale překrásné aljašské divočiny.“ – Entertainment Weekly

„Husarský kousek – Velká samota je kombinací řecké tragédie, příběhu mladistvé lásky a la Romeo Julie a procítěného vztahového románu.“ – Kirkus Review of Books

#1 New York Times bestseller!

Aljaška, 1974.

Nepředvídatelná. Neodpouštějící. Nezkrocená.

Pro rodinu v krizi je to ultimátní test přežití.

John Kenn Mortensen, slavný a oceňovaný autor, kterého zná české publikum zejména díky knize Lepíkové příšery, se podíval na zoubek Vánocům. Svátky klidu mají mnoho různých podob a tu a tam jsou tvorové, kteří je reprezentují, poněkud zneklidňující. Autor proto vytvořil taxonomii vánočních stvoření, jak je znají lidé po celém světě. Díky jeho osobitému smyslu pro humor a ještě osobitějšímu, skvělému kreslířskému talentu je Vánoční bestiář přesně tou publikací, kterou musíte mít doma. (Hodí se přitom jak na letní, tak na zimní dovolenou.)

„Nádherně-strašidelné ilustrace a pěkné antropologické posouzení padouchů. Cítím se znovu jako dítě.“ – Goodreads reviewer

„Nejspíš jsem již viděl víc příšer, než většina za celý svůj život, ale pořád nejsem moudřejší, proč nějaké příšery fungují a jiné ne […] Co ale s jistotou vím je, že John se svými příšerami nasadil hřebík na hlavičku. —Geek Culture

Před třiceti lety Roberto Diaz a Trina Romano, odborníci na bioterorismus, nechali uprostřed západoaustralské pustiny srovnat se zemí celou vesnici, když zjistili, že její obyvatele krutě pozabíjela parazitická houba či plíseň, která se sem dostala z vesmíru v jedné z nádrží, jež do tohoto Bohem zapomenutého koutu zeměkoule spadla spolu se zbytky vesmírné stanice Skylab, ale ta ji na oběžnou dráhu vynesla právě ze Země. Zapeklitá situace. Jediné, co ji dokáže zastavit, je chlad. Jeden vzorek si odveze do USA a nechá ho uložit ve vojenském podzemním skladišti pro možné budoucí válečné účely.
Ale globální oteplování je tady, a tak se houba dostane ven a začne se rychle šířit přes těla lidí a zvířat, kteří pak umírají strašnou smrtí. Hrozí zničení celého světa. Jedině Roberto Diaz ví, co je ta potvora zač, a s pouhými dvěma komplici vytáhne do zdánlivě prohraného boje.
Scenárista a režisér David Koepp se narodil roku 1963 v Pewaukee ve Wisconsinu. Vystudoval katedru filmové, divadelní a televizní tvorby na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 1990 se mu daří psát scénáře pro filmy, které se skutečně realizují. Po několika menších úspěších přišel ten hvězdný: David Koepp se podílel na scénáři Jurského parku, režírovaného Stevenem Spielbergem. Film měl celosvětový úspěch. Následovaly scénáře k velkofilmům Mission: Impossible, Spider-Man, Válka světů nebo Indiana Jones a tajemství křišťálové lebky. Filmy, které autor také sám režíroval, byly spíš skromnější, ale vyčnívá z nich Tajemné okno s Johnnym Deppem v hlavní roli, považované za jednu z nejlepších adaptací předlohy Stephena Kinga.

„Vysoce nakažlivé čtení!“
Miloš Urban

První román od scenáristy Jurského parku.

Sci-fi horor jako vystřižený ze starých dobrých osmdesátek.

Ve volném pokračování jedné z nejslavnějších ság žánru science fiction se opět setkáváme s Robinettem Broadheadem, který sice pohádkově zbohatl, artefakty Heecheeů mu ale přesto nedávají spát. Založí tedy vlastní kosmickou společnost, jež má za úkol shromažďovat veškeré informace o těchto mimozemšťanech a následně vyšle výpravu k nově objeveným objektům ve Sluneční soustavě, z nichž jeden by mohl být vytouženou Továrnou na potraviny, která by lidstvo navždy zbavila hladu.
Po přistání se výprava překvapivě setkává s potomkem zesnulých prospektorů, jenž je doslova pokladnicí vzácných heecheovských znalostí. Je tak objeven nejen účel tzv. modlitebních vějířů, ale i cesta lodí do podivného místa, které je dle chlapcova vyprávění doposud obydleno. Je možné, že jsou jeho obyvateli legendární Heecheeové?