Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky.
Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…

„Tento erotický, romantický a zároveň tajuplný román o ženách, které se brání patriarchálnímu uspořádání, vás okouzlí.“
Kirkus Reviews

„Čtivá a zábavná kniha. Na závažná témata hledí odlehčeně a s úsměvem.“
Glamour Magazine

„Zábavný dojemný příběh o touze a nespokojenosti.“
The Economist

Archeolog Filip strávil několik let v turecké Kappadokii, kde se podílel na odkrývání sídliště z doby počátků křesťanství. Nečekaně se však vrací do Prahy a žádá o pomoc svého strýce, renomovaného psychologa. Starověké společenství, jehož pozůstatky bere Filip do rukou při vykopávkách, totiž ožívá v jeho snech – a ti lidé žijí ve strachu z nevysvětlitelné hrozby, která jednoho po druhém mrzačí a zabíjí. Filip netuší, že v pražském útočišti ho noční můra nejen neopustí, ale naopak se začne děsivě naplňovat.
Příběh plný tajemna a napětí se odvíjí ve dvou liniích: dny tráví vypravěč ve společnosti ostatních svérázných obyvatel strýcova domu, v noci se stává členem starověké komunity a čelí spolu s ní záhadnému zlu. Ale co je vlastně sen a co je realita? Komu má hrdina důvěřovat, a může vůbec věřit sám sobě? Autorka umně proplétá jednotlivé nitky, plynule zapojuje do děje prvky antické mytologie a raného křesťanství i skutečné písemné památky z tohoto období. Na své si tu přijdou jak milovníci mrazení v zádech, tak náročnější čtenáři se zájmem o antickou civilizaci a její odkaz naší současnosti.

McCarthy v románu Cesta stroze a lapidárně líčí svět po globální katastrofě – přesně domýšlí jeho podobu i jednání přeživších ve světě, kde z někdejší civlilizace nezůstalo téměř nic. Děj Cesty tvoří putování otce a syna pustou, bezútěšnou krajinou, trvale zakrytou příkrovem mraků. Poutníci směřují k moři, vedeni neurčitou nadějí, jejíž chatrnost si dobře uvědomují. Většinu času hladoví, přespávají v lesích a pod mosty, vyhýbají se lidem, protože od těch, co přežili, se nedá čekat nic dobrého. Otec vynakládá veškeré úsilí na to, aby syna před světem uchránil a dovedl k cíli, protože tento úkol je to jediné, co má ještě smysl. A možná nejen pro něj samotného.

Anotace 2: Svět po globální katastrofě. Bezútěšnou krajinou, šedou a studenou prochází otec s malým synem. Většinou hladoví, nocují v lesích, ostatním přeživším lidem se vyhýbají, protože od nich nemůžou čekat nic dobrého. Jejich nadějí je dojít k moři, otec však ví, že se jeho čas se krátí. Cesta je román temný, ale ne bezútěšný: apokalypsu líčí v mistrovské zkratce, ale čtenáři neodpírá naději.

Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Po dvou povídkových a dvou básnických sbírkách přichází mladý pražský autor se zbrusu novou prózou na rozhraní moderní pohádky s psychedelickými prvky a dystopické novely.Vypravěč příběhu, jenž si říká Lobotomík, chlapec s hlubokou jizvou na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž. Mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele: dívku Darju s poruchou slzných kanálků a červeného pavouka s tmavými slunečními brýlemi jménem Reginald. Jednoho dne důmyslný pavouk Reg zosnuje útěk všech tří přátel z ústavu a začíná nedlouhá, zato dobrodružná a fantaskní cesta za svobodou a poznáním, co vlastně je a co není skutečné.

Pavel Bušta se hravostí v popisech alternativní reality pohybuje někde mezi Lewisem Carrollem a Tolkienem, fantazií a humorem jakoby pod vlivem LSD nezapře ani vliv Irvina Welshe.

Vydání knihy podpořila Nadace Český literární fond.

Archeolog Filip strávil několik let v turecké Kappadokii, kde se podílel na odkrývání sídliště z doby počátků křesťanství. Nečekaně se však vrací do Prahy a žádá o pomoc svého strýce, renomovaného psychologa. Starověké společenství, jehož pozůstatky bere Filip do rukou při vykopávkách, totiž ožívá v jeho snech – a ti lidé žijí ve strachu z nevysvětlitelné hrozby, která jednoho po druhém mrzačí a zabíjí. Filip netuší, že v pražském útočišti ho noční můra nejen neopustí, ale naopak se začne děsivě naplňovat.
Příběh plný tajemna a napětí se odvíjí ve dvou liniích: dny tráví vypravěč ve společnosti ostatních svérázných obyvatel strýcova domu, v noci se stává členem starověké komunity a čelí spolu s ní záhadnému zlu. Ale co je vlastně sen a co je realita? Komu má hrdina důvěřovat, a může vůbec věřit sám sobě? Autorka umně proplétá jednotlivé nitky, plynule zapojuje do děje prvky antické mytologie a raného křesťanství i skutečné písemné památky z tohoto období. Na své si tu přijdou jak milovníci mrazení v zádech, tak náročnější čtenáři se zájmem o antickou civilizaci a její odkaz naší současnosti.

Tvůrce Hannibala Lectera přichází s románem o zlu, nenasytnosti a temných obsesích.
Cari Mora uprchla před válkou v rodné zemi do USA a pod dohledem imigračního úřadu žije na dočasné povolení pobytu v Miami. Aby se uživila, jde ze zaměstnání do zaměstnání a teď se stará o luxusní sídlo přímo na slavné pláži Miami Beach. Nemá tušení, že pod domem je ukryto půl tuny ryzího zlata. To se však dozví jistý Hans-Peter Schneider, který po tomto zlatě slídí už roky, a zdaleka není sám. Krásná Cari stojí tomuto úchylnému zločinci v cestě a jejich střet, po němž zůstane celá řádka mrtvol, je nevyhnutelný…

Na šestý román autora Mlčení jehňátek čekal celý svět. Teď se dočkal…

„Harris navozuje dojem strašlivé intimity, které nemůžeme uniknout. Nutí nás přihlížet a neodvrátit zrak ani před tím nejhorším.“
– The Washington Post

Dobrá bloncka je soubor různorodých textů, který rekapituluje témata, ke kterým se Kerouac vracel, a to různými formami: beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o beatnické generaci, o sportu, o literatuře, o jazzu aj. Pestrost textů se odráží i v pestrosti překladatelských přístupů – na knize se podílela řada překladatelů, kteří už se v Argu v minulosti s Kerouacem potkali. Svazek uvádí předmluva básníka Roberta Creeleyho.

Královna portrétní fotografie, Američanka Annie Leibovitz, vypráví svůj profesní životopis, který je zároveň úzce spjatý s jejím osobním životem. Dozvídáme se o jejích rodičích, místech, kde vyrůstala, i o její cestě k fotografickému řemeslu a umění. Procestujeme s ní celý svět, potkáme se s bezpočtem hvězd i hvězdiček, které za svou dlouhou kariéru zvěčnila a s některými z nich se i lidsky sblížila. Na fotografiích zachytila mezi jinými novináře a spisovatele Huntera S. Thompsona, kapelu Rolling Stones, Johna Lennona a Yoko Ono, Demi Mooreovou, Whoopi Goldbergovou a také královnu Alžbětu II. Všem zájemcům o fotografování zodpoví nejčastější otázky týkající se vybavení, osvětlení a postupů a nádavkem přihodí pár dobrých rad, tipů a zkušeností. Knihu korunují reprodukce jejích nejslavnějších snímků v průřezu let.

„Úžasné, fantastické – Absolutně doporučuji. Úžasný pohled na její práci v průběhu desetiletí, každý typ fotografie, kterou kdy udělala, a její komentáře k celému procesu.“ – Goodreads
„Nejznamenitější kniha o fotografování za hodně dlouhou dobu!“ – Amazon

Zdá se, že zásoby dětských prohřešků, ničemností, ba zlořádů ještě zdaleka nejsou vyčerpány. David Walliams je opět s humorem sobě vlastním zmapoval, zapsal a pak je předal Tonymu Rossovi, aby k nim nakreslil spoustu vtipných ilustrací. A ejhle, na světě je nová kniha deseti příběhů o nejhorších dětech. Poznáte Vejtahu Vítězslava, Panovačnou Patricii, Jedovatého Jošta a mnoho dalších. Ale nebojte, i oni dostanou, co si zaslouží!

„David Walliams je stále lepší a lepší.“ (Telegraph)

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník. U svého roztrhaného kabátku ale žádný knoflík neměl, a tak se mu štěstí vyhýbalo. Jednoho dne se mu poštěstilo jeden knoflík získat, pravda, trošku nepoctivě. Přál si zámek na skleněné hoře a pomeranč. Ani jedno z toho sice nezískal, ale štěstí mu ten nalezený knoflík nakonec přece jen přinesl…

Český básník a spisovatel Jiří Wolker napsal za svůj krátký život několik pohádek pro děti, k jedné z nich, původně nazvané O kominíkovi, vytvořila ilustrace Lucie Sunková.