Rok 2004. Na severu země dojde k sérii vražd, jejichž oběťmi jsou starší muži. Pavel Werens, mladý novinář jednoho z varšavských deníků, dostane úkol o těchto otřesných událostech napsat reportáž. Počáteční honba za senzací se brzy změní v souboj s démony minulosti. Jakou souvislost mají současné brutální vraždy s mučednickou smrtí prvních křesťanů? Dokáže novinářské pátrání vedené Werensem vyřešit záhadu a zadržet zločince před dokončením šíleného plánu, nebo zafunguje jako katalyzátor a způsobí další oběti? A co znamenají motýli, nalezení v ústech mrtvých?
Białkowski svým příběhem dokáže vyděsit, probudit zájem i nadchnout. Nalezneme zde to, co máme v příbězích plných napětí nejraději: tajemství, spletité intriky, rafinované zločiny a dokonalé plánování. Stojí za to ponořit se do tohoto místy
„Tajné společnosti, mýty, náboženství. Vzrušující thriller z Polska.“ – Lovelybooks

„Je to kniha, která se dobře čte a pritom je i rozdílná od mainstream krimi knih.“ – Amazon

„Je to pravá kriminalka. Čtivá, po celou dobu napínavá, a logicky srozumitelná.“ – Amazon

Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika. Vysvětluje, že fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý, a na kvantové úrovni se úplně vytrácí. Do tohoto podivuhodného světa zbaveného vší časovosti nás Rovelli zavádí ve druhé části knihy, aby nás ve třetí části své dobrodružné výpravy dovedl zpátky k nám, k lidským bytostem. Je totiž nutné vysvětlit, odkud se vlastně bere náš intenzivní pocit plynoucího času. Během pátrání po pachateli Rovelli přichází s odvážnou myšlenkou, totiž že pachatelem může být sám detektiv. Neboť tajemství času možná ve své podstatě netkví v základech v kosmu, ale v nás samotných.

V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického nadhledu, se prolíná s fiktivními příběhy rozhlasového génia Pedra Camacha, který se velice podobá jednomu scenáristovi, s nímž se autor v té době stýkal. Jsou to barvité historky a setkáváme se v nich se zločiny, nedovolenou láskou, šílenstvím a katastrofami všeho druhu. Zázračný psavec je chrlí z remingtonky jednu za druhou, sám je režíruje ve studiu, ale vlastní výtvory mu postupně začínají přerůstat přes hlavu.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek. Účel jeho díla sahajícího do roku 1422 byl vrcholně propagandistický a stal se zdrojem informací a argumentů pro mnohé pozdější protihusitské i protireformační polemiky. Překlad kroniky je doplněn poznámkovým aparátem a úvodní studií.
Vydání

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

První opravdu velký případ Petera Granta, policisty a čaroděje, je uzavřený a v krabici. Pokud vás zajímá, jak se dnes můžete stát čarodějem v Londýně, je tohle knižní řada přesně pro vás. Řeky Londýna jsou možná nejúspěšnější městskou fantasy posledního desetiletí. Ben Aaronovitch v prvních osmi knihách krom obvyklých případů, v nichž se vyskytují zlovolní duchové, masožraví jednorožci či černošská vodní božstva, stíhá prostřednictvím svých hrdinů zejména Muže bez tváře – zlovolného mága, který využívá magii pouze pro svoje nekalé cíle. Dárkový box kořeněný magií stejně jako pokrmy Peterovy mámy, je konečně zde.

Všech osm prvních knih skvělé městské fantasy Řeky Londýna v jediném dárkovém boxu.

Mezi Lovecraftovy nejzajímavější práce patří povídky z období, kdy byl trýznivou finanční situací nucen psát pro jiné, ať už jako utajený, anonymní autor, přepisovatel nebo přiznaný spolutvůrce, vesměs rozvíjející náměty a leckdy i sny platících zákazníků. I do všech těchto děl se však otiskovaly jeho svébytné vize a styl a občas se do nich vkradly děsivé bytosti z jeho slavného panteonu.
S. T. Joshi, známý znalec a badatel autorova díla, ty nejlepší spolupráce a revize sebral do dvousvazkového vydání, v němž jsou všechny povídky opatřeny zasvěcenými poznámkami a komentáři a uvedeny do souvislosti se zbytkem Lovecraftovy tvorby. Výsledkem je dvousvazkový soubor, jenž jistě potěší všechny příznivce tohoto klíčového představitele moderního hororu.

Patrně nejslavnějším textem tohoto prvního svazku je novela „Pod pyramidami“, kterou Lovecraft napsal pro iluzionistu Harryho Houdiniho. Neméně proslulá, byť poněkud neblaze, je morbidní povídka „Milovaní mrtví“. A v povídce „Yigova kletba“ se poprvé objevuje hadí božstvo Yig, které figuruje v dalších Lovecraftových revizích a proniklo i do jeho autorské tvorby a děl jeho četných následovníků.

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let. Eliot patřil mezi nejvýznamnější veřejné intelektuály 20. století, předmětem jeho uvažování a tématem jeho publikací zdaleka nebyla jen poezie, ale také role křesťanství ve společnosti, otázky moderní výchovy a státu, vztah filosofie a dobového mínění či triviální kultura.
Náš rozsáhlý výbor jednak rozšíří představu o záběru Eliotových literárněkritických analýz, jednak v odpovídajícím rozsahu představí tyto ostatní oblasti jeho uvažování a poskytne též (ve výběru) dokumentární podklady pro ošemetné otázky typu Eliotova antisemitismu, vztahu k Maurrasově Action Française nebo k předválečným totalitním režimům.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy její texty vznikaly, nijak nepozvedl, vtipně vysvětluje začínajícím autorům, čeho se mají při psaní povídek a románů vyvarovat, a na příkladech ukazuje, že se učitelé literatury nejvíce ze všeho bojí literatury samé. Kniha, z níž v jednom ze svých sporadických rozhovorů citoval i Cormac McCarthy, je jedním ze zásadních amerických literárněvědných textů a to, že jeho autorka nebyla profesí literární teoretička, je jen ku prospěchu věci: jednotlivé texty se vyznačují stejnou živostí podání a ostrým, průrazným stylem jako autorčiny prózy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky. U oltáře promlouval česky kněz, benediktinský opat Anastáz Opasek a před ním klečel bývalý tajemník ÚV KSČ z roku 1968 Zdeněk Mlynář, který se v 50. letech, když byl Opasek v komunistickém vězení, cítil být coby komunistický svazák naopak na vrcholu dějin. Oba vyhnala do exilu sovětská okupace v roce 1968. Pro Opaska to bylo jen potvrzení dosavadního vývoje, zatímco pro Mlynáře pád ze slonovinové věže do tvrdé reality… napsal spisovatel Ota Filip o celoexilovém setkání pořádaném v roce 1978 (a pak každoročně) katolickou laickou organizací Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem, která dokázala do té doby skutečně „nemyslitelné“: v odporu proti normalizaci „ducha“ (kultury, náboženství, politiky, veřejného života …) v tehdejším komunistickém Československu spojila v exilu vítěze s poraženými z roku 1948, katolíky a evangelíky s ateisty, konzervativce s liberály, pravičáky s exkomunisty, socialisty a zelenými, aristokraty s členy čs. undergroundu…

Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které vznik a působení této organizace provázely v rozjitřeném prostředí exilu, aby celý příběh velkého zápalu pro českou (československou) věc zakončil happyendem: obnovením prastarého benediktinského opatství v Břevnově a Opaskovým návratem do vlasti po pádu komunismu v roce 1989.

První část čtyřsvazkového díla zahrnuje některé hymny a písně z véd, výňatky z komentářů bráhman, výběr z upanišad, vybrané partie ze šáster, Bhagavadgítu, několik dalších kratších textů z Mahábháraty a ukázky z purán. Jednotlivé oddíly jsou opatřeny kratšími úvody, poznámkami a vysvětlivkami, celý svazek pak doprovází výběrová bibliografie.