Víte, co nebo kdo je Pidižvouk? Nebudeme vás napínat – je
to racek. Cože? Obyčejný racek?, říkáte si. Jenže tenhle racek
jménem Pidižvouk není obyčejný. Vlastně je kromobyčejný.
Mluví lidskou řečí, chová se poťouchle, a navíc vezme kluka
Adama a jeho malého bratrance Honzíka na náramně dobrodružnou cestu až do podzemní říše, kde je všechno naruby.
A jak to celé začne? Docela normálně: do dětského pokoje,
kde si hrají Adam s Honzíkem, vletí racek, promluví a pozve
je na výlet. A protože právě začínají prázdniny, kluci nadšeně
souhlasí. To ovšem netuší, jaká nebezpečná (a notně praštěná)
dobrodružství je čekají a že rackovi mají pomoct v životně důležité záchranné operaci.
Nonsensový příběh o neznámém světě na
protilehlé straně je určen dětem od 9 do 99 let.
Jeden z Havlových nejbližších přátel a spolupracovníků a oceňovaná komiksová autorka z generace mileniálů přicházejí ve snaze přiblížit největší postavu českých dějin konce minulého století s prvním havlovským komiksem.
Rok 1977 byl jedním z nejdramatičtějších období života dramatika, esejisty a bojovníka za lidská práva. Po několika dnech výslechů po zveřejnění prohlášení Charty 77 a domovních prohlídek skončil tehdy již slavný Havel ve vyšetřovací vazbě s obviněním z podvracení republiky a poškozování zájmů republiky v cizině. Propuštěn byl po čtyřech měsících a po dalších dvou letech skončil ve vězení znovu, tentokrát na více než čtyři roky. Právě to je půdorys komiksového mikrodramatu, v němž hrdina svádí boj nejen s úklady totalitního režimu, ale také s vnitřními pochybnostmi a slabostí.
Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR
V románu se Mario Vargas Llosa vrací do rodného Peru a přináší příběh muže, jenž sní o sjednocení své země prostřednictvím hudby a při psaní knihy, v níž by se jeho vize ztělesnila, propadne šílenství. Toño Azpilcueta žije a dýchá pro kreolskou hudbu – není většího znalce ani sběratele, který
by se mu vyrovnal. Přesto se živí psaním článků o hudbě pro brakové plátky, které mu platí sotva
pár šupů. Osudným se mu stane večer, kdy vyslechne představení neznámého kytaristy, v němž
rozpozná hudebního génia a jehož životopis se rozhodne napsat…
Poslední román mistra latinskoamerické literatury Maria Vargase Llosy je plný vášní i hudby a tajemství, jemuž je jeho hrdina na stopě, odráží rozporuplnost celé jeho země.
„Díky neomylnému smyslu pro rytmus vyprávění,
důslednosti v zacházení s daty a historickými
reáliemi, opřenými o ohromující výzkum,
a mistrné úspornosti dialogů jeho buřičské psaní
otřásá světem podobně, jako to činili hrdinové
rytířských románů, o nichž čítával.“
El Periódico
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit
včetně části inteligence s nacistickými okupanty v době existence Protektorátu Čechy a Morava. Tuto komplikovanou problematiku vnímá gradualisticky a zároveň odlišuje mezi různými formami kolaborace. Hlavní pozornost věnuje protektorátní
vládě, postojům prezidenta Háchy, generála Eliáše, předsedy
vlády Krejčího a samozřejmě ministra propagandy Moravce.
Zamýšlí se nad rolí českých fašistů, především Vlajky, i nad obtížně historicky uchopitelnou pozicí intelektuálů i obyčejných
Čechů, jejichž cílem mnohdy bylo „nějak“ přežít roky německé okupace.
Během poloprázdného nočního letu z Edinburghu do Bratislavy si k čerstvým snoubencům přisedne mladík s temným tajemstvím. Povypráví jim děsivou příhodu a prozradí něco, kvůli čemu se let změní v noční můru plnou ryzí hrůzy…
Mysteriózní thriller od mistra strachu Jozefa Kariky se zabývá veskrze neuchopitelným a děsivým tématem spánkové paralýzy. Ta není dodnes pořádně prozkoumaná, a to i přesto, že při každém usnutí vám během ní hrozí smrtelné nebezpečí. Stejně jako hrdinům románu Pád.
Tahle kniha vám nedovolí usnout.
A to doslova.
Teodor. Johan. Olga. Plachý chlapec, který se ocitl v příliš hrubém světě a jemuž ani rodiče nedovedou porozumět. Muž blížící se střednímu věku, úspěšný v práci, ale potýkající se se životem, v němž se necítí dobře ani sám sebou. Žena, jíž stárnoucí tělo a unavená paměť komplikují každý nový den i vztah s vlastními dětmi, které ji nutí prodat milovanou chatu, jednu z posledních radostí. Tři příběhy tří postav v různých životních etapách, s rozdílnými osudy, přesto je něco spojuje… přání. Ale některá přání jsou nesplnitelná. Jak docílit úplné neviditelnosti, a ukrýt se tak před spolužáky? Jak si přiznat, že počet sklenek dávno přesáhl neničivou míru? Jak ochránit vzpomínky, zatímco paměť chátrá? A jak se o to vše snažit, když člověka naplňuje i obklopuje osamělost?
Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.
Ocitáme se tisíce let v budoucnosti. Galaxii obývá celá řada živočišných druhů, jejichž technologická vyspělost a dokonce i inteligence závisejí na tom, kde přesně v galaxii se nacházejí. Nejzazší a jádru nejvzdálenější vrstva zvaná Transcend je domovem božských superinteligencí, zatímco v Nevědomých hlubinách okolo jádra mohou existovat jen primitivní živočišné formy a ty nejjednodušší
technologie. Nikdo netuší, jaká síla kdysi rozdělila galaxii na tyto „kognitivní zóny“, nicméně když
ctižádostiví lidští archeologové otevřou dávno zapomenutý archiv na hranici Transcendu, probudí
prastarou inteligenci, která má jediný cíl – znovu získat vládu nad galaxií, o niž přišla před pěti miliardami let.
Následné pohromě unikne jediná rodina, jejíž členové včetně dvou dětí však záhy padnou do zajetí
Spárů, příslušníků nelítostné středověké civilizace, kteří je ihned využijí jako figurky ve vzájemném
mocenském boji. Na pomoc jim vyráží záchranná výprava, která má za úkol přivézt domů nejen je,
ale také tajemství, které je jedinou nadějí na spásu veškerého inteligentního života v galaxii.
Strhující epos o galaktické válce a jeden
z nejvýznamnějších příspěvků do žánru space opery.
Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické
podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech.
V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje
putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť
i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí,
národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pán prstenů a dalších
Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit.
Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední
verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno
novými, propracovanějšími ilustracemi.
Komiksový deník kreslil Miloš Vacík po celý rok a jsou v něm reálné situace, příběhy a dobrodružství.
Obrázky vznikaly bez předkreslení a skic. Vše je kresleno a malováno ručně rovnou do skicáku a následně vybarveno vodovými barvami. Jen fixa, štětce a vodovky. Komiks nechává nahlédnout do života aktivního bubeníka, výtvarníka, korepetitora, učitele, manažera… i rodiče. Tisíce kilometru na cestách, stovky hodin na pódiích, zkouškách, u stojanu nebo pracovního stolu. To je Bubeníkův ro(c)k.
Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.