Slavný francouzský historik umění Émile Mâle před několika desítkami let prohlásil, že s Ripovou Ikonologií v ruce lze vysvětlit drtivou většinu alegorií, jež zdobí paláce a kostely v Římě. Z Ripova vpravdě encyklopedického díla však v barokní době čerpali umělci po celé Evropě a s tím, jak se barokní tvorba šířila ze své kolébky, Říma, upevňovala se ikonologická tradice, pro niž Ikonologie znamenala zároveň slabikář i interpretační klíč. Inspiraci Ripovými alegoriemi najdeme v díle Matyáše B. Brauna (sochy Ctností a Neřestí v Kuksu či v duchcovském hospitálu) i dalších barokních umělců působících v Čechách a na Moravě (např. sochařské personifikace Dvanácti měsíců v zámecké zahradě v Lysé nad Labem Václava F. Adámka; alegorie Ctností a Vlastností Jakoba Trebelliho v Buchlovicích či Carpofora Tencally v Náměšti nad Oslavou; rytiny věnované životům poustevníků Raffaela Sadelera; sochy Múz v zahradě kroměřížského zámku atd.).

Cesare Ripa, původem z Perugie, žil přibližně v letech 1560–1622 a většinu života strávil v Sieně ve službách kardinála Salviatiho. Své rozsáhlé dílo vydal poprvé a bez ilustrací roku 1593 v Římě. Další vydání z roku 1603 už obsahovalo dřevořezy údajně provedené podle předloh malíře známého pod jménem Cavalier d’Arpino. Tyto ilustrace jsou zařazeny i do českého vydání, jež vychází z italského výboru z roku 1992. Čtenářům z řad odborníků i široké veřejnosti se tak v jednom svazku nabízí poučný i poutavý přehled alegorizovaných ctností a neřestí, vášní a duševních hnutí, stejně jako např. světadílů, řek, měsíců, ročních dob a světových stran. Ripova Ikonologie může mimo jiné skutečně posloužit jako praktická pomůcka při putování za barokním uměním v duchu zmíněného Mâlova výroku.

Výbor z mnohasvazkového encyklopedického díla italského humanisty Cesara Ripy, doprovází přes 300 dřevorytů podle předloh malíře známého pod jménem Cavalier d’Arpino.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Dobrakovová píše s lehkostí o věcech neobyčejně těžkých a komplikovaných, ať už jsou to milenecké vztahy, nebo zvláštní rodinné vztahy a vazby či základní postoje k životu. V Matkách a kamioňácích popisuje pět rozdílných životních osudů mladých žen, jejich vztahy k mužům, dětem, vlastní sexualitě, k tělu a ke svému okolí, přičemž jejich hlediska a názory na různé životní zkušenosti se liší a jsou z velké části ovlivněny jejich minulostí. Všechny mají určující a někdy problematický vztah s matkou. Tři novely se odehrávájí v Bratislavě, další dvě v italském Turíně, volně na sebe navazují tématem nemoci a traumat. Jedna z novel pojednává o závislosti na internetu a virtuálních vztazích, které někdy mohou působit zhoubně, jelikož člověk může lehce ztratit zábrany a kontakt s realitou. Všechny hrdinky se marně snaží začlenit do normálního života, zatímco se jim

Dobrakovová píše způsobem, který jde daleko za obzor zkušeností běžného čtenáře. Příběhy překračují horizont každodenních starostí, protagonistky vedou rozhovory do prázdna a nicoty, způsobené ignorancí a lhostejností vnějšího světa. Čtenáře čeká opravdu mimořádný autentický zážitek.“

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Cena Evropské unie za literaturu (2019)

Zásadní dílo současného nejoceňovanějšího amerického autora z roku 1985, které se již zařadilo do kánonu klasické americké literatury. Zcela syrovým a drastickým způsobem vypráví o dobývání amerického Západu a je charakterizován jako katalog násilí, krveprolévání, brutality a krutosti.

Román HOMO sapienne zahýbal v roce 2014 nejen grónskou kulturní scénou, ale vzbudil zájem i v mezinárodních literárních kruzích. Netradiční ženská koncovka v názvu a zdůrazněné slovo „homo“ odkazující na homosexualitu naznačují, že od grónské autorky rozhodně nelze čekat popis úchvatných přírodních scenérií. Fia, Sára, Inuk, Arnaq a Ivik, hlavní postavy s různou sexuální orientací, vstupují do vzájemných vztahů, které se postupně komplikují, vyostřují a mění. Stejně jako většina vrstevníků po něčem touží, milují se a podvádějí, pochybují a doufají, ovšem v prostředí konzervativního sedmnáctitisícového grónského maloměsta.

Styl románu čtenáře svou smyslností okamžitě pohltí. Niviaq Korneliussenová procítěně líčí vyloučenost a každodenní problémy protagonistů a ve svém boji s předsudky využívá nové vyprávěcí postupy a formální inovace.
Kniha byla přeložena do němčiny a angličtiny a chystá se také švédská a norská verze.

„Kniha HOMO sapienne vytvořila vlastní žánr. Tohle je nefiltrovaný sexuální realismus. Debut Niviaq Korneliussen o existenciální bolesti a jejím propuštění, rozchodech a smířeních nám ukazuje, kolik různých cest k osvobození existuje, a zaslouží si býti znám široko daleko. – Politiken

„Niviaq Korneliussen je 24 let a je zcela novým hlasem v grónské literatuře. Hlas, který dřívě chyběl, a jsem si jistá, že od ní uslyšíme ještě mnohem víc.“
– Kristeligt Dagblad

Když už se rozhodnete, že chce psát, musíte vědět, o čem. A než se dostaví opravdová inspirace, je zapotřebí zvládnout řemeslo. Právě k tomu slouží naše „cvičební kniha“, která vám nabídne hned 365 krátkých stylistických cvičení. Pokud s námi budete psát celý rok, nezaručujeme Nobelovu cenu za literaturu, ale kvalitní trénink na váš velký román zcela jistě. A taky spoustu legrace. Pište, kde chcete a kdy chcete!

„Mít tuhle knihu, dostal jsem tu Nobelovku daleko dřív!“
– Ernest Hemingway

„Babička mohla být o tolik lepší kniha…“
– Božena Němcová

Příběh pro čtenáře knih Chlapec v pruhovaném pyžamu, Zlodějka knih či Spočítej hvězdy v sobě spojuje fantasy a lidové motivy s událostmi druhé světové války a působivě vykresluje sílu lásky a nezdolné odhodlání přežít i v té nejtemnější době.
V knize se originálně protnou dva světy: kouzelná říše panenek a reálný, nacisty okupovaný Krakov. Když do země panenek vtrhnou obrovské, kruté krysy, panenku Karolínu odnese tajemný vítr do jednoho krakovského hračkářství. Osaměle žijícího, uzavřeného Cyrila s pohnutou minulostí překvapí, že Karolína mluví, a ti dva se brzy spřátelí, dokonce se seznámí s Josefem, židovským houslistou, a jeho dcerou Renou. Jejich společné štěstí ale nemá dlouhého trvání. Polsko se stane kořistí Německa a Josef s Renou musejí odejít do ghetta. Karolína a Cyril neváhají využít svých neobyčejných schopností a riskovat životy, jen aby přátele zachránili.

„Absolutní zázrak – dojemný debut, který vás povzbudí a zahřeje u srdce.“

spisovatelka Emma Carrollová

„Úžasná kniha s velkou duší má nepopiratelnou šanci stát se nadčasovou klasikou.“

LoveReading 2017 Florida Book Awards – Stříbrná medaile

2018 Sydney Taylor Notable Book

Irish Times – Nejlepší kniha roku 2017

Joachim Stein zimuje na hradě Stříbrná skála. Klidné Vánoce s rodinou však zkalí potyčka se zločineckým podsvětím v nedalekém městě Trutnov. Vzápětí kapitána požádá o pomoc bohatá šlechtična Beatrix Zilvárová, jejíž milovaný synovec a dědic Adam zmizel na lovu. Zatímco Stein s věrným pobočníkem Jarošem zjišťují, zda šlo o únos a kdo za ním stojí, přímo v ulicích Trutnova dojde k brutální vraždě váženého měšťana. Aby rozpletli záhady, které jsou možná propojené, musejí se kapitán a seržant vydat až do strašidelného lesa v Krkonoších a bojovat tam o holý život. Navíc ve Steinovi narůstá obava, že by nebezpečí mohlo ohrozit i jeho nejbližší.

Juraj Červenák přináší už šestou knihu z cyklu historických detektivek zasazených do dob protitureckých válek na sklonku šestnáctého století.

Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe díky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel.
Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie – například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.

Dobrá bloncka je soubor různorodých textů, který rekapituluje témata, ke kterým se Kerouac vracel, a to různými formami: beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o beatnické generaci, o sportu, o literatuře, o jazzu aj. Pestrost textů se odráží i v pestrosti překladatelských přístupů – na knize se podílela řada překladatelů, kteří už se v Argu v minulosti s Kerouacem potkali. Svazek uvádí předmluva básníka Roberta Creeleyho.

Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů.
Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy.
Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem.

„Hannahová opět útočí na čelo žebříčku bestsellerů – tentokrát s Velkou samotou, rodinnou ságou odehrávající se v srdci drsné, ale překrásné aljašské divočiny.“ – Entertainment Weekly

„Husarský kousek – Velká samota je kombinací řecké tragédie, příběhu mladistvé lásky a la Romeo Julie a procítěného vztahového románu.“ – Kirkus Review of Books

#1 New York Times bestseller!

Aljaška, 1974.

Nepředvídatelná. Neodpouštějící. Nezkrocená.

Pro rodinu v krizi je to ultimátní test přežití.