Vítěz ceny Magnesia Litera 2020 – objev roku – Muž, kterému straka ukradla jméno, tváře mizející v mlze, tajemné tělo za koupelnovou zdí a porouchaný automat na kávu jako příčina námořní katastrofy – ale též neschopnost sdělit svým nejbližším vlastní pocity, dětské křivdy zažrané pod kůží, rozchody visící jako těžký mrak nad letními dny, strach z otevřených dveří a šmátrání po autenticitě protékající mezi prsty. Bukové listí, zvířecí hřbitůvky a hvězdy na konci světa.

Prozaický debut Vratislava Kadlece nabízí sedmnáct povídek, v nichž jako by se potkával Karel Michal a jeho Bubáci pro všední den s texty Jorgeho Luise Borgese. Jednotlivé povídky ohmatávají různé podoby hranic, nejasné prahy v nás i kolem nás a životní mezníky, po jejichž překročení není návratu. Postavy povídek se často ocitají v neveselých situacích, vyprávění však nechybí humor a za slovy tu a tam cítíme poťouchlý úsměšek vypravěče.
Humor vyvstává ve chvílích, kdy si uvědomujeme chybu, která nebolí. I práh bolestivosti je ovšem velmi nejasné a proměnlivé povahy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Soukromý detektiv Jackson Brodie se ve své praxi vesměs potýká jen se sledováním nevěrných manželek. Bezprostředně za sebou se ale objeví tři, z policejního hlediska „mrtvé“ případy. Obrátí se na něj dvě sestry, které v pozůstalosti po otci objevily oblíbenou hračku své třetí sestry, jež před pětatřiceti lety zmizela. Obézní právník, jehož největší láskou v životě byla jeho mladší dcera, ho žádá, aby našel brutálního vraha, jenž jeho milované dítě zavraždil před deseti lety před jeho očima. Třetí případ mu připraví sestra ženy, která nezvládla mateřství a odloučený život na venkově, a v zoufalství zabila svého manžela. Detektiv Brodie dovede všechny tři případy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale jistý morální rámec všech tří případů zaujme jak čtenáře psychologických románů,tak napínavých detektivek.

Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Nahlédněte do kufříku naditého případy detektiva Soamese, jehož schopnosti si vůbec nezadají s umem Sherlocka Holmese. A stejně jako měl Holmes svého Watsona, i Soames má k ruce vysloužilého vojenského lékaře dr. Johna Watsupa, který mu svojí naivitou nahrává na brilantní smeče a zároveň pečlivě zapisuje vyřešené případy. Mnohé z nich jsou úzce provázány se zajímavým matematickým problémem a nalézt pachatele často není možné bez vyřešení zapeklité matematické záhady, což autor pohříchu mnohdy nechává na čtenáři. Ten, kdo už dlouho marně trápil své mozkové závity a chce se dát poddat, může nahlédnout do řešení na konci knihy, kde často najde i informace o obecnějších souvislostech a odkazy na literaturu. Tam, kde si tradiční detektiv vystačí se stopami od bláta, musí Soames zapojit zajímavé kombinatorické úvahy či své znalosti Peanovy aritmetiky nebo zapeklitých vlastností prvočísel. Matematické postupy více osvětlí dr. Watsup, který se však občas do řešení zamotá. Pomůžete mu?

Renomovaný britský historik moderních dějin Ian Kershaw, mj. autor dvojdílného životopisu Adolfa Hitlera, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět. Evropa v letech 19818–1949, již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století (vyšla v Argu v roce 2017). Ve druhém díle se Kershaw zabývá poválečným vývojem v rozdělené Evropě a sleduje vzestupy a pády, které Evropa žijící dlouho pod hrozbou jaderného nebezpečí a v trvalé úzkosti, zažila. Evropané prošli zkušeností, již Kershaw popisuje jako „jízdu na horské dráze“, ať už kvůli řadě událostí, které pro ně mohly skončit katastrofou, či proto, že přestali být do velké míry pány vlastního osudu a stali se jen figurkami ve hře tzv. studené války mezi SSSR a USA. V 90. letech sice Evropa dosáhla jistých úspěchů: rozpadl se komunistický blok i sovětské impérium a Německo se znovu sjednotilo, avšak zrychlující se proces globalizace způsobil komplikace a krize po roce 2008 Evropany jasně varovala, že mír ani stabilita nemusejí trvat dlouho.

Kershaw podává velmi čtivý obraz současného světa kolem nás a se smyslem pro detail nám nabízí odpovědi na otázky, které jsou víc než aktuální. Svůj výklad dovádí do žhavé současnosti a na příkladem z celé Evropy vybízí čtenáře k tomu, aby se znovu zamyslel na tím, co vlastně pojem Evropa znamená a také to obnáší být její součástí.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha Na obranu dějin představuje v Evansově díle zdánlivou výjimku. Ve skutečnosti však odráží jeho hlubokou znalost moderního dějepisectví a soudobých teoretických přístupů. Jedinečným způsobem se v ní zrcadlí po desetiletí vedená debata o smyslu historie, o dějepisectví jako tvrdé či měkké vědě, o historii jako beletrii, o dějepisectví jako disciplíně pohybující se mezi jasnými fakty a čirou fikcí. Evans zde nastoluje otázky morálních aspektů hodnocení dějin, moci vědění a manipulace společnosti prostřednictvím historických výkladů, objektivity a subjektivity nazírání dějin, významu individualit a společenství v dějinách.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha ukrajinského dua se věnuje dalšímu lidskému smyslu: sluchu. Je plná zvuků, hlasů, tónů a slov. Jak funguje lidské ucho? Jak se vytváří hudba? Slyší člověk a zvířata stejně? Kolik je lidských jazyků? A můžeme se domluvit i beze slov? A co když někdo neslyší? Svět kolem nás drnčí, cinká, halasí, šeptá, vzdychá, klape, křupe, až z toho brní uši. A někdy je lepší poslouchat ticho.

Originálně pojatá, ilustrovaná naučná kniha o zraku rozhodně oko čtenářů potěší. A malý i velcí se v ní dozvědí, jak zrak funguje, co znamená vidět, co znamená nevidět, jak je svět barevný, co všechno se v něm dá spatřit, co naopak zůstává očím skryto (třeba duše nebo černá díra!), jak se to dá zachytit v obrazech, co je iluze, a taky, že svět je mnohem hezčí, když se na něj nekoukáme jen svýma očima.

Itinerario (Voyage ofte schipvaert van Jan Huyghen van Linschoten naer Oost ofte Portugaels Indien, 1579–1592), je cestopisem z pera Nizozemce Jana Huyghena van Linschoten (1563–1611), který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v tzv. Východních Indiích. Itinerario sepsal po návratu do vlasti (1596) s využitím či spíše zneužitím zdrojů získaných v Indii od portugalských informátorů (okopíroval si mj. přísně tajné listiny i námořní a geografické údaje o poloze ostrovů, mořských proudech či mělčinách). Cestopis obsahuje první detailní mapy cest z Evropy do Východních Indií, především Indie jako takové a jeho publikace umožnila anglickým a holandským obchodním lodím poprvé zásadněji proniknout do této oblasti. Následně Britská východoindická a Holandská východoindická společnost zlomily portugalský monopol na obchod s Východními Indiemi a Portugalsko z této oblasti zcela vytlačily. Itinerario je dodnes cenný pramen nejen proto, jakým způsobem pojednává o plavbě po námořní trase mezi Portugalskem a Indií či o obchodu v Indickém oceánu, ale i kvůli hojným zmínkám o geografii Asie a místních podmínkách: fauně a flóře, zvycích i vyznání tamějších etnik. O jeho významu a popularitě svědčí i to, že už do roku 1610 se dočkala vydání v angličtině, němčině, latině a francouzštině.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.