Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve své historii – rozvoj čipů po desetiletí stoupá závratným tempem, které nemá u žádné jiné technologie obdoby. Miller tvrdí, že právě využití exponenciálně rostoucího výpočetního výkonu stálo za vítězstvím Spojených států ve studené válce a zajistilo jim současnou vojenskou a ekonomickou dominanci. Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína. Nejpokročilejší logické čipy na světě dlouhou dobu dokázala vyrobit pouze jediná firma na Tchaj-wanu, na který si Peking stále asertivněji klade nárok. Nadcházejícím geopolitickým třenicím, jež se budou odrážet v celé světové ekonomice, proto podle Millera nemůžeme porozumět, pokud nevezmeme v potaz souboj o kontrolu nad výrobou těchto mikroskopických součástek, jež pohánějí dnešní svět.

Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou.
Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.

Soubor Tolkienových pohádek-povídek Tulák Rover, Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné,
List od Nimrala a Příhody Toma Bombadila, doplněný studií O pohádkách, která vlastně dala celé
knize jméno: hned v jejím úvodu Tolkien píše, že Faerie, říše pohádek, je „nebezpečná zem“ – snad
proto, že se v ní může stát cokoli… „Člověk se snad může považovat za šťastného, že do té říše zabloudil, avšak samo její bohatství a podivuhodnost poutají jazyk poutníka, jenž by o nich chtěl vyprávět. A dokud tam přebývá, není radno, aby se příliš vyptával, jinak se brány uzavřou a klíče od nich budou ztraceny,“ píše Tolkien.
Soubor poprvé vychází s ilustracemi Alana Leea.

Bast je mistrem směnného obchodu. Vyjednávání, jak výhodně dostat něco za něco, je pro něj
stejně přirozené jako dýchání. Sledovat ho při tom je jako sledovat umělce při práci. Jenže i mistr
tesař se někdy utne. Když Bast přijme dar a získá cosi zadarmo, celý jeho svět se převrátí vzhůru
nohama, protože on moc dobře ví, jak obchodovat – ale neumí dlužit.
Sledujte nejoblíbenější postavu slavné Kroniky Královraha v průběhu jediného dne při jejích nadpřirozených kouscích, úkladech a úskocích. Buďte svědkem toho, jak se lehkým tanečním krokem
vrhá do nejsvízelnějších problémů a následně se z nich jako zázrakem zase vymaní. Jak hledá a nachází starodávné cesty k tvoření a ničení. Následuje srdce, i když rozum mu velí něco jiného. Konec
konců, proč si dávat pozor, když pak přijdete o veškeré napětí a potěšení?

Kniha je v užší nominaci na Magnesii Literu 2024 za debut.

Co byste dělali, kdybyste se zničehonic ocitli o téměř 80 let zpátky v minulosti, v Praze okupované nacisty?

Napínavý, dobrodružný příběh začíná v jednom činžáku na pražských Vinohradech. Z půdy se ozývá protivné pískání a čtyřčlenná parta dětí se rozhodne pátrat po jeho zdroji. Nejprve objeví vědecké zápisky jakéhosi doktora Schneidera a pak i obrovský černý kámen ve tvaru zvonu. Netuší, že jde o unikátní hříčku přírody s tajemnými fyzikálními vlastnostmi. Jakmile totiž děti vlezou puklinou dovnitř, kámen je přenese do dubna 1945 a jim nezbývá než vypátrat Schneidera a s jeho pomocí se dostat zpět do své doby. Jenže světová válka ještě není u konce a v patách mají nebezpečného důstojníka gestapa přezdívaného Řezník…

Neobyčejně vyzrálý debut mladého autora čtenáře strhne od první strany.

Výtvarník Richard Fischer, kterého proslavil zejména komiks Rváčov, knihu doplnil svými unikátně vytvářenými kresbami.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Doklady z tisícileté historie lidstva i ze současnosti ukazují, že pokrok závisí na rozhodnutích ohledně způsobu využívání nových technologií. Autoři popisují, že tato rozhodnutí příliš často přinesla
pohádkové zisky elitám, ale pro řadové členy společnosti znamenala spíš více práce, a pokud vůbec došlo ke zlepšení jejich materiálních podmínek, bylo zcela nedostatečné a neúměrné.
Tento proces lze doložit na proměně zemědělství ve středověku, na evropské průmyslové revoluci
či zavádění digitálních technologií v současnosti, které ruší pracovní místa a skrze masové shromažďování dat a sledování podkopávají demokracii.
Acemoglu s Johnsonem nabízejí nový pohled na svět a jeho dějiny, ale i vizi, jak dát inovacím nový
směr, tak aby z nich měla prospěch většina.

Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně
podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od
16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů
vizuálních. Jeho vhled do dějin rozkoše je rovněž analýzou tabu a společenské morálky, jež
prodělala od raného novověku do moderní doby mnoho zcela zásadních změn, v katolickém,
protestantském i sekulárním prostředí.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Jedné noci přirazí ke břehu ostrova Snagov loďka se dvěma plavci. Azyl na zdejší klášterní půdě si
žádá sám transylvánský kníže Vlad se svou milovanou Alexis. Potíž je jen v tom, že už před časem
padl v bitvě a se vší slávou i žalem byl pohřben v kryptě svého hradu.
Probuzený mrtvý chce zapomenout na svět a zmizet z očí všem živým, jenže svět nezapomíná na
něho. A když se do všeho zaplete ještě klášterní lovčí, děvčátko jménem Jiskra a malý neklidný
duch, je rázem všechno jinak. Ani zlo ale nikam nezmizelo a zase zvedá svou ohyzdnou hlavu.

Druhá kniha úspěšné blogerky přináší další vtipné a s nadhledem vyprávěné příběhy ze života indiánů z kmene Čerokí, ale
i o životě v New Yorku, městě hříchu. Čtenář se opět ocitne
uprostřed velké rodiny, která společně žije uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí Velkých kouřových hor,
na půdě, která indiánům po staletí patří. Ani tentokrát nechybějí veselé i dojemné situace, které sžívání s indiánským partnerem i střet dvou zcela odlišných kultur přinášejí.
Autorka
s humorem předává indiánské mýty a moudrosti, každodenní
život i poznání, že příroda a dobré vztahy v rodině jsou mnohem víc, než si mnohdy uvědomujeme.

Poutavá generační sága začínající v roce 1850 vás provede
dvěma stoletími a dvěma světadíly. Ve stejné době, kdy železnice spojila Vídeň s Hamburgem a parníky vytlačily plachetnice na cestě do Ameriky, se v divokých kysuckých horách narodí Zoltán. Chudou drátenickou rodinu živí hlavně matka Maria,
ale hospodářství sama nezvládá, a proto se na radu světaznalého kmotra vydává za lepším. Míří do Ústí nad Labem, donedávna ospalého města, které se díky trati, řece a nekonečným
zásobám uhlí stalo přes noc neuvěřitelně kypícím centrem
nové éry, s desítkami továren a s největším přístavem celé monarchie, kde se mísily osudy tisíců lidí mnoha národností. Tak
začíná napínavá odysea, která čtenáře zavede z Horních Uher
až do Ameriky, příběh o přátelství u táborových ohňů a o nelehké snaze obstát ve světě uhelného kouře.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky