Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky.
Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…

„Tento erotický, romantický a zároveň tajuplný román o ženách, které se brání patriarchálnímu uspořádání, vás okouzlí.“
Kirkus Reviews

„Čtivá a zábavná kniha. Na závažná témata hledí odlehčeně a s úsměvem.“
Glamour Magazine

„Zábavný dojemný příběh o touze a nespokojenosti.“
The Economist

Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie…
Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace jsou trilogií skládající se z příběhů z historie vzdálené budoucnosti trvající více než milion let v době, kdy jsou planety v celé Mléčné dráze spojené do obrovské galaktické Říše.

George Bowling, drobný obchodník ve středním věku, je unaven dětmi i rodinným životem. Když si jede pro novou zubní protézu, přepadne ho záchvat nostalgie a vydá se do kraje svého dětství, aby si oddechl a zavzpomínal. Městečko je však změněno k nepoznání: všude se rozpíná beton, z rybníka, kde chtěl vždycky chytit velkého kapra, je najednou špinavá skládka a žumpa. Ve vzduchu se vznáší tíživá hrozba války – a na městečko dopadá první letecká bomba.
Román Nadechnout se vyšel v předvečer druhé světové války, v roce 1939, a zákonitě odráží atmosféru blížící se bouře: přichází nový, dravý, násilný svět, před kterým není možno se utéct do nostalgických vzpomínek. Také v tomto společenském románu Orwell mistrně vykresluje svět průměrných lidí, které existenční strach drtí do té míry, že se z něj stává strach existenciální.

„Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella.“ – New York Review of Books

Detektiv Joe „Kazatel” Everson, vězeňský kaplan, který se stal policistou, se vrací domů. Poté, co deset let honil zabijáky v Atlantě a získal si pověst jednoho z nejlepších detektivů na oddělení vražd, jeho kariéra vykolejila, když se nervově zhroutil při vyšetřování případu sériového vraha, který si za oběti vybíral děti.. Jenže jakmile Kazatel dorazí domů do městečka Creekville v Severní Karolíně, dojde tam poprvé za deset let k vraždě – někdo brutálně zamorduje místního knihkupce. Jelikož je Kazatel mezi místními policisty jediný, kdo má s vyšetřováním vražd nějakou zkušenost, dostane případ na starost a učiní šokující odhalení: knihkupce zavraždili přesně tak jako lichvářku v Dostojevského Zločinu a trestu.
S pomocí Ariany Haleové, studentky práv a knihomolky, která oběť znala, pátrá Kazatel uvnitř místní spisovatelské komunity. Když se však najde druhá oběť v kulisách připomínajících Poeovy Vraždy v ulici Morgue, pochopí Kazatel s Arianou, že čelí inteligentnímu, sečtělému zabijákovi, jehož mozek je stejně tak výkonný, jako zvrhlý. A že mohou být jeho příštím cílem…

„Green vytvořil fascinujícího hlavního hrdinu, literární hádanky vzbuzují zájem a rozuzlení je vážně nečekané.“ Kirkus Reviews

„Temný, realistický román z malého města s neobvyklou a poutavou zápletkou.“ Booklist

Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Režisér Václav Marhoul věnoval od roku 2008 veškeré své úsilí k přípravě filmu. Klíčový impuls, motivaci do další práce a potvrzení kvality scénáře přineslo v květnu 2013 udělení Zvláštního uznání poroty v rámci vyhlášení vítězů scenáristické ceny ScripTeast / Ceny Krzysztofa Kieślowského na festivalu v Cannes. Nadčasové poselství o osamělém putování a útrapách malého židovského chlapce za druhé světové války nabývá dnes na ještě větší aktuálnosti. Nedávné události v Evropě – migrační krize, šíření xenofobních předsudků a nenávisti bez znalosti faktů – ještě umocnily naléhavost jeho sdělení.

„Román Nabarvené ptáče mě svého času, stejně jako miliony čtenářů po celém světě, zasáhl natolik, že jsem se v polovině roku 2008, po dokončení celovečerního filmu Tobruk, rozhodl vyvinout veškeré své úsilí a um na to, abych získal filmová práva právě k tomuto dílu. To se nakonec podařilo,“ zavzpomínal na začátek náročného projektu Václav Marhoul.

Třetí díl fantasy o paralelních Londýnech.
Osud našich oblíbených hrdinů pohybujících se v paralelních Londýnech se konečně naplňuje. Kdo klesne a kdo povstane? Křehká rovnováha mezi barevnými Londýny je nebezpečně narušena a hrozí tu vznik Londýna nového, který ostatní města uvrhne do zkázy. Záleží na Kellovi, jestli si dokáže udržet své magické schopnosti, a samozřejmě i na Lile Bardové, která se sice také ledacos naučila, ale její divoká magie není nebezpečná jen pro ostatní, ale i pro ni samotnou.

„…Únikové manévry, magické bitvy a smysluplná oběť z knihy dělají vzrušující čtení.” Kirkus Reviews

Cameron a Greer jsou profesionální zabijáci, odborníci na slovo vzatí; ale pod zevnějškem nemilosrdných pistolníků tluče dobré srdce. Když je najme překrásná indiánka, rádi zanechají zabíjení lidí a vypraví se s ní přemoci nestvůru číhající ve sklepení starého domu kdesi v pustině… Dámy v nesnázích, neohrožení mužové, příšera, jejíž řev se ozvěnou ozývá v temných a ledových sklepeních – to jsou rekvizity, které si Brautigan vypůjčuje z brakových románů, ale zachází s nimi s láskyplnou libovůlí. Závěrečný souboj s netvorem proběhne trochu jinak, než by zúčastnění očekávali, i nezbytná romance mezi obyvatelkami domu a jejich vysvoboditeli má trochu nezvyklé rysy… Pro Brautigana byly brakové kulisy zjevně jen záminkou, proč se poddat radosti z vyprávění, a ta se přenáší i na čtenáře.

Anotace: Jedna z Brautiganových variací na žánry populárního čtiva; v Hawklinské nestvůře si přisvojuje atributy gotického či černého románu – ve sklepení starého domu číhá tajemná nestvůra, jež ohrožuje život krásných žen; proto je třeba nalézt a najmout zabijáky, kteří si s nestvůrou poradí. Že se k jejich poslání přidruží i milostná zápletka, je nevyhnutelné.

Lady Mechanika, nejslavnější komiksová steampunková hrdinka světa, je zpět hned se dvěma novými příběhy. V prvním se vrátíme zpět do Mechanika City, kde z ulic mizí sirotci. Někdo na nich páchá nekalé pokusy s rituálním podtextem. Kdo a proč chlapce unesl a zavraždil, musí vypátrat Mechanika a její přátelé.
Druhá epizoda se vrací do minulosti, kdy se mechanická lady musí srovnat s velkou životní ztrátou a odjíždí proto na prázdniny do Mexika. O tom, že se to celé zvrtne, nemůže být pochyb. Přízrační jezdci! Další zmrzačené děti! La dama de la muerte osobně! Svátek zemřelých! To si nemůžete nechat ujít!

Lady Mechanika, nejslavnější komiksová steampunková hrdinka světa, je zpět hned se dvěma novými příběhy. V prvním se vrátíme zpět do Mechanika City, kde z ulic mizí sirotci. Někdo na nich páchá nekalé pokusy s rituálním podtextem. Kdo a proč chlapce unesl a zavraždil, musí vypátrat Mechanika a její přátelé.
Druhá epizoda se vrací do minulosti, kdy se mechanická lady musí srovnat s velkou životní ztrátou a odjíždí proto na prázdniny do Mexika. O tom, že se to celé zvrtne, nemůže být pochyb. Přízrační jezdci! Další zmrzačené děti! La dama de la muerte osobně! Svátek zemřelých! To si nemůžete nechat ujít!

Román HOMO sapienne zahýbal v roce 2014 nejen grónskou kulturní scénou, ale vzbudil zájem i v mezinárodních literárních kruzích. Netradiční ženská koncovka v názvu a zdůrazněné slovo „homo“ odkazující na homosexualitu naznačují, že od grónské autorky rozhodně nelze čekat popis úchvatných přírodních scenérií. Fia, Sára, Inuk, Arnaq a Ivik, hlavní postavy s různou sexuální orientací, vstupují do vzájemných vztahů, které se postupně komplikují, vyostřují a mění. Stejně jako většina vrstevníků po něčem touží, milují se a podvádějí, pochybují a doufají, ovšem v prostředí konzervativního sedmnáctitisícového grónského maloměsta.

Styl románu čtenáře svou smyslností okamžitě pohltí. Niviaq Korneliussenová procítěně líčí vyloučenost a každodenní problémy protagonistů a ve svém boji s předsudky využívá nové vyprávěcí postupy a formální inovace.
Kniha byla přeložena do němčiny a angličtiny a chystá se také švédská a norská verze.

„Kniha HOMO sapienne vytvořila vlastní žánr. Tohle je nefiltrovaný sexuální realismus. Debut Niviaq Korneliussen o existenciální bolesti a jejím propuštění, rozchodech a smířeních nám ukazuje, kolik různých cest k osvobození existuje, a zaslouží si býti znám široko daleko. – Politiken

„Niviaq Korneliussen je 24 let a je zcela novým hlasem v grónské literatuře. Hlas, který dřívě chyběl, a jsem si jistá, že od ní uslyšíme ještě mnohem víc.“
– Kristeligt Dagblad