George R. R. Martin je nejpopulárnějším autorem fantasy žánru současnosti a jedním z nejnadanějších vypravěčů v celé jeho historii. V objemné průřezové sbírce Snové písně nabízí čtenářům souhrn svých kratších prací, díky nimž poznáte i jeho nebývalý talent pro hororovou a vědecko-fantastickou tvorbu. Sbírka ve dvou svazcích odkrývá autorovu vzrušující cestu od nezkušeného spisovatele až po cenami zahrnovaného mistra.
Ve druhém svazku se můžete těšit z vrcholných prací slovutného spisovatele včetně některých česky dosud nepublikovaných. Najdete zde mimo jiné skvělou hororovou novelu Proměna kůže, oblíbenou povídku Portréty dětí a dokonce i několik autorových televizních scénářů. Chybět samozřejmě nemohou ani výlety do populárních světů Divokých karet a Písně ledu a ohně. Podmanivý sborník navíc zahrnuje autorovy neocenitelné biografické komentáře, které z knihy činí neopomenutelnou volbu pro všechny Martinovy oddané čtenáře a stejně tak i pro novou generaci jeho příznivců.

Kniha Bezcitnost je věnována mámě, sestře, dcerám, našim babičkám, tetičkám a přítelkyním. Směle si ji však mohou přečíst i muži. Máme-li v případě prozaického debutu Martyny Bundy hovořit o ženské literatuře, jde o literaturu syrovou, nesnivou, nemagickou, neupravenou, drsnou, pravdivou a namnoze lidskou. Jde o lakonicky úsečný text, v němž není ani slovo navíc. Autorčin debut lze přirovnat k tematice knih Olgy Tokarczukové, chybí mu však jakýkoli mysticismus. Charakterizuje ho především střet starých vesnických pořádků s městským světem, stejně jako druhé světové války s poválečnou dobou v podobě nového lidového Polska. Kniha pojednává o životě stárnoucí Rozely a jejích tří dcer – Gerty, Trudy a Ildy; každá z nich trpí jistým druhem „bezcitnosti“ a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje. Bezcitnost není jen dobře napsaná sága o ženách z oblasti Kašub. Je to příběh o těžkých poválečných časech, o venkovských tradicích a rituálech, o nalezení svého místa ve světě, o budování vlastní identity a konečně o štěstí.

Dechberoucí ženská sága z poválečného Polska.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

George Bowling, drobný obchodník ve středním věku, je unaven dětmi i rodinným životem. Když si jede pro novou zubní protézu, přepadne ho záchvat nostalgie a vydá se do kraje svého dětství, aby si oddechl a zavzpomínal. Městečko je však změněno k nepoznání: všude se rozpíná beton, z rybníka, kde chtěl vždycky chytit velkého kapra, je najednou špinavá skládka a žumpa. Ve vzduchu se vznáší tíživá hrozba války – a na městečko dopadá první letecká bomba.
Román Nadechnout se vyšel v předvečer druhé světové války, v roce 1939, a zákonitě odráží atmosféru blížící se bouře: přichází nový, dravý, násilný svět, před kterým není možno se utéct do nostalgických vzpomínek. Také v tomto společenském románu Orwell mistrně vykresluje svět průměrných lidí, které existenční strach drtí do té míry, že se z něj stává strach existenciální.

„Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella.“ – New York Review of Books

Tvůrce Hannibala Lectera přichází s románem o zlu, nenasytnosti a temných obsesích.
Cari Mora uprchla před válkou v rodné zemi do USA a pod dohledem imigračního úřadu žije na dočasné povolení pobytu v Miami. Aby se uživila, jde ze zaměstnání do zaměstnání a teď se stará o luxusní sídlo přímo na slavné pláži Miami Beach. Nemá tušení, že pod domem je ukryto půl tuny ryzího zlata. To se však dozví jistý Hans-Peter Schneider, který po tomto zlatě slídí už roky, a zdaleka není sám. Krásná Cari stojí tomuto úchylnému zločinci v cestě a jejich střet, po němž zůstane celá řádka mrtvol, je nevyhnutelný…

Na šestý román autora Mlčení jehňátek čekal celý svět. Teď se dočkal…

„Harris navozuje dojem strašlivé intimity, které nemůžeme uniknout. Nutí nás přihlížet a neodvrátit zrak ani před tím nejhorším.“
– The Washington Post

Čtrnáctiletý Ahmed prchá s otcem před válkou, která zuří v jeho vlasti. Po riskantní plavbě v gumovém člunu se ocitá v Bruselu, sám, bez peněz, bez dokladů, bez mobilu. Po tristní zkušenosti s pašeráky lidí nikomu nedůvěřuje, ukrývá se ve sklepě velké vily a pomalu ztrácí naději. A pak se seznámí s Maxem, třináctiletým Američanem, jehož rodiče v Bruselu pracují pro NATO. Max se také cítí osamělý a vykořeněný: francouzsky se teprve učí, a tak si těžko hledá kamarády, ve škole se mu nedaří, a navíc se stal terčem šikany. Když pomůže Ahmedovi, aby v Bruselu mohl zůstat, začíná se Maxův pocit, že je k ničemu, pomalu rozplývat… Na pozadí uprchlické krize vypráví Katherine Marshová poutavý, dojemný příběh o houževnatosti, přátelství, naději i odvaze… o velkých činech obyčejných hrdinů.

„Kniha končí jediným slovem, které vystihuje poselství příběhu, a tím je naděje.“ New York Times (Book Review)

„Nadějeplný příběh o životaschopnosti, empatii a odvaze mladých lidí.“ Booklist

„Přemýšlivý příběh o tom, jakou odvahu člověk musí prokázat, aby v atmosféře strachu, nedůvěry a zásadních etických dilemat důvěřoval druhému.“ Publisher Weekly

Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky.
Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…

„Tento erotický, romantický a zároveň tajuplný román o ženách, které se brání patriarchálnímu uspořádání, vás okouzlí.“
Kirkus Reviews

„Čtivá a zábavná kniha. Na závažná témata hledí odlehčeně a s úsměvem.“
Glamour Magazine

„Zábavný dojemný příběh o touze a nespokojenosti.“
The Economist

Archeolog Filip strávil několik let v turecké Kappadokii, kde se podílel na odkrývání sídliště z doby počátků křesťanství. Nečekaně se však vrací do Prahy a žádá o pomoc svého strýce, renomovaného psychologa. Starověké společenství, jehož pozůstatky bere Filip do rukou při vykopávkách, totiž ožívá v jeho snech – a ti lidé žijí ve strachu z nevysvětlitelné hrozby, která jednoho po druhém mrzačí a zabíjí. Filip netuší, že v pražském útočišti ho noční můra nejen neopustí, ale naopak se začne děsivě naplňovat.
Příběh plný tajemna a napětí se odvíjí ve dvou liniích: dny tráví vypravěč ve společnosti ostatních svérázných obyvatel strýcova domu, v noci se stává členem starověké komunity a čelí spolu s ní záhadnému zlu. Ale co je vlastně sen a co je realita? Komu má hrdina důvěřovat, a může vůbec věřit sám sobě? Autorka umně proplétá jednotlivé nitky, plynule zapojuje do děje prvky antické mytologie a raného křesťanství i skutečné písemné památky z tohoto období. Na své si tu přijdou jak milovníci mrazení v zádech, tak náročnější čtenáři se zájmem o antickou civilizaci a její odkaz naší současnosti.

McCarthy v románu Cesta stroze a lapidárně líčí svět po globální katastrofě – přesně domýšlí jeho podobu i jednání přeživších ve světě, kde z někdejší civlilizace nezůstalo téměř nic. Děj Cesty tvoří putování otce a syna pustou, bezútěšnou krajinou, trvale zakrytou příkrovem mraků. Poutníci směřují k moři, vedeni neurčitou nadějí, jejíž chatrnost si dobře uvědomují. Většinu času hladoví, přespávají v lesích a pod mosty, vyhýbají se lidem, protože od těch, co přežili, se nedá čekat nic dobrého. Otec vynakládá veškeré úsilí na to, aby syna před světem uchránil a dovedl k cíli, protože tento úkol je to jediné, co má ještě smysl. A možná nejen pro něj samotného.

Anotace 2: Svět po globální katastrofě. Bezútěšnou krajinou, šedou a studenou prochází otec s malým synem. Většinou hladoví, nocují v lesích, ostatním přeživším lidem se vyhýbají, protože od nich nemůžou čekat nic dobrého. Jejich nadějí je dojít k moři, otec však ví, že se jeho čas se krátí. Cesta je román temný, ale ne bezútěšný: apokalypsu líčí v mistrovské zkratce, ale čtenáři neodpírá naději.

Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Po dvou povídkových a dvou básnických sbírkách přichází mladý pražský autor se zbrusu novou prózou na rozhraní moderní pohádky s psychedelickými prvky a dystopické novely.Vypravěč příběhu, jenž si říká Lobotomík, chlapec s hlubokou jizvou na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž. Mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele: dívku Darju s poruchou slzných kanálků a červeného pavouka s tmavými slunečními brýlemi jménem Reginald. Jednoho dne důmyslný pavouk Reg zosnuje útěk všech tří přátel z ústavu a začíná nedlouhá, zato dobrodružná a fantaskní cesta za svobodou a poznáním, co vlastně je a co není skutečné.

Pavel Bušta se hravostí v popisech alternativní reality pohybuje někde mezi Lewisem Carrollem a Tolkienem, fantazií a humorem jakoby pod vlivem LSD nezapře ani vliv Irvina Welshe.

Vydání knihy podpořila Nadace Český literární fond.

Archeolog Filip strávil několik let v turecké Kappadokii, kde se podílel na odkrývání sídliště z doby počátků křesťanství. Nečekaně se však vrací do Prahy a žádá o pomoc svého strýce, renomovaného psychologa. Starověké společenství, jehož pozůstatky bere Filip do rukou při vykopávkách, totiž ožívá v jeho snech – a ti lidé žijí ve strachu z nevysvětlitelné hrozby, která jednoho po druhém mrzačí a zabíjí. Filip netuší, že v pražském útočišti ho noční můra nejen neopustí, ale naopak se začne děsivě naplňovat.
Příběh plný tajemna a napětí se odvíjí ve dvou liniích: dny tráví vypravěč ve společnosti ostatních svérázných obyvatel strýcova domu, v noci se stává členem starověké komunity a čelí spolu s ní záhadnému zlu. Ale co je vlastně sen a co je realita? Komu má hrdina důvěřovat, a může vůbec věřit sám sobě? Autorka umně proplétá jednotlivé nitky, plynule zapojuje do děje prvky antické mytologie a raného křesťanství i skutečné písemné památky z tohoto období. Na své si tu přijdou jak milovníci mrazení v zádech, tak náročnější čtenáři se zájmem o antickou civilizaci a její odkaz naší současnosti.